Řízení zainteresovaných stran: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Odstranění obrázku z hesla.
JagRoBot (diskuse | příspěvky)
34 224 editací
m Robot odstranil zbytečná pojmenování odkazu (WP:WCW)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Řízení zainteresovaných stran''' (stakeholder management) je jednou z částí komplexního [[řízení projektů|řízení projektů]]. Jedná se o řízení subjektů, které jsou buď do projektu aktivně zapojeny, nebo jejichž zájmy jsou ovlivněny realizací projektu. Tyto subjekty mohou ovlivnit průběh nebo výsledky projektu. <ref name="IPMA">Doležal,J., Máchal,P.,Lacko,B. a kol. : <cite> Projektový management podle IPMA, Grada Publishing Praha (2012) </cite>, ISBN 978-80-247-4275-5</ref> Cílem řízení zainteresovaných stran je maximálně eliminovat negativní ovlivnění [[projekt|projektu]] a zároveň podpořit dosažení cílů projektu. Jde o činnost navazující na [[analýza zainteresovaných stran|analýzu zainteresovaných stran]]. Některé zdroje uvádí analýzu zainteresovaných stran jako součást jejich řízení. <ref name="PMBOOK">A guide to the project management body of knowledge : PMBOK Guide. 3rd edition. Newton Square : Project Management Institute, 2004. s. 235. ISBN 1-930699-45-X.</ref>
'''Řízení zainteresovaných stran''' (stakeholder management) je jednou z částí komplexního [[řízení projektů]]. Jedná se o řízení subjektů, které jsou buď do projektu aktivně zapojeny, nebo jejichž zájmy jsou ovlivněny realizací projektu. Tyto subjekty mohou ovlivnit průběh nebo výsledky projektu. <ref name="IPMA">Doležal,J., Máchal,P.,Lacko,B. a kol. : <cite> Projektový management podle IPMA, Grada Publishing Praha (2012) </cite>, ISBN 978-80-247-4275-5</ref> Cílem řízení zainteresovaných stran je maximálně eliminovat negativní ovlivnění [[projekt|projektu]] a zároveň podpořit dosažení cílů projektu. Jde o činnost navazující na [[analýza zainteresovaných stran|analýzu zainteresovaných stran]]. Některé zdroje uvádí analýzu zainteresovaných stran jako součást jejich řízení. <ref name="PMBOOK">A guide to the project management body of knowledge : PMBOK Guide. 3rd edition. Newton Square : Project Management Institute, 2004. s. 235. ISBN 1-930699-45-X.</ref>


== Návaznost řízení a analýzy ==
== Návaznost řízení a analýzy ==

Verze z 26. 11. 2012, 01:23

Řízení zainteresovaných stran (stakeholder management) je jednou z částí komplexního řízení projektů. Jedná se o řízení subjektů, které jsou buď do projektu aktivně zapojeny, nebo jejichž zájmy jsou ovlivněny realizací projektu. Tyto subjekty mohou ovlivnit průběh nebo výsledky projektu. [1] Cílem řízení zainteresovaných stran je maximálně eliminovat negativní ovlivnění projektu a zároveň podpořit dosažení cílů projektu. Jde o činnost navazující na analýzu zainteresovaných stran. Některé zdroje uvádí analýzu zainteresovaných stran jako součást jejich řízení. [2]

Návaznost řízení a analýzy

V průběhu řešení projektu dochází ke změnám zainteresovaných stran. Mění se jednak množina zainteresovaných stran, tak jejich postoj a míra vlivu. V důsledku těchto změn je nutné se vracet cyklicky k analýze zainteresovaných stran a na základě jejího výsledku korigovat jejich řízení. [3] Součástí každého řídícího procesu musí být i monitoring a zjišťování zpětné vazby. To jsou další důležité vstupy pro analýzu a plánování řízení zainteresovaných stran. [1]

Plánování řízení

Základním obecným cílem řízení zainteresovaných stran zajištění jejich spokojenosti. Plánování řízení zainteresovaných stran je vhodné provádět na základě výsledků jejich analýzy. Výstupem analýzy je kategorizace zainteresovaných stran. Základní rozhodnutí o způsobu řízení zainteresovaných stran je prováděno na základě jejich kategorií [1]a také identifikace skutečných příčin proč jsou strany projektem dotčeny.

Nástroje řízení

Klíčem řízení je komunikace. Je to základní způsob, jak ovlivnit chování zainteresovaných stran. Dalším možným způsobem je přizpůsobení projektu. V projektu lze pak korigovat metody dosahování cílů projektu, tak i cíle samotné.

Komunikace

Před samotným procesem komunikace je vhodné zvážit následující otázky [3]:

  • Co chceme zainteresovaným stranám sdělit a za jakým účelem?
  • Co se chceme dozvědět a z jakého důvodu?
  • Jakým způsobem budeme komunikovat?
  • Jak často budeme komunikovat?
  • Jak získáme zpětnou vazbu?

Na základě vyhodnocení odpovědí stanovíme cíle komunikace a její obsah. Součástí návrhu způsobu komunikace je dohoda o ní se zainteresovanou stranou. Volba formy komunikace se také řídí tím kdo je v daném případě zainteresovanou stranou. Každá forma komunikace má své výhody i nevýhody. Zvolená forma komunikace může zásadně ovlivnit její výsledek.

Mezi obvyklé formy komunikace se zainteresovanými stranami patří:

  • telefonické rozhovory a telekonference,
  • videokonference,
  • elektronická komunikace,
  • písemný styk,
  • neformální a formální schůzky,
  • dotazníky a ankety,
  • tiskové konference,
  • informační kampaně v médiích.

Korekce projektu

Korekce metod dosahování cílů projektu a cílů projektu jako takových na základě vlivu zainteresovaných stran je používána především v etapách plánování a zahájení projektu, ale nelze je vyloučit ani během projektu. Vliv zainteresovaných stran s rostoucí dobou projektu klesá. Náklady zapracovaání změn s dobou projektu rostou. [2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Doležal,J., Máchal,P.,Lacko,B. a kol. : Projektový management podle IPMA, Grada Publishing Praha (2012) , ISBN 978-80-247-4275-5
  2. ↑ a b A guide to the project management body of knowledge : PMBOK Guide. 3rd edition. Newton Square : Project Management Institute, 2004. s. 235. ISBN 1-930699-45-X.
  3. ↑ a b Young, Trevor L. Successful project management. 2nd edition. London : Kogan Page, 2006. vii, 158 s. ISBN 0-7494-4561-0

Literatura

  • Bryson,J.:What to do when stakeholder matter: A guide to stakeholder identification and analysis techniques,2004, ISSN 1471-9045 (anglicky)
  • Hausmann, Hojda, Řepa - Řízení projektů IS, 1997
  • Rosenau, M. - Řízení projektů - příklady, teorie, praxe, 1.vydání, Brno: Computer Press, 2000
  • Mitchell, R. K., B. R. Agle, and D.J. Wood. (1997). "Toward a Theory of Stakeholder Identification and Salience: Defining the Principle of Who and What really Counts." in: Academy of Management Review 22(4): 853 - 888 (anglicky)
  • Fiala, P. - Řízení projektů, 2002
  • Svozilová,A.: Projektový management, Grada Publishing, Praha 2011
  • SCHWALBE, Kathy. Řízení projektů v IT. Překlad David Krásenský. 1. vydání. Brno : Computer Press, 2007. 720 s, 1 CD-ROM. ISBN 978-80-251-1526-8.
  • SVOZILOVÁ, Alena. Projektový management : systémový přístup k řízení projektů, plán a rozpočet projektu, řízení projektových týmů, kontrola postupu projektu, řízení projektových rizik, osobnost manažera. 1. vydání. Praha : Grada, 2006. 353 s. ISBN 80-247-1501-5.
  • MAYLOR, Harvey. Project management. 3rd edition. Harlow : Financial Times/Prentice Hall, 2003. xv, 411 s, 1 CD-ROM. ISBN 0-273-70431-1.
  • KERZNER, Harold. Project management : a systems approach to planning, scheduling, and controlling. 9th edition. Hoboken : Wiley, 2006. xxi, 1014 s. ISBN 0-471-74187-6.
  • DE BAAR, Bas. Using stakeholder analysis in software project management. Project Shrink Publishing, 2001-2008. c 2006 [cit. 2008-12-08]. <http://www.softwareprojects.org/stakeholders.pdf>.
  • Stakeholder analysis. Mind Tool Ltd, 1995-2008. [cit. 2008-12-08]. <http://www.mindtools.com/pages/article/newPPM_07.htm>.
  • Stakeholder management and planning. Mind Tool Ltd, 1995-2008. [cit. 2008-12-08]. <http://www.mindtools.com/pages/article/newPPM_08.htm>.

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Řízení_zainteresovaných_stran&oldid=9344512“