Fritz X: Porovnání verzí
m robot přidal: it:Fritz-X |
m robot: stylistické, typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Byla vymyšlena německým specialistou Ing. [[Max Kramer|Maxem Kramerem]] v [[Berlín|Berlíně]] roku [[1939]] a úspěšně použita během [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Fritz X přitom bylo jen spojenecké krycí jméno a její oficiální německý název zněl '''Ruhrstahl SD 1400 X'''. |
Byla vymyšlena německým specialistou Ing. [[Max Kramer|Maxem Kramerem]] v [[Berlín|Berlíně]] roku [[1939]] a úspěšně použita během [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Fritz X přitom bylo jen spojenecké krycí jméno a její oficiální německý název zněl '''Ruhrstahl SD 1400 X'''. |
||
Z dnešního pohledu se jednalo o klasickou kluzákovou bombu, která byla optimalizována pro použití proti velkým pancéřovaným námořním hladinovým cílům. Základem Fritze X byla běžná německá letecká bomba o váze 1400 [[kilogram]]ů, která měla přední křídla umístěna hodně vepředu s kolmou náběžnou hranou vůči trupu. Křídla byla uspořádána do asymetrického kříže. Dvanáctistranný ocasní rám byl tvořen plochými kovovými pláty na náběžných hranách a ohnutými kovovými tyčemi na zadních hranách. Jedna z těchto tyčí byla umístěna samostatně a sloužila jako [[anténa]]. Celý řídící systém měl velmi vysokou přesnost - teoretická odchylka byla jen 0,6 [[metr]]u na maximální vzdálenost 6 000 [[metr]]ů. |
Z dnešního pohledu se jednalo o klasickou kluzákovou bombu, která byla optimalizována pro použití proti velkým pancéřovaným námořním hladinovým cílům. Základem Fritze X byla běžná německá letecká bomba o váze 1400 [[kilogram]]ů, která měla přední křídla umístěna hodně vepředu s kolmou náběžnou hranou vůči trupu. Křídla byla uspořádána do asymetrického kříže. Dvanáctistranný ocasní rám byl tvořen plochými kovovými pláty na náběžných hranách a ohnutými kovovými tyčemi na zadních hranách. Jedna z těchto tyčí byla umístěna samostatně a sloužila jako [[anténa]]. Celý řídící systém měl velmi vysokou přesnost - teoretická odchylka byla jen 0,6 [[metr]]u na maximální vzdálenost 6 000 [[metr]]ů. |
||
==Řídící systém střely== |
== Řídící systém střely == |
||
Při řízení bomby se využívalo spoilerů umístěných ve výškovkách a směrovkách. Ty byly aktivovány pomocí [[solenoid]]ů s rychlostí deset impulzů za sekundu tak, aby zamýšlené pohyby směrovky odpovídaly požadované řídící hodnotě. Přirozená [[vibrace]] spoilerů byla pečlivě přizpůsobena tak, že se shodovala s mechanickou periodou vibrací celého systému. Po dlouhé sérii zkoušek byl celý řídící systém odladěn na požadovanou vysokou [[rychlost]] - 1010 kilometrů za hodinu (280 metrů za sekundu). Naštěstí byl během úvodních testů dokončen první vysokorychlostní [[aerodynamický tunel]] na světě. |
Při řízení bomby se využívalo spoilerů umístěných ve výškovkách a směrovkách. Ty byly aktivovány pomocí [[solenoid]]ů s rychlostí deset impulzů za sekundu tak, aby zamýšlené pohyby směrovky odpovídaly požadované řídící hodnotě. Přirozená [[vibrace]] spoilerů byla pečlivě přizpůsobena tak, že se shodovala s mechanickou periodou vibrací celého systému. Po dlouhé sérii zkoušek byl celý řídící systém odladěn na požadovanou vysokou [[rychlost]] - 1010 kilometrů za hodinu (280 metrů za sekundu). Naštěstí byl během úvodních testů dokončen první vysokorychlostní [[aerodynamický tunel]] na světě. |
||
==Bojová hlavice== |
== Bojová hlavice == |
||
Protipancéřová bojová hlavice byla naplněná [[amatol]]em a [[TNT]] v poměru 40 : 60 nebo 50 : 50 se zapalovačem firmy [[Rheinmetall]]. Dvě řady velkých lisovaných kuliček [[TNT]] zabalených v hnědém papíru byly umístěny podél osy Fritze. Celou základnu obklopoval přibližně 28 mm silný odlitek čistého [[TNT]]. Hlavice obsahovala celkem 300 [[kilogram]]ů silné trhaviny. |
Protipancéřová bojová hlavice byla naplněná [[amatol]]em a [[Trinitrotoluen|TNT]] v poměru 40 : 60 nebo 50 : 50 se zapalovačem firmy [[Rheinmetall]]. Dvě řady velkých lisovaných kuliček [[Trinitrotoluen|TNT]] zabalených v hnědém papíru byly umístěny podél osy Fritze. Celou základnu obklopoval přibližně 28 mm silný odlitek čistého [[Trinitrotoluen|TNT]]. Hlavice obsahovala celkem 300 [[kilogram]]ů silné trhaviny. |
||
==Bojové akce== |
== Bojové akce == |
||
Fritz X zasáhl do boje poprvé v polovině roku [[1943]]. Nejúspěšnější akcí byl nálet několika bombardérů [[Dornier Do 217]], které [[9. září]] [[1943]] zaútočily na italskou [[bitevní loď]] [[Roma (bitevní loď)|Roma]]. Stačily tři přesné zásahy a jedna z nejlepších lodí italského námořnictva se během třiceti minut potopila. |
Fritz X zasáhl do boje poprvé v polovině roku [[1943]]. Nejúspěšnější akcí byl nálet několika bombardérů [[Dornier Do 217]], které [[9. září]] [[1943]] zaútočily na italskou [[bitevní loď]] [[Roma (bitevní loď)|Roma]]. Stačily tři přesné zásahy a jedna z nejlepších lodí italského námořnictva se během třiceti minut potopila. |
||
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
==Externí odkazy== |
== Externí odkazy == |
||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Henschel_Hs_293 Německá protilodní řízená střela HS 293 (anglicky)] |
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Henschel_Hs_293 Německá protilodní řízená střela HS 293 (anglicky)] |
||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/German_missiles_of_WW2 Přehled německých řízených střel (anglicky)] |
*[http://en.wikipedia.org/wiki/German_missiles_of_WW2 Přehled německých řízených střel (anglicky)] |
||
| Řádek 29: | Řádek 29: | ||
{{Zbraně pahýl}} |
{{Zbraně pahýl}} |
||
[[ |
[[Kategorie:Řízené střely]] |
||
[[de:Fritz X]] |
[[de:Fritz X]] |
||
Verze z 13. 11. 2006, 04:42
Fritz X byla první úspěšnou protilodní řízenou střelou na světě. Byla vymyšlena německým specialistou Ing. Maxem Kramerem v Berlíně roku 1939 a úspěšně použita během druhé světové války. Fritz X přitom bylo jen spojenecké krycí jméno a její oficiální německý název zněl Ruhrstahl SD 1400 X.
Z dnešního pohledu se jednalo o klasickou kluzákovou bombu, která byla optimalizována pro použití proti velkým pancéřovaným námořním hladinovým cílům. Základem Fritze X byla běžná německá letecká bomba o váze 1400 kilogramů, která měla přední křídla umístěna hodně vepředu s kolmou náběžnou hranou vůči trupu. Křídla byla uspořádána do asymetrického kříže. Dvanáctistranný ocasní rám byl tvořen plochými kovovými pláty na náběžných hranách a ohnutými kovovými tyčemi na zadních hranách. Jedna z těchto tyčí byla umístěna samostatně a sloužila jako anténa. Celý řídící systém měl velmi vysokou přesnost - teoretická odchylka byla jen 0,6 metru na maximální vzdálenost 6 000 metrů.
Řídící systém střely
Při řízení bomby se využívalo spoilerů umístěných ve výškovkách a směrovkách. Ty byly aktivovány pomocí solenoidů s rychlostí deset impulzů za sekundu tak, aby zamýšlené pohyby směrovky odpovídaly požadované řídící hodnotě. Přirozená vibrace spoilerů byla pečlivě přizpůsobena tak, že se shodovala s mechanickou periodou vibrací celého systému. Po dlouhé sérii zkoušek byl celý řídící systém odladěn na požadovanou vysokou rychlost - 1010 kilometrů za hodinu (280 metrů za sekundu). Naštěstí byl během úvodních testů dokončen první vysokorychlostní aerodynamický tunel na světě.
Bojová hlavice
Protipancéřová bojová hlavice byla naplněná amatolem a TNT v poměru 40 : 60 nebo 50 : 50 se zapalovačem firmy Rheinmetall. Dvě řady velkých lisovaných kuliček TNT zabalených v hnědém papíru byly umístěny podél osy Fritze. Celou základnu obklopoval přibližně 28 mm silný odlitek čistého TNT. Hlavice obsahovala celkem 300 kilogramů silné trhaviny.
Bojové akce
Fritz X zasáhl do boje poprvé v polovině roku 1943. Nejúspěšnější akcí byl nálet několika bombardérů Dornier Do 217, které 9. září 1943 zaútočily na italskou bitevní loď Roma. Stačily tři přesné zásahy a jedna z nejlepších lodí italského námořnictva se během třiceti minut potopila.
U italského města Salerna byl 11. září 1943 napaden americký lehký křižník USS Savannah skupinou německých bombardérů Dornier Do 217 a jeho protiletecká obrana nedokázala zastavit přilétajícího Fritze, který okamžitě prořízl pancéřovanou dělovou věž číslo 3, prošel skrz tři paluby a explodoval v manipulační místnosti. To vyvolalo sekundární výbuchy ve zbraňové místnosti. Celá série výbuchů zabila asi 200 členů posádky. Křižník byl těžce poškozen, ale mohl rychle opustit oblast vlastní silou.
Další skupina bombardérů napadla 16. září 1943 britskou bitevní loď HMS Warspite. Jedna z raných verzí Fritze pronikla do jejího trupu a zevnitř začala trhat její jednotlivé paluby. Způsobila obrovské poškození celé lodi a prorazila velké díry ve spodní části jejího trupu. Silně zmrzačená bitevní loď se potom s velkými obtížemi doplazila na ostrov Malta k částečné opravě.