Česká hymna: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 9419488 uživatele 81.0.205.78 (diskuse) zrušena
Řádek 91: Řádek 91:
Böhmen ist mein Heimatland.
Böhmen ist mein Heimatland.
</poem>
</poem>
ykim rad dela hnusarny se sayury :DDDD


=== Maďarská verze ===
=== Maďarská verze ===

Verze z 11. 12. 2012, 15:41

Šablona:Infobox hymna

Pamětní deska v místě, kde Tyl napsal slova pozdější hymny

První sloka písně Kde domov můj je česká státní hymna. Užívá se od rozpadu Československa na konci roku 1992, již v roce 1990 však byla oficiálně prohlášena i za hymnu České republiky uvnitř federace. Před rozdělením tvořila zároveň první část československé hymny, následována první slokou nynější hymny slovenské (Nad Tatrou sa blýska).

Česká státní hymna Kde domov můj patří podle zákona 3/1993 Sb. mezi státní symboly České republiky a ty lze podle § 1 zákona 352/2001 Sb. užívat jen vhodným a důstojným způsobem. Státní hymnu lze podle § 12 zákona 352/2001 Sb. hrát i zpívat při státních svátcích a při jiných příležitostech, je-li to obvyklé.

Píseň pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, poprvé uvedené v Praze dne 21.12. 1834. Hudbu k ní složil František Škroup, prvním interpretem se stal Karel Strakatý. Rychle zlidověla a získala postavení národní písně. Čechy byly tedy první zemí, která měla jako hymnu divadelní šlágr. Hymnu tvoří pouze první (a oproti originálu lehce pozměněná) sloka písně; druhá je dnes téměř neznámá. (Viz např. parodii v Pravém výletu pana Broučka do měsíce od Svatopluka Čecha z roku 1888.)

Hudební motiv písně Kde domov můj se později objevil i v Škroupově Chrudimské předehře složené k příležitosti slavnostního otevření divadla v Chrudimi (1854)[1] a ve skladbě Antonína Dvořáka Můj domov, kterou složil jako předehru ke hře Františka Ferdinanda Šamberka Josef Kajetán Tyl (1882).

Slova písně

Jako hymna se užívá pouze první sloka.

První sloka

Kde domov můj,
kde domov můj.
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země,
země česká, domov můj,
země česká, domov můj!

ykim prisel o pero

Původní verze

V původní Tylově hře Fidlovačka, odkud píseň pochází (zpívá ji slepý houslista Mareš na ševcovské pouti Fidlovačka v Nuslích), se text trochu lišil od toho v současnosti oficiálního:

První sloka

Kde domov můj,
kde domov můj.
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách.
V sadě skví se jara květ
zemský ráj to na pohled!
A to jest ta krásná země
země česká – domov můj!
Země česká – domov můj!

yykimovi upadlo pero

Kde domov můj,
kde domov můj.
Znáte v kraji bohumilém
tiché duše v těle čilém,
jasnou mysl, vznik a zdar
a tu sílu, vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy – domov můj,
mezi Čechy – domov můj!

Německá verze

V letech 19181938 existovala i oficiální verze hymny v němčině:

První sloka

Wo ist mein Heim?
Mein Vaterland?
Wo durch Wiesen Bäche brausen,
Wo auf Felsen Wälder sausen,
Wo ein Eden uns entzückt,
Wenn der Lenz die Fluren schmückt:
Dieses Land, so schön vor allen,
Böhmen ist mein Heimatland.
Böhmen ist mein Heimatland.

ykim rad dela hnusarny se sayury :DDDD

Maďarská verze

V letech 19181938 existovala i oficiální verze hymny v maďarštině:

První sloka [2]

 Hol honom, hol hazám
 Hol honom, hol hazám
 Hol patak zúg a hegyháton,
 Csörgedez a rónaságon.
 Üde virág a kertben,
 Mint egy földi édenben.
 Ez az istenáldotta föld,
 Cseh föld a hazám,
 Cseh föld a hazám.

Slovenská verze

Od 1. ledna 1993 existuje také slovenská verze, kterou schválila i Matice Slovenská:

První sloka

 Kde domov môj,
 kde domov môj.
 Voda zurčí po lúkach,
 Borovice šumia na skalách,
 na dvore jarné kvety kvitnú,
 raj na zemi, no viď!
 A to je tá krásna krajina,
 krajina česká, domov môj,
 krajina česká, domov môj!

Odkazy

Související články

Reference

  • GÖSSEL, Gabriel, et al. Státní hymna České republiky v proměnách doby The Czech Republic’s national anthem down the ages. Praha: Úřad vlády České republiky + Národní muzeum + Národní divadlo + Český rozhlas, 2008. ISBN 978-80-87041-51-2. 
  1. ČERNÝ, Jiří. Nekončící spory o Škroupovu a Tylovu písničku. Hospodářské noviny [online]. 2010-02-23 [cit. 2010-05-10]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  2. Nyugat: Jócsik Lajos, KÉT HIMNUSZ

Externí odkazy

Šablona:Sisterlinks