Alternativní trest: Porovnání verzí
odkazy |
|||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
== Alternativní trest == |
== Alternativní trest == |
||
=== Pojem alternativního trestu === |
=== Pojem alternativního trestu === |
||
Samotný zákon spojení alternativní trest nezná. Tento název vyplývá z faktu, že tyto tresty tvoří určitou alternativu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Tyto tresty se nesnaží zbavit [[pachatel]]e svobody a zavřít ho do vězení, ale zavazují ho dodržovat určité omezení a povinnosti. Směřují k nápravě spáchaného trestného činu a k nápravě delikventa, ne k odplatě ve smyslu starých [[retributivní justice|retribučních trestních teorií]]. Smyslem alternativního trestu je taktéž omezit nežádoucí projevy [[prizonizace]], jako je např. tzv. ''syndrom otáčivých dveří'', což je označení pro situaci, kdy se propuštěný pachatel není schopen uchytit v nekriminálním prostředí a vrací se zpět na kriminální dráhu.<ref>Matoušek, O., Kroftová, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 2003, s. 180-181.</ref> Určité naděje byly vkládány taktéž v ulehčení přeplněných věznic od přílivu nových odsouzenců k trestu odnětí svobody.<ref>Sotolář, A., Púry, F., Šámal, P. Alternativní řešení trestních věcí v praxi. Praha: C.H.Beck, 2000, s. 3</ref> |
|||
=== Restorativní justice === |
=== Restorativní justice === |
||
S alternativními tresty úzce souvisí tzv. restorativní |
S alternativními tresty úzce souvisí koncept tzv. [[restorativní justice|restorativní trestní justice]]. V klasickém konceptu retribuční justice je pohlíženo na tresty jako na konflikt státu s jednotlivcem, kdy se potřeby poškozeného odsouvají stranou a hledí se především na narušení právního řádu. V restorativním konceptu se hledí na trestný čin již jako konflikt mezi jednotlivci, kdy jsou zdůrazněny práva oběti. Snahou je dojít k urovnání konfliktního stavu způsobeného spáchaným trestným činem (za participace pachatele) a pomoci pachateli nalézt cestu zpět do společnosti. Nicméně tento přístup nelze aplikovat na všechny trestné činy, neboť jejich povaha ho může prakticky znemožnit.<ref>Karabec, Z. Nové možnosti pro trestní justici. Kriminalistika, 2003, č. 2.</ref> |
||
=== Probační a mediační služba === |
=== Probační a mediační služba === |
||
| Řádek 13: | Řádek 12: | ||
== Jednotlivé tresty == |
== Jednotlivé tresty == |
||
| ⚫ | Tresty jsou seřazeny dle jejich pořadí v zákoně, tedy od nejpřísnějšího domácího vězení po zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Určitou výjimkou je trest vyhoštění, který sice znamená podstatný zásah do práv a svobody jedince, nicméně ho nelze uplatnit na občany České republiky.<ref>[http://portal.gov.cz/zakon/2/1993/14 Čl. 14] Listiny základních práv a svobod</ref> Taktéž určitou výjimkou je podmíněné odsouzení k trestů odnětí svobody (popř. s uloženým dohledem), neboť samotné odnětí svobody je v našem trestním právu nejpřísnější trest,<ref>[http://portal.gov.cz/zakon/40/2009/52 § 52] trestního zákoníku</ref> nicméně tato varianta už ze své podstaty znamená menší zásah do práv a svobody jedince, než trest domácího vězení. |
||
| ⚫ | Tresty |
||
=== Domácí vězení === |
=== Domácí vězení === |
||
{{Hlavní|Domácí vězení}} |
|||
Domácí vězení je z pohledu novodobého českého státu novinkou, ukotvenou v novém trestním zákoníku. Jde o druhý nejpřísnější trest po trestu odnětí svobody. Jeho podstatou je omezení pohybu odsouzeného v určitých hodinách (zpravidla od 20h do 05h) po dobu maximálně 2 let. V tento čas je odsouzený povinen zdržovat se v místě stanoveném soudem, zpravidla ve svém stálém bydlišti. Tímto má dojít k určitému omezení a kontrole pachatele bez jeho vytržení ze sociálního prostředí. Kontrolu provádí namátkově pracovníci Probační a mediační služby ČR, kteří o průběhu informují soud. Pokud pracovníci zjistí nepřítomnost odsouzeného ve stanovený čas ve stanoveném obydlí a odsouzený nemá přijatelnou omluvu (např. náhlá zdravotní komplikace potvrzená lékařem), může soud uložit náhradní trest odnětí svobody až na jeden rok. |
Domácí vězení je z pohledu novodobého českého státu novinkou, ukotvenou v novém trestním zákoníku. Jde o druhý nejpřísnější trest po trestu odnětí svobody. Jeho podstatou je omezení pohybu odsouzeného v určitých hodinách (zpravidla od 20h do 05h) po dobu maximálně 2 let. V tento čas je odsouzený povinen zdržovat se v místě stanoveném soudem, zpravidla ve svém stálém bydlišti. Tímto má dojít k určitému omezení a kontrole pachatele bez jeho vytržení ze sociálního prostředí. Kontrolu provádí namátkově pracovníci Probační a mediační služby ČR, kteří o průběhu informují soud. Pokud pracovníci zjistí nepřítomnost odsouzeného ve stanovený čas ve stanoveném obydlí a odsouzený nemá přijatelnou omluvu (např. náhlá zdravotní komplikace potvrzená lékařem), může soud uložit náhradní trest odnětí svobody až na jeden rok. |
||
=== Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody === |
=== Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody === |
||
{{Hlavní|Podmíněné odsouzení}} |
|||
Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody je dnes nejčastěji ukládaný trest.<ref>Statistiky ČSÚ - ČR v číslech: Soudnictví, kriminalita a nehody</ref> Týká se [[přečin|přečinů]] s maximální sazbou trestu odnětí svobody do pěti let (§ 14 odst. 2) a uděluje se za předpokladu, že není třeba výkonu trestu k nápravě pachatele. V případě, že soud uzná za vhodné pachatele zvýšeně sledovat a kontrolovat chování, může navíc stanovit dohled. |
Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody je dnes nejčastěji ukládaný trest.<ref>Statistiky ČSÚ - ČR v číslech: Soudnictví, kriminalita a nehody</ref> Týká se [[přečin|přečinů]] s maximální sazbou trestu odnětí svobody do pěti let (§ 14 odst. 2) a uděluje se za předpokladu, že není třeba výkonu trestu k nápravě pachatele. V případě, že soud uzná za vhodné pachatele zvýšeně sledovat a kontrolovat chování, může navíc stanovit dohled. |
||
=== |
=== Obecně prospěšné práce === |
||
{{Hlavní|Trest obecně prospěšných prací}} |
|||
Trest obecně prospěšných prací umožňují pachateli méně závažné trestné činnosti odčinit své jednání prací k obecně prospěšným účelům. Trest obecně prospěšných prací je možno udělit v rozsahu 50 až 300 hodin. Tyto hodiny je odsouzený povinen odpracovat rok ode dne, kdy mu byl výkon trestu nařízen soudem. Na výkon trestu dohlíží pracovník Probační a mediační služby, který taktéž navrhuje odsouzenému možné umístění. |
Trest obecně prospěšných prací umožňují pachateli méně závažné trestné činnosti odčinit své jednání prací k obecně prospěšným účelům. Trest obecně prospěšných prací je možno udělit v rozsahu 50 až 300 hodin. Tyto hodiny je odsouzený povinen odpracovat rok ode dne, kdy mu byl výkon trestu nařízen soudem. Na výkon trestu dohlíží pracovník Probační a mediační služby, který taktéž navrhuje odsouzenému možné umístění. |
||
| Řádek 41: | Řádek 42: | ||
=== Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce === |
=== Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce === |
||
Tento trest je novinkou v novém trestním zákoníku. Vznikl hlavně v souvislosti s problémovými fanoušky na |
Tento trest je novinkou v novém trestním zákoníku. Vznikl hlavně v souvislosti s problémovými fanoušky na [[fotbal]]ových zápasech.<ref>Štern, P.; Ouředníčková, L.; Doubravová, D.: Probace a mediace : Možnosti řešení trestných činů. Praha : Portál, 2010, s. 160</ref> Jeho podstatou je zákaz vstupu na určenou sportovní, kulturní či společenskou akci. V průběhu výkonu trestu odsouzený navštěvuje Probační a mediační službu a případně se musí hlásit během konání akce na místním policejním středisku. |
||
=== Vyhoštění === |
=== Vyhoštění === |
||
{{Hlavní|Vyhoštění}} |
|||
Trest vyhoštění je udělován za účelem zabránění páchání trestní činnosti cizinci na území ČR. Jeho podstatou je přemístění dotyčného z území ČR na území státu, kde je občanem. Je udělován na 1 až 10 let, nebo na dobu neurčitou. |
Trest vyhoštění je udělován za účelem zabránění páchání trestní činnosti cizinci na území ČR. Jeho podstatou je přemístění dotyčného z území ČR na území státu, kde je občanem. Je udělován na 1 až 10 let, nebo na dobu neurčitou. |
||
| Řádek 66: | Řádek 68: | ||
* [http://www.spj.cz Sdružení pro probaci a mediaci v justici] |
* [http://www.spj.cz Sdružení pro probaci a mediaci v justici] |
||
* [http://www.trestni-rizeni.com www.trestni-rizeni.com] - informace o trestním právu pro laiky |
* [http://www.trestni-rizeni.com www.trestni-rizeni.com] - informace o trestním právu pro laiky |
||
[[Kategorie:Trestní právo]] |
[[Kategorie:Trestní právo]] |
||
[[Kategorie:Tresty]] |
[[Kategorie:Tresty]] |
||
Verze z 17. 12. 2012, 17:30
Alternativní trest k trestu odnětí svobody je definován v českém zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.
Alternativní trest
Pojem alternativního trestu
Samotný zákon spojení alternativní trest nezná. Tento název vyplývá z faktu, že tyto tresty tvoří určitou alternativu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Tyto tresty se nesnaží zbavit pachatele svobody a zavřít ho do vězení, ale zavazují ho dodržovat určité omezení a povinnosti. Směřují k nápravě spáchaného trestného činu a k nápravě delikventa, ne k odplatě ve smyslu starých retribučních trestních teorií. Smyslem alternativního trestu je taktéž omezit nežádoucí projevy prizonizace, jako je např. tzv. syndrom otáčivých dveří, což je označení pro situaci, kdy se propuštěný pachatel není schopen uchytit v nekriminálním prostředí a vrací se zpět na kriminální dráhu.[1] Určité naděje byly vkládány taktéž v ulehčení přeplněných věznic od přílivu nových odsouzenců k trestu odnětí svobody.[2]
Restorativní justice
S alternativními tresty úzce souvisí koncept tzv. restorativní trestní justice. V klasickém konceptu retribuční justice je pohlíženo na tresty jako na konflikt státu s jednotlivcem, kdy se potřeby poškozeného odsouvají stranou a hledí se především na narušení právního řádu. V restorativním konceptu se hledí na trestný čin již jako konflikt mezi jednotlivci, kdy jsou zdůrazněny práva oběti. Snahou je dojít k urovnání konfliktního stavu způsobeného spáchaným trestným činem (za participace pachatele) a pomoci pachateli nalézt cestu zpět do společnosti. Nicméně tento přístup nelze aplikovat na všechny trestné činy, neboť jejich povaha ho může prakticky znemožnit.[3]
Probační a mediační služba
S výkonem řady alternativních trestů souvisí tzv. Probační a mediační služba, která v přípravném řízení zjišťuje podmínky pro možné uložení trestu a vykonávacím řízení zajišťuje průběh uložených trestů, popř. výchovných opatření dle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže. Taktéž vykonává dohled nad osobami podmíněně propuštěné z trestu odnětí svobody či ochranného léčení, nabízí zprostředkování mediace mezi pachatelem a obětí či vypomáhá odsouzenému k integraci do společnosti, např. prostřednictvím probačních resocializačních programů.
Jednotlivé tresty
Tresty jsou seřazeny dle jejich pořadí v zákoně, tedy od nejpřísnějšího domácího vězení po zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Určitou výjimkou je trest vyhoštění, který sice znamená podstatný zásah do práv a svobody jedince, nicméně ho nelze uplatnit na občany České republiky.[4] Taktéž určitou výjimkou je podmíněné odsouzení k trestů odnětí svobody (popř. s uloženým dohledem), neboť samotné odnětí svobody je v našem trestním právu nejpřísnější trest,[5] nicméně tato varianta už ze své podstaty znamená menší zásah do práv a svobody jedince, než trest domácího vězení.
Domácí vězení
- Hlavní článek: Domácí vězení
Domácí vězení je z pohledu novodobého českého státu novinkou, ukotvenou v novém trestním zákoníku. Jde o druhý nejpřísnější trest po trestu odnětí svobody. Jeho podstatou je omezení pohybu odsouzeného v určitých hodinách (zpravidla od 20h do 05h) po dobu maximálně 2 let. V tento čas je odsouzený povinen zdržovat se v místě stanoveném soudem, zpravidla ve svém stálém bydlišti. Tímto má dojít k určitému omezení a kontrole pachatele bez jeho vytržení ze sociálního prostředí. Kontrolu provádí namátkově pracovníci Probační a mediační služby ČR, kteří o průběhu informují soud. Pokud pracovníci zjistí nepřítomnost odsouzeného ve stanovený čas ve stanoveném obydlí a odsouzený nemá přijatelnou omluvu (např. náhlá zdravotní komplikace potvrzená lékařem), může soud uložit náhradní trest odnětí svobody až na jeden rok.
Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody
- Hlavní článek: Podmíněné odsouzení
Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody je dnes nejčastěji ukládaný trest.[6] Týká se přečinů s maximální sazbou trestu odnětí svobody do pěti let (§ 14 odst. 2) a uděluje se za předpokladu, že není třeba výkonu trestu k nápravě pachatele. V případě, že soud uzná za vhodné pachatele zvýšeně sledovat a kontrolovat chování, může navíc stanovit dohled.
Obecně prospěšné práce
- Hlavní článek: Trest obecně prospěšných prací
Trest obecně prospěšných prací umožňují pachateli méně závažné trestné činnosti odčinit své jednání prací k obecně prospěšným účelům. Trest obecně prospěšných prací je možno udělit v rozsahu 50 až 300 hodin. Tyto hodiny je odsouzený povinen odpracovat rok ode dne, kdy mu byl výkon trestu nařízen soudem. Na výkon trestu dohlíží pracovník Probační a mediační služby, který taktéž navrhuje odsouzenému možné umístění.
Propadnutí majetku
Propadnutí majetku je nejpřísnější majetkový trest. Zpravidla bývá uložen u za zvlášť závažné zločiny, jímž pachatel pro sebe nebo pro jiného získal nebo se snažil získat majetkový prospěch, nicméně může být uložen samostatně v případě, že zákon uložení tohoto trestu za spáchaný zločin dovoluje a jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a k osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba. Může postihnout veškerý majetek nebo jen část, kterou určí soud. Majetek připadá státu. Nesmí se však v dotknout majetkových hodnot, které jsou nezbytné např. k uspokojení životních potřeb odsouzeného či jeho potomků.
Peněžitý trest
Peněžitý trest může být uložen jako samostatný trest, ale často bývá uložen i jako trest vedlejší. Jeho výměra je stanovena nově ve formě tzv. denních pokut, které vyjadřují závažnost trestného činu prostřednictvím počtu denních sazeb. To ovšem neznamená, že pachatel bude splácet řadu menších částek, je to způsob výpočtu celkové částky. Denní sazba může být stanovena v rozmezí 100 - 50 000 Kč. Počet denních sazeb je možno udělit v rozmezí 20 a 730. Maximální výměr tedy činní 36.5 mil. Kč. V případě, že odsouzený nezaplatí, může mu soudem být uložen náhradní trest odnětí svobody až na 4 roky.
Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty
Bývá spíše ukládán vedle jiného trestu, nicméně je ho taktéž možno uložit samostatně. Slouží především k zneškodnění věci či jiné majetkové hodnoty, která by mohla sloužit pachateli k páchání trestné činnosti. Majetek propadá státu.
Zákaz činnosti
Tento trest má za úkol zabránit v páchání trestné činnosti pachatelem, který k ní využil určité aktivity, vyžadující určitou morální či odbornou způsobilost (např. bankovní úředník). Je možné také tento trest udělit pachateli, které podobnou způsobilost nevlastnil. V takovém případě toto povolení po dobu trestu nebude moci získat.
Zákaz pobytu
Tento trest je udělován pachateli z důvodu zamezení páchání další trestné činnosti. Není možné ho udělit na místo trvalého bydliště. Pokud dotyčný potřebuje navštívit v osobní záležitosti dané místo, musí předem upozornit policii, která mu může (ale i nemusí) udělit povolení.
Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce
Tento trest je novinkou v novém trestním zákoníku. Vznikl hlavně v souvislosti s problémovými fanoušky na fotbalových zápasech.[7] Jeho podstatou je zákaz vstupu na určenou sportovní, kulturní či společenskou akci. V průběhu výkonu trestu odsouzený navštěvuje Probační a mediační službu a případně se musí hlásit během konání akce na místním policejním středisku.
Vyhoštění
- Hlavní článek: Vyhoštění
Trest vyhoštění je udělován za účelem zabránění páchání trestní činnosti cizinci na území ČR. Jeho podstatou je přemístění dotyčného z území ČR na území státu, kde je občanem. Je udělován na 1 až 10 let, nebo na dobu neurčitou.
Reference
- ↑ Matoušek, O., Kroftová, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 2003, s. 180-181.
- ↑ Sotolář, A., Púry, F., Šámal, P. Alternativní řešení trestních věcí v praxi. Praha: C.H.Beck, 2000, s. 3
- ↑ Karabec, Z. Nové možnosti pro trestní justici. Kriminalistika, 2003, č. 2.
- ↑ Čl. 14 Listiny základních práv a svobod
- ↑ § 52 trestního zákoníku
- ↑ Statistiky ČSÚ - ČR v číslech: Soudnictví, kriminalita a nehody
- ↑ Štern, P.; Ouředníčková, L.; Doubravová, D.: Probace a mediace : Možnosti řešení trestných činů. Praha : Portál, 2010, s. 160
Literatura
- SOTOLÁŘ, A.; PÚRY, F.; ŠÁMAL, P. Alternativní řešení trestních věcí v praxi. Praha: C.H.BECK, 2000. 468 s. ISBN ISBN 80-7179-350-7. (Český)
- ŠTERN, P.; OUŘEDNÍČKOVÁ, L.; DOUBRAVOVÁ, D. Probace a mediace : Možnosti řešení trestných činů. Praha: Portál, 2010. 209 s. ISBN ISBN 978-80-7367-757-2. (Český)
- ZEHR, H. Úvod do restorativní justice. Překlad Sdružení pro probaci a mediaci v justici. Praha: Sdružení pro probaci a mediaci v justici, 2003. 48 s. ISBN ISBN 80-902998-1-4. (Český)
- JELÍNEK, J. Trestní právo hmotné. Praha: Leges, 2009. 896 s. ISBN 978-80-87212-24-0. (Český)
- KUCHTA, J.; VÁLKOVÁ, H. Základy kriminologie a trestní politiky. Praha: C.H.BECK, 2005. 568 s. ISBN 80-7179-813-4.. (Český)
- MATOUŠEK, O.; KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 2003. 336 s. ISBN 80-7178-226-2. (Český)
- KARABEC, Z. Nové možnosti pro trestní justici. Kriminalistika. 2003, roč. XXXVI., čís. 2.
Související články
Externí odkazy
- Probační a mediační služba České republiky na portálu české justice
- Sdružení pro probaci a mediaci v justici
- www.trestni-rizeni.com - informace o trestním právu pro laiky