Murmansk: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.3) (Robot: Přidávám mk:Мурманск
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2+) (Robot: Přidávám hi:मूरमान्स्क
Řádek 125: Řádek 125:
[[gl:Múrmansk]]
[[gl:Múrmansk]]
[[he:מורמנסק]]
[[he:מורמנסק]]
[[hi:मूरमान्स्क]]
[[hr:Murmansk]]
[[hr:Murmansk]]
[[hsb:Murmansk]]
[[hsb:Murmansk]]

Verze z 8. 12. 2012, 10:05

Šablona:Infobox sídla světa

Murmansk (rusky Мурманск, sámsky: Murmanska) je přístavní město na severozápadě Ruska, na poloostrově Kola, blízko hranic s Norskem a Finskem. Murmansk je správním střediskem Murmanské oblasti.

Poloha a klima

Murmansk je největší město za severním polárním kruhem (68°58’ s. š.) – roku 2006 zde žilo 320 900 obyvatel. Vzdálenost od Petrohradu po železnici je 1445 km. Město je důležitým přístavem, jediným ruským v Barentsově moři, který po celý rok nezamrzá, za což vděčí teplému Golfskému proudu.

Město leží v subarktickém podnebném pásu. Průměrné roční srážky jsou poměrně nízké (376 mm), nejdeštivějším měsícem je srpen. Průměrná roční teplota činí 0,1 °C (12,8 °C v červenci, -9,9 °C v lednu).

Dějiny

Město bylo založeno 21. září/4. října 1916, současně do něj byla přivedena železnice. Protože během 1. světové války bylo ruské pobřeží Baltu a Černého moře pod kontrolou nepřítele, byl Murmansk vhodným kandidátem pro stavbu přístavu, který by spojil Rusko s Evropou. Původně se město jmenovalo Romanov-na-Murman na počest ruské královské dynastie Romanovců (Murman je starý ruský název pro Barentsovo moře a pro Nory, odvozený od slova Norman. Jiná teorie se domnívá, že Murman je odvozeno ze sámského označení pro zem a moře). Město bylo přejmenováno na Murmansk po Únorové revoluci v roce 1917.

Současnost

Murmansk je konečnou stanicí Murmanské (Kirovské) železnice z Petrohradu (délka 1445 km; elektrifikovaná, z větší části dvoukolejná), která je hlavní spojnicí s ostatními části Ruska; denně tudy jezdí rychlíky do Petrohradu, Moskvy, Vologdy, sezónně i do dalších destinací. Končí zde také federální silnice M18 „Kola“. V Murmansku jsou střední a vyšší námořnická škola - teď se jmenuje Murmanská Statní Technická Univerzita, několik výzkumných středisek. Z průmyslu je významná stavba lodí, železářský a dřevozpracující průmysl, velký rybný kombinát. Městskou dopravu zajišťují trolejbusy (nejsevernější na světě) a autobusy.

Zdrojem dřívější relativní bohatosti města a jedním z důvodů pestrého národnostního složení byla přítomnost základny ruského námořnictva, která smutně proslula katastrofou jaderné ponorky Kursk v roce 2000.

Murmansk, největší město v Arktickém kruhu, se postupně vylidňuje. Kolaps řízené ekonomiky byl příčinou odchodu části obyvatelstva na jih do teplejších domů a za lepšími pracovními příležitostmi. Někteří zamířili do Skandinávie. V době těsně před rozpadem SSSR byl Murmansk domovem téměř 500 000 lidí. Přilákala je sem privilegia jako vyšší mzdy, delší dovolená a nižší penzijní věk. Od roku 1990 opustilo město přes 100 000 lidí, rozčarovaných ztrátou výhod – a zhroucením centrálního městského systému vytápění. Dnes zde žije 320 000 obyvatel, z nichž 85 % tvoří Rusové, zbytek zejména ruskojazyční Ukrajinci, Bělorusové a další.

Letadlová loď Admiral Kuzněcov v přístavu Severomorsk přibližně 25 km od Murmansku, Murmanská oblast

Kultura a zajímavosti

Na kopci nad Murmanskem ční socha vojáka v notně nadživotní velikosti. Familiárně se mu říká Aljoša. Tuto sochu nechala ruská vláda postavit na památku námořníkům, kteří chránili město a přístav během druhé světové války. Murmansk byl také vyznamenán čestným titulem Město-hrdina.

V přístavu kotví ledoborec Lenin, sloužící jako muzeum.

Vždy poslední týden v březnu se v okolí Murmansku koná tradiční Festival Severu. Nedílnou součástí oslav jsou i oblíbené sobí závody a lyžařské maratóny.

Partnerská města

Související články

Logo Wikimedia Commons Galerie Murmansk na Wikimedia Commons

Odkazy

Šablona:Link GA Šablona:Link GA