Herodes Veliký: Porovnání verzí
m r2.7.3) (Robot: Přidávám et:Herodes |
drobnosti |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
'''Herodes Veliký''' ([[Hebrejština|hebrejsky]]: הוֹרְדוֹס, hoɾðos; [[řečtina|řecky]]: ἡρῴdης, héródés), známý také jako '''Herodes I. Ukrutný''' (snad [[74 př. n. l.]]–[[2]]/[[3|3 n. l.]]), byl králem [[Judea|Judeje]]. Je znám především díky tomu, že nechal přestavět [[Jeruzalémský chrám]]. Herodes byl schopný vojevůdce a administrátor, spojenec [[Starověký Řím|Říma]] proti [[Parthové|Parthům]]. Jeho krutý způsob vlády se přenesl do [[bible|biblické]] tradice, která mu přisuzuje vyvraždění [[betlém]]ských kojenců. |
'''Herodes Veliký''' ([[Hebrejština|hebrejsky]]: הוֹרְדוֹס, hoɾðos; [[řečtina|řecky]]: ἡρῴdης, héródés), známý také jako '''Herodes I. Ukrutný''' (snad [[74 př. n. l.]]–[[2]]/[[3|3 n. l.]]), byl králem [[Judea|Judeje]]. Je znám především díky tomu, že nechal přestavět [[Jeruzalémský chrám]]. Herodes byl schopný vojevůdce a administrátor, spojenec [[Starověký Řím|Říma]] proti [[Parthové|Parthům]]. Jeho krutý způsob vlády se přenesl do [[bible|biblické]] tradice, která mu přisuzuje vyvraždění [[betlém]]ských kojenců. |
||
V roce [[40 př. n. l.]] jej římský senát formálně jmenoval králem [[Judsko|Judska]]. Trvalo však tři roky, než se prosadil jako správce. Králem Judeje byl pravděpodobně v letech 37 - 4 př. n. l. Herodes je v [[evangelium|evangelijním]] podání postavou negativní, byl však jedním z největších panovníků ve |
V roce [[40 př. n. l.]] jej římský senát formálně jmenoval králem [[Judsko|Judska]]. Trvalo však tři roky, než se prosadil jako správce. Králem Judeje byl pravděpodobně v letech 37 - 4 př. n. l. Herodes je v [[evangelium|evangelijním]] podání postavou negativní, byl však jedním z největších panovníků ve Středomoří v té době. Herodes byl [[Edom|Idumejec]] s [[Nabatejci|nabatejskou]] matkou, svou moc legitimizoval sňatkem s [[hasmonejci|hasmoneovskou]] princeznou [[Mariamné]], kterou později dal i se syny zabít. |
||
Podle Josefa Flavia bylo Herodovi 15 let, když Hyrkán dovršil devátý rok od svého jmenování, od doby, kdy jej |
Podle Josefa Flavia bylo Herodovi 15 let, když Hyrkán dovršil devátý rok od svého jmenování, od doby, kdy jej Pompeius v Jeruzalémě pomazal na Velekněze. Víme, že Herodes zemřel ve věku 71 let, to znamená roku 2 či 3 n.l., přesněji 55 let po roce 54 před n.l., a tedy nikoli roku 4 před n.l., jak se dnes běžně uvádí. Kromě toho zatmění slunce, o kterém mluví Josef Flavius jako o události, jež provázela Herodovu smrt, nastalo jak roku 4 před n.l., tak roku 3. n.l. |
||
Navíce je třeba dodat, že trvání vlády Herodových synů překračuje o tři roky datum abdikace či smrti jejich otce: Archelaos byl vyhnán z Judska roku 7 n.l. po deseti letech své vlády; Filip umírá roku 34 n.l. po 37 letech vlády a Antipas zemřel roku 40 n.l. po 43 letech kralování. Tento fakt vede k závěru, že všichni vládli alespoň tři roky společně s otcem. Je proto třeba klást smrt Heroda do roku 2-3 n.l., protože rok 4 n.l. byl podle závěti rokem, kterým se království dělilo na tři části. |
Navíce je třeba dodat, že trvání vlády Herodových synů překračuje o tři roky datum abdikace či smrti jejich otce: Archelaos byl vyhnán z Judska roku 7 n.l. po deseti letech své vlády; Filip umírá roku 34 n.l. po 37 letech vlády a Antipas zemřel roku 40 n.l. po 43 letech kralování. Tento fakt vede k závěru, že všichni vládli alespoň tři roky společně s otcem. Je proto třeba klást smrt Heroda do roku 2-3 n.l., protože rok 4 n.l. byl podle závěti rokem, kterým se království dělilo na tři části. |
||
Nejvýznamnějším činem Heroda Velikého je biblické vraždění neviňátek a helénistická přestavba jeruzalémského chrámového areálu i přesto, že Herodes coby náboženský cizinec do chrámu nesměl. Kromě Jeruzalémského chrámu Herodes přestavěl i královský palác, dále [[Samaří]] (které se v té době nazývá Sebasté (řecká podoba jména Augustus)), vybudoval přístav [[Caesarea Maritima]], pevnost [[Masada]] a [[Jeskyně patriarchů]]. |
Nejvýznamnějším činem Heroda Velikého je biblické vraždění neviňátek a helénistická přestavba jeruzalémského chrámového areálu i přesto, že Herodes coby náboženský cizinec do chrámu nesměl. Kromě Jeruzalémského chrámu Herodes přestavěl i královský palác, dále [[Samaří]] (které se v té době nazývá Sebasté (řecká podoba jména Augustus)), vybudoval přístav [[Caesarea Maritima]], pevnost [[Masada]] a [[Jeskyně patriarchů|Jeskyni patriarchů]]. |
||
Izraelští archeologové |
Izraelští archeologové našli jeho hrobku v květnu [[2007]] na západním břehu [[Jordán]]u v pouštní pevnosti [[Herodium]], kterou Herodes založil kolem roku [[23 př. n. l.]]<ref>[http://www.novinky.cz/zahranicni/vychod/obrazem--v-izraeli-udajne-nasli-hrob-krale-heroda_114648_44co6.html OBRAZEM: V Izraeli údajně našli hrob krále Heroda]</ref> |
||
== Související články == |
== Související články == |
Verze z 8. 11. 2012, 12:26
Herodes Veliký (hebrejsky: הוֹרְדוֹס, hoɾðos; řecky: ἡρῴdης, héródés), známý také jako Herodes I. Ukrutný (snad 74 př. n. l.–2/3 n. l.), byl králem Judeje. Je znám především díky tomu, že nechal přestavět Jeruzalémský chrám. Herodes byl schopný vojevůdce a administrátor, spojenec Říma proti Parthům. Jeho krutý způsob vlády se přenesl do biblické tradice, která mu přisuzuje vyvraždění betlémských kojenců.
V roce 40 př. n. l. jej římský senát formálně jmenoval králem Judska. Trvalo však tři roky, než se prosadil jako správce. Králem Judeje byl pravděpodobně v letech 37 - 4 př. n. l. Herodes je v evangelijním podání postavou negativní, byl však jedním z největších panovníků ve Středomoří v té době. Herodes byl Idumejec s nabatejskou matkou, svou moc legitimizoval sňatkem s hasmoneovskou princeznou Mariamné, kterou později dal i se syny zabít.
Podle Josefa Flavia bylo Herodovi 15 let, když Hyrkán dovršil devátý rok od svého jmenování, od doby, kdy jej Pompeius v Jeruzalémě pomazal na Velekněze. Víme, že Herodes zemřel ve věku 71 let, to znamená roku 2 či 3 n.l., přesněji 55 let po roce 54 před n.l., a tedy nikoli roku 4 před n.l., jak se dnes běžně uvádí. Kromě toho zatmění slunce, o kterém mluví Josef Flavius jako o události, jež provázela Herodovu smrt, nastalo jak roku 4 před n.l., tak roku 3. n.l.
Navíce je třeba dodat, že trvání vlády Herodových synů překračuje o tři roky datum abdikace či smrti jejich otce: Archelaos byl vyhnán z Judska roku 7 n.l. po deseti letech své vlády; Filip umírá roku 34 n.l. po 37 letech vlády a Antipas zemřel roku 40 n.l. po 43 letech kralování. Tento fakt vede k závěru, že všichni vládli alespoň tři roky společně s otcem. Je proto třeba klást smrt Heroda do roku 2-3 n.l., protože rok 4 n.l. byl podle závěti rokem, kterým se království dělilo na tři části.
Nejvýznamnějším činem Heroda Velikého je biblické vraždění neviňátek a helénistická přestavba jeruzalémského chrámového areálu i přesto, že Herodes coby náboženský cizinec do chrámu nesměl. Kromě Jeruzalémského chrámu Herodes přestavěl i královský palác, dále Samaří (které se v té době nazývá Sebasté (řecká podoba jména Augustus)), vybudoval přístav Caesarea Maritima, pevnost Masada a Jeskyni patriarchů.
Izraelští archeologové našli jeho hrobku v květnu 2007 na západním břehu Jordánu v pouštní pevnosti Herodium, kterou Herodes založil kolem roku 23 př. n. l.[1]
Související články
Reference
Obrázky, zvuky či videa k tématu Herodes Veliký na Wikimedia Commons
Panovníci Judeje | ||
---|---|---|
Předchůdce: |
37 př. n. l.–4 př. n. l. Herodes Veliký |
Nástupce: |