Zlatá stezka: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 26. 11. 2012, 01:23

Zboží po Zlaté stezce dopravovali soumaři

Zlatá stezka (německy Goldener Steig) je souhrnný název pro systém severo-jižních středověkých obchodních cest, které překračovaly šumavské hvozdy a spojovaly Čechy s Podunajím.

Stezka byla průběhu staletí nazývána „pasovská“, „prachatická“, „česká“ či „solná“. Název Zlatá stezka se objevuje až počátkem 16. století, jako výraz mimořádné výnosnosti obchodu, který po ní probíhal.

Historie Zlaté stezky

První historické zmínky

Některé trasy Zlaté stezky byly pravděpodobně využívány již v pravěku. První písemné zprávy o této významné obchodní komunikaci pocházejí z 11. století. Římský král Jindřich II. daroval listinou ze dne 19. dubna 1010 pasovskému ženskému klášteru Niedernburg mýtné poplatky na cestě do Čech. Originál dokumentu se nachází v Bavorském hlavním státním archivu v Mnichově.

V roce 1088 přenechal český král Vratislav II. obdobné poplatky na cestě z Prachatic do Pasova pražské vyšehradské kapitule. Obě obdarované církevní instituce spravovaly stezku v prvních stoletích její existence. Funkci Niedernburgu již od 12. století postupně přebíralo pasovské biskupsví a na české straně vystřídala po husitských válkách vyšehradskou kapitulu světská moc, především nejvýznamnější jihočeský rod Rožmberků.

Vrcholné období

Zlatá stezka je příkladem komunikace, která přinášela život celým rozsáhlým oblastem sousedících středověkých států - Pasovskému biskupství a Českému království. Proudilo po ní nejen zboží, ale také myšlenky, kultura a kolonisté, kteří osídlili nehostinný pohraniční hvozd. Vznikla na ní řada vesnic a měst, z nichž zvláště Prachatice, Volary, Waldkirchen nebo Pasov jsou příkladem toho, jak významná cesta může ovlivnit osud lidského sídliště.

Ve vrcholné době středověkých obchodních cest, ve 14. až 16. století patřila Zlatá stezka k nejvýznamnějším středověkým spojnicím. Husitské války provoz na stezce na čas přerušily, ale v 16. století, kdy českou část spravovali Rožmberkové, nastal její nový rozkvět. Prachaticemi tehdy procházelo až 1200 soumarských koní týdně a přivezlo se tam více než 3 miliony litrů soli ročně. Provoz na stezce byl tak čilý, že se musely vydávat zvláštní soumarské řády, které jej měly regulovat a řídit.

Úpadek obchodu

Úpadek obchodu na Zlaté stezce způsobila Třicetiletá válka (1618–1648), která způsobila v Evropě i v českých zemích hluboký rozvrat. Stezka se kvůli loupeživým bandám stala nebezpečnou a zpustla tak, že byla těžko průchodná i pro pěší. V 17. století navíc vznikla Pasovu konkurence v obchodu se solí. Do Čech se po jiných trasách začala dovážet bavorská a rakouská sůl. Roku 1706 Habsburkové patentem císaře Josefa I. zakázali dovoz jiné než rakouské soli. Prosadili tak monopol na svou sůl, dováženou z Lince do Českých Budějovic a dále do Prahy. Provoz na Zlaté stezce počátkem 18. století zcela zanikl.

Trasy Zlaté stezky

Systém cest spojujcích české vnitrozemí s obchodem na Dunaji se v průběhu staletí vyvíjel. Nejstarší doložená cesta vedla z dunajského přístavu Pasova do Starých Prachatic. Systém se měnil a rozšiřoval a od 14. století tvořily tuto obchodní cestu tři hlavní větve, jejichž společným východištěm byl Pasov.

Prachatická Zlatá stezka

Dolní (neboli Prachatická) Zlatá stezka je nejstarší trasa. Cesta vedla ze Starých Prachatic asi 70km (přímou čarou) jihozápadním směrem do Pasova na Dunaji. Stezka z Prachatic na česko-německé hranice byla v novověku důkladně zmapována a archeologicky prozkoumána. Její trasu dnes vyznačuje žlutá turistická značka, osazená 12 informačními tabulemi. Začíná v Prachaticích – u bývalé Horní brány. Po 33 km překračuje hranice a pokračuje dál do Německa. Opevněné místo Waldkirchen na německé straně bylo v jednodenní vzdálenosti od Pasova. Dopravci zde museli přenocovat, aby jim mohlo být stanoveno množství převážené soli.

Trasa Prachatické Zlaté stezky

Pasov - Ilzstadt – Grubweg – Salzweg – Leoprechting – Grossthannensteig – Salzgattern – Deching – Waldkirchen – Schiefweg – Böhmzwiesel – Fürholz (mýto niederburského kláštera) – Grainet – Leopoldsreut – Bischofsreut – Marchhäuser – České Žleby – Soumarský most – Volary - Cudrovice – hrad Hus – Albrechtovice – Perlovice – Prachatice

Trasou stezky prochází naučná stezka NS ZLATÁ STEZKA - Prachatická větev

Vimperská Zlatá stezka

I když je pravděpodobně mnohem starší, první historická zmínka o střední (Vimperské) Zlaté stezce pochází z roku 1312. Na ochranu této větve Zlaté stezky byly zřízeny tři hrady. Hrad Vimperk, založený v polovině 13. století, hrad Kunžvart a na německé straně hrad Wolfstein, u kterého později vzniklo město Freyung. Obchod na vimperské stezce byl konkurencí pro Prachatice. V 16. století tvořil vimperský solný obchod asi 2/5 obchodu prachatického. Vimperskou Zlatou stezku využila císařská silnice, která vznikla na základě silničního patentu Marie Terezie z roku 1756. Tato trasa se s malými změnami používá dodnes jako hlavní spojení Bavorska se středními Čechami (silnice I/4).

Trasa Vimperské Zlaté stezky

Pasov – Strasskirchen – Röhrnbach – Freyung – Strážný – Horní Vltavice – Solná Lhota (Salzweg) – Vimperk

Trasou prochází naučná stezka NS ZLATÁ STEZKA - Vimperská větev

Kašperskohorská Zlatá stezka

Horní (Kašperskohorská) Zlatá stezka je nejmladší trasou Zlaté stezky. Vedla z Kašperských hor ve dvou větvích. Jedna přes Horskou Kvildu, Kvildu, na Freyung a dále do Pasova. Druhá šla z Kašperských hor rovněž přes Horskou Kvildu, kde se větve rozdělily. Druhá větev postupovala západněji, kolem Luzného na Grafenau, Tittling a odtud dále do Pasova.

Zlatá cesta

Tato "Zlatá cesta" byla vybudována z příkazu krále Karla IV v roce 1356 jako část zamýšlené dálkové obchodní cesty z Čech přes Salzburg až do Benátek. Měla šířku 2,5 m, byla dlážděná a umožňovala formanskou dopravu na kupeckých nákladních vozech. Za vytyčení nové silnice byl královský úředník Heinzlin von Bader odměněn pozemkem u osady Červená pod Malou Losenicí. Pro ochranu obchodní cesty, zlatých dolů a zemské hranice byl Karlem IV. v tom samém roce (1356) založen hrad Kašperk. Podobně byl při obchodní cestě založen klášter St. Oswald a město Grafenau s jeho velkoryse pojatým náměstím.

Tato Karlem IV. velkoryse založená "dálnice středověku" bývá někdy též nazývána Zlatá cesta (německy Goldene Straße), i když možná vhodnější překlad by byl Zlatá silnice. Neboť název Zlatá cesta je častěji používán pro spojnici Praha - Norimberk, významnou mezinárodní cestu rovněž vybudovanou Karlem IV.

Od sklonku 16. století využívali šumavské "Zlaté cesty" bavorští vévodové k přepravě své soli do Čech a konkurovali tím Pasovu a Zlaté stezce. Toto soupeření ukončila v roce 1608 smlouva, podle které Bavorsko dále prodávalo svou sůl Pasovu a ten ji dopravoval po Zlaté stezce do Čech. Význam šumavské Zlaté cesty tím silně poklesl a po Třicetileté válce (1618–1648) zcela zpustla.

Ve stopě Zlaté stezky (místy souběžně) vede dnes přes Horskou Kvildu zelená turistická značka, která umožňuje nahlédnout o jak mohutné dílo se jednalo.

Trasa Kašperskohoské Zlaté stezky Pasov – Grafenau – St. Oswald – Waldhäuser – východní svah hory Lužný - Filipova Huť – Horská Kvilda – Kozí Hřbety – Kašperské Hory

Stavební rozvoj podél tras Zlaté stezky

K ochraně cest Zlaté stezky byly postaveny hrady a hrádky Stožec, Kunžvart, Hus, Vimperk, Osule u Vitějovic a Kašperk na české a Kalkenstein a Wolfstein na pasovské straně. Z řady osad a měst, vzniklých na všech větvích stezky, si brzy vybudovaly rozhodující význam na české straně Staré Prachatice, vystřídané na počátku 14. století nově založeným městem v široké kotlině pod Libínem, a na německé straně staré biskupské město Pasov. Zvláště Prachatice byly se Zlatou stezkou spjaty doslova bytostně a díky ní se postupně domohly postavení jednoho z nejvýznamnějších českých měst. Vděčí jí také za dodnes dochovanou velkolepou renesanční výstavbu, která je produktem vrcholné doby existence této obchodní komunikace.

Některá města na trase Zlaté stezky

Přepravované zboží

Hlavním obchodním artiklem na Zlaté stezce byla nesporně sůl z rakouských solných dolů. České země jí měly nedostatek, a jelikož středověk potřeboval velké množství soli (byl to jediný konzervační prostředek na potraviny), bylo nutné ji dovážet. Ze solných ložisek ve východoalpské oblasti v Reichenhallu, Halleinu nebo Hallstattu se sůl přepravovala po řekách do Pasova a odtud na hřbetech soumarských koní po Zlaté stezce přes Šumavu do Čech. Kromě soli se z Pasova do Čech vozily drahé látky, jižní plody, koření a víno a opačným směrem hlavně obilí a dále chmel, med, vlna, kůže, pivo a další potravinářské produkty.

Soumaři

Skutečnými nositeli obchodu na Zlaté stezce byli soumaři (německy Säumer), většinou sedláci, kteří za odměnu přepravovali zboží na hřbetech koní buď ve vlastní režii nebo ve službách velkoobchodníků. Z bezpečnostních důvodů se tito soumaři sdružovali do karavan a občas používali i ozbrojeného doprovodu. Karavany chodily po celý rok, ale nejvíce po žních a hlavně po podzimních pracích; cesty byly totiž v bažinatých úsecích zamrzlé a byl dostatek obilí, hlavního zpětného nákladu do Pasova. Po denním pochodu asi 25 - 30 kilometrů museli soumaři nocovat a právě v těchto vzdálenostech vznikla na trase Pasov - Prachatice největší soumarská sídliště Waldkirchen a Volary.

Archeologický výzkum

O Zlatou stezku se již od počátku 19. století zajímají vědci, spisovatelé i široká veřejnost a v současné době probíhá rozsáhlý historicko-archeologický výzkum, který má rekonstruovat průběh této středověké komunikace v terénu. Řada vědeckých konferencí, výstav, článků i upomínkových a turistických akcí svědčí v poslední době o tom, že se Zlatá stezka probouzí k novému životu a že by mohla opět začít plnit svou dávnou úlohu spojnice mezi zeměmi a národy na obou stranách Šumavy.

Muzea

Minimuzeum Zlaté stezky ve Vimperku, náměstí Svobody
Prachatické muzeum, Velké náměstí 13
Volarské muzeum, Česká 71

Odkazy

Související články

Literatura

Toulavá kamera 1, str. 18-21, ISBN 80-7316-228-8

Externí odkazy

@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 [http://maps.google.cz/maps/ms?hl=cs&ie=UTF8&msa=0&ll=48.783342,13.771362&spn=0.819802,1.74408&z=9&brcurrent=5,0,1&msid=102301352157554683600.00048702fa71dce48eaef '''Trasa Prachatické Zlaté stezky''']
-[[Pasov]] - Ilzstadt – Grubweg – Salzweg – Leoprechting – Grossthannensteig – Salzgattern – Deching – [[Waldkirchen]] – Schiefweg – Böhmzwiesel – Fürholz (mýto niederburského kláštera) – Grainet – Leopoldsreut – Bischofsreut – Marchhäuser – [[České Žleby|České Žleby]] – [[Soumarský most]] – [[Volary]] - [[Cudrovice]] – hrad [[Hus]] – [[Albrechtovice]] – [[Perlovice]] – [[Prachatice]]
+[[Pasov]] - Ilzstadt – Grubweg – Salzweg – Leoprechting – Grossthannensteig – Salzgattern – Deching – [[Waldkirchen]] – Schiefweg – Böhmzwiesel – Fürholz (mýto niederburského kláštera) – Grainet – Leopoldsreut – Bischofsreut – Marchhäuser – [[České Žleby]] – [[Soumarský most]] – [[Volary]] - [[Cudrovice]] – hrad [[Hus]] – [[Albrechtovice]] – [[Perlovice]] – [[Prachatice]]
 Trasou stezky prochází naučná stezka [http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=ns/zstezka1.htm '''NS ZLATÁ STEZKA - Prachatická větev''']