Kosovska Mitrovica: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2+) (Robot: Upravuji ar:ميتروفيتسا
Řádek 77: Řádek 77:
[[Kategorie:Města v Kosovu]]
[[Kategorie:Města v Kosovu]]


[[ar:كوسوفسكا ميتروفيتسا]]
[[ar:ميتروفيتسا]]
[[bg:Косовска Митровица]]
[[bg:Косовска Митровица]]
[[bs:Kosovska Mitrovica]]
[[bs:Kosovska Mitrovica]]

Verze z 17. 10. 2012, 12:10

Šablona:Infobox sídla světa Kosovska Mitrovica' (dříve jen Mitrovica, v srbské cyrilici Косовска Митровица, albánsky Mitrovicë) je město v severním Kosovu. Žije zde přibližně 84 tisíc obyvatel. Město bylo silně zasaženo kosovskou válkou v roce 1999, kdy zde působila Kosovská osvobozenecká armáda, po válce se Mitrovica stala symbolem etnického rozdělení.

Dějiny

Dávná historie

Na území dnešní Kosovske Mitrovice se nacházejí pozůstatky již z dob neolitu, dále pak z časů římské správy. V 6. století byzantský císař Justinián I. nařídil vybudovat pevnost Zvenčan. K roku 1303 se připomíná hornické město Trepča. Hrad postupem času vystřídal několik pánů, těsně před obsazením celé oblasti Osmanskými turky spadal pod srbský stát, kterému vládla dynastie Nemanjićů.

Středověk

Dnešní město se připomíná jako Dmitrovica v polovině 14. století. Jeho jméno pochází od svatého Dimitrije. Během osmanské nadvlády patřila Mitrovica k typickým malým městům orientálního charakteru. Po první balkánské válce se stala součástí královského Srbska, které se rozšířilo až k Řecku do dnešní Makedonie. Po druhé světové válce bylo v rámci tehdejší politiky rozhodnuto, že každá z republik tehdejší Jugoslávie by měla jedno z měst pojmenovat po prezidentovi Titovi; pro autonomní oblast Kosovo byla vybrána právě Kosovska Mitrovica. Název Titova Mitrovica byl zrušen teprve až s počátkem 90. let, kdy se upevnil srbský vliv a situace se začala značně komplikovat.

Současná situace

Americká armáda v kosovské Mitrovici v roce 2000

Na rozdíl od mnohých ostatních měst v Kosovu, která jsou etnicky převážně albánská, je Kosovska Mitrovica jako mnohá města na severu Kosova etnicky promíchanější; vedle sebe zde žijí Srbové i Albánci. Po dlouholetých nepokojích, které následovaly po válce došlo k etnickému rozdělení města podle řeky Ibar. Zatímco sever Mitrovice obývají Srbové, jih Albánci. Doprava mezi oběma částmi města je ostře sledována aby nedošlo k případným potyčkám, most, který obě části spojuje, je vybaven bezpečnostními stanovišti. Přestože se po zásahu mezinárodních sil podařilo situaci etnických násilností do velké míry stabilizovat, v březnu 2004 došlo opět k útokům mezi Srby a Albánci. Po vyhlášení kosovského státu v únoru 2008 místní Srbové tento akt neuznali a i nadále považují celou oblast za součást Srbska; v kosovské Mitrovici se volilo stejně jako v Srbsku, silné pozice tu mají radikální politické strany. V současné době (rok 2012) je zatarasen Mitrovický most sutí a kamením. Srbská menšina tak reagovala na časté albánské výpady. Na mostě i nadále působí mezinárodní jednotky. V Mitrovici, resp.v srbské části je platidlem uznaný především dinár, Eurem platit lze, ale srbové tím dávají najevo svůj nesouhlas s oddělením země.


Aktuální informace od místních a z osobního pozorování (25. září 2012): Mitrovice je obecně velice bezpečné město (ačkoliv úřady typu MZV říkají něco jiného). Most je zatarasen od druhé poloviny roku 2011, lidé z obou stran ho v průběhu dne normálně přecházejí. Mezinárodní jednotky ho stále kontrolují, ale jsou velmi laxní. S turistou si rádi popovídají policisté uprostřed, avšak ti neumí ani slovo anglicky. Podle místních z obou stran je situace obecně velice uklidněná. Jediné k čemu může docházet jsou mírné násilnosti v srbské části města vůči albánským obyvatelům tam se pohybujícím. Ačkoliv by srbové, stejně jako albánci, nikdy neublížili turistovi, nejsou si nikdy jistí, jestli člověk v jejich oblasti je turista nebo albánec. Zároveň zde není dostatečná ochrana z řad KFOR nebo LEXu. Turistovi tedy není úplně doporučeno se později večer v srbské části města pohybovat. Albánská je bezproblémová.

Administrativní postavení

V původní srbské správě, kterou Bělehrad stále uznává, nicméně jednostranně vyhlášená republika Kosova ji opustila, tvořila Kosovska Mitrovica opštinu (s rozlohou 350 km²), podobně jako jinde v tehdejší Jugoslávii, kde se kromě hlavního města nacházelo ještě dalších 49 vesnic. Kromě toho byla také centrem okrugu, jednoho ze šesti, které se v tehdejším Kosovu nacházely.

Demografie

Centrum Mitrovice

Před Kosovskou krizí, válečnými událostmi a bombardováním NATO měla Kosovska Mitrovica s okolní opštinou 116 500 obyvatel. To byl drobný nárůst oproti poslednímu jugoslávskému sčítání lidu, které v roce 1991 zaznamenalo 104 022 osob. Z těch 78 % tvořili Albánci, 10,2 % Srbové, 4, 63 % Romové a 0,41 % Turci. Většina nealbánského obyvatelstva byla soustředěna v samotném městě, které tehdy mělo 84 736 obyvatel - kolem 71 % kosovských Albánců, 9 000 Srbů a 10 141 příslušníků dalších národů. Většina Srbů žila v severní části města, podobně jako dnes, Albánci naopak obývali jih města.

Průmysl

Rychlý rozvoj Mitrovice začal ještě za vlády Turků. V 19. století jedna anglická společnost začala rozvíjet moderní těžbu olova a zinku v dolech Trepča. Tím se navázalo na středověkou těžbu rud, která zde probíhala ještě v dobách před nástupem turecké správy. Po vzniku Jugoslávie došlo k pomalému zprůmyslňování oblasti a rozvíjení těžebních závodů. Vznikla továrna na výrobu akumulátorů a zpracování olova. Po vypuknutí kosovské krize a války došlo k poničení tehdejšího průmyslu, který navíc mohl být jen velmi těžko konkurenceschopný vzhledem k rozpadu jugoslávského hospodářství.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kosovska Mitrovica na Wikimedia Commons