Švanda dudák (Weinberger)

Švanda dudák je opera o dvou aktech (a pěti scénách). Byla napsána v roce 1926, hudbu složil Jaromír Weinberger k českému libretu Miloše Kareše. Opera je založena na příběhu Švandy dudáka známého z dramatu Josefa Kajetána Tyla Strakonický dudák aneb Hody divých žen. První představení se odehrálo v Praze 27. dubna 1927 ve Státní opeře Praha. Premiéru v německém jazyce v překladu Maxe Broda měla opera ve Vratislavi 16. prosince 1928. Další produkce rychle následovaly:

• Lublaň, 5. října 1929 (ve slovinském překladu)
• Riga, 6. prosince 1930 (v lotyšském překladu)
• Sofie, 6. listopadu 1931 (v bulharském překladu)
• Metropolitní opera, New York, 7. listopadu 1931

Pro své využití témat z českých lidových pověstí opera ve své době zažívala značný úspěch a byla přeložena do 17 jazyků. Od té doby opera vypadla z repertoárů operních domů, ačkoli orchestrální vystoupení a záznamy Polky a Fugy tvoří společně koncertní dílo, které je možno slyšet v koncertních halách častěji než operu samotnou.

Osoby a první obsazení

Obsazení	Hlasový sbor	Premiéra, 27. dubna 1927 (Dirigent: Helmut Seidelmann)
Švanda	baryton	Václav Novák
Dorotka, jeho žena	soprán	Nada Kejrová
Babinský, loupežník	tenor	Theodor Schütz
Královna	mezzosoprán	Ada Nordenová
černokněžník	bas	Josef Munclinger
Ďábel	bas	Emil Pollert
Soudce	tenor	Antonín Lebeda
Kat	tenor	Karel Hruška
Známý	tenor
Kapitán Ďáblovy stráže	baryton
Dva myslivci (Žoldnéři)	tenor a bas

Stručný obsah opery

Šablona:Spoiler Už je tomu týden, co se Švanda s Dorotkou vzali. Loupežník Babinský se ukryje v jejich domě a okamžitě se do Dorotky zamiluje. Snaží se tedy Švandu přesvědčit o jednotvárnosti manželského života a podaří se mu Švandu přemluvit, aby spolu vyrazili za dobrodružstvím. Dorazí na dvůr Královny, která je v moci Černokněžníka. Královna uzavřela dohodu s Černokněžníkem, svolila se smrtí Prince, s kterým byla zasnoubena, a výměnou dostala srdce z ledu, které nezná lidský cit, a diamantové žezlo, symbol její moci. Švanda zahraje na své dudy a tím kouzlo prolomí. Královna pak nabídne Švandovi svou ruku. Ten Královninu nabídku k sňatku přijme a políbí ji, když v tom se objeví Dorotka, což Královnu rozzuří. Královna, jejíž srdce se opět promění v led, Švandu s Dorotkou uvězní a Švandu odsoudí k smrti.

Babinský zachrání Švandu tím, že vymění Katovu sekyru za koště. Švanda znovu zahraje na své dudy, čímž očaruje dav, který se přišel podívat na jeho popravu, a podaří se jim s Dorotkou uniknout. Dorotka je ale na Švandu rozzlobená a pochybuje o jeho věrnosti. Švanda jí na to odpovídá, že ať se na místě do pekla propadne, jestli kdy Královnu políbil, zapomínajíc, že to skutečně udělal. Okamžitě se tedy propadne do pekla. Babinský potom řekně Dorotce, že ji má rád, ona si však na něm vymůže slib, aby pomohl Švandovi.

V pekle chce Ďábel po Švandovi, aby mu zahrál na dudy, nemá co dělat, protože s ním nikdo nechce hrát karty, vždycky totiž podvádí. Švanda nejdřív odmítne, ale pak se tam objeví Babinský a vyzve Ďábla, aby si s ním zahrál partičku karet. Babinský podvádí víc než Ďábel, a tak vyhraje a zachrání Švandu. (V této chvíli také zazní Švandova muzika, je jí známá Fuga). Nakonec se Švanda s Dorotkou smiřují a Babinský smutně odchází hledat nova dobrodružství.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schwanda the Bagpiper na anglické Wikipedii.