Železniční trať Pňovany–Bezdružice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Kategorie:Doprava v Plzeňském kraji; ± 2 kategorie za použití HotCat
JagRoBot (diskuse | příspěvky)
m Robot odstranil zbytečná pojmenování odkazu (WP:WCW)
Řádek 21: Řádek 21:
{{BS3||ABZlf|| ||[[Trať 170]]||}}
{{BS3||ABZlf|| ||[[Trať 170]]||}}
{{BS3||WBRÜCKE|| ||[[Mže]]||}}
{{BS3||WBRÜCKE|| ||[[Mže]]||}}
{{BS3||HST|| 3.53|[[Blahousty|Blahousty]]|||}}
{{BS3||HST|| 3.53|[[Blahousty]]|||}}
{{BS3||BHF|| 7.328|[[Trpísty]]|||}}
{{BS3||BHF|| 7.328|[[Trpísty]]|||}}
{{BS3||HST|| 9.761|[[Lomnička]]|||}}
{{BS3||HST|| 9.761|[[Lomnička]]|||}}

Verze z 26. 11. 2012, 01:23

Šablona:Infobox železniční trať |} Železniční trať Pňovany - Bezdružice (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 177) je jednokolejná regionální trať. Železnice do Bezdružic byla dokončena v roce 1901. V současnosti (rok 2012) zajišťuje pravidelnou osobní dopravu na této trati společnost České dráhy.

Největší stavbou byl most přes údolí řeky Mže u Pňovan, dlouhý 210 metrů a vysoký téměř 50 metrů. Zpočátku na trati jezdily pouze tři páry parních, tzv. smíšených, nákladních vlaků s přepravou cestujících. Původně soukromá dráha byla zestátněna a převedena pod ČSD v roce 1925. V roce 1930 začaly na trati jezdit motorové osobní vozy, které provoz výrazně zrychlily a zhospodárnily. Poslední nákladní parní vlak projel po trati v roce 1969. Provoz na trati řídí výpravčí ze stanice Pňovany, na přiděleném motorovém voze řady 810 se střídají čtyři strojvedoucí. Na trati je silná rekreační doprava, protože ekologicky čistá krajina kolem Konstantinových Lázní a Bezdružic je vyhledávaným cílem cest turistů.

Nákladní doprava – přeprava dřeva - je provozována pouze v úseku PňovanyCebiv.

V létě se koná na trati tzv. Bezdružické parní léto, což jsou dva víkendy, kdy je trati provozován parní vlak, jeden víkend v červenci, jeden v srpnu. K tomu je zajištěn bohatý kulturní program – četníci, představení pro děti, taneční vystoupení, živá hudba a další. Součástí je i pochod za dostavbu trati do Teplé, o které se uvažovalo již krátce po vybudování trati a později po Mnichovské dohodě, kdy se celá trasa trati stala součástí Třetí říše[1]. Tato dostavba, propojující stávající lokálku s tratí z Mariánských Lázní do Karlových Varů by výrazně zkrátila železniční propojení Plzně a Karlových Varů[2].

V roce 2011, o víkendu 16.-17. července, proběhla oslava 110 let trati.

Navazující tratě

Pňovany

  • Trať 170 Beroun - Zdice - Rokycany - Chrást u Plzně - Plzeň hl. n. - Plzeň jižní předm. - Pňovany - Svojšín - Planá u Mar. Lázní - Mariánské Lázně - Cheb - Cheb st. hr. (Schirnding DB)


Související články

Železniční trať Bezdružice - Teplá

Reference

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Pňovany–Bezdružice na Wikimedia Commons