Újezd u Průhonic: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení souřadnic; kosmetické úpravy
Doprava podrobněji
Řádek 31: Řádek 31:
'''Újezd u Průhonic''' je [[katastrální území]] o [[rozloha|rozloze]] 370,38 [[Hektar|ha]], rozkládající se na jihovýchodním okraji [[hlavní město|hlavního města]] [[Praha|Prahy]], územně identické s [[Městská část a městský obvod|městskou částí]] '''Praha-Újezd'''. Je součástí městského obvodu [[Praha 4]], rozšířenou působnost státní správy zde vykonává městská část [[Praha 11]].
'''Újezd u Průhonic''' je [[katastrální území]] o [[rozloha|rozloze]] 370,38 [[Hektar|ha]], rozkládající se na jihovýchodním okraji [[hlavní město|hlavního města]] [[Praha|Prahy]], územně identické s [[Městská část a městský obvod|městskou částí]] '''Praha-Újezd'''. Je součástí městského obvodu [[Praha 4]], rozšířenou působnost státní správy zde vykonává městská část [[Praha 11]].


Na území leží dvě původní sídla – '''Újezd''' (v jižní části katastru, s 15 % obyvatel) a '''[[Kateřinky (Újezd u Průhonic)|Kateřinky]]''' (v severní části katastru s 85 % obyvatel). Hustota zalidnění v Újezdě dosahuje ''607 obyvatel/km².'' Počet obyvatel Újezdu se prudce zvýšil v posledních patnácti letech, vlivem výstavby panelových (1993) a řadových (2004) domů v Kateřinkách, kdy se jádro obce přesunulo (společně s místním úřadem) z návsi v Újezdě do nově vznikajícího centra Kateřinek v nové zástavbě.
Na území leží dvě původní sídla – '''Újezd''' (v jižní části katastru, s 15 % obyvatel) a '''[[Kateřinky (Újezd u Průhonic)|Kateřinky]]''' (v severní části katastru s 85 % obyvatel) a hájovna [[Milíčov]]. Hustota zalidnění v Újezdě dosahuje ''607 obyvatel/km².'' Počet obyvatel Újezdu se prudce zvýšil v posledních patnácti letech, vlivem výstavby panelových (1993) a řadových (2004) domů v Kateřinkách, kdy se jádro obce přesunulo (společně s místním úřadem) z návsi v Újezdě do nově vznikajícího centra Kateřinek v nové zástavbě.


== Historie Újezda ==
== Historie Újezda ==


Újezd (dříve Oujezdec) vznikl kolem roku 1483. Jeho osada [[Kateřinky (Újezd u Průhonic)|Kateřinky]], ležící při okraji [[Milíčovský les a rybníky|Milíčovského lesa]] a [[Milíčovský vrch|Milíčovského vrchu]], je o hodně mladší, první zmínka je z roku 1727. Újezd dříve ležel stranou od významnějších cest. Nejbližší dobrá silnice vedla ze [[Šeberov]]a do [[Průhonice|Průhonic]], z Újezda a Kateřinek vedla jen nekvalitní místní cesta do Litochleb ([[Chodov (Praha)|Chodova]]). Kolem roku 1788 vznikla při severním okraji Milíčovského lesa hájenka Milíčov. V Újezdě prakticky nenajdeme žádné větší památky. Nedaleko vlastní obce protéká potok [[Botič]], najdeme tam také několik rybníků (Sukov, Návesní rybník). V roce [[1850]] byla ustanovena [[obec]] Újezd u Průhonic, patřily k ní i [[Křeslice]] (osamostatnily se v roce 1922). 12.7.[[1971]] protnula katastr Újezda [[dálnice D1]], která zpřetrhala přirozené vazby Újezda a Šeberova. U nadjezdu nad dálnicí byla později zřízena odpočívka s čerpací stanicí a fast foodem. Obec byla k Praze připojena [[1. červenec|1. července]] [[1974]] z [[Okres Praha-západ|okresu Praha-západ]]. Úředně stále platný název katastrálního území Újezd u Průhonic se od té doby již běžně nepoužívá, městská část se nazývá pouze Praha-Újezd. V souvislosti s výstavbou komplexu [[Jižní Město|Jižního Města]] se změnilo zaústění Formanské ulice (hlavní komunikace v Újezdě a Kateřinkách spojující Průhonice s Chodovem) do [[Chodov (Praha)|Chodova]], nově ústí do Opatovské ulice. Jak již bylo zmíněno, Újezd získal mnoho obyvatel při výstavbě malého sídliště v Kateřinkách (stavěno 1989-1993) a v dnešní době také zástavby po levé straně Formanské ulice, kde vzniklo nové centrum městské části a 2 [[náměstí]] – náměstí Pod platanem a Kateřinské náměstí. Kateřinky tímto „přerostly“ počtem obyvatel Újezd. Postupem času také asi dojde ke stavebnímu spojení těchto dvou částí Újezda (dnes jsou okraje zástavby od sebe vzdáleny necelý 1 km).
Újezd (dříve Oujezdec) vznikl kolem roku 1483. Jeho osada [[Kateřinky (Újezd u Průhonic)|Kateřinky]], ležící při okraji [[Milíčovský les a rybníky|Milíčovského lesa]] a [[Milíčovský vrch|Milíčovského vrchu]], je o hodně mladší, první zmínka je z roku 1727. Újezd dříve ležel stranou od významnějších cest. Nejbližší dobrá silnice vedla ze [[Šeberov]]a do [[Průhonice|Průhonic]], z Újezda a Kateřinek vedla jen nekvalitní místní cesta do Litochleb ([[Chodov (Praha)|Chodova]]). Kolem roku 1788 vznikla při severním okraji Milíčovského lesa hájenka Milíčov. V Újezdě prakticky nenajdeme žádné větší památky. Nedaleko vlastní obce protéká potok [[Botič]], najdeme tam také několik rybníků (Sukov, Návesní rybník). V roce [[1850]] byla ustanovena [[obec]] Újezd u Průhonic, patřily k ní i [[Křeslice]] (osamostatnily se v roce 1922). 12.7.[[1971]] protnula katastr Újezda [[dálnice D1]], která zpřetrhala přirozené vazby Újezda a Šeberova. U nadjezdu nad dálnicí byla později zřízena odpočívka s čerpací stanicí a fast foodem. Obec byla k Praze připojena [[1. červenec|1. července]] [[1974]] z [[Okres Praha-západ|okresu Praha-západ]]. Úředně stále platný název katastrálního území Újezd u Průhonic se od té doby již běžně nepoužívá, městská část se nazývá pouze Praha-Újezd, avšak někdy je třeba ji odlišit od jiných pražských lokalit, [[Újezd nad Lesy|Újezda nad Lesy]] i Újezda na hranici Malé Strany a Smíchova. V souvislosti s výstavbou komplexu [[Jižní Město|Jižního Města]] se změnilo zaústění Formanské ulice (hlavní komunikace v Újezdě a Kateřinkách spojující Průhonice s Chodovem) do [[Chodov (Praha)|Chodova]], nově ústí do Opatovské ulice. Jak již bylo zmíněno, Újezd získal mnoho obyvatel při výstavbě malého sídliště v Kateřinkách (stavěno 1989-1993) a v dnešní době také zástavby po levé straně Formanské ulice, kde vzniklo nové centrum městské části a 2 [[náměstí]] – náměstí Pod platanem a Kateřinské náměstí. Kateřinky tímto „přerostly“ počtem obyvatel Újezd. Postupem času také asi dojde ke stavebnímu spojení těchto dvou částí Újezda (dnes jsou okraje zástavby od sebe vzdáleny necelý 1 km).


== Služby a doprava ==
== Služby ==


V Újezdě je stanice městské [[policie]], obchod s potravinami a restauraci.
V Újezdě najdeme stanici městské [[policie]], obchod s potravinami a restauraci. Vzhledem k tomu, že na území Kateřinek probíhá bouřlivá výstavba, můžeme očekávat s růstem obyvatel i zlepšování služeb. [[městská hromadná doprava|Městskou hromadnou dopravu]] zajišťuje dnes pouze příměstská autobusová linka 363, která od stanice metra [[Opatov (stanice metra v Praze)|Opatov]] pokračuje přes [[Průhonice]] a [[Čestlice]] směrem na [[Dobřejovice]], [[Modletice]] a [[Velké Popovice]].

== Doprava ==
Kateřinky a Újezd historicky ležely mimo hlavní cesty, vedla sem nekvalitní místní cesta od [[Litochleby|Litochleb]]. Při výstavbě [[Jižní Město|Jižního Města]] byla původní cesta na území Chodova nahrazena novými ulicemi.

Veřejná doprava sem byla zavedena pravděpodobně kolem roku 1930, a to linka 2116 do Průhonic, provozovaná [[Autodopravní akciová společnost|Autodopravní akciovou společností]]<ref name=zemepis /> (licenci pro linku Vršovice – Chodov – Průhonice získala společnost 2. února 1927<ref name=zabehlice>Pražský dopravní zeměpis III, 37. část, Záběhlice, [http://www.dpp.cz/download-file/242/05-kveten-2004.pdf DP kontakt 5/2004], Dopravní podnik hl. m. Prahy, r. 9, květen 2004, str. 34, -pf- (Pavel Fojtík) a -fp- (František Prošek)</ref>). Později byla z této linky vyčleněna samostatná linka do Říčan, která jezdila v různých podobách přes Kateřinky a Újezd až do zavedení městské dopravy v roce 1979, naposledy jako linka [[ČSAD]] č. 10820.<ref name=zemepis /> Od roku 1966 jezdily přes Újezd některé spoje linky 01104 do Velkých Popovic a o něco později tudy byly vedeny některé spoje linky 01084 do Říčan, naposledy v roce 1981, druhé větve všech tří linek vedly přes Šeberov.<ref name=zemepis /> V letech 1981 až 1998 tak bylo tradiční dopravní spojení Újezda s Průhonicemi přerušeno.

Po připojení Újezda k Praze v roce 1974 byla 27. května 1979 do Újezda zavedena nová městská linka č. 227, původně z chodovské zastávky Na Sádce.<ref name=zemepis>Pavel Fojtík, František Prošek: ''Pražský dopravní zeměpis, svazek I, Obce připojené ku Praze v roce 1974'', Dopravní podnik hl. m. Prahy, Praha, 1999, str. 7, str. 83 a 84</ref> Od zavedení metra na Jižní Město v listopadu 1980 byla linka 227 od stanice metra Družby (dnes Opatov) odkloněna ke stanici metra Budovatelů (dnes Chodov). Od roku 1982 plnila roli obslužné linky po části sídliště Jižní Město (od stanice Družby, dnes Opatov, pokračovala oklikou kolem polikliniky Háje ke stanici metra Kosmonautů, dnes Háje), později byla od polikliniky zkrácena do konečné Jižní Město.<ref>[http://rbfoto.wz.cz/historicke/85-celek.pdf Přehled linek městské hromadné dopravy v hlavním městě Praze od zahájení provozu na trase B], příloha časopis Praha'85</ref> Od 12. září 1996 jezdila do Újezda i školní městská linka č. 427.<ref name=zemepis />

Při rozšiřování Pražské integrované dopravy do oblasti Průhonic byly přes Újezd zavedeny příměstské linky, a to 2. listopadu 1998 linka 324 (provozovaná [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|pražským dopravním podnikem]]) a 28. května 2000 linky 363 a 385, provozované nejprve společností [[ČSAD Vršovice]], jejíž provoz převzala firma [[Connex Praha]], později přejmenovaná na [[Veolia Transport Praha]].<ref>
[http://www.ropid.cz/download.php?idg=58&i=1&id=228&file=%2Fdata%2FGalleries%2F58%2Fd228_1_2000-2q.pdf%26Lang=cs Upřesnění Projektu organizace hromadné dopravy osob v pražském regionu na 2. čtvrtletí 2000], ROPID, duben 2000</ref> Městská část od roku 2005 usilovala o obnovení městské linky nebo alespoň o posílení linky 324, protože příměstské linky 363 a 385 byly méně spolehlivé, v některých časech kapacitně nepostačovaly a nucený nástup předními dveřmi zdržoval provoz.<ref>[http://www.praha-ujezd.cz/152/dopravni-obsluha-a-opatreni Dopravní obsluha a opatření], městská část Újezd u Průhonic</ref> Od 15. března 2003 byla linka 227 dočasně zavedena jako náhradní linka po dobu výluky příměstských linek z důvodu výstavby kanalizace,<ref>[http://duraz.unas.cz/aktuality/ujezd.htm Výluka autobusové dopravy z důvodu výstavby kanalizace v Újezdu u Průhonic], Web o lokomotivách řad749 a 751, Tonda Ježek a Michal Kuty, zdroj ROPID</ref> opatření původně plánované jen do srpna 2003 se protáhlo až do 26. června 2004.<ref>[http://bus.zastavka.net/za-zajimavosti/hi-2004-01.phtml Historie Pražské integrované dopravy (2007)], Bus.zastavka.net, Filip Drápal</ref> Od 14. června 2009 byly zrušena linka 324 a odkloněna linka 385 a přes Újezd byly nahrazeny posílenou linkou 363.<ref>[http://www.ropid.cz/trvale/zmeny-v-cervnu-2009__s188x739.html Změny v červnu 2009], ROPID, [http://www.ropid.cz/informacni-materialy/Informacni-materialy-k-cervnu-2009__s208x740.html přílohy]</ref> Od června 2009 tak veřejnou dopravu zajišťuje pouze příměstská autobusová linka 363, která vede od [[Opatov (stanice metra v Praze)|stanice metra Opatov]] přes [[Průhonice]] do [[Čestlice|Čestlic]] směrem na [[Dobřejovice]], [[Modletice]] a [[Velké Popovice]].


== Sousedící území ==
== Sousedící území ==
Řádek 52: Řádek 62:
Image:Ujezd.jpg|Pohled na Újezd v zimě z Milíčovského lesa, v pozadí je vidět Průhonický park
Image:Ujezd.jpg|Pohled na Újezd v zimě z Milíčovského lesa, v pozadí je vidět Průhonický park
</gallery>
</gallery>

== Reference ==
<references />


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
{{Commonscat|Újezd u Průhonic}}
{{Commonscat|Újezd u Průhonic}}




{{Město Praha}}
{{Město Praha}}

Verze z 27. 10. 2012, 19:00

Šablona:Infobox jednoduchá městská část Prahy

Újezd u Průhonic je katastrální území o rozloze 370,38 ha, rozkládající se na jihovýchodním okraji hlavního města Prahy, územně identické s městskou částí Praha-Újezd. Je součástí městského obvodu Praha 4, rozšířenou působnost státní správy zde vykonává městská část Praha 11.

Na území leží dvě původní sídla – Újezd (v jižní části katastru, s 15 % obyvatel) a Kateřinky (v severní části katastru s 85 % obyvatel) a hájovna Milíčov. Hustota zalidnění v Újezdě dosahuje 607 obyvatel/km². Počet obyvatel Újezdu se prudce zvýšil v posledních patnácti letech, vlivem výstavby panelových (1993) a řadových (2004) domů v Kateřinkách, kdy se jádro obce přesunulo (společně s místním úřadem) z návsi v Újezdě do nově vznikajícího centra Kateřinek v nové zástavbě.

Historie Újezda

Újezd (dříve Oujezdec) vznikl kolem roku 1483. Jeho osada Kateřinky, ležící při okraji Milíčovského lesa a Milíčovského vrchu, je o hodně mladší, první zmínka je z roku 1727. Újezd dříve ležel stranou od významnějších cest. Nejbližší dobrá silnice vedla ze Šeberova do Průhonic, z Újezda a Kateřinek vedla jen nekvalitní místní cesta do Litochleb (Chodova). Kolem roku 1788 vznikla při severním okraji Milíčovského lesa hájenka Milíčov. V Újezdě prakticky nenajdeme žádné větší památky. Nedaleko vlastní obce protéká potok Botič, najdeme tam také několik rybníků (Sukov, Návesní rybník). V roce 1850 byla ustanovena obec Újezd u Průhonic, patřily k ní i Křeslice (osamostatnily se v roce 1922). 12.7.1971 protnula katastr Újezda dálnice D1, která zpřetrhala přirozené vazby Újezda a Šeberova. U nadjezdu nad dálnicí byla později zřízena odpočívka s čerpací stanicí a fast foodem. Obec byla k Praze připojena 1. července 1974 z okresu Praha-západ. Úředně stále platný název katastrálního území Újezd u Průhonic se od té doby již běžně nepoužívá, městská část se nazývá pouze Praha-Újezd, avšak někdy je třeba ji odlišit od jiných pražských lokalit, Újezda nad Lesy i Újezda na hranici Malé Strany a Smíchova. V souvislosti s výstavbou komplexu Jižního Města se změnilo zaústění Formanské ulice (hlavní komunikace v Újezdě a Kateřinkách spojující Průhonice s Chodovem) do Chodova, nově ústí do Opatovské ulice. Jak již bylo zmíněno, Újezd získal mnoho obyvatel při výstavbě malého sídliště v Kateřinkách (stavěno 1989-1993) a v dnešní době také zástavby po levé straně Formanské ulice, kde vzniklo nové centrum městské části a 2 náměstí – náměstí Pod platanem a Kateřinské náměstí. Kateřinky tímto „přerostly“ počtem obyvatel Újezd. Postupem času také asi dojde ke stavebnímu spojení těchto dvou částí Újezda (dnes jsou okraje zástavby od sebe vzdáleny necelý 1 km).

Služby

V Újezdě je stanice městské policie, obchod s potravinami a restauraci.

Doprava

Kateřinky a Újezd historicky ležely mimo hlavní cesty, vedla sem nekvalitní místní cesta od Litochleb. Při výstavbě Jižního Města byla původní cesta na území Chodova nahrazena novými ulicemi.

Veřejná doprava sem byla zavedena pravděpodobně kolem roku 1930, a to linka 2116 do Průhonic, provozovaná Autodopravní akciovou společností[1] (licenci pro linku Vršovice – Chodov – Průhonice získala společnost 2. února 1927[2]). Později byla z této linky vyčleněna samostatná linka do Říčan, která jezdila v různých podobách přes Kateřinky a Újezd až do zavedení městské dopravy v roce 1979, naposledy jako linka ČSAD č. 10820.[1] Od roku 1966 jezdily přes Újezd některé spoje linky 01104 do Velkých Popovic a o něco později tudy byly vedeny některé spoje linky 01084 do Říčan, naposledy v roce 1981, druhé větve všech tří linek vedly přes Šeberov.[1] V letech 1981 až 1998 tak bylo tradiční dopravní spojení Újezda s Průhonicemi přerušeno.

Po připojení Újezda k Praze v roce 1974 byla 27. května 1979 do Újezda zavedena nová městská linka č. 227, původně z chodovské zastávky Na Sádce.[1] Od zavedení metra na Jižní Město v listopadu 1980 byla linka 227 od stanice metra Družby (dnes Opatov) odkloněna ke stanici metra Budovatelů (dnes Chodov). Od roku 1982 plnila roli obslužné linky po části sídliště Jižní Město (od stanice Družby, dnes Opatov, pokračovala oklikou kolem polikliniky Háje ke stanici metra Kosmonautů, dnes Háje), později byla od polikliniky zkrácena do konečné Jižní Město.[3] Od 12. září 1996 jezdila do Újezda i školní městská linka č. 427.[1]

Při rozšiřování Pražské integrované dopravy do oblasti Průhonic byly přes Újezd zavedeny příměstské linky, a to 2. listopadu 1998 linka 324 (provozovaná pražským dopravním podnikem) a 28. května 2000 linky 363 a 385, provozované nejprve společností ČSAD Vršovice, jejíž provoz převzala firma Connex Praha, později přejmenovaná na Veolia Transport Praha.[4] Městská část od roku 2005 usilovala o obnovení městské linky nebo alespoň o posílení linky 324, protože příměstské linky 363 a 385 byly méně spolehlivé, v některých časech kapacitně nepostačovaly a nucený nástup předními dveřmi zdržoval provoz.[5] Od 15. března 2003 byla linka 227 dočasně zavedena jako náhradní linka po dobu výluky příměstských linek z důvodu výstavby kanalizace,[6] opatření původně plánované jen do srpna 2003 se protáhlo až do 26. června 2004.[7] Od 14. června 2009 byly zrušena linka 324 a odkloněna linka 385 a přes Újezd byly nahrazeny posílenou linkou 363.[8] Od června 2009 tak veřejnou dopravu zajišťuje pouze příměstská autobusová linka 363, která vede od stanice metra Opatov přes Průhonice do Čestlic směrem na Dobřejovice, Modletice a Velké Popovice.

Sousedící území

Újezd sousedí s katastrálními územími (proti směru hodinových ručiček): Háje, Chodov, Šeberov, Hole (část obce Průhonice, okres Praha-západ), Průhonice (okres Praha-západ), Křeslice a Petrovice.

Další fotografie

Reference

  1. a b c d e Pavel Fojtík, František Prošek: Pražský dopravní zeměpis, svazek I, Obce připojené ku Praze v roce 1974, Dopravní podnik hl. m. Prahy, Praha, 1999, str. 7, str. 83 a 84
  2. Pražský dopravní zeměpis III, 37. část, Záběhlice, DP kontakt 5/2004, Dopravní podnik hl. m. Prahy, r. 9, květen 2004, str. 34, -pf- (Pavel Fojtík) a -fp- (František Prošek)
  3. Přehled linek městské hromadné dopravy v hlavním městě Praze od zahájení provozu na trase B, příloha časopis Praha'85
  4. Upřesnění Projektu organizace hromadné dopravy osob v pražském regionu na 2. čtvrtletí 2000, ROPID, duben 2000
  5. Dopravní obsluha a opatření, městská část Újezd u Průhonic
  6. Výluka autobusové dopravy z důvodu výstavby kanalizace v Újezdu u Průhonic, Web o lokomotivách řad749 a 751, Tonda Ježek a Michal Kuty, zdroj ROPID
  7. Historie Pražské integrované dopravy (2007), Bus.zastavka.net, Filip Drápal
  8. Změny v červnu 2009, ROPID, přílohy

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Újezd u Průhonic na Wikimedia Commons