Seznam památek Slavkovského bojiště: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typo
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m sjednocení souřadnic; kosmetické úpravy
Řádek 78: Řádek 78:
|<!--název--> Kovárna
|<!--název--> Kovárna
|<!--obr--> [[Soubor:Stará kovárna v Blažovicích.jpg|150px|Kovárna v Blažovicích]]
|<!--obr--> [[Soubor:Stará kovárna v Blažovicích.jpg|150px|Kovárna v Blažovicích]]
|<!--místo--> [[Blažovice]] <br />{{coor dms|49|10|4.751|N|s|16|47|17.298|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Blažovice]] <br />{{Souřadnice|49.1679864|16.7881383}}
|<!--pozn--> Bývalá kovárna, dnes dům č. p. 19. Francouzští vojáci si zde nechávali okovávat koně. Dům přes silnici (č. p. 41) má ve fasádě zazděné dělové koule z bitvy. V blízkosti nedalekého kříže „v Úlehlích“ je jeden z řady neoznačených hromadných hrobů z bitvy.<ref name="špatný">{{Citace monografie
|<!--pozn--> Bývalá kovárna, dnes dům č. p. 19. Francouzští vojáci si zde nechávali okovávat koně. Dům přes silnici (č. p. 41) má ve fasádě zazděné dělové koule z bitvy. V blízkosti nedalekého kříže „v Úlehlích“ je jeden z řady neoznačených hromadných hrobů z bitvy.<ref name="špatný">{{Citace monografie
| příjmení = Špatný
| příjmení = Špatný
Řádek 98: Řádek 98:
|<!--název--> Zvonice
|<!--název--> Zvonice
|<!--obr-->
|<!--obr-->
|<!--místo--> [[Blažovice]] <br />{{coor dms|49|10|0.5|N|s|16|47|12.2|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Blažovice]] <br />{{Souřadnice|49.1668056|16.7867222}}
|<!--pozn--> Na zvonici z let 1831-1832 jsou umístěny dvě pamětní desky francouzským vojákům a jejich velitelům. Jedna (z roku [[1995]]) je věnovaná veliteli francouzského 13. lehkého pěšího pluku Pierru Castexovi, který padl v bojích o Blažovice. Druhá (z [[29. duben|29. dubna]] [[1997]]) veliteli gardových jízdních myslivců plukovníku Jeanu Pierru Morlandovi, který padl při střetu s ruskou gardou na Starých vinohradech.<ref name="kopecký2009" /><ref name="blažovice" />
|<!--pozn--> Na zvonici z let 1831-1832 jsou umístěny dvě pamětní desky francouzským vojákům a jejich velitelům. Jedna (z roku [[1995]]) je věnovaná veliteli francouzského 13. lehkého pěšího pluku Pierru Castexovi, který padl v bojích o Blažovice. Druhá (z [[29. duben|29. dubna]] [[1997]]) veliteli gardových jízdních myslivců plukovníku Jeanu Pierru Morlandovi, který padl při střetu s ruskou gardou na Starých vinohradech.<ref name="kopecký2009" /><ref name="blažovice" />
|- style="background:#F0F0F0"
|- style="background:#F0F0F0"
|<!--název--> [[Místodržitelský palác]]
|<!--název--> [[Místodržitelský palác]]
|<!--obr--> [[Soubor:Pamětní deska na Místodržitelském paláci 1995.jpg|150px|Napoleonova pamětní deska na Místodržitelském paláci]]
|<!--obr--> [[Soubor:Pamětní deska na Místodržitelském paláci 1995.jpg|150px|Napoleonova pamětní deska na Místodržitelském paláci]]
|<!--místo--> [[Brno]] <br />Moravské nám.&nbsp;1 <br />{{coor dms|49|11|52.190|N|s|16|36|29.915|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Brno]] <br />Moravské nám.&nbsp;1 <br />{{Souřadnice|49.1978306|16.6083097}}
|<!--pozn--> Budova moravského místodržitelství a předtím augustiniánského kláštera (dnes Moravská galerie), kde před bitvou pobýval francouzský císař Napoleon a tuto skutečnost dnes upomíná pamětní deska od akademického malíře Karla Zemana, odhalená [[30. listopad]]u [[1995]].<ref name="cyklo2009" /><ref name="kopecký2009" /><ref name="čsns-pomníky" />
|<!--pozn--> Budova moravského místodržitelství a předtím augustiniánského kláštera (dnes Moravská galerie), kde před bitvou pobýval francouzský císař Napoleon a tuto skutečnost dnes upomíná pamětní deska od akademického malíře Karla Zemana, odhalená [[30. listopad]]u [[1995]].<ref name="cyklo2009" /><ref name="kopecký2009" /><ref name="čsns-pomníky" />
|- style="background:#F0F0F0"
|- style="background:#F0F0F0"
|<!--název--> [[Dietrichsteinský palác]]
|<!--název--> [[Dietrichsteinský palác]]
|<!--obr--> [[Soubor:Kutuzov.JPG|150px|Kutuzovova pamětní deska na Dietrichsteinském paláci]]
|<!--obr--> [[Soubor:Kutuzov.JPG|150px|Kutuzovova pamětní deska na Dietrichsteinském paláci]]
|<!--místo--> [[Brno]] <br />Zelný trh&nbsp;8 <br />{{coor dms|49|11|31.007|N|s|16|36|30.167|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Brno]] <br />Zelný trh&nbsp;8 <br />{{Souřadnice|49.1919464|16.6083797}}
|<!--pozn--> Někdejší Dietrichsteinský palác (dnes Moravské zemské muzeum), kde 2.-5. října 1805 pobýval ruský generál Kutuzov ještě před ústupem k Olomouci, odkud se posléze znovu s vojsky vrátil téměř k Brnu k rozhodné slavkovské bitvě. Generálův pobyt dnes upomíná pamětní deska.<ref name="cyklo2009" />
|<!--pozn--> Někdejší Dietrichsteinský palác (dnes Moravské zemské muzeum), kde 2.-5. října 1805 pobýval ruský generál Kutuzov ještě před ústupem k Olomouci, odkud se posléze znovu s vojsky vrátil téměř k Brnu k rozhodné slavkovské bitvě. Generálův pobyt dnes upomíná pamětní deska.<ref name="cyklo2009" />
|- style="background:#F0F0F0"
|- style="background:#F0F0F0"
|<!--název--> Obelisk
|<!--název--> Obelisk
|<!--obr--> [[Soubor:Brno-Denisovy Sady IX (obelisk).jpg|150px|Obelisk v Denisových sadech]]
|<!--obr--> [[Soubor:Brno-Denisovy Sady IX (obelisk).jpg|150px|Obelisk v Denisových sadech]]
|<!--místo--> [[Brno]] <br />[[Denisovy sady]] <br />{{coor dms|49|11|27.112|N|s|16|36|20.331|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Brno]] <br />[[Denisovy sady]] <br />{{Souřadnice|49.1908644|16.6056475}}
|<!--pozn--> Obelisk postavený na místě předchozího železného kříže z roku [[1818]] upomíná na ukončení napoleonských válek.<ref name="cyklo2009" />
|<!--pozn--> Obelisk postavený na místě předchozího železného kříže z roku [[1818]] upomíná na ukončení napoleonských válek.<ref name="cyklo2009" />
|- style="background:#F0F0F0"
|- style="background:#F0F0F0"
|<!--název--> Pomník generála Valhuberta
|<!--název--> Pomník generála Valhuberta
|<!--obr--> [[Soubor:Valhubertův pomník Tyršův sad Brno 1995.jpg|150px|Pomník gen. Valhuberta v Tyršově sadu]]
|<!--obr--> [[Soubor:Valhubertův pomník Tyršův sad Brno 1995.jpg|150px|Pomník gen. Valhuberta v Tyršově sadu]]
|<!--místo--> [[Brno]] <br />Tyršův sad <br />{{coor dms|49|12|9.233|N|s|16|36|8.920|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Brno]] <br />Tyršův sad <br />{{Souřadnice|49.2025647|16.6024778}}
|<!--pozn--> Pomník byl v místech bývalého městského hřbitova postaven v 60. letech 20. století na počest francouzského generála Rogera Mellona-Valhuberta, který v Brně zemřel na následky zranění z bitvy.<ref name="cyklo2009" />
|<!--pozn--> Pomník byl v místech bývalého městského hřbitova postaven v 60. letech 20. století na počest francouzského generála Rogera Mellona-Valhuberta, který v Brně zemřel na následky zranění z bitvy.<ref name="cyklo2009" />
|- style="background:#F0F0F0"
|- style="background:#F0F0F0"
|<!--název--> Fara
|<!--název--> Fara
|<!--obr-->
|<!--obr-->
|<!--místo--> [[Dražovice (okres Vyškov)|Dražovice]] <br />{{coor dms|49|11|40.124|N|s|16|56|46.173|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Dražovice (okres Vyškov)|Dražovice]] <br />{{Souřadnice|49.1944789|16.9461592}}
|<!--pozn--> Pozdně barokní stavba, v níž údajně po bitvě, 4. prosince Napoleon přenocoval.<ref name="cyklo2009" />
|<!--pozn--> Pozdně barokní stavba, v níž údajně po bitvě, 4. prosince Napoleon přenocoval.<ref name="cyklo2009" />
|-
|-
|<!--název--> [[Kaple svatého Gottharda (Holubice)|Kaple sv. Gottharda]]
|<!--název--> [[Kaple svatého Gottharda (Holubice)|Kaple sv. Gottharda]]
|<!--obr-->
|<!--obr-->
|<!--místo--> [[Holubice (okres Vyškov)|Holubice]] <br />{{coor dms|49|10|39.824|N|s|16|48|44.034|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Holubice (okres Vyškov)|Holubice]] <br />{{Souřadnice|49.1777289|16.8122317}}
|<!--pozn--> Stavba z konce 18. století, „pamětník bojů“.<ref name="cyklo2009" /> Kaple byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|133864|Kaple sv. Gottharda}}</ref>
|<!--pozn--> Stavba z konce 18. století, „pamětník bojů“.<ref name="cyklo2009" /> Kaple byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|133864|Kaple sv. Gottharda}}</ref>
|-
|-
|<!--název--> Pomník obětem bitvy
|<!--název--> Pomník obětem bitvy
|<!--obr-->
|<!--obr-->
|<!--místo--> [[Holubice (okres Vyškov)|Holubice]] <br />{{coor dms|49|10|58.8|N|s|16|48|5.8|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Holubice (okres Vyškov)|Holubice]] <br />{{Souřadnice|49.183|16.8016111}}
|<!--pozn--> U cesty z olomoucké silnice do Holubic byl 24. května 2003 odhalen 3,7 metrů vysoký žulový pomník věnovaný obětem bitvy tří císařů, s podobiznou maršála Murata jako zvětšené kopie medaile od Karla Zemana. U pomníku je také úložiště na nalezené kosterní pozůstatky. Z dálky viditelnou připomínkou bitvy je také nedaleké skladovací zařízení betonárny, upravené do podoby obřího kanónu s obsluhou.<ref name="kopecký2009" /><ref name="čsns-pomníky" /><ref>[http://www.austerlitz.org/slavnostni-odhaleni-posveceni-pomniku-_a312 Slavnostní odhalení a posvěcení pomníku], Projekt Austerlitz</ref>
|<!--pozn--> U cesty z olomoucké silnice do Holubic byl 24. května 2003 odhalen 3,7 metrů vysoký žulový pomník věnovaný obětem bitvy tří císařů, s podobiznou maršála Murata jako zvětšené kopie medaile od Karla Zemana. U pomníku je také úložiště na nalezené kosterní pozůstatky. Z dálky viditelnou připomínkou bitvy je také nedaleké skladovací zařízení betonárny, upravené do podoby obřího kanónu s obsluhou.<ref name="kopecký2009" /><ref name="čsns-pomníky" /><ref>[http://www.austerlitz.org/slavnostni-odhaleni-posveceni-pomniku-_a312 Slavnostní odhalení a posvěcení pomníku], Projekt Austerlitz</ref>
|-
|-
|<!--název--> Mlýn
|<!--název--> Mlýn
|<!--obr-->
|<!--obr-->
|<!--místo--> [[Holubice (okres Vyškov)|Holubice]] <br />{{coor dms|49|9|58.135|N|s|16|49|9.823|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Holubice (okres Vyškov)|Holubice]] <br />{{Souřadnice|49.1661486|16.8193953}}
|<!--pozn--> Bývalý asi 300 let starý mlýn (dnes č. p. 147) při cestě z Holubic do Křenovic, „pamětník bojů“.<ref name="cyklo2009" />
|<!--pozn--> Bývalý asi 300 let starý mlýn (dnes č. p. 147) při cestě z Holubic do Křenovic, „pamětník bojů“.<ref name="cyklo2009" />
|-
|-
|<!--název--> Cikán
|<!--název--> Cikán
|<!--obr-->
|<!--obr-->
|<!--místo--> [[Holubice (okres Vyškov)|Holubice]] <br />{{coor dms|49|9|42.415|N|s|16|50|27.234|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Holubice (okres Vyškov)|Holubice]] <br />{{Souřadnice|49.1617819|16.8408983}}
|<!--pozn--> Z návrší Cikán mezi Holubicemi a Slavkovem pozorovali rakouský císař František I. a ruský car Alexandr I. vývoj bitvy.<ref name="kčt" />
|<!--pozn--> Z návrší Cikán mezi Holubicemi a Slavkovem pozorovali rakouský císař František I. a ruský car Alexandr I. vývoj bitvy.<ref name="kčt" />
|-
|-
|<!--název--> Kříž a pomník nad vsí
|<!--název--> Kříž a pomník nad vsí
|<!--obr--> [[Soubor:Kříž a památník na kraji Jiříkovic 2.jpg|150px|Kříž a pomník nad Jiříkovicemi]]
|<!--obr--> [[Soubor:Kříž a památník na kraji Jiříkovic 2.jpg|150px|Kříž a pomník nad Jiříkovicemi]]
|<!--místo--> [[Jiříkovice]] <br />{{coor dms|49|10|18.846|N|s|16|45|35.687|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Jiříkovice]] <br />{{Souřadnice|49.1719017|16.7599131}}
|<!--pozn--> Železný kříž z roku [[1884]] stojí v místech původních kamenných božích muk, která se zřítila roku [[1850]]. Na dochované části božích muk byly vyznačeny šipky směřující k šachtovým hrobům. V Jiříkovicích byla umístěna francouzská polní ambulance, nejspíše v tehdejším dvoře, který však podlehl požáru vsi v roce [[1821]].<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="cyklo2009" /><ref>{{Citace monografie
|<!--pozn--> Železný kříž z roku [[1884]] stojí v místech původních kamenných božích muk, která se zřítila roku [[1850]]. Na dochované části božích muk byly vyznačeny šipky směřující k šachtovým hrobům. V Jiříkovicích byla umístěna francouzská polní ambulance, nejspíše v tehdejším dvoře, který však podlehl požáru vsi v roce [[1821]].<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="cyklo2009" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Stěpánek
| příjmení = Stěpánek
Řádek 165: Řádek 165:
|<!--název--> Statek a zvonice
|<!--název--> Statek a zvonice
|<!--obr--> [[Soubor:Statek na návsi, Jiříkovice 1.jpg|150px|Statek na návsi]]
|<!--obr--> [[Soubor:Statek na návsi, Jiříkovice 1.jpg|150px|Statek na návsi]]
|<!--místo--> [[Jiříkovice]] <br />{{coor dms|49|10|1.325|N|s|16|45|29.337|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Jiříkovice]] <br />{{Souřadnice|49.1670347|16.7581492}}
|<!--pozn--> Statek na návsi (někdejší tvrz) a zvonice jsou „pamětníky bojů“, jako jediné přežily požár Jiříkovic.<ref name="cyklo2009" /> Statek i zvonice byly v roce 1996 vyhlášeny kulturními nemovitými památkami.<ref>{{Npú np|119615|Tvrz}}</ref><ref>{{Npú np|124062|Zvonice na návsi}}</ref>
|<!--pozn--> Statek na návsi (někdejší tvrz) a zvonice jsou „pamětníky bojů“, jako jediné přežily požár Jiříkovic.<ref name="cyklo2009" /> Statek i zvonice byly v roce 1996 vyhlášeny kulturními nemovitými památkami.<ref>{{Npú np|119615|Tvrz}}</ref><ref>{{Npú np|124062|Zvonice na návsi}}</ref>
|- style="background:#F0F0F0"
|- style="background:#F0F0F0"
|<!--název--> Zájezdní hospoda Kandie
|<!--název--> Zájezdní hospoda Kandie
|<!--obr--> [[Soubor:Kandie Malečkova 12 Brno-Líšeň 3.jpg|150px|Osada Kandie]]
|<!--obr--> [[Soubor:Kandie Malečkova 12 Brno-Líšeň 3.jpg|150px|Osada Kandie]]
|<!--místo--> [[Kandie]] ([[Brno-Líšeň]]) <br />{{coor dms|49|11|13.707|N|s|16|42|20.941|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Kandie]] ([[Brno-Líšeň]]) <br />{{Souřadnice|49.1871408|16.7058169}}
|<!--pozn--> Bývalá zájezdní hospoda, dnes dům č. p. 12, kde strávil čtyři dny před bitvou Napoleon a měl zde hlavní stan. Trám s nápisem připomínajícím tuto událost je uložen ve slavkovském muzeu.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref>[http://www.vlisni.cz/zajimavosti/osada-kandie Osada Kandie] na portálu vlisni.cz</ref>
|<!--pozn--> Bývalá zájezdní hospoda, dnes dům č. p. 12, kde strávil čtyři dny před bitvou Napoleon a měl zde hlavní stan. Trám s nápisem připomínajícím tuto událost je uložen ve slavkovském muzeu.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref>[http://www.vlisni.cz/zajimavosti/osada-kandie Osada Kandie] na portálu vlisni.cz</ref>
|-
|-
|<!--název--> Hráz mezi rybníky
|<!--název--> Hráz mezi rybníky
|<!--obr--> [[Soubor:Bývalá hráz rybníka u Kobylnic.jpg|150px|Bývalá hráz mezi rybníky]]
|<!--obr--> [[Soubor:Bývalá hráz rybníka u Kobylnic.jpg|150px|Bývalá hráz mezi rybníky]]
|<!--místo--> [[Kobylnice (okres Brno-venkov)|Kobylnice]] <br />{{coor dms|49|8|36.9|N|s|16|43|49.3|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Kobylnice (okres Brno-venkov)|Kobylnice]] <br />{{Souřadnice|49.1435833|16.7303611}}
|<!--pozn--> Po hrázi mezi bývalým Horním a Dolním rybníkem ustupovali vojáci III. spojeneckého armádního sboru k Dvorskům. Dnes silnice.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /> Poblíž, u silnice na Šlapanice byl [[5. listopad]]u [[2005]] odhalen pamětní kámen francouzského 18. pěšího pluku.<ref name="kopecký2009" /><ref>{{Citace periodika
|<!--pozn--> Po hrázi mezi bývalým Horním a Dolním rybníkem ustupovali vojáci III. spojeneckého armádního sboru k Dvorskům. Dnes silnice.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /> Poblíž, u silnice na Šlapanice byl [[5. listopad]]u [[2005]] odhalen pamětní kámen francouzského 18. pěšího pluku.<ref name="kopecký2009" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kopecký
| příjmení = Kopecký
Řádek 192: Řádek 192:
|<!--název--> Spáčilův statek
|<!--název--> Spáčilův statek
|<!--obr--> [[Soubor:Spáčilův statek, Křenovice 3.jpg|150px|Spáčilův statek]]
|<!--obr--> [[Soubor:Spáčilův statek, Křenovice 3.jpg|150px|Spáčilův statek]]
|<!--místo--> [[Křenovice (okres Vyškov)|Křenovice]] <br />{{coor dms|49|8|34.0|N|s|16|49|42.1|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Křenovice (okres Vyškov)|Křenovice]] <br />{{Souřadnice|49.1427778|16.8283611}}
|<!--pozn--> Bývalý Spáčilův statek, dnes domy č. p. 65 a 222. Velitel spojeneckých vojsk, ruský generál [[Michail Illarionovič Kutuzov]] zde přespal v noci před bitvou z 1. na 2. prosince 1805, což připomíná pamětní deska.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="kartografie" />
|<!--pozn--> Bývalý Spáčilův statek, dnes domy č. p. 65 a 222. Velitel spojeneckých vojsk, ruský generál [[Michail Illarionovič Kutuzov]] zde přespal v noci před bitvou z 1. na 2. prosince 1805, což připomíná pamětní deska.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="kartografie" />
|-
|-
|<!--název--> Socha generála Kutuzova
|<!--název--> Socha generála Kutuzova
|<!--obr--> [[Soubor:Pomník generála Kutuzova Křenovice 1.jpg|150px|Pomník generála Kutuzova]]
|<!--obr--> [[Soubor:Pomník generála Kutuzova Křenovice 1.jpg|150px|Pomník generála Kutuzova]]
|<!--místo--> [[Křenovice (okres Vyškov)|Křenovice]] <br />{{coor dms|49|8|32.2|N|s|16|49|37.7|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Křenovice (okres Vyškov)|Křenovice]] <br />{{Souřadnice|49.1422778|16.8271389}}
|<!--pozn--> Při vzpomínkových akcích ke 200. výročí bitvy byl [[4. prosinec|4. prosince]] [[2005]] odhalen pomník v podobě sochy ruského generála Kutuzova. Sochu z tepaného měděného plechu vytvořil místní umělecký kovář Oldřich Bartošek podle původního projektu Karla Ochmana a modelu Přemysla Baumajera z roku [[1973]].<ref name="cyklo2009" /><ref name="kopecký2009" /><ref>[http://www.irucz.ru/cz/zpravy/1-/102-ceska-republika/10201-/-/405-historie/7055-ve-slavkove-u-brna-odhalili-pamatnik-generalu-kutuzovovi-highlight-krenovice/ Ve Slavkově u Brna odhalili památník generálu Kutuzovovi] i-RU.cz, 5.12.2005</ref><ref>[http://www.obec-krenovice.cz/pdf/zpravodaj/2005_12.pdf Křenovický zpravodaj Prosinec 2005]</ref>
|<!--pozn--> Při vzpomínkových akcích ke 200. výročí bitvy byl [[4. prosinec|4. prosince]] [[2005]] odhalen pomník v podobě sochy ruského generála Kutuzova. Sochu z tepaného měděného plechu vytvořil místní umělecký kovář Oldřich Bartošek podle původního projektu Karla Ochmana a modelu Přemysla Baumajera z roku [[1973]].<ref name="cyklo2009" /><ref name="kopecký2009" /><ref>[http://www.irucz.ru/cz/zpravy/1-/102-ceska-republika/10201-/-/405-historie/7055-ve-slavkove-u-brna-odhalili-pamatnik-generalu-kutuzovovi-highlight-krenovice/ Ve Slavkově u Brna odhalili památník generálu Kutuzovovi] i-RU.cz, 5.12.2005</ref><ref>[http://www.obec-krenovice.cz/pdf/zpravodaj/2005_12.pdf Křenovický zpravodaj Prosinec 2005]</ref>
|-
|-
|<!--název--> Velký hospodářský dvůr
|<!--název--> Velký hospodářský dvůr
|<!--obr--> [[Soubor:Velký hospodářský dvůr Křenovice.jpg|150px|Velký hospodářský dvůr]]
|<!--obr--> [[Soubor:Velký hospodářský dvůr Křenovice.jpg|150px|Velký hospodářský dvůr]]
|<!--místo--> [[Křenovice (okres Vyškov)|Křenovice]] <br />{{coor dms|49|8|46.5|N|s|16|49|50.3|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Křenovice (okres Vyškov)|Křenovice]] <br />{{Souřadnice|49.14625|16.8306389}}
|<!--pozn--> Před bitvou se v hospodářském dvoře (dnes č. p. 1) konala porada ruského generálního štábu, při níž byli velitelé seznámeni s rozkazy pro bitvu.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="cyklo2009" />
|<!--pozn--> Před bitvou se v hospodářském dvoře (dnes č. p. 1) konala porada ruského generálního štábu, při níž byli velitelé seznámeni s rozkazy pro bitvu.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="cyklo2009" />
|-
|-
|<!--název--> [[Kostel svatého Vavřince (Křenovice)|Kostel sv. Vavřince]]
|<!--název--> [[Kostel svatého Vavřince (Křenovice)|Kostel sv. Vavřince]]
|<!--obr--> [[Soubor:Křenovice, kostel.jpg|150px|Kostel sv. Vavřince]]
|<!--obr--> [[Soubor:Křenovice, kostel.jpg|150px|Kostel sv. Vavřince]]
|<!--místo--> [[Křenovice (okres Vyškov)|Křenovice]] <br />{{coor dms|49|8|27.5|N|s|16|49|43.6|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Křenovice (okres Vyškov)|Křenovice]] <br />{{Souřadnice|49.1409722|16.8287778}}
|<!--pozn--> V kostele byli po bitvě shromážděni zajatí Rusové.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /> Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|144472|Kostel sv. Vavřince}}</ref>
|<!--pozn--> V kostele byli po bitvě shromážděni zajatí Rusové.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /> Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|144472|Kostel sv. Vavřince}}</ref>
|-
|-
|<!--název--> Krchůvek
|<!--název--> Krchůvek
|<!--obr--> [[Soubor:Pomník bitvy u Slavkova, Krchůvek, Křenovice 4.jpg|150px|Pomník padlým na Krchůvku]]
|<!--obr--> [[Soubor:Pomník bitvy u Slavkova, Krchůvek, Křenovice 4.jpg|150px|Pomník padlým na Krchůvku]]
|<!--místo--> [[Křenovice (okres Vyškov)|Křenovice]] <br />{{coor dms|49|8|45.9|N|s|16|48|51.9|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Křenovice (okres Vyškov)|Křenovice]] <br />{{Souřadnice|49.1460833|16.8144167}}
|<!--pozn--> Pomník padlým a kříž z roku 1920 nad hromadným hrobem vojáků z bitvy.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="cyklo2009" />
|<!--pozn--> Pomník padlým a kříž z roku 1920 nad hromadným hrobem vojáků z bitvy.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="cyklo2009" />
|-
|-
|<!--název--> Zájezdní hospoda Pindulka
|<!--název--> Zájezdní hospoda Pindulka
|<!--obr--> [[Soubor:Pindulka, správa silnic 1995.jpg|150px|Zájezdní hospoda Pindulka]]
|<!--obr--> [[Soubor:Pindulka, správa silnic 1995.jpg|150px|Zájezdní hospoda Pindulka]]
|<!--místo--> [[Pindulka]] ([[Podolí (okres Brno-venkov)|Podolí]]) <br />{{coor dms|49|10|58.2|N|s|16|43|34.9|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Pindulka]] ([[Podolí (okres Brno-venkov)|Podolí]]) <br />{{Souřadnice|49.1828333|16.7263611}}
|<!--pozn--> Bývalá zájezdní hospoda, dnes objekt správy a údržby silnic. 1. prosince 1805 zde povečeřel Napoleon se svými maršály, generály a pobočníky.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="vd080525">{{Citace periodika
|<!--pozn--> Bývalá zájezdní hospoda, dnes objekt správy a údržby silnic. 1. prosince 1805 zde povečeřel Napoleon se svými maršály, generály a pobočníky.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="vd080525">{{Citace periodika
| příjmení = Sedlmajer
| příjmení = Sedlmajer
Řádek 232: Řádek 232:
|<!--název--> Spálený mlýn
|<!--název--> Spálený mlýn
|<!--obr--> [[Soubor:Janův dvůr u Spáleného mlýna 1995.jpg|150px|Janův dvůr u Spáleného mlýna]]
|<!--obr--> [[Soubor:Janův dvůr u Spáleného mlýna 1995.jpg|150px|Janův dvůr u Spáleného mlýna]]
|<!--místo--> [[Násedlovice]] <br />{{coor dms|49|1|30.3|N|s|16|57|45.4|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Násedlovice]] <br />{{Souřadnice|49.0250833|16.9626111}}
|<!--pozn--> Místo setkání Napoleona s rakouským císařem Františkem I. dne 4. prosince 1805, kde došlo k dohodnutí příměří, na druhý den podepsaného ve slavkovském zámku. Torzo lípy, pod níž údajně k jednání došlo, je uloženo ve slavkovském muzeu. Roku 1900 zde byla umístěna pamětní deska.<ref name="kčt" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /><ref>[http://www.uhrice.cz/zajimavosti.php Zajímavosti a památky] na stránkách obce Uhřice</ref>
|<!--pozn--> Místo setkání Napoleona s rakouským císařem Františkem I. dne 4. prosince 1805, kde došlo k dohodnutí příměří, na druhý den podepsaného ve slavkovském zámku. Torzo lípy, pod níž údajně k jednání došlo, je uloženo ve slavkovském muzeu. Roku 1900 zde byla umístěna pamětní deska.<ref name="kčt" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /><ref>[http://www.uhrice.cz/zajimavosti.php Zajímavosti a památky] na stránkách obce Uhřice</ref>
|-
|-
|<!--název--> [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|Významná památka]] '''[[Mohyla míru]]'''
|<!--název--> [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|Významná památka]] '''[[Mohyla míru]]'''
|<!--obr--> [[Soubor:Mohyla miru 2.jpg|150px|Mohyla míru]]
|<!--obr--> [[Soubor:Mohyla miru 2.jpg|150px|Mohyla míru]]
|<!--místo--> [[Prace]] <br />{{coor dms|49|7|41.3|N|s|16|45|45.1|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Prace]] <br />{{Souřadnice|49.1281389|16.7625278}}
|<!--pozn--> Významný secesní památník z let 1910-1912, kaple s ossariem. První mírový památník v Evropě. Budova muzea z roku [[1925]] s expozicí k bitvě. Památník byl postaven v místech, kde francouzský IV. armádní sbor kolem 11. hodiny dopoledne rozrazil střed spojeneckých vojsk a rozhodl tak vítězství v bitvě.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="arc" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="kartografie" /> Památník byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|145477|Pomník Mohyla míru}}</ref> V areálu se též nachází pískovcový pomník rakouské pěší brigádě generálmajora Jirčíka, která v bitvě bránila Pracký kopec, a replika rakouského polního děla (obojí z roku [[1995]]). U silnice z Prace k Mohyle míru byl [[26. listopad|26. listopadu]] [[2005]] odhalen Památník smíření od Jana Tomíčka, který připomíná tři bojující armády a také tři církve: katolickou, protestantskou a pravoslavnou.<ref name="kopecký2009" /><ref>[http://jantomicek.exd.cz/pamatnik-smireni-v-praci/ Památník smíření v Praci] na stránkách uměleckého štukatéra Jana Tomíčka</ref>
|<!--pozn--> Významný secesní památník z let 1910-1912, kaple s ossariem. První mírový památník v Evropě. Budova muzea z roku [[1925]] s expozicí k bitvě. Památník byl postaven v místech, kde francouzský IV. armádní sbor kolem 11. hodiny dopoledne rozrazil střed spojeneckých vojsk a rozhodl tak vítězství v bitvě.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="arc" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="kartografie" /> Památník byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|145477|Pomník Mohyla míru}}</ref> V areálu se též nachází pískovcový pomník rakouské pěší brigádě generálmajora Jirčíka, která v bitvě bránila Pracký kopec, a replika rakouského polního děla (obojí z roku [[1995]]). U silnice z Prace k Mohyle míru byl [[26. listopad]]u [[2005]] odhalen Památník smíření od Jana Tomíčka, který připomíná tři bojující armády a také tři církve: katolickou, protestantskou a pravoslavnou.<ref name="kopecký2009" /><ref>[http://jantomicek.exd.cz/pamatnik-smireni-v-praci/ Památník smíření v Praci] na stránkách uměleckého štukatéra Jana Tomíčka</ref>
|-
|-
|<!--název--> Kříž u rybníka
|<!--název--> Kříž u rybníka
|<!--obr--> [[Soubor:Kříž u rybníka, Prace 1.jpg|150px|Kříž u rybníka v Praci]]
|<!--obr--> [[Soubor:Kříž u rybníka, Prace 1.jpg|150px|Kříž u rybníka v Praci]]
|<!--místo--> [[Prace]] <br />{{coor dms|49|8|22.4|N|s|16|46|3.8|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Prace]] <br />{{Souřadnice|49.1395556|16.7677222}}
|<!--pozn--> Kříž označuje šachtový hrob asi 800 ruských vojáků.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="cyklo2009" /> Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|150111|Hromadný hrob z bitvy u Slavkova}}</ref>
|<!--pozn--> Kříž označuje šachtový hrob asi 800 ruských vojáků.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="cyklo2009" /> Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|150111|Hromadný hrob z bitvy u Slavkova}}</ref>
|-
|-
|<!--název--> [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Prace)|Kostel Povýšení sv. Kříže]]
|<!--název--> [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Prace)|Kostel Povýšení sv. Kříže]]
|<!--obr--> [[Soubor:Kostel Povýšení svatého Kříže, Prace 1.jpg|150px|Kostel sv. Kříže]]
|<!--obr--> [[Soubor:Kostel Povýšení svatého Kříže, Prace 1.jpg|150px|Kostel sv. Kříže]]
|<!--místo--> [[Prace]] <br />{{coor dms|49|8|16.1|N|s|16|45|51.3|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Prace]] <br />{{Souřadnice|49.1378056|16.76425}}
|<!--pozn--> Původně barokní kostel z doby kolem roku [[1730]], jehož věž sloužila během bitvy ruským vojskům v Praci jako pozorovatelna. Byla však zasažena francouzským dělostřelectvem, vyhořela a po bitvě byla stržena. Po přestavbě kostela v roce [[1810]] byla o patro snížena.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /> Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|134522|Kostel Povýšení sv. Kříže}}</ref>
|<!--pozn--> Původně barokní kostel z doby kolem roku [[1730]], jehož věž sloužila během bitvy ruským vojskům v Praci jako pozorovatelna. Byla však zasažena francouzským dělostřelectvem, vyhořela a po bitvě byla stržena. Po přestavbě kostela v roce [[1810]] byla o patro snížena.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /> Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|134522|Kostel Povýšení sv. Kříže}}</ref>
|-
|-
|<!--název--> [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|Významná památka]] '''[[Santon (kopec)|Santon]]'''
|<!--název--> [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|Významná památka]] '''[[Santon (kopec)|Santon]]'''
|<!--obr--> [[Soubor:Santon, 2009 (1).JPG|150px|Santon]]
|<!--obr--> [[Soubor:Santon, 2009 (1).JPG|150px|Santon]]
|<!--místo--> [[Santon (kopec)|Santon]] ([[Tvarožná]]) <br />{{coor dms|49|11|18.3|N|s|16|45|49.7|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Santon (kopec)|Santon]] ([[Tvarožná]]) <br />{{Souřadnice|49.1884167|16.7638056}}
|<!--pozn--> Přírodní návrší původně nazývané Padělek bylo před bitvou francouzskými ženisty uměle srovnáno a opevněno třemi pásy okopů, aby vytvořilo palebná postavení pro 18 děl s pěchotní ochranou. Na západní straně kopce byla umístěna polní kuchyň. Původní mariánská kaple na vrcholu byla vojáky také stržena. Na zdi nově vybudované klasicistní kaple Panny Marie Sněžné z roku [[1832]] jsou dnes pamětní desky francouzských generálů Claparèda a Valhuberta a ruského generála Bagrationa. Od roku [[1988]] byla na vrcholu kopce instalována kopie francouzského polního kanónu, od roku [[2009]] snesená na náves. Na úpatí je kříž z bílého kamene na paměť padlých vojáků z roku [[1987]].<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="arc" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="kartografie" /><ref name="kopecký2009" /><ref name="tvarožná-památky" /> Kaple, opevnění Santona i hrob pod kopcem byly vyhlášeny kulturními nemovitými památkami.<ref>{{Npú np|151014|Kaple P. Marie}}</ref><ref>{{Npú np|130993|Polní opevnění bitvy u Slavkova}}</ref><ref>{{Npú np|130992|Vojenský hřbitov bitvy u Slavkova}}</ref>
|<!--pozn--> Přírodní návrší původně nazývané Padělek bylo před bitvou francouzskými ženisty uměle srovnáno a opevněno třemi pásy okopů, aby vytvořilo palebná postavení pro 18 děl s pěchotní ochranou. Na západní straně kopce byla umístěna polní kuchyň. Původní mariánská kaple na vrcholu byla vojáky také stržena. Na zdi nově vybudované klasicistní kaple Panny Marie Sněžné z roku [[1832]] jsou dnes pamětní desky francouzských generálů Claparèda a Valhuberta a ruského generála Bagrationa. Od roku [[1988]] byla na vrcholu kopce instalována kopie francouzského polního kanónu, od roku [[2009]] snesená na náves. Na úpatí je kříž z bílého kamene na paměť padlých vojáků z roku [[1987]].<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="arc" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="kartografie" /><ref name="kopecký2009" /><ref name="tvarožná-památky" /> Kaple, opevnění Santona i hrob pod kopcem byly vyhlášeny kulturními nemovitými památkami.<ref>{{Npú np|151014|Kaple P. Marie}}</ref><ref>{{Npú np|130993|Polní opevnění bitvy u Slavkova}}</ref><ref>{{Npú np|130992|Vojenský hřbitov bitvy u Slavkova}}</ref>
|- style="background:#F0F0F0"
|- style="background:#F0F0F0"
|<!--název--> Pamětní kříž
|<!--název--> Pamětní kříž
|<!--obr--> [[Soubor:Kříž Ferdinanda Tiesenhausena v Silničné.jpg|100px|Kříž hraběte Tiesenhausena]]
|<!--obr--> [[Soubor:Kříž Ferdinanda Tiesenhausena v Silničné.jpg|100px|Kříž hraběte Tiesenhausena]]
|<!--místo--> [[Silničná]] <br />{{coor dms|49|3|8.9|N|s|16|57|9.0|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Silničná]] <br />{{Souřadnice|49.0524722|16.9525}}
|<!--pozn--> Kříž z doby kolem roku 1900 nad bývalým hrobem Ferdinanda hraběte Tiesenhausena (křídelního pobočníka ruského cara Alexandra I. a zetě generála Kutuzova). Kříž stojí před domem, v němž hrabě zemřel na zranění z bitvy.<ref name="kčt" /><ref name="cyklo2009" /></ref>
|<!--pozn--> Kříž z doby kolem roku 1900 nad bývalým hrobem Ferdinanda hraběte Tiesenhausena (křídelního pobočníka ruského cara Alexandra I. a zetě generála Kutuzova). Kříž stojí před domem, v němž hrabě zemřel na zranění z bitvy.<ref name="kčt" /><ref name="cyklo2009" //>
|- style="background:#F0F0F0"
|- style="background:#F0F0F0"
|<!--název--> Smírčí kámen
|<!--název--> Smírčí kámen
|<!--obr-->
|<!--obr-->
|<!--místo--> [[Sivice]] <br />{{coor dms|49|11|56.8|N|s|16|47|0.9|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Sivice]] <br />{{Souřadnice|49.1991111|16.7835833}}
|<!--pozn--> Při silnici na Tvarožnou je u smírčího kamene ze 17. století a barokního kříže z roku [[1772]] hromadný hrob francouzských vojáků a také hrob plukovníka Jeana Baptista Gérarda.<ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="cyklo2009" /> Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|140332|Pamětní kámen s hrobem}}</ref>
|<!--pozn--> Při silnici na Tvarožnou je u smírčího kamene ze 17. století a barokního kříže z roku [[1772]] hromadný hrob francouzských vojáků a také hrob plukovníka Jeana Baptista Gérarda.<ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="cyklo2009" /> Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|140332|Pamětní kámen s hrobem}}</ref>
|-
|-
|<!--název--> [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|Významná památka]] '''[[Zámek Slavkov u Brna|Zámek s&nbsp;parkem]]'''
|<!--název--> [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|Významná památka]] '''[[Zámek Slavkov u Brna|Zámek s&nbsp;parkem]]'''
|<!--obr--> [[File:Slavkov u Brna - Castle.jpg|150px|Zámek Slavkov u Brna]]
|<!--obr--> [[Soubor:Slavkov u Brna - Castle.jpg|150px|Zámek Slavkov u Brna]]
|<!--místo--> [[Slavkov u Brna|Slavkov&nbsp;u&nbsp;Brna]] <br />{{coor dms|49|9|17.1|N|s|16|52|29.9|E|v}}
|<!--místo--> [[Slavkov u Brna|Slavkov&nbsp;u&nbsp;Brna]] <br />{{Souřadnice|49.15475|16.8749722}}
|<!--pozn--> Před bitvou nocovali na zámku ruský car Alexandr I. a rakouský císař František I. Po bitvě 3. prosince z balkónu zámku Napoleon pronesl svoji proklamaci k vojákům, podle níž byla bitva označena za slavkovskou (Austerlitz). Ve dnech 3.-7. prosince zde Napoleon nocoval a 5. prosince zde bylo uzavřeno příměří. Dnes zde sídlí muzeum s expozicí „Napoleonské války a české země“.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="arc" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="kartografie" /> Zámek s parkem byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou a v roce 2008 národní kulturní památkou.<ref>{{Npú np|152934|Zámek s předzámčím, parkem a sochařskou výzdobou}}</ref><ref>{{Npú nkp|215|Zámek Slavkov u Brna}}</ref>
|<!--pozn--> Před bitvou nocovali na zámku ruský car Alexandr I. a rakouský císař František I. Po bitvě 3. prosince z balkónu zámku Napoleon pronesl svoji proklamaci k vojákům, podle níž byla bitva označena za slavkovskou (Austerlitz). Ve dnech 3.-7. prosince zde Napoleon nocoval a 5. prosince zde bylo uzavřeno příměří. Dnes zde sídlí muzeum s expozicí „Napoleonské války a české země“.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="arc" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="kartografie" /> Zámek s parkem byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou a v roce 2008 národní kulturní památkou.<ref>{{Npú np|152934|Zámek s předzámčím, parkem a sochařskou výzdobou}}</ref><ref>{{Npú nkp|215|Zámek Slavkov u Brna}}</ref>
|- style="background:#F0F0F0"
|- style="background:#F0F0F0"
|<!--název--> [[Kaple svatého Urbana (Slavkov u Brna)|Kaple sv. Urbana]]
|<!--název--> [[Kaple svatého Urbana (Slavkov u Brna)|Kaple sv. Urbana]]
|<!--obr--> [[Soubor:Slavkov u Brna, kaple svatého Urbana.jpg|150px|Kaple svatého Urbana]]
|<!--obr--> [[Soubor:Slavkov u Brna, kaple svatého Urbana.jpg|150px|Kaple svatého Urbana]]
|<!--místo--> [[Slavkov u Brna]] <br />{{coor dms|49|10|11.9|N|s|16|53|19.0|E|v}}
|<!--místo--> [[Slavkov u Brna]] <br />{{Souřadnice|49.1699722|16.8886111}}
|<!--pozn--> Původně barokní kaple z roku [[1712]] (znovu zřízena r. [[1858]]) na vrchu Urban sloužila francouzským jednotkám jako strážní stanoviště. 28. listopadu zde byl výstřelem z děla oznámen postup spojeneckých vojsk od Olomouce a francouzská vojska se pak stáhla k linii Zlatého potoka, odkud 2. prosince vstoupila do bitvy.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="cyklo2009" /> Kaple byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|158823|Kaple sv. Urbana}}</ref>
|<!--pozn--> Původně barokní kaple z roku [[1712]] (znovu zřízena r. [[1858]]) na vrchu Urban sloužila francouzským jednotkám jako strážní stanoviště. 28. listopadu zde byl výstřelem z děla oznámen postup spojeneckých vojsk od Olomouce a francouzská vojska se pak stáhla k linii Zlatého potoka, odkud 2. prosince vstoupila do bitvy.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="cyklo2009" /> Kaple byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|158823|Kaple sv. Urbana}}</ref>
|- style="background:#F0F0F0"
|- style="background:#F0F0F0"
|<!--název--> Pamětní sloupek
|<!--název--> Pamětní sloupek
|<!--obr--> [[Soubor:Pamětní sloupek pod Urbanem Slavkov u Brna.jpg|100px|Památník pod Urbanem]]
|<!--obr--> [[Soubor:Pamětní sloupek pod Urbanem Slavkov u Brna.jpg|100px|Památník pod Urbanem]]
|<!--místo--> [[Slavkov u Brna]] <br />{{coor dms|49|9|58.2|N|s|16|53|32.0|E|v}}
|<!--místo--> [[Slavkov u Brna]] <br />{{Souřadnice|49.1661667|16.8922222}}
|<!--pozn--> Sloupek nad údajným hromadným hrobem z bitvy na svahu pod kopcem Urbanem.<ref name="špatný" /><ref name="cyklo2009" /> Pomník byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|138941|Pomník bitvy u Slavkova}}</ref>
|<!--pozn--> Sloupek nad údajným hromadným hrobem z bitvy na svahu pod kopcem Urbanem.<ref name="špatný" /><ref name="cyklo2009" /> Pomník byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|138941|Pomník bitvy u Slavkova}}</ref>
|-
|-
|<!--název--> Boží muka
|<!--název--> Boží muka
|<!--obr--> [[Soubor:Wayside shrine Na Mrtve ceste Sokolnice.jpg|150px|Boží muka na Mrtvé cestě]]
|<!--obr--> [[Soubor:Wayside shrine Na Mrtve ceste Sokolnice.jpg|150px|Boží muka na Mrtvé cestě]]
|<!--místo--> [[Sokolnice]] <br />{{coor dms|49|6|22.5|N|s|16|42|48.4|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Sokolnice]] <br />{{Souřadnice|49.10625|16.7134444}}
|<!--pozn--> U božích muk na tzv. „Mrtvé cestě“ byla pozice francouzské dělostřelecké baterie.<ref name="špatný" />
|<!--pozn--> U božích muk na tzv. „Mrtvé cestě“ byla pozice francouzské dělostřelecké baterie.<ref name="špatný" />
|-
|-
|<!--název--> Smírčí kříž
|<!--název--> Smírčí kříž
|<!--obr--> [[Soubor:Smírčí kříž Pod stráží Sokolnice 1995.jpg|150px|Smírčí kříž Pod stráží]]
|<!--obr--> [[Soubor:Smírčí kříž Pod stráží Sokolnice 1995.jpg|150px|Smírčí kříž Pod stráží]]
|<!--místo--> [[Sokolnice]] <br />{{coor dms|49|6|50.5|N|s|16|43|7.7|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Sokolnice]] <br />{{Souřadnice|49.1140278|16.7188056}}
|<!--pozn--> Starší kříž (z roku 1796) v ulici Pod stráží, v místech údajného hromadného hrobu.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /> Kříž byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|149002|Kříž z roku 1796}}</ref>
|<!--pozn--> Starší kříž (z roku 1796) v ulici Pod stráží, v místech údajného hromadného hrobu.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /> Kříž byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|149002|Kříž z roku 1796}}</ref>
|-
|-
|<!--název--> [[Zámek Sokolnice|Zámek s parkem]]
|<!--název--> [[Zámek Sokolnice|Zámek s parkem]]
|<!--obr--> [[Soubor:Sokolnice, zámek zprava.jpg|150px|Zámek Sokolnice]]
|<!--obr--> [[Soubor:Sokolnice, zámek zprava.jpg|150px|Zámek Sokolnice]]
|<!--místo--> [[Sokolnice]] <br />{{coor dms|49|7|8.5|N|s|16|43|35.5|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Sokolnice]] <br />{{Souřadnice|49.1190278|16.7265278}}
|<!--pozn--> O zámek probíhaly úporné boje a během bitvy vyhořel. V roce [[1848]] byl přestavěn v novorenesančním stylu a dnes slouží jako domov pro seniory.<ref name="špatný" /><ref>[http://www.ddsokolnice.cz/ Domov pro seniory Sokolnice]</ref><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="kartografie" /> Zámek byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|120787|Zámek Sokolnice}}</ref> Naproti zámku, na zdi hostince Na Bednárně (č. p. 56) byla 2. prosince 2005 odhalena pamětní deska připomínající založení Komitétu pro postavení Mohyly míru v roce [[1899]].<ref name="kopecký2009" /><ref>{{Citace periodika
|<!--pozn--> O zámek probíhaly úporné boje a během bitvy vyhořel. V roce [[1848]] byl přestavěn v novorenesančním stylu a dnes slouží jako domov pro seniory.<ref name="špatný" /><ref>[http://www.ddsokolnice.cz/ Domov pro seniory Sokolnice]</ref><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="kartografie" /> Zámek byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|120787|Zámek Sokolnice}}</ref> Naproti zámku, na zdi hostince Na Bednárně (č. p. 56) byla 2. prosince 2005 odhalena pamětní deska připomínající založení Komitétu pro postavení Mohyly míru v roce [[1899]].<ref name="kopecký2009" /><ref>{{Citace periodika
| autor = M.M.
| autor = M.M.
Řádek 306: Řádek 306:
|<!--název--> Bažantnice
|<!--název--> Bažantnice
|<!--obr--> [[Soubor:Palpost ve zdi sokolnické bažantnice 1994.jpg|100px|Palpost ve zdi bažantnice]]
|<!--obr--> [[Soubor:Palpost ve zdi sokolnické bažantnice 1994.jpg|100px|Palpost ve zdi bažantnice]]
|<!--místo--> [[Sokolnice]] <br />{{coor dms|49|7|29.4|N|s|16|43|55.4|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Sokolnice]] <br />{{Souřadnice|49.1248333|16.7320556}}
|<!--pozn--> V ohradní zdi obory byla dodatečně vyznačena údajná palebná postavení francouzské dělostřelecké baterie. Pět kanónů mělo stát v průlomech zdi, šestý v bráně.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="mudra" /> Významný zdroj však věrohodnost palpostů zpochybňuje.<ref>Jakub Samek, Ondřej Tupý, Karel Sáček: [http://www.austerlitz.org/byla-v-prubehu-bitvy-u-slavkova-branena-sokolnicka-bazantnice_a1122 Byla v průběhu bitvy u Slavkova bráněna sokolnická bažantnice?], Projekt Austerlitz, 11. 1. 2006 [cit. 2011-09-07].</ref>
|<!--pozn--> V ohradní zdi obory byla dodatečně vyznačena údajná palebná postavení francouzské dělostřelecké baterie. Pět kanónů mělo stát v průlomech zdi, šestý v bráně.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="mudra" /> Významný zdroj však věrohodnost palpostů zpochybňuje.<ref>Jakub Samek, Ondřej Tupý, Karel Sáček: [http://www.austerlitz.org/byla-v-prubehu-bitvy-u-slavkova-branena-sokolnicka-bazantnice_a1122 Byla v průběhu bitvy u Slavkova bráněna sokolnická bažantnice?], Projekt Austerlitz, 11. 1. 2006 [cit. 2011-09-07].</ref>
|-
|-
|<!--název--> Zámecká sýpka
|<!--název--> Zámecká sýpka
|<!--obr--> [[Soubor:Sokolnice, sýpka.jpg|150px|Bývalá zámecká sýpka]]
|<!--obr--> [[Soubor:Sokolnice, sýpka.jpg|150px|Bývalá zámecká sýpka]]
|<!--místo--> [[Sokolnice]] <br />{{coor dms|49|7|4.9|N|s|16|43|27.6|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Sokolnice]] <br />{{Souřadnice|49.1180278|16.7243333}}
|<!--pozn--> Bývalá sýpka z 18. století tvořila obranný objekt francouzských vojsk a po bitvě zde byli shromážděni zajatí spojenci. V polích za sýpkou jsou tři neoznačené šachtové hroby.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="cyklo2009" /> Barokní sýpka byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|153004|Sýpka}}</ref>
|<!--pozn--> Bývalá sýpka z 18. století tvořila obranný objekt francouzských vojsk a po bitvě zde byli shromážděni zajatí spojenci. V polích za sýpkou jsou tři neoznačené šachtové hroby.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="cyklo2009" /> Barokní sýpka byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|153004|Sýpka}}</ref>
|-
|-
|<!--název--> [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|Významná památka]] '''[[Stará pozořická pošta|Stará pošta]]'''
|<!--název--> [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|Významná památka]] '''[[Stará pozořická pošta|Stará pošta]]'''
|<!--obr--> [[Soubor:Stará pošta Kovalovice.jpg|150px|Stará pozořická pošta]]
|<!--obr--> [[Soubor:Stará pošta Kovalovice.jpg|150px|Stará pozořická pošta]]
|<!--místo--> [[Stará pozořická pošta|Stará pošta]] ([[Kovalovice]]) <br />{{coor dms|49|11|6.6|N|s|16|49|34.2|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Stará pozořická pošta|Stará pošta]] ([[Kovalovice]]) <br />{{Souřadnice|49.1851667|16.8261667}}
|<!--pozn--> Dědičná pozořická pošta z roku 1785, v níž 28. listopadu pobýval Napoleon se svými maršály a během bitvy 2. prosince ji využil ruský generál Bagration jako svůj hlavní stan. Ráno 3. prosince zde Napoleon přijal rakouského knížete Lichtensteina, který přišel s nabídkou příměří a osobní schůzky s císařem Františkem I. Dnes areál slouží jako malé muzeum s restauračními a ubytovacími službami. Přes silnici je ruská pamětní kaple, údajně vybudovaná ruskou šlechtičnou na paměť některého z padlých ruských důstojníků. V letech 2008-2010 zde byl vystavěn ojedinělý pomník padlým koním v podobě koně zasaženého kulkou.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="arc" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="kartografie" /><ref name="kopecký2009">{{Citace monografie
|<!--pozn--> Dědičná pozořická pošta z roku 1785, v níž 28. listopadu pobýval Napoleon se svými maršály a během bitvy 2. prosince ji využil ruský generál Bagration jako svůj hlavní stan. Ráno 3. prosince zde Napoleon přijal rakouského knížete Lichtensteina, který přišel s nabídkou příměří a osobní schůzky s císařem Františkem I. Dnes areál slouží jako malé muzeum s restauračními a ubytovacími službami. Přes silnici je ruská pamětní kaple, údajně vybudovaná ruskou šlechtičnou na paměť některého z padlých ruských důstojníků. V letech 2008-2010 zde byl vystavěn ojedinělý pomník padlým koním v podobě koně zasaženého kulkou.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="arc" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="kartografie" /><ref name="kopecký2009">{{Citace monografie
| příjmení = Kopecký
| příjmení = Kopecký
Řádek 330: Řádek 330:
|<!--název--> Pomník rakouským dělostřelcům
|<!--název--> Pomník rakouským dělostřelcům
|<!--obr--> [[Soubor:Pomník rakouským dělostřelcům u Staré pozořické pošty 1.jpg|150px|Pomník rakouským dělostřelcům]]
|<!--obr--> [[Soubor:Pomník rakouským dělostřelcům u Staré pozořické pošty 1.jpg|150px|Pomník rakouským dělostřelcům]]
|<!--místo--> [[Stará pozořická pošta|Stará pošta]] ([[Kovalovice]]) <br />{{coor dms|49|11|21.3|N|s|16|50|35.8|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Stará pozořická pošta|Stará pošta]] ([[Kovalovice]]) <br />{{Souřadnice|49.18925|16.8432778}}
|<!--pozn--> Kamenný pomník s trčící dělovou hlavní byl odhalen [[2. prosinec|2. prosince]] [[1995]] při olomoucké silnici za Starou poštou dále na Rousínov. Pomník je věnován dvěma rakouským dělostřeleckým bateriím, které pod velením majora Václava Jana Frierenbergera kryly ústup ruského sboru generála Bagrationa v závěru bitvy.<ref name="kopecký2009" /><ref name="čsns-pomníky">[http://napoleonska-spolecnost.cz/pomniky.htm Zřízené pomníky a pamětní desky] Československé napoleonské společnosti</ref>
|<!--pozn--> Kamenný pomník s trčící dělovou hlavní byl odhalen [[2. prosinec|2. prosince]] [[1995]] při olomoucké silnici za Starou poštou dále na Rousínov. Pomník je věnován dvěma rakouským dělostřeleckým bateriím, které pod velením majora Václava Jana Frierenbergera kryly ústup ruského sboru generála Bagrationa v závěru bitvy.<ref name="kopecký2009" /><ref name="čsns-pomníky">[http://napoleonska-spolecnost.cz/pomniky.htm Zřízené pomníky a pamětní desky] Československé napoleonské společnosti</ref>
|-
|-
|<!--název--> [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|Významná památka]] '''[[Staré vinohrady]]'''
|<!--název--> [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|Významná památka]] '''[[Staré vinohrady]]'''
|<!--obr--> [[Soubor:Boží muka, Staré vinohrady 3.jpg|150px|Boží muka na Starých vinohradech]]
|<!--obr--> [[Soubor:Boží muka, Staré vinohrady 3.jpg|150px|Boží muka na Starých vinohradech]]
|<!--místo--> [[Staré vinohrady]] ([[Blažovice]]) <br />{{coor dms|49|8|41.9|N|s|16|47|26.2|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Staré vinohrady]] ([[Blažovice]]) <br />{{Souřadnice|49.1449722|16.7906111}}
|<!--pozn--> Vrch na hranici katastrů Jiříkovic, Blažovic, Křenovic a Zbýšova, jedno z vyvýšených míst celého Prateckého návrší bylo místem klíčových bojů bitvy. Střetla se zde ruská a francouzská císařská garda. Na křižovatce silnic stojí boží muka podle návrhu Miroslava Pražáka (zbudována a vysvěcena roku [[1992]]), která nahradila ta původní, jež zde stála již v době bitvy a byla pobořena při vojenském cvičení v roce [[1952]]. Nedaleko při cestě do Zbýšova je moderní památník Tří císařů, který byl odhalen [[17. září]] [[2005]].<ref name="cyklo2009" /><ref name="kopecký2009" /><ref name="pa-jiříkovice" /><ref name="čsns-pomníky" />
|<!--pozn--> Vrch na hranici katastrů Jiříkovic, Blažovic, Křenovic a Zbýšova, jedno z vyvýšených míst celého Prateckého návrší bylo místem klíčových bojů bitvy. Střetla se zde ruská a francouzská císařská garda. Na křižovatce silnic stojí boží muka podle návrhu Miroslava Pražáka (zbudována a vysvěcena roku [[1992]]), která nahradila ta původní, jež zde stála již v době bitvy a byla pobořena při vojenském cvičení v roce [[1952]]. Nedaleko při cestě do Zbýšova je moderní památník Tří císařů, který byl odhalen [[17. září]] [[2005]].<ref name="cyklo2009" /><ref name="kopecký2009" /><ref name="pa-jiříkovice" /><ref name="čsns-pomníky" />
|- style="background:#F0F0F0"
|- style="background:#F0F0F0"
|<!--název--> Kopeček
|<!--název--> Kopeček
|<!--obr--> [[Soubor:Kříž na Kopečku u Šaratic 1995.jpg|100px|Kříž na Kopečku u Šaratic]]
|<!--obr--> [[Soubor:Kříž na Kopečku u Šaratic 1995.jpg|100px|Kříž na Kopečku u Šaratic]]
|<!--místo--> [[Šaratice]] <br />{{coor dms|49|6|56.0|N|s|16|48|48.7|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Šaratice]] <br />{{Souřadnice|49.1155556|16.8135278}}
|<!--pozn--> Kříž označuje údajné hromadné hroby ze slavkovské bitvy.<ref name="špatný" /><ref name="cyklo2009" /> Kopeček byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|136294|Mohylník Kopeček}}</ref>
|<!--pozn--> Kříž označuje údajné hromadné hroby ze slavkovské bitvy.<ref name="špatný" /><ref name="cyklo2009" /> Kopeček byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|136294|Mohylník Kopeček}}</ref>
|-
|-
|<!--název--> [[Gymnázium Šlapanice|Zámek s parkem]]
|<!--název--> [[Gymnázium Šlapanice|Zámek s parkem]]
|<!--obr--> [[Soubor:Šlapanice, gymnázium.jpg|150px|Zámek ve Šlapanicích, dnes gymnázium]]
|<!--obr--> [[Soubor:Šlapanice, gymnázium.jpg|150px|Zámek ve Šlapanicích, dnes gymnázium]]
|<!--místo--> [[Šlapanice]] <br />{{coor dms|49|10|7.9|N|s|16|43|30.1|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Šlapanice]] <br />{{Souřadnice|49.1688611|16.7250278}}
|<!--pozn--> Původně barokní zámek sloužil jako francouzská polní nemocnice a v parku byl soustředěn dělostřelecký trén. Byl zde před převozem do Brna ošetřován také Roger Valhubert, jediný francouzský generál, který zemřel na následky zranění z bitvy. Dnes je v zámku výrazně změněném přestavbami gymnázium.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="arc" /><ref>[http://g.slapanice.cz/content/historie-budovy Historie budovy] na stránkách Gymnázia Šlapanice</ref><ref name="ops-šlap">[http://www.austerlitz-ops.cz/clenove_ops/vyznamna_historicka_mista_ke_vztahu_bitva_tri_cisaru Významná historická místa ke vztahu k Bitvě tří císařů] na Austerlitz-ops.cz</ref><ref name="kartografie" />
|<!--pozn--> Původně barokní zámek sloužil jako francouzská polní nemocnice a v parku byl soustředěn dělostřelecký trén. Byl zde před převozem do Brna ošetřován také Roger Valhubert, jediný francouzský generál, který zemřel na následky zranění z bitvy. Dnes je v zámku výrazně změněném přestavbami gymnázium.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="arc" /><ref>[http://g.slapanice.cz/content/historie-budovy Historie budovy] na stránkách Gymnázia Šlapanice</ref><ref name="ops-šlap">[http://www.austerlitz-ops.cz/clenove_ops/vyznamna_historicka_mista_ke_vztahu_bitva_tri_cisaru Významná historická místa ke vztahu k Bitvě tří císařů] na Austerlitz-ops.cz</ref><ref name="kartografie" />
|-
|-
|<!--název--> Pomník lékařům
|<!--název--> Pomník lékařům
|<!--obr--> [[Soubor:Pomník Larreyovi a lékařům, Šlapanice 1.jpg|150px|Pomník J. D. Larreyovi a lékařům]]
|<!--obr--> [[Soubor:Pomník Larreyovi a lékařům, Šlapanice 1.jpg|150px|Pomník J. D. Larreyovi a lékařům]]
|<!--místo--> [[Šlapanice]] <br />{{coor dms|49|10|3.2|N|s|16|43|36.2|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Šlapanice]] <br />{{Souřadnice|49.1675556|16.7267222}}
|<!--pozn--> Na rohu ulic Brněnské a Riegrovy byl u příležitosti 200. výročí bitvy [[2. prosinec|2. prosince]] [[2005]] odhalen pomník Jeanu Dominigue Larreyovi, vrchnímu chirurgovi francouzské armády a všem lékařům ošetřujícím zraněné v bitvě. Autorem pomníku v podobě žulového kvádru na stupňovitém podstavci je zdejší rodák, sochař [[Jaromír Blažek (sochař)|Jaromír Blažek]].<ref name="kčt" /><ref name="ops-šlap" /><ref name="kopecký2009" /><ref>[http://www2.slapanice.cz/mambo/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=3&Itemid=9 Památky města Šlapanice] na stránkách města</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
|<!--pozn--> Na rohu ulic Brněnské a Riegrovy byl u příležitosti 200. výročí bitvy [[2. prosinec|2. prosince]] [[2005]] odhalen pomník Jeanu Dominigue Larreyovi, vrchnímu chirurgovi francouzské armády a všem lékařům ošetřujícím zraněné v bitvě. Autorem pomníku v podobě žulového kvádru na stupňovitém podstavci je zdejší rodák, sochař [[Jaromír Blažek (sochař)|Jaromír Blažek]].<ref name="kčt" /><ref name="ops-šlap" /><ref name="kopecký2009" /><ref>[http://www2.slapanice.cz/mambo/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=3&Itemid=9 Památky města Šlapanice] na stránkách města</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Nosko
| příjmení = Nosko
Řádek 365: Řádek 365:
|<!--název--> Klášterní scholasterie
|<!--název--> Klášterní scholasterie
|<!--obr--> [[Soubor:Šlapanice, cukrárna.jpg|150px|Klášterní scholasterie (vpravo)]]
|<!--obr--> [[Soubor:Šlapanice, cukrárna.jpg|150px|Klášterní scholasterie (vpravo)]]
|<!--místo--> [[Šlapanice]] <br />{{coor dms|49|10|9.3|N|s|16|43|37.5|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Šlapanice]] <br />{{Souřadnice|49.16925|16.7270833}}
|<!--pozn--> V bývalé klášterní scholasterii byl 18. listopadu štáb spojenecké armády ustupující k Olomouci, v den bitvy 2. prosince pak štáb francouzského IV. armádního sboru maršála Soulta. Připomíná to pamětní deska instalovaná v roce 2000. Od roku [[1949]] v budově sídlí muzeum, v současnosti jedna z poboček Muzea Brněnska.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="arc" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="ops-šlap" /><ref name="kartografie" /><ref name="kopecký2009" /><ref>[http://www.muzeumbrnenska.cz/35-kontakty.aspx Adresy poboček (pracovišť) muzea] na stránkách Muzea Brněnska</ref> Scholasterie byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|145346|Škola - scholasterie}}</ref>
|<!--pozn--> V bývalé klášterní scholasterii byl 18. listopadu štáb spojenecké armády ustupující k Olomouci, v den bitvy 2. prosince pak štáb francouzského IV. armádního sboru maršála Soulta. Připomíná to pamětní deska instalovaná v roce 2000. Od roku [[1949]] v budově sídlí muzeum, v současnosti jedna z poboček Muzea Brněnska.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="arc" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="ops-šlap" /><ref name="kartografie" /><ref name="kopecký2009" /><ref>[http://www.muzeumbrnenska.cz/35-kontakty.aspx Adresy poboček (pracovišť) muzea] na stránkách Muzea Brněnska</ref> Scholasterie byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|145346|Škola - scholasterie}}</ref>
|-
|-
|<!--název--> [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Šlapanice)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]]
|<!--název--> [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Šlapanice)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]]
|<!--obr--> [[Soubor:Šlapanice, kostel od náměstí.jpg|150px|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]]
|<!--obr--> [[Soubor:Šlapanice, kostel od náměstí.jpg|150px|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]]
|<!--místo--> [[Šlapanice]] <br />{{coor dms|49|10|10.7|N|s|16|43|35.3|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Šlapanice]] <br />{{Souřadnice|49.1696389|16.7264722}}
|<!--pozn--> Původně gotický kostel z 15. století, v polovině 18. barokně přestavěný. V kostele byli po bitvě shromážděni zajatí spojenečtí vojáci.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="arc" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="ops-šlap" /> Kostel byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|140666|Kostel Nanebevzetí P. Marie}}</ref>
|<!--pozn--> Původně gotický kostel z 15. století, v polovině 18. barokně přestavěný. V kostele byli po bitvě shromážděni zajatí spojenečtí vojáci.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="arc" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="ops-šlap" /> Kostel byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|140666|Kostel Nanebevzetí P. Marie}}</ref>
|-
|-
|<!--název--> Zazděná boží muka
|<!--název--> Zazděná boží muka
|<!--obr--> [[Soubor:Zazděná boží muka, Jiříkovická 6, Šlapanice.jpg|100px|Zazděná boží muka]]
|<!--obr--> [[Soubor:Zazděná boží muka, Jiříkovická 6, Šlapanice.jpg|100px|Zazděná boží muka]]
|<!--místo--> [[Šlapanice]] <br />{{coor dms|49|9|56.9|N|s|16|43|52.2|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Šlapanice]] <br />{{Souřadnice|49.1658056|16.7311667}}
|<!--pozn--> Boží muka v Jiříkovské ulici zazděná do domu (č. p. 139) připomínají šachtový hrob.<ref name="špatný" /><ref name="ops-šlap" />
|<!--pozn--> Boží muka v Jiříkovské ulici zazděná do domu (č. p. 139) připomínají šachtový hrob.<ref name="špatný" /><ref name="ops-šlap" />
|-
|-
|<!--název--> Pomník na hřbitově
|<!--název--> Pomník na hřbitově
|<!--obr--> [[Soubor:Pomník na hřbitově, Šlapanice v noci.jpg|100px|Pomník na hřbitově]]
|<!--obr--> [[Soubor:Pomník na hřbitově, Šlapanice v noci.jpg|100px|Pomník na hřbitově]]
|<!--místo--> [[Šlapanice]] <br />{{coor dms|49|10|15.1|N|s|16|43|44.5|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Šlapanice]] <br />{{Souřadnice|49.1708611|16.7290278}}
|<!--pozn--> Pomník z roku [[1965]] na městském hřbitově nad hrobem obětí bitvy.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="arc" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="ops-šlap" /><ref name="kartografie" />
|<!--pozn--> Pomník z roku [[1965]] na městském hřbitově nad hrobem obětí bitvy.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="arc" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="ops-šlap" /><ref name="kartografie" />
|-
|-
|<!--název--> Boží muka
|<!--název--> Boží muka
|<!--obr--> [[Soubor:Wayside shrine Na lopatě Telnice.jpg|150px|Boží muka Na lopatě]]
|<!--obr--> [[Soubor:Wayside shrine Na lopatě Telnice.jpg|150px|Boží muka Na lopatě]]
|<!--místo--> [[Telnice (okres Brno-venkov)|Telnice]] <br />{{coor dms|49|6|7.2|N|s|16|43|30.5|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Telnice (okres Brno-venkov)|Telnice]] <br />{{Souřadnice|49.102|16.7251389}}
|<!--pozn--> V okolí božích muk „Na lopatě“ z konce 18. století byla soustředěna obrana francouzských vojsk v Telnici.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /> Boží muka byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|150891|Boží muka směrem k Újezdu}}</ref>
|<!--pozn--> V okolí božích muk „Na lopatě“ z konce 18. století byla soustředěna obrana francouzských vojsk v Telnici.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /> Boží muka byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|150891|Boží muka směrem k Újezdu}}</ref>
|-
|-
|<!--název--> Boží muka
|<!--název--> Boží muka
|<!--obr--> [[Soubor:Boží muka Růžová, Telnice 1995.jpg|100px|Boží muka v Růžové ulici]]
|<!--obr--> [[Soubor:Boží muka Růžová, Telnice 1995.jpg|100px|Boží muka v Růžové ulici]]
|<!--místo--> [[Telnice (okres Brno-venkov)|Telnice]] <br />{{coor dms|49|5|57.0|N|s|16|42|47.8|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Telnice (okres Brno-venkov)|Telnice]] <br />{{Souřadnice|49.0991667|16.7132778}}
|<!--pozn--> Klasicistní trojboká boží muka z 20. let 19. století v Růžové ulici vyznačují údajný hromadný šachtový hrob.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="arc" /> Byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|137943|Boží muka v Růžové ulici}}</ref>
|<!--pozn--> Klasicistní trojboká boží muka z 20. let 19. století v Růžové ulici vyznačují údajný hromadný šachtový hrob.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="arc" /> Byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|137943|Boží muka v Růžové ulici}}</ref>
|-
|-
|<!--název--> [[Kostel svatého Jana Křtitele (Telnice)|Kostel sv. Jana Křtitele]]
|<!--název--> [[Kostel svatého Jana Křtitele (Telnice)|Kostel sv. Jana Křtitele]]
|<!--obr--> [[Soubor:Church of Saint John the Baptist in Telnice 1995.jpg|100px|Kostel sv. Jana Křtitele]]
|<!--obr--> [[Soubor:Church of Saint John the Baptist in Telnice 1995.jpg|100px|Kostel sv. Jana Křtitele]]
|<!--místo--> [[Telnice (okres Brno-venkov)|Telnice]] <br />{{coor dms|49|6|7.4|N|s|16|43|6.1|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Telnice (okres Brno-venkov)|Telnice]] <br />{{Souřadnice|49.1020556|16.7183611}}
|<!--pozn--> Kolem kostela byla soustředěna obrana francouzských vojsk v Telnici, ve zdi kolem kostela jsou znatelné pozice děl a ve věži jsou zazděny dělové koule. Na farním úřadě před bitvou přespal Napoleon.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="arc" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="kartografie" /> Kostel byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|148882|Kostel sv. Jana Křtitele}}</ref>
|<!--pozn--> Kolem kostela byla soustředěna obrana francouzských vojsk v Telnici, ve zdi kolem kostela jsou znatelné pozice děl a ve věži jsou zazděny dělové koule. Na farním úřadě před bitvou přespal Napoleon.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="arc" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="kartografie" /> Kostel byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|148882|Kostel sv. Jana Křtitele}}</ref>
|-
|-
|<!--název--> Pomník uherským vojákům „Kopjafa“
|<!--název--> Pomník uherským vojákům „Kopjafa“
|<!--obr-->
|<!--obr-->
|<!--místo--> [[Telnice (okres Brno-venkov)|Telnice]] <br />{{coor dms|49|6|5.0|N|s|16|43|10.2|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Telnice (okres Brno-venkov)|Telnice]] <br />{{Souřadnice|49.1013889|16.7195}}
|<!--pozn--> [[2. prosinec|2. prosince]] [[2006]] byl naproti Orlovny, v parku u mateřské školy odhalen pomník padlým uherským vojákům. Vyřezávaný dubový sloup je věnovaný čtyřem szekelským hraničářským praporům pěchoty, szekelskému husarskému pluku a maďarskému 4. husarskému pluku, které v bitvě bojovaly jako předvoj I. kolony polního podmaršála Kienmayera.<ref name="kopecký2009" /><ref>[http://www.telnice.cz/index.php?&desktop=clanky&id=43 Kulturní pamětihodnosti: Památníky] na oficiálních stránkách obce Telnice</ref><ref>[http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/pamatky-slavkovskeho-bojiste-mapuje-novy-pruvodce_158503.html Památky slavkovského bojiště mapuje nový průvodce] Týden.cz 12.2.2010</ref>
|<!--pozn--> [[2. prosinec|2. prosince]] [[2006]] byl naproti Orlovny, v parku u mateřské školy odhalen pomník padlým uherským vojákům. Vyřezávaný dubový sloup je věnovaný čtyřem szekelským hraničářským praporům pěchoty, szekelskému husarskému pluku a maďarskému 4. husarskému pluku, které v bitvě bojovaly jako předvoj I. kolony polního podmaršála Kienmayera.<ref name="kopecký2009" /><ref>[http://www.telnice.cz/index.php?&desktop=clanky&id=43 Kulturní pamětihodnosti: Památníky] na oficiálních stránkách obce Telnice</ref><ref>[http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/pamatky-slavkovskeho-bojiste-mapuje-novy-pruvodce_158503.html Památky slavkovského bojiště mapuje nový průvodce] Týden.cz 12.2.2010</ref>
|-
|-
|<!--název--> Kosmákův kříž a Valhubertův památník
|<!--název--> Kosmákův kříž a Valhubertův památník
|<!--obr--> [[Soubor:Kosmákův kříž ve Tvarožné 1995.jpg|100px|Kosmákův kříž]]
|<!--obr--> [[Soubor:Kosmákův kříž ve Tvarožné 1995.jpg|100px|Kosmákův kříž]]
|<!--místo--> [[Tvarožná]] <br />{{coor dms|49|11|16.9|N|s|16|45|59.8|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Tvarožná]] <br />{{Souřadnice|49.1880278|16.7666111}}
|<!--pozn--> Dřevěný vyřezávaný kříž věnovaný místnímu knězi a spisovateli stojí nad údajným hromadným hrobem. Vedle je i památník vyznačující místo smrtelného zranění francouzského generála Valhuberta. Asi dva metry vysoký žulový památník byl odhalen [[24. listopad]]u [[2000]]. <ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="tvarožná-památky" /><ref name="kopecký2009" /> Kosmákův kříž byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|143807|Pomník V. Kosmáka}}</ref>
|<!--pozn--> Dřevěný vyřezávaný kříž věnovaný místnímu knězi a spisovateli stojí nad údajným hromadným hrobem. Vedle je i památník vyznačující místo smrtelného zranění francouzského generála Valhuberta. Asi dva metry vysoký žulový památník byl odhalen [[24. listopad]]u [[2000]]. <ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="tvarožná-památky" /><ref name="kopecký2009" /> Kosmákův kříž byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|143807|Pomník V. Kosmáka}}</ref>
|-
|-
|<!--název--> Pamětní deska
|<!--název--> Pamětní deska
|<!--obr-->
|<!--obr-->
|<!--místo--> [[Tvarožná]] <br />{{coor dms|49|11|28.7|N|s|16|46|28.2|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Tvarožná]] <br />{{Souřadnice|49.1913056|16.7745}}
|<!--pozn--> V roce [[1993]] byla na návsi odhalena pamětní deska obětem bitvy tří císařů. V naproti stojící budově obecního úřadu je umístěna plastická mapa bojiště zobrazující bitevní situaci, kterou obec obdržela darem v roce [[1990]] od vídeňské jednotky Deutschmeister Schützen Korps.<ref name="kopecký2009" /><ref name="tvarožná-památky">[http://www.tvarozna.cz/index.php?desktop=clanky&id=32 Drobné památky] na stránkách obce Tvarožná</ref>
|<!--pozn--> V roce [[1993]] byla na návsi odhalena pamětní deska obětem bitvy tří císařů. V naproti stojící budově obecního úřadu je umístěna plastická mapa bojiště zobrazující bitevní situaci, kterou obec obdržela darem v roce [[1990]] od vídeňské jednotky Deutschmeister Schützen Korps.<ref name="kopecký2009" /><ref name="tvarožná-památky">[http://www.tvarozna.cz/index.php?desktop=clanky&id=32 Drobné památky] na stránkách obce Tvarožná</ref>
|-
|-
|<!--název--> Pomník ruským vojákům
|<!--název--> Pomník ruským vojákům
|<!--obr-->
|<!--obr-->
|<!--místo--> [[Tvarožná]] <br />{{coor dms|49|11|26.1|N|s|16|46|33.3|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Tvarožná]] <br />{{Souřadnice|49.1905833|16.7759167}}
|<!--pozn--> Pomník odhalený [[21. listopad]]u [[2004]] u [[Kostel svatého Mikuláše (Tvarožná)|kostela sv. Mikuláše]] stojí v místech společného hrobu ruských vojáků, který byl objeven v roce [[1923]]. Ve vstupní bráně nedalekého hřbitova byla v srpnu [[1994]] odhalena pamětní deska [[pplk.]] [[Emil Kaláb|Emila Kalába]], zdejšího rodáka a jednoho z prvních historiků slavkovské bitvy.<ref name="kopecký2009" /><ref name="tvarožná-památky">[http://www.tvarozna.cz/index.php?desktop=clanky&id=32 Drobné památky] na stránkách obce Tvarožná</ref><ref>[http://www.austerlitz.org/pozvanka-na-odhaleni-pomiku-padlym-ruskym-vojakum-ve-tvarozne-u-brna_a808 Pozvánka na odhalení pomníku padlým ruským vojákům ve Tvarožné u Brna]</ref>
|<!--pozn--> Pomník odhalený [[21. listopad]]u [[2004]] u [[Kostel svatého Mikuláše (Tvarožná)|kostela sv. Mikuláše]] stojí v místech společného hrobu ruských vojáků, který byl objeven v roce [[1923]]. Ve vstupní bráně nedalekého hřbitova byla v srpnu [[1994]] odhalena pamětní deska [[pplk.]] [[Emil Kaláb|Emila Kalába]], zdejšího rodáka a jednoho z prvních historiků slavkovské bitvy.<ref name="kopecký2009" /><ref name="tvarožná-památky">[http://www.tvarozna.cz/index.php?desktop=clanky&id=32 Drobné památky] na stránkách obce Tvarožná</ref><ref>[http://www.austerlitz.org/pozvanka-na-odhaleni-pomiku-padlym-ruskym-vojakum-ve-tvarozne-u-brna_a808 Pozvánka na odhalení pomníku padlým ruským vojákům ve Tvarožné u Brna]</ref>
|-
|-
|<!--název--> [[Kaple svatého Antonína Paduánského (Újezd u Brna)|Kaple&nbsp;sv.&nbsp;Antonína Paduánského]]
|<!--název--> [[Kaple svatého Antonína Paduánského (Újezd u Brna)|Kaple&nbsp;sv.&nbsp;Antonína Paduánského]]
|<!--obr--> [[Soubor:Kaple svatého Antonína Paduánského Újezd u Brna 1995.jpg|150px|Kaple sv. Antonína Paduánského]]
|<!--obr--> [[Soubor:Kaple svatého Antonína Paduánského Újezd u Brna 1995.jpg|150px|Kaple sv. Antonína Paduánského]]
|<!--místo--> [[Újezd u Brna]] <br />{{coor dms|49|6|34.8|N|s|16|45|23.3|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Újezd u Brna]] <br />{{Souřadnice|49.1096667|16.7564722}}
|<!--pozn--> Dělostřelbou rakouských děl byla z těchto míst ráno 2. prosince zahájena slavkovská bitva a odpoledne odtud Napoleon pozoroval ústup spojenců od Telnice a Žatčan. Kaple vyhořela a současná novorománská kaple byla na stejném místě postavena roku [[1863]].<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /> Kaple byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|141624|Kaple sv. Antonína Paduánského}}</ref>
|<!--pozn--> Dělostřelbou rakouských děl byla z těchto míst ráno 2. prosince zahájena slavkovská bitva a odpoledne odtud Napoleon pozoroval ústup spojenců od Telnice a Žatčan. Kaple vyhořela a současná novorománská kaple byla na stejném místě postavena roku [[1863]].<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /> Kaple byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú np|141624|Kaple sv. Antonína Paduánského}}</ref>
|-
|-
|<!--název--> Mlýn
|<!--název--> Mlýn
|<!--obr-->
|<!--obr-->
|<!--místo--> [[Újezd u Brna]] <br />{{coor dms|49|6|25.4|N|s|16|46|0.5|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Újezd u Brna]] <br />{{Souřadnice|49.1070556|16.7668056}}
|<!--pozn--> Mlýn je zmiňován v románu [[Lev Nikolajevič Tolstoj|Lva Nikolajeviče Tolstého]] [[Vojna a mír]]. Dnes slouží jako sklad.<ref name="špatný" />
|<!--pozn--> Mlýn je zmiňován v románu [[Lev Nikolajevič Tolstoj|Lva Nikolajeviče Tolstého]] [[Vojna a mír]]. Dnes slouží jako sklad.<ref name="špatný" />
|-
|-
|<!--název--> Kříž
|<!--název--> Kříž
|<!--obr--> [[Soubor:Wayside cross in Zbysov 1995.jpg|100px|Kříž ve Zbýšově]]
|<!--obr--> [[Soubor:Wayside cross in Zbysov 1995.jpg|100px|Kříž ve Zbýšově]]
|<!--místo--> [[Zbýšov (okres Vyškov)|Zbýšov]] <br />{{coor dms|49|7|57.1|N|s|16|48|33.6|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Zbýšov (okres Vyškov)|Zbýšov]] <br />{{Souřadnice|49.1325278|16.8093333}}
|<!--pozn--> Litinový kříž nad šachtovým hrobem z bitvy.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" />
|<!--pozn--> Litinový kříž nad šachtovým hrobem z bitvy.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" />
|-
|-
|<!--název--> Zvonice
|<!--název--> Zvonice
|<!--obr--> [[Soubor:Zvonice ve Zbýšově 1995.jpg|100px|Zvonice ve Zbýšově]]
|<!--obr--> [[Soubor:Zvonice ve Zbýšově 1995.jpg|100px|Zvonice ve Zbýšově]]
|<!--místo--> [[Zbýšov (okres Vyškov)|Zbýšov]] <br />{{coor dms|49|7|49.7|N|s|16|48|24.5|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Zbýšov (okres Vyškov)|Zbýšov]] <br />{{Souřadnice|49.1304722|16.8068056}}
|<!--pozn--> V rozích zvonice na návsi jsou zazděné dělové koule ze slavkovské bitvy.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="cyklo2009" />
|<!--pozn--> V rozích zvonice na návsi jsou zazděné dělové koule ze slavkovské bitvy.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="cyklo2009" />
|-
|-
|<!--název--> Mlýn
|<!--název--> Mlýn
|<!--obr--> [[Soubor:Žatčanský mlýn 1995.jpg|150px|Žatčanský mlýn]]
|<!--obr--> [[Soubor:Žatčanský mlýn 1995.jpg|150px|Žatčanský mlýn]]
|<!--místo--> [[Žatčany]] <br />{{coor dms|49|5|12.7|N|s|16|43|20.3|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Žatčany]] <br />{{Souřadnice|49.0868611|16.7223056}}
|<!--pozn--> Ve štítě bývalého mlýna s částí zámku jsou zazděné dělové koule ze slavkovské bitvy.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="kartografie" />
|<!--pozn--> Ve štítě bývalého mlýna s částí zámku jsou zazděné dělové koule ze slavkovské bitvy.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="kartografie" />
|-
|-
|<!--název--> Hráz rybníka
|<!--název--> Hráz rybníka
|<!--obr-->
|<!--obr-->
|<!--místo--> [[Žatčany]] <br />{{coor dms|49|5|14.2|N|s|16|43|16.3|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Žatčany]] <br />{{Souřadnice|49.0872778|16.7211944}}
|<!--pozn--> Po hrázi bývalého Žatčanského rybníka ustupovala spojenecká vojska v odpoledních hodinách 2. prosince 1805. Dnes je zde silnice.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" />
|<!--pozn--> Po hrázi bývalého Žatčanského rybníka ustupovala spojenecká vojska v odpoledních hodinách 2. prosince 1805. Dnes je zde silnice.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" />
|-
|-
|<!--název--> Štěrkový lom
|<!--název--> Štěrkový lom
|<!--obr--> [[Soubor:Bývalý lom na Žuráni.jpg|150px|Štěrkový lom na Žuráni]]
|<!--obr--> [[Soubor:Bývalý lom na Žuráni.jpg|150px|Štěrkový lom na Žuráni]]
|<!--místo--> [[Žuráň]] ([[Podolí (okres Brno-venkov)|Podolí]]) <br />{{coor dms|49|10|51.2|N|s|16|43|42.6|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Žuráň]] ([[Podolí (okres Brno-venkov)|Podolí]]) <br />{{Souřadnice|49.1808889|16.7285}}
|<!--pozn--> Ve štěrkovém lomu pod kopcem Žuráň měl Napoleon 1. prosince hlavní stan a přenocoval zde ve svém kočáře.<ref name="špatný" /><ref name="mudra" />
|<!--pozn--> Ve štěrkovém lomu pod kopcem Žuráň měl Napoleon 1. prosince hlavní stan a přenocoval zde ve svém kočáře.<ref name="špatný" /><ref name="mudra" />
|-
|-
|<!--název--> [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|Významná památka]] '''[[Žuráň]]'''
|<!--název--> [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|Významná památka]] '''[[Žuráň]]'''
|<!--obr--> [[Soubor:Žuráň, 2009 (2).JPG|150px|Žuráň]]
|<!--obr--> [[Soubor:Žuráň, 2009 (2).JPG|150px|Žuráň]]
|<!--místo--> [[Žuráň]] ([[Podolí (okres Brno-venkov)|Podolí]]) <br />{{coor dms|49|10|47.1|N|s|16|44|18.3|E|v|type:landmark|region:CZ}}
|<!--místo--> [[Žuráň]] ([[Podolí (okres Brno-venkov)|Podolí]]) <br />{{Souřadnice|49.17975|16.7384167}}
|<!--pozn--> Na Žuráni bylo velitelské stanoviště francouzského císaře Napoleona, odkud ráno dal rozkaz k útoku na Pratecké výšiny. V roce 1930 zde byl instalován kubistický památník s plastickou mapou bitevního rozložení vojsk a francouzskou proklamací před bitvou. Je [[Exteritorialita|exteritoriálním územím]] Francie a od roku 1958 kulturní nemovitou památkou.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref>{{Npú np|128482|Pomník bitvy u Slavkova}}</ref><ref name="král">{{Citace sborníku
|<!--pozn--> Na Žuráni bylo velitelské stanoviště francouzského císaře Napoleona, odkud ráno dal rozkaz k útoku na Pratecké výšiny. V roce 1930 zde byl instalován kubistický památník s plastickou mapou bitevního rozložení vojsk a francouzskou proklamací před bitvou. Je [[Exteritorialita|exteritoriálním územím]] Francie a od roku 1958 kulturní nemovitou památkou.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref>{{Npú np|128482|Pomník bitvy u Slavkova}}</ref><ref name="král">{{Citace sborníku
| příjmení = Král
| příjmení = Král

Verze z 14. 11. 2012, 00:35

Areál chráněné památkové zóny Slavkovského bojiště

Seznam památek Slavkovského bojiště představuje výčet kulturních památek - pomníků, křížů, kapliček, hromadných hrobů, míst významných z hlediska velení a dalších nemovitých objektů spojených s bitvou tří císařů u Slavkova 2. prosince 1805.[p 1]

Bojiště bitvy u Slavkova

Slavkovské bojiště je oblast rozkládající se na východ od Brna, na území dvou okresů Vyškov a Brno-venkov. Přibližně je vymezená obcemi Pozořice (ze severu), Slavkov u Brna (z východu), Žatčany (z jihu) a Šlapanice (ze západu), nebo též říčkami Litava (z jihovýchodu) a Zlatý potok (ze západu) a starou císařskou cestou (ze severu).

Území bojiště má rozlohu asi 120 km² a pojímá 25 obcí a měst: Bedřichovice[p 2], Blažovice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Hrušky, Jiříkovice, Kobylnice, Kovalovice, Křenovice, Měnín, Podolí, Ponětovice, Pozořice, Prace, Sivice, Slavkov u Brna, Sokolnice, Šaratice, Šlapanice, Telnice, Tvarožná, Újezd u Brna, Velešovice, Zbýšov, Žatčany.

V roce 1992 byla vymezená část území o rozloze 72 km² vyhlášena chráněnou památkovou zónou.[1] 18 obcí z památkové zóny založilo 19. dubna 1999 společnou obecně prospěšnou společnost Mohyla míru – Austerlitz. Československá napoleonská společnost v roce 2010 požadovala rozšíření památkové zóny o dalších pět obcí v severní části bojiště, které v ní dosud nebyly zahrnuty: Velešovice, Velatice, Sivice, Pozořice a Kovalovice.[2]

Seznam

Seznam je řazen abecedně dle umístění památek. Významná památka Hvězdou jsou vyznačeny nejvýznamnější, ve zdrojích nejčastěji nebo nejobšírněji zmiňované památky Slavkovského bojiště. Šedé jsou památky, které mají s bitvou souvislost, ale nejsou součástí památkové zóny.

Název Obrázek Umístění Poznámky
Kovárna Kovárna v Blažovicích Blažovice
49°10′5″ s. š., 16°47′17″ v. d. 		Bývalá kovárna, dnes dům č. p. 19. Francouzští vojáci si zde nechávali okovávat koně. Dům přes silnici (č. p. 41) má ve fasádě zazděné dělové koule z bitvy. V blízkosti nedalekého kříže „v Úlehlích“ je jeden z řady neoznačených hromadných hrobů z bitvy.[3][4][5][6]
Zvonice Blažovice
49°10′ s. š., 16°47′12″ v. d. 		Na zvonici z let 1831-1832 jsou umístěny dvě pamětní desky francouzským vojákům a jejich velitelům. Jedna (z roku 1995) je věnovaná veliteli francouzského 13. lehkého pěšího pluku Pierru Castexovi, který padl v bojích o Blažovice. Druhá (z 29. dubna 1997) veliteli gardových jízdních myslivců plukovníku Jeanu Pierru Morlandovi, který padl při střetu s ruskou gardou na Starých vinohradech.[7][6]
Místodržitelský palác Napoleonova pamětní deska na Místodržitelském paláci Brno
Moravské nám. 1
49°11′52″ s. š., 16°36′30″ v. d. 		Budova moravského místodržitelství a předtím augustiniánského kláštera (dnes Moravská galerie), kde před bitvou pobýval francouzský císař Napoleon a tuto skutečnost dnes upomíná pamětní deska od akademického malíře Karla Zemana, odhalená 30. listopadu 1995.[5][7][8]
Dietrichsteinský palác Kutuzovova pamětní deska na Dietrichsteinském paláci Brno
Zelný trh 8
49°11′31″ s. š., 16°36′30″ v. d. 		Někdejší Dietrichsteinský palác (dnes Moravské zemské muzeum), kde 2.-5. října 1805 pobýval ruský generál Kutuzov ještě před ústupem k Olomouci, odkud se posléze znovu s vojsky vrátil téměř k Brnu k rozhodné slavkovské bitvě. Generálův pobyt dnes upomíná pamětní deska.[5]
Obelisk Obelisk v Denisových sadech Brno
Denisovy sady
49°11′27″ s. š., 16°36′20″ v. d. 		Obelisk postavený na místě předchozího železného kříže z roku 1818 upomíná na ukončení napoleonských válek.[5]
Pomník generála Valhuberta Pomník gen. Valhuberta v Tyršově sadu Brno
Tyršův sad
49°12′9″ s. š., 16°36′9″ v. d. 		Pomník byl v místech bývalého městského hřbitova postaven v 60. letech 20. století na počest francouzského generála Rogera Mellona-Valhuberta, který v Brně zemřel na následky zranění z bitvy.[5]
Fara Dražovice
49°11′40″ s. š., 16°56′46″ v. d. 		Pozdně barokní stavba, v níž údajně po bitvě, 4. prosince Napoleon přenocoval.[5]
Kaple sv. Gottharda Holubice
49°10′40″ s. š., 16°48′44″ v. d. 		Stavba z konce 18. století, „pamětník bojů“.[5] Kaple byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[9]
Pomník obětem bitvy Holubice
49°10′59″ s. š., 16°48′6″ v. d. 		U cesty z olomoucké silnice do Holubic byl 24. května 2003 odhalen 3,7 metrů vysoký žulový pomník věnovaný obětem bitvy tří císařů, s podobiznou maršála Murata jako zvětšené kopie medaile od Karla Zemana. U pomníku je také úložiště na nalezené kosterní pozůstatky. Z dálky viditelnou připomínkou bitvy je také nedaleké skladovací zařízení betonárny, upravené do podoby obřího kanónu s obsluhou.[7][8][10]
Mlýn Holubice
49°9′58″ s. š., 16°49′10″ v. d. 		Bývalý asi 300 let starý mlýn (dnes č. p. 147) při cestě z Holubic do Křenovic, „pamětník bojů“.[5]
Cikán Holubice
49°9′42″ s. š., 16°50′27″ v. d. 		Z návrší Cikán mezi Holubicemi a Slavkovem pozorovali rakouský císař František I. a ruský car Alexandr I. vývoj bitvy.[4]
Kříž a pomník nad vsí Kříž a pomník nad Jiříkovicemi Jiříkovice
49°10′19″ s. š., 16°45′36″ v. d. 		Železný kříž z roku 1884 stojí v místech původních kamenných božích muk, která se zřítila roku 1850. Na dochované části božích muk byly vyznačeny šipky směřující k šachtovým hrobům. V Jiříkovicích byla umístěna francouzská polní ambulance, nejspíše v tehdejším dvoře, který však podlehl požáru vsi v roce 1821.[3][4][5][11] Kříž byl v roce 1996 vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[12] 25. listopadu 2000 byl v jeho blízkosti odhalen pískovcový pomník podle návrhu Miroslava Pražáka, věnovaný obětem z let 1805-1809 a na památku „poutníka míru“ Norberta Brassina, který slavkovské bojiště navštěvoval v letech 1966-1984.[7][13]
Statek a zvonice Statek na návsi Jiříkovice
49°10′1″ s. š., 16°45′29″ v. d. 		Statek na návsi (někdejší tvrz) a zvonice jsou „pamětníky bojů“, jako jediné přežily požár Jiříkovic.[5] Statek i zvonice byly v roce 1996 vyhlášeny kulturními nemovitými památkami.[14][15]
Zájezdní hospoda Kandie Osada Kandie Kandie (Brno-Líšeň)
49°11′14″ s. š., 16°42′21″ v. d. 		Bývalá zájezdní hospoda, dnes dům č. p. 12, kde strávil čtyři dny před bitvou Napoleon a měl zde hlavní stan. Trám s nápisem připomínajícím tuto událost je uložen ve slavkovském muzeu.[3][4][16]
Hráz mezi rybníky Bývalá hráz mezi rybníky Kobylnice
49°8′37″ s. š., 16°43′49″ v. d. 		Po hrázi mezi bývalým Horním a Dolním rybníkem ustupovali vojáci III. spojeneckého armádního sboru k Dvorskům. Dnes silnice.[3][4] Poblíž, u silnice na Šlapanice byl 5. listopadu 2005 odhalen pamětní kámen francouzského 18. pěšího pluku.[7][17]
Spáčilův statek Spáčilův statek Křenovice
49°8′34″ s. š., 16°49′42″ v. d. 		Bývalý Spáčilův statek, dnes domy č. p. 65 a 222. Velitel spojeneckých vojsk, ruský generál Michail Illarionovič Kutuzov zde přespal v noci před bitvou z 1. na 2. prosince 1805, což připomíná pamětní deska.[3][4][18][5][19]
Socha generála Kutuzova Pomník generála Kutuzova Křenovice
49°8′32″ s. š., 16°49′38″ v. d. 		Při vzpomínkových akcích ke 200. výročí bitvy byl 4. prosince 2005 odhalen pomník v podobě sochy ruského generála Kutuzova. Sochu z tepaného měděného plechu vytvořil místní umělecký kovář Oldřich Bartošek podle původního projektu Karla Ochmana a modelu Přemysla Baumajera z roku 1973.[5][7][20][21]
Velký hospodářský dvůr Velký hospodářský dvůr Křenovice
49°8′47″ s. š., 16°49′50″ v. d. 		Před bitvou se v hospodářském dvoře (dnes č. p. 1) konala porada ruského generálního štábu, při níž byli velitelé seznámeni s rozkazy pro bitvu.[3][4][5]
Kostel sv. Vavřince Kostel sv. Vavřince Křenovice
49°8′27″ s. š., 16°49′44″ v. d. 		V kostele byli po bitvě shromážděni zajatí Rusové.[3][4] Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[22]
Krchůvek Pomník padlým na Krchůvku Křenovice
49°8′46″ s. š., 16°48′52″ v. d. 		Pomník padlým a kříž z roku 1920 nad hromadným hrobem vojáků z bitvy.[3][4][5]
Zájezdní hospoda Pindulka Zájezdní hospoda Pindulka Pindulka (Podolí)
49°10′58″ s. š., 16°43′35″ v. d. 		Bývalá zájezdní hospoda, dnes objekt správy a údržby silnic. 1. prosince 1805 zde povečeřel Napoleon se svými maršály, generály a pobočníky.[3][4][23]
Spálený mlýn Janův dvůr u Spáleného mlýna Násedlovice
49°1′30″ s. š., 16°57′45″ v. d. 		Místo setkání Napoleona s rakouským císařem Františkem I. dne 4. prosince 1805, kde došlo k dohodnutí příměří, na druhý den podepsaného ve slavkovském zámku. Torzo lípy, pod níž údajně k jednání došlo, je uloženo ve slavkovském muzeu. Roku 1900 zde byla umístěna pamětní deska.[4][18][5][24]
Významná památka Mohyla míru Mohyla míru Prace
49°7′41″ s. š., 16°45′45″ v. d. 		Významný secesní památník z let 1910-1912, kaple s ossariem. První mírový památník v Evropě. Budova muzea z roku 1925 s expozicí k bitvě. Památník byl postaven v místech, kde francouzský IV. armádní sbor kolem 11. hodiny dopoledne rozrazil střed spojeneckých vojsk a rozhodl tak vítězství v bitvě.[3][4][25][26][18][5][19] Památník byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[27] V areálu se též nachází pískovcový pomník rakouské pěší brigádě generálmajora Jirčíka, která v bitvě bránila Pracký kopec, a replika rakouského polního děla (obojí z roku 1995). U silnice z Prace k Mohyle míru byl 26. listopadu 2005 odhalen Památník smíření od Jana Tomíčka, který připomíná tři bojující armády a také tři církve: katolickou, protestantskou a pravoslavnou.[7][28]
Kříž u rybníka Kříž u rybníka v Praci Prace
49°8′22″ s. š., 16°46′4″ v. d. 		Kříž označuje šachtový hrob asi 800 ruských vojáků.[3][4][5] Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[29]
Kostel Povýšení sv. Kříže Kostel sv. Kříže Prace
49°8′16″ s. š., 16°45′51″ v. d. 		Původně barokní kostel z doby kolem roku 1730, jehož věž sloužila během bitvy ruským vojskům v Praci jako pozorovatelna. Byla však zasažena francouzským dělostřelectvem, vyhořela a po bitvě byla stržena. Po přestavbě kostela v roce 1810 byla o patro snížena.[3][4][25][18][5] Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[30]
Významná památka Santon Santon Santon (Tvarožná)
49°11′18″ s. š., 16°45′50″ v. d. 		Přírodní návrší původně nazývané Padělek bylo před bitvou francouzskými ženisty uměle srovnáno a opevněno třemi pásy okopů, aby vytvořilo palebná postavení pro 18 děl s pěchotní ochranou. Na západní straně kopce byla umístěna polní kuchyň. Původní mariánská kaple na vrcholu byla vojáky také stržena. Na zdi nově vybudované klasicistní kaple Panny Marie Sněžné z roku 1832 jsou dnes pamětní desky francouzských generálů Claparèda a Valhuberta a ruského generála Bagrationa. Od roku 1988 byla na vrcholu kopce instalována kopie francouzského polního kanónu, od roku 2009 snesená na náves. Na úpatí je kříž z bílého kamene na paměť padlých vojáků z roku 1987.[3][4][25][26][18][5][19][7][31] Kaple, opevnění Santona i hrob pod kopcem byly vyhlášeny kulturními nemovitými památkami.[32][33][34]
Pamětní kříž Kříž hraběte Tiesenhausena Silničná
49°3′9″ s. š., 16°57′9″ v. d. 		Kříž z doby kolem roku 1900 nad bývalým hrobem Ferdinanda hraběte Tiesenhausena (křídelního pobočníka ruského cara Alexandra I. a zetě generála Kutuzova). Kříž stojí před domem, v němž hrabě zemřel na zranění z bitvy.[4][5]
Smírčí kámen Sivice
49°11′57″ s. š., 16°47′ v. d. 		Při silnici na Tvarožnou je u smírčího kamene ze 17. století a barokního kříže z roku 1772 hromadný hrob francouzských vojáků a také hrob plukovníka Jeana Baptista Gérarda.[4][25][5] Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[35]
Významná památka Zámek s parkem Zámek Slavkov u Brna Slavkov u Brna
49°9′17″ s. š., 16°52′30″ v. d. 		Před bitvou nocovali na zámku ruský car Alexandr I. a rakouský císař František I. Po bitvě 3. prosince z balkónu zámku Napoleon pronesl svoji proklamaci k vojákům, podle níž byla bitva označena za slavkovskou (Austerlitz). Ve dnech 3.-7. prosince zde Napoleon nocoval a 5. prosince zde bylo uzavřeno příměří. Dnes zde sídlí muzeum s expozicí „Napoleonské války a české země“.[3][4][26][18][5][19] Zámek s parkem byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou a v roce 2008 národní kulturní památkou.[36][37]
Kaple sv. Urbana Kaple svatého Urbana Slavkov u Brna
49°10′12″ s. š., 16°53′19″ v. d. 		Původně barokní kaple z roku 1712 (znovu zřízena r. 1858) na vrchu Urban sloužila francouzským jednotkám jako strážní stanoviště. 28. listopadu zde byl výstřelem z děla oznámen postup spojeneckých vojsk od Olomouce a francouzská vojska se pak stáhla k linii Zlatého potoka, odkud 2. prosince vstoupila do bitvy.[3][4][5] Kaple byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[38]
Pamětní sloupek Památník pod Urbanem Slavkov u Brna
49°9′58″ s. š., 16°53′32″ v. d. 		Sloupek nad údajným hromadným hrobem z bitvy na svahu pod kopcem Urbanem.[3][5] Pomník byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[39]
Boží muka Boží muka na Mrtvé cestě Sokolnice
49°6′23″ s. š., 16°42′48″ v. d. 		U božích muk na tzv. „Mrtvé cestě“ byla pozice francouzské dělostřelecké baterie.[3]
Smírčí kříž Smírčí kříž Pod stráží Sokolnice
49°6′51″ s. š., 16°43′8″ v. d. 		Starší kříž (z roku 1796) v ulici Pod stráží, v místech údajného hromadného hrobu.[3][4] Kříž byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[40]
Zámek s parkem Zámek Sokolnice Sokolnice
49°7′9″ s. š., 16°43′36″ v. d. 		O zámek probíhaly úporné boje a během bitvy vyhořel. V roce 1848 byl přestavěn v novorenesančním stylu a dnes slouží jako domov pro seniory.[3][41][4][25][18][5][19] Zámek byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[42] Naproti zámku, na zdi hostince Na Bednárně (č. p. 56) byla 2. prosince 2005 odhalena pamětní deska připomínající založení Komitétu pro postavení Mohyly míru v roce 1899.[7][43]
Bažantnice Palpost ve zdi bažantnice Sokolnice
49°7′29″ s. š., 16°43′55″ v. d. 		V ohradní zdi obory byla dodatečně vyznačena údajná palebná postavení francouzské dělostřelecké baterie. Pět kanónů mělo stát v průlomech zdi, šestý v bráně.[3][4][25][18] Významný zdroj však věrohodnost palpostů zpochybňuje.[44]
Zámecká sýpka Bývalá zámecká sýpka Sokolnice
49°7′5″ s. š., 16°43′28″ v. d. 		Bývalá sýpka z 18. století tvořila obranný objekt francouzských vojsk a po bitvě zde byli shromážděni zajatí spojenci. V polích za sýpkou jsou tři neoznačené šachtové hroby.[3][4][25][5] Barokní sýpka byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[45]
Významná památka Stará pošta Stará pozořická pošta Stará pošta (Kovalovice)
49°11′7″ s. š., 16°49′34″ v. d. 		Dědičná pozořická pošta z roku 1785, v níž 28. listopadu pobýval Napoleon se svými maršály a během bitvy 2. prosince ji využil ruský generál Bagration jako svůj hlavní stan. Ráno 3. prosince zde Napoleon přijal rakouského knížete Lichtensteina, který přišel s nabídkou příměří a osobní schůzky s císařem Františkem I. Dnes areál slouží jako malé muzeum s restauračními a ubytovacími službami. Přes silnici je ruská pamětní kaple, údajně vybudovaná ruskou šlechtičnou na paměť některého z padlých ruských důstojníků. V letech 2008-2010 zde byl vystavěn ojedinělý pomník padlým koním v podobě koně zasaženého kulkou.[3][4][25][26][18][5][19][7][46]
Pomník rakouským dělostřelcům Pomník rakouským dělostřelcům Stará pošta (Kovalovice)
49°11′21″ s. š., 16°50′36″ v. d. 		Kamenný pomník s trčící dělovou hlavní byl odhalen 2. prosince 1995 při olomoucké silnici za Starou poštou dále na Rousínov. Pomník je věnován dvěma rakouským dělostřeleckým bateriím, které pod velením majora Václava Jana Frierenbergera kryly ústup ruského sboru generála Bagrationa v závěru bitvy.[7][8]
Významná památka Staré vinohrady Boží muka na Starých vinohradech Staré vinohrady (Blažovice)
49°8′42″ s. š., 16°47′26″ v. d. 		Vrch na hranici katastrů Jiříkovic, Blažovic, Křenovic a Zbýšova, jedno z vyvýšených míst celého Prateckého návrší bylo místem klíčových bojů bitvy. Střetla se zde ruská a francouzská císařská garda. Na křižovatce silnic stojí boží muka podle návrhu Miroslava Pražáka (zbudována a vysvěcena roku 1992), která nahradila ta původní, jež zde stála již v době bitvy a byla pobořena při vojenském cvičení v roce 1952. Nedaleko při cestě do Zbýšova je moderní památník Tří císařů, který byl odhalen 17. září 2005.[5][7][13][8]
Kopeček Kříž na Kopečku u Šaratic Šaratice
49°6′56″ s. š., 16°48′49″ v. d. 		Kříž označuje údajné hromadné hroby ze slavkovské bitvy.[3][5] Kopeček byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[47]
Zámek s parkem Zámek ve Šlapanicích, dnes gymnázium Šlapanice
49°10′8″ s. š., 16°43′30″ v. d. 		Původně barokní zámek sloužil jako francouzská polní nemocnice a v parku byl soustředěn dělostřelecký trén. Byl zde před převozem do Brna ošetřován také Roger Valhubert, jediný francouzský generál, který zemřel na následky zranění z bitvy. Dnes je v zámku výrazně změněném přestavbami gymnázium.[3][4][25][26][48][49][19]
Pomník lékařům Pomník J. D. Larreyovi a lékařům Šlapanice
49°10′3″ s. š., 16°43′36″ v. d. 		Na rohu ulic Brněnské a Riegrovy byl u příležitosti 200. výročí bitvy 2. prosince 2005 odhalen pomník Jeanu Dominigue Larreyovi, vrchnímu chirurgovi francouzské armády a všem lékařům ošetřujícím zraněné v bitvě. Autorem pomníku v podobě žulového kvádru na stupňovitém podstavci je zdejší rodák, sochař Jaromír Blažek.[4][49][7][50][51]
Klášterní scholasterie Klášterní scholasterie (vpravo) Šlapanice
49°10′9″ s. š., 16°43′37″ v. d. 		V bývalé klášterní scholasterii byl 18. listopadu štáb spojenecké armády ustupující k Olomouci, v den bitvy 2. prosince pak štáb francouzského IV. armádního sboru maršála Soulta. Připomíná to pamětní deska instalovaná v roce 2000. Od roku 1949 v budově sídlí muzeum, v současnosti jedna z poboček Muzea Brněnska.[3][4][25][26][5][49][19][7][52] Scholasterie byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[53]
Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel Nanebevzetí Panny Marie Šlapanice
49°10′11″ s. š., 16°43′35″ v. d. 		Původně gotický kostel z 15. století, v polovině 18. barokně přestavěný. V kostele byli po bitvě shromážděni zajatí spojenečtí vojáci.[3][4][26][5][49] Kostel byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[54]
Zazděná boží muka Zazděná boží muka Šlapanice
49°9′57″ s. š., 16°43′52″ v. d. 		Boží muka v Jiříkovské ulici zazděná do domu (č. p. 139) připomínají šachtový hrob.[3][49]
Pomník na hřbitově Pomník na hřbitově Šlapanice
49°10′15″ s. š., 16°43′45″ v. d. 		Pomník z roku 1965 na městském hřbitově nad hrobem obětí bitvy.[3][4][25][26][5][49][19]
Boží muka Boží muka Na lopatě Telnice
49°6′7″ s. š., 16°43′31″ v. d. 		V okolí božích muk „Na lopatě“ z konce 18. století byla soustředěna obrana francouzských vojsk v Telnici.[3][4][25] Boží muka byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[55]
Boží muka Boží muka v Růžové ulici Telnice
49°5′57″ s. š., 16°42′48″ v. d. 		Klasicistní trojboká boží muka z 20. let 19. století v Růžové ulici vyznačují údajný hromadný šachtový hrob.[3][4][25][26] Byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[56]
Kostel sv. Jana Křtitele Kostel sv. Jana Křtitele Telnice
49°6′7″ s. š., 16°43′6″ v. d. 		Kolem kostela byla soustředěna obrana francouzských vojsk v Telnici, ve zdi kolem kostela jsou znatelné pozice děl a ve věži jsou zazděny dělové koule. Na farním úřadě před bitvou přespal Napoleon.[3][4][25][26][5][19] Kostel byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[57]
Pomník uherským vojákům „Kopjafa“ Telnice
49°6′5″ s. š., 16°43′10″ v. d. 		2. prosince 2006 byl naproti Orlovny, v parku u mateřské školy odhalen pomník padlým uherským vojákům. Vyřezávaný dubový sloup je věnovaný čtyřem szekelským hraničářským praporům pěchoty, szekelskému husarskému pluku a maďarskému 4. husarskému pluku, které v bitvě bojovaly jako předvoj I. kolony polního podmaršála Kienmayera.[7][58][59]
Kosmákův kříž a Valhubertův památník Kosmákův kříž Tvarožná
49°11′17″ s. š., 16°46′0″ v. d. 		Dřevěný vyřezávaný kříž věnovaný místnímu knězi a spisovateli stojí nad údajným hromadným hrobem. Vedle je i památník vyznačující místo smrtelného zranění francouzského generála Valhuberta. Asi dva metry vysoký žulový památník byl odhalen 24. listopadu 2000. [3][4][5][31][7] Kosmákův kříž byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[60]
Pamětní deska Tvarožná
49°11′29″ s. š., 16°46′28″ v. d. 		V roce 1993 byla na návsi odhalena pamětní deska obětem bitvy tří císařů. V naproti stojící budově obecního úřadu je umístěna plastická mapa bojiště zobrazující bitevní situaci, kterou obec obdržela darem v roce 1990 od vídeňské jednotky Deutschmeister Schützen Korps.[7][31]
Pomník ruským vojákům Tvarožná
49°11′26″ s. š., 16°46′33″ v. d. 		Pomník odhalený 21. listopadu 2004 u kostela sv. Mikuláše stojí v místech společného hrobu ruských vojáků, který byl objeven v roce 1923. Ve vstupní bráně nedalekého hřbitova byla v srpnu 1994 odhalena pamětní deska pplk. Emila Kalába, zdejšího rodáka a jednoho z prvních historiků slavkovské bitvy.[7][31][61]
Kaple sv. Antonína Paduánského Kaple sv. Antonína Paduánského Újezd u Brna
49°6′35″ s. š., 16°45′23″ v. d. 		Dělostřelbou rakouských děl byla z těchto míst ráno 2. prosince zahájena slavkovská bitva a odpoledne odtud Napoleon pozoroval ústup spojenců od Telnice a Žatčan. Kaple vyhořela a současná novorománská kaple byla na stejném místě postavena roku 1863.[3][4][25][18][5] Kaple byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[62]
Mlýn Újezd u Brna
49°6′25″ s. š., 16°46′ v. d. 		Mlýn je zmiňován v románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vojna a mír. Dnes slouží jako sklad.[3]
Kříž Kříž ve Zbýšově Zbýšov
49°7′57″ s. š., 16°48′34″ v. d. 		Litinový kříž nad šachtovým hrobem z bitvy.[3][4]
Zvonice Zvonice ve Zbýšově Zbýšov
49°7′50″ s. š., 16°48′25″ v. d. 		V rozích zvonice na návsi jsou zazděné dělové koule ze slavkovské bitvy.[3][4][5]
Mlýn Žatčanský mlýn Žatčany
49°5′13″ s. š., 16°43′20″ v. d. 		Ve štítě bývalého mlýna s částí zámku jsou zazděné dělové koule ze slavkovské bitvy.[3][4][25][19]
Hráz rybníka Žatčany
49°5′14″ s. š., 16°43′16″ v. d. 		Po hrázi bývalého Žatčanského rybníka ustupovala spojenecká vojska v odpoledních hodinách 2. prosince 1805. Dnes je zde silnice.[3][4][25]
Štěrkový lom Štěrkový lom na Žuráni Žuráň (Podolí)
49°10′51″ s. š., 16°43′43″ v. d. 		Ve štěrkovém lomu pod kopcem Žuráň měl Napoleon 1. prosince hlavní stan a přenocoval zde ve svém kočáře.[3][18]
Významná památka Žuráň Žuráň Žuráň (Podolí)
49°10′47″ s. š., 16°44′18″ v. d. 		Na Žuráni bylo velitelské stanoviště francouzského císaře Napoleona, odkud ráno dal rozkaz k útoku na Pratecké výšiny. V roce 1930 zde byl instalován kubistický památník s plastickou mapou bitevního rozložení vojsk a francouzskou proklamací před bitvou. Je exteritoriálním územím Francie a od roku 1958 kulturní nemovitou památkou.[3][4][63][25][26][18][5][19]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Kritériem významnosti pro zařazení do seznamu je uvedení v některé z těchto publikací:
    • ŠPATNÝ, Jan. Slavkov – Austerlitz, bitva tří císařů. Brno: Geodézie Brno, 1991. ISBN 80-85302-03-9. 
    • KRÁL, Adolf B. Mlčící svědkové bitvy. In: DACÍK, T. Psal se rok 1805. Ivančice: Okresní muzeum Brno-venkov, 1988. S. 8-12.
    • Okolí Brna – Slavkovské bojiště a Ždánický les. Mapa KČT č. 87. 3. vyd. Praha: Klub českých turistů, 2010. ISBN 978-80-7324-265-7. 
    • Památky slavkovského bojiště. Cykloturistická mapa. Slavkov u Brna: Město Slavkov u Brna, 2009. 
    • KOPECKÝ, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009. ISBN 978-80-90381-6-1. S. 178-183. 
  2. ↑ Bedřichovice jsou městskou částí Šlapanic, v době bitvy u Slavkova byly samostatnou vsí.

Reference

  1. ↑ Vyhláška ministerstva kultury České republiky ze dne 10. září 1992, 475/1992 Sb. na stránkách NPÚ
  2. ↑ JARUŠKOVÁ, Radka. Napoleonisté chtějí větší Slavkovské bojiště. deník.cz [online]. 19. 2. 2010, rev. 2010-02-19 [cit. 2011-07-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ŠPATNÝ, Jan. Slavkov – Austerlitz, bitva tří císařů. Brno: Geodézie Brno, 1991. ISBN 80-85302-03-9. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am Okolí Brna – Slavkovské bojiště a Ždánický les. Mapa KČT č. 87. 1. vyd. Praha: Klub českých turistů, 1997. ISBN 80-85999-02-1. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak Památky slavkovského bojiště. Cykloturistická mapa. Slavkov u Brna: Město Slavkov u Brna, 2009. 
  6. ↑ a b Historie a památky na stránkách Blažovic
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r KOPECKÝ, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009. ISBN 978-80-90381-6-1. S. 178-183. 
  8. ↑ a b c d Zřízené pomníky a pamětní desky Československé napoleonské společnosti
  9. ↑ Šablona:Npú np
  10. ↑ Slavnostní odhalení a posvěcení pomníku, Projekt Austerlitz
  11. ↑ STĚPÁNEK, Václav; USTOHAL, Vladimír. Jiříkovice 1805. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 1992. ISBN 80-7028-043-3. S. 11-13. 
  12. ↑ Šablona:Npú np
  13. ↑ a b Jiříkovice na stránkách Projektu Austerlitz
  14. ↑ Šablona:Npú np
  15. ↑ Šablona:Npú np
  16. ↑ Osada Kandie na portálu vlisni.cz
  17. ↑ KOPECKÝ, František. Rok 2005, rok památného 200. výročí bitvy u Slavkova. Tvaroženský zpravodaj. 17. 1. 2005, roč. 34, čís. 1, s. 17. Dostupné online. 
  18. ↑ a b c d e f g h i j k l MUDRA, M. Přehled památných míst slavkovského bojiště. In: SVATOŇ, S. Bitva u Slavkova 2. prosince 1805. Její příčiny a průběh, průvodce po bojišti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1958. S. 23-26.
  19. ↑ a b c d e f g h i j k l BASAŘOVÁ, Miroslava. Okolí Brna – Moravský kras, turistická mapa. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2010. ISBN 978-80-7393-013-4. 
  20. ↑ Ve Slavkově u Brna odhalili památník generálu Kutuzovovi i-RU.cz, 5.12.2005
  21. ↑ Křenovický zpravodaj Prosinec 2005
  22. ↑ Šablona:Npú np
  23. ↑ SEDLMAJER, Václav. Císařská silnice vedoucí z Brna do Olomouce. Vyškovský deník. 25. 5. 2008. Dostupné online. 
  24. ↑ Zajímavosti a památky na stránkách obce Uhřice
  25. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r KRÁL, Adolf B. Mlčící svědkové bitvy. In: DACÍK, T. Psal se rok 1805. Ivančice: Okresní muzeum Brno-venkov, 1988. S. 8-12.
  26. ↑ a b c d e f g h i j k Slavkovské bojiště Austerlitz. Informační mapa. 1. vyd. Mikulov: ARC Mikulov, 1998. ISBN 80-85999-02-1. 
  27. ↑ Šablona:Npú np
  28. ↑ Památník smíření v Praci na stránkách uměleckého štukatéra Jana Tomíčka
  29. ↑ Šablona:Npú np
  30. ↑ Šablona:Npú np
  31. ↑ a b c d Drobné památky na stránkách obce Tvarožná
  32. ↑ Šablona:Npú np
  33. ↑ Šablona:Npú np
  34. ↑ Šablona:Npú np
  35. ↑ Šablona:Npú np
  36. ↑ Šablona:Npú np
  37. ↑ Šablona:Npú nkp
  38. ↑ Šablona:Npú np
  39. ↑ Šablona:Npú np
  40. ↑ Šablona:Npú np
  41. ↑ Domov pro seniory Sokolnice
  42. ↑ Šablona:Npú np
  43. ↑ M.M. Sokolnický pivovar a panské hostince. Sokolnický zpravodaj. Říjen 2008, čís. 10, s. 5. Dostupné online. 
  44. ↑ Jakub Samek, Ondřej Tupý, Karel Sáček: Byla v průběhu bitvy u Slavkova bráněna sokolnická bažantnice?, Projekt Austerlitz, 11. 1. 2006 [cit. 2011-09-07].
  45. ↑ Šablona:Npú np
  46. ↑ Oficiální stránky restaurace, hotelu a muzea Stará Pošta
  47. ↑ Šablona:Npú np
  48. ↑ Historie budovy na stránkách Gymnázia Šlapanice
  49. ↑ a b c d e f Významná historická místa ke vztahu k Bitvě tří císařů na Austerlitz-ops.cz
  50. ↑ Památky města Šlapanice na stránkách města
  51. ↑ NOSKO, Julius. Milovaný kámen mu vzal nohu. Srdce ne. Brněnský deník.cz [online]. 28. 11. 2007 [cit. 2011-07-15]. Dostupné online. 
  52. ↑ Adresy poboček (pracovišť) muzea na stránkách Muzea Brněnska
  53. ↑ Šablona:Npú np
  54. ↑ Šablona:Npú np
  55. ↑ Šablona:Npú np
  56. ↑ Šablona:Npú np
  57. ↑ Šablona:Npú np
  58. ↑ Kulturní pamětihodnosti: Památníky na oficiálních stránkách obce Telnice
  59. ↑ Památky slavkovského bojiště mapuje nový průvodce Týden.cz 12.2.2010
  60. ↑ Šablona:Npú np
  61. ↑ Pozvánka na odhalení pomníku padlým ruským vojákům ve Tvarožné u Brna
  62. ↑ Šablona:Npú np
  63. ↑ Šablona:Npú np

Související články

Literatura

  • HOCHEL, Marian, a kol. Bojiště Bitvy tří císařů u Slavkova: Průvodce po památkové zóně. 2. vyd. Brno: ČSNS, 2011. 208 s., 6 map. ISBN 978-80-254-6229-4. 
  • KOPECKÝ, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009. ISBN 978-80-90381-6-1. S. 178-183. 
  • ŠPATNÝ, Jan. Slavkov – Austerlitz, bitva tří císařů. Brno: Geodézie Brno, 1991. ISBN 80-85302-03-9. (cs/fr/de/en/ru) 
  • KRÁL, Adolf B. Mlčící svědkové bitvy. In: DACÍK, T. Psal se rok 1805. Ivančice: Okresní muzeum Brno-venkov, 1988. S. 8-12.
  • MUDRA, M. Přehled památných míst slavkovského bojiště. In: SVATOŇ, S. Bitva u Slavkova 2. prosince 1805. Její příčiny a průběh, průvodce po bojišti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1958. S. 23-26.
  • PROCHÁZKA, Alois. Památky z bitvy u Slavkova r. 1805. 2. vyd. Slavkov u Brna: Učitelská jednota „Komenský“, 1931. Dostupné online. 
  • Okolí Brna – Slavkovské bojiště a Ždánický les. Mapa KČT č. 87. 3. vyd. Praha: Klub českých turistů, 2010. ISBN 978-80-7324-265-7. 
  • Slavkovské bojiště Austerlitz. Informační mapa. 1. vyd. Mikulov: ARC Mikulov, 1998. (cs/fr) 
  • Památky slavkovského bojiště. Cykloturistická mapa. Slavkov u Brna: Město Slavkov u Brna, 2009. 

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Slavkovské bojiště na Wikimedia Commons

Bitva u Slavkova
Francie
Napoleon I. (francouzský císař) • Berthier (náčelník generálního štábu) • Bernadotte (I. sbor) • Davout (III. sbor) • Soult (IV. sbor) • Lannes (V. sbor) • Murat (jízda) • Bessières (císařská garda)
Rusko a
Rakousko
Alexandr I. (ruský car) • František I. (rakouský císař) • Kutuzov (vrchní velitel) • Weyrother (náčelník generálního štábu) • Kienmayer (předvoj 1. kolony) • Buxhöwden (velitel prvních tří kolon) • Dochturov (1. kolona) • Langeron (2. kolona) • Przybyszewski (3. kolona) • Kolovrat (4. kolona) • Miloradovič (4. kolona) • Lichtenštejn (5. kolona) • Bagration (spojenecký předvoj) • Konstantin Pavlovič (carská garda)
Bojiště
Obce památkové zóny
Obce mimo zónu
Další místa
Různé
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_památek_Slavkovského_bojiště&oldid=9294348“