Pokožka (rostliny): Porovnání verzí
m Robot: Přidávám gl:Epiderme (plantas) |
m r2.7.3) (Robot: Přidávám tr:Epidermis (botanik) |
||
Řádek 42: | Řádek 42: | ||
[[sr:Епидермис биљака]] |
[[sr:Епидермис биљака]] |
||
[[th:อีพิเดอร์มิส (พฤกษศาสตร์)]] |
[[th:อีพิเดอร์มิส (พฤกษศาสตร์)]] |
||
[[tr:Epidermis (botanik)]] |
|||
[[uk:Епідерміс (ботаніка)]] |
[[uk:Епідерміс (ботаніка)]] |
Verze z 29. 10. 2012, 16:31
Pokožka (epidermis) rostlin je jednovrstevné krycí pletivo, která zvnějšku chrání rostlinu, především listy, stonek a kořeny. Je také rozhraním mezi rostlinou a vnějším světem. U rostlin, které druhotně tloustnou, bývá pokožka nahrazována peridermem (činností felogénu).
Funkce pokožky
Pokožka především chrání před nadměrnou ztrátou vody, reguluje výměnu plynů (kyslíku a oxidu uhličitého) a vylučuje některé metabolity na povrch rostliny. Na kořeni navíc pokožka absorbuje vodu a minerální látky.
Anatomie
Epidermis je obvykle průsvitný, protože v pokožce nejsou většinou chloroplasty. Na vnější stranu vylučuje voskovitou kutikulu, která není prostupná pro vodu. Kutikula bývá nejtlustší u rostlin z suchých oblastí, kde je voda drahocenná.
Epidermální tkáň obsahuje několik různých typů buněk: pokožkové buňky, svěrací buňky průduchů, podpůrné buňky průduchů, ale také buňky chlupů (trichomů). Nejčastější jsou samozřejmě klasické pokožkové buňky, které jsou současně nejméně specializované a největší.
Na pokožce jsou velmi často trichomy neboli chlupy. Určitými specializovanými chlupy jsou i kořenové vlásky, které absorbují vodu a minerální látky.
Reference
- V tomto článku byl použit překlad textu z článku Epidermis (botany) na anglické Wikipedii.