Man In Space Soonest: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
Řádek 35: Řádek 35:
V dubnu 1958 byl plán kosmických letů letectva rozšířen na čtyři etapy, první „Člověk ve vesmíru co nejdříve“ (''Man in Space Soonest'', MISS), byla popsána výše. Druhá – Člověk ve vesmíru dokonaleji (''Man-in-Space-Sophisticated'') předpokládala dvoutýdenní let. Třetí – ''Lunar Reconnaissance'' a čtvrtá – ''Manned Lunar Landing and Return'' předpokládaly lety k Měsíci.<ref name="ivanov"/>
V dubnu 1958 byl plán kosmických letů letectva rozšířen na čtyři etapy, první „Člověk ve vesmíru co nejdříve“ (''Man in Space Soonest'', MISS), byla popsána výše. Druhá – Člověk ve vesmíru dokonaleji (''Man-in-Space-Sophisticated'') předpokládala dvoutýdenní let. Třetí – ''Lunar Reconnaissance'' a čtvrtá – ''Manned Lunar Landing and Return'' předpokládaly lety k Měsíci.<ref name="ivanov"/>


Nicméně v květnu 1958, po propočtu možností rakety Atlas doplněné o druhý stupeň, padl návrh na suborbitální let do výše 270 km a dálky 185 km, přesunutý na duben 1960. Předpokládané náklady by byly 99,3 miliónu dolarů. V černu 1958 tuto variantu schválilo vedení letectva, byly podepsány kontrakty s North American Aviation a [[General Electric]] na stavbu kapsle (první maketa měla být hotova v září). Současně ještě v červnu letectvo vybralo devět astronautů – byli to [[Neil Armstrong]], [[John McKay]] a [[Joseph Walker]] z [[National Advisory Committee for Aeronautics|NACA]]; [[William Bridgeman]] z [[Douglas Aircraft]]; [[Albert Crossfield]] a [[Alvin White]] z North American; a konečně [[Iven Kincheloe]], [[Robert Rushworth]] a [[Michael White]] z letectva USA.<ref name="ivanov"/>
Nicméně v květnu 1958, po propočtu možností rakety Atlas doplněné o druhý stupeň, padl návrh na suborbitální let do výše 270 km a dálky 185 km, přesunutý na duben 1960. Předpokládané náklady by byly 99,3 miliónu dolarů. V červnu 1958 tuto variantu schválilo vedení letectva, byly podepsány kontrakty s North American Aviation a [[General Electric]] na stavbu kapsle (první maketa měla být hotova v září). Současně ještě v červnu letectvo vybralo devět astronautů – byli to [[Neil Armstrong]], [[John McKay]] a [[Joseph Walker]] z [[National Advisory Committee for Aeronautics|NACA]]; [[William Bridgeman]] z [[Douglas Aircraft]]; [[Albert Crossfield]] a [[Alvin White]] z North American; a konečně [[Iven Kincheloe]], [[Robert Rushworth]] a [[Michael White]] z letectva USA.<ref name="ivanov"/>


V srpnu 1958 však prezident [[Dwight D. Eisenhower|Eisenhower]] potvrdil rozhodnutí soustředit práce na prvním letu do vesmíru v právě založené [[NASA]] a proto letectvo program ''Man In Space Soonest'' zrušilo.<ref name="ivanov"/>
V srpnu 1958 však prezident [[Dwight D. Eisenhower|Eisenhower]] potvrdil rozhodnutí soustředit práce na prvním letu do vesmíru v právě založené [[NASA]] a proto letectvo program ''Man In Space Soonest'' zrušilo.<ref name="ivanov"/>

Verze z 28. 10. 2012, 17:37

Man In Space Soonest (MISS; česky „Člověk ve vesmíru co nejdříve“) byl kosmický program letectva Spojených států amerických probíhající v letech 1957–1958. Jeho cílem byl let prvního člověka do vesmíru. Po založení NASA, a soustředění příprav na pilotované kosmické lety do ní, byl program v srpnu 1958 zrušen.

Historie

Odborníci letectva Spojených států amerických začali pracovat na pilotovaných letech do vesmíru roku 1956. Zvažovány byly jak stavba raketoplánu vycházejícího z programu X-15, tak návratové kapsle. Po vypuštění prvního Sputniku se americké kosmické programy dostaly pod silný tlak politiků, požadujících předehnání Sovětského svazu.[1]

V únoru 1958 plány letectva vykrystalizovaly do tří směrů – společnost North American Aviation předložila plán dalšího rozvoje raketoplánu X-15. Druhým směrem bylo maximální urychlení projektu X-20 Dyna-Soar. Třetí plán, navržený společnostmi McDonnell a Avco-Convair předpokládal postavení jednoduché návratové kapsle.[2]

V březnu 1958 se letectvo rozhodlo soustředit se na třetí variantu. Kosmická loď měla vážit 1200–1350 kg s průměrem 1,8 m a délkou 2,4 m. Délka letu se předpokládala nejvýše dva dny. Řízení mělo být automatické. První let byl naplánován na říjen 1960.[2]

V dubnu 1958 byl plán kosmických letů letectva rozšířen na čtyři etapy, první „Člověk ve vesmíru co nejdříve“ (Man in Space Soonest, MISS), byla popsána výše. Druhá – Člověk ve vesmíru dokonaleji (Man-in-Space-Sophisticated) předpokládala dvoutýdenní let. Třetí – Lunar Reconnaissance a čtvrtá – Manned Lunar Landing and Return předpokládaly lety k Měsíci.[2]

Nicméně v květnu 1958, po propočtu možností rakety Atlas doplněné o druhý stupeň, padl návrh na suborbitální let do výše 270 km a dálky 185 km, přesunutý na duben 1960. Předpokládané náklady by byly 99,3 miliónu dolarů. V červnu 1958 tuto variantu schválilo vedení letectva, byly podepsány kontrakty s North American Aviation a General Electric na stavbu kapsle (první maketa měla být hotova v září). Současně ještě v červnu letectvo vybralo devět astronautů – byli to Neil Armstrong, John McKay a Joseph Walker z NACA; William Bridgeman z Douglas Aircraft; Albert Crossfield a Alvin White z North American; a konečně Iven Kincheloe, Robert Rushworth a Michael White z letectva USA.[2]

V srpnu 1958 však prezident Eisenhower potvrdil rozhodnutí soustředit práce na prvním letu do vesmíru v právě založené NASA a proto letectvo program Man In Space Soonest zrušilo.[2]

Reference

  1. WADE, Mark. Man-In-Space-Soonest [online]. Encyclopedia Astronautica [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2004-05-11 [cit. 2011-10-18]. Kapitola Man in Space Soonest - MISS. Dostupné online. (rusky)