Citlivost: Porovnání verzí
m r2.7.3) (Robot: Přidávám ml:ഫിലിം വേഗത; kosmetické úpravy |
m r2.7.3) (Robot: Upravuji ml:ഫിലിം വേഗം |
||
| Řádek 72: | Řádek 72: | ||
[[ja:ISO感度]] |
[[ja:ISO感度]] |
||
[[ko:감광 속도]] |
[[ko:감광 속도]] |
||
[[ml:ഫിലിം |
[[ml:ഫിലിം വേഗം]] |
||
[[nl:Filmgevoeligheid]] |
[[nl:Filmgevoeligheid]] |
||
[[no:Filmhastighet]] |
[[no:Filmhastighet]] |
||
Verze z 10. 10. 2012, 18:08
Citlivost ve fotografické technice je jeden ze tří základních parametrů určující expozici výsledného snímku. Zbylé dva jsou clona a expoziční čas.
Jednotky
Citlivost je v dnešní době nejčastěji udávaná dle normy ISO 5800 (ČSN 66 6625). Ta vychází z jednotek ASA. V digitálních fotoaparátech je parametr jednoduše nazýván ISO. Citlivost ISO se pohybuje obvykle v rozmezí od 12 do 3200 (u řady fotoaparátů je ale udávána i vyšší), obvyklé hodnoty jsou 100, 200 a 400.
Ve starší literatuře se lze setkat také s dalšími jednotkami, obvykle pojmenovanými podle tvůrce nebo organizace, kteří je stanovili. Jsou to:
- °DIN (Deutsches Institut für Normung)
- °Sch. (Scheinerova stupnice - evropská a americká varianta)
- BS (British Standards Institution)
- B.S.I. (British Scheiner Exposure Index)
- GOST (gosudarstvěnnyj standart, státní standard - Rusky ГОСТ, государственный стандарт)
- ASA (American Standards Association)
- Weston Film Speed Ratings
- GE (General Electric)
- H.&D. (Hurter & Driffeld Speed Numbers - evropská a americká varianta)
- °ČSN (Československá státní norma)
Ty jednotky, které jsou ve výše uvedeném seznamu označeny jako stupně (°), jsou logaritmické. U všech těchto logaritmických stupnic odpovídá zvýšení o 3 stupně dvojnásobné citlivosti.
Přesný přepočet citlivosti konkrétního materiálu mezi stupnicemi není úplně možný, protože některé z nich zohledňují i strmost materiálu (která u klasických materiálů nemusí být lineární) a použité vyvolávací chemikálie. Někteří výrobci navíc mírně korigovali své údaje (aby kompenzovali vliv rozdílných definic stupnic).
Přibližný přepočet (může se lišit podle zdrojů o 1/3-2/3 EV):
| ISO | °DIN | °Sch. (evr.) | Sch. (am.) | B.S.I. | GOST | ASA | Weston | GE | H&D (evr.) | H&D (am.) | °ČSN |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 100 | 21° | 31° | 25° | 30° | 125 | 80 | 65 | 100 | 5000 | 2000 | 21° |
Vliv citlivosti
Dvojnásobná citlivost snižuje potřebný expoziční čas na polovinu. Tedy při dvakrát větší citlivosti (filmu, snímače – CCD, CMOS) stačí pro stejnou úroveň expozice pouze polovina dopadajícího světla. Při zdvojnásobení citlivosti beze změny množství dopadajícího světla tedy můžeme:
- zkrátit expoziční čas na polovinu – a tím snížit rozmazání pohybu ve focené scéně, nebo
- zvýšit clonu o jedno clonové číslo – tím se adekvátně zvýší i hloubka ostrosti.
Při kreativním fotografování je také častá změna citlivosti na menší, kdy se prodlužuje čas potřebný k expozici (zvýraznění pohybu ve fotografované scéně) nebo je možné snížit clonové číslo (třeba až na hranici, která je dána světelností objektivu – popředí je více odděleno od pozadí snížením ostrosti pozadí fotografované scény).
Zrno a šum
Citlivost filmu má v praxi vliv na kvalitu fotografie – způsobuje větší šum a zrno:
- u klasického záznamu je výrazné zrno přirozeným projevem citlivějších filmů
- u digitálního záznamu se projevuje pouze („elektronický“) šum – hraje zde roli hlavně kvalita a velikost čipu
Na rozdíl od zrna klasického filmu (který v některých případech může být použit záměrně) je šum v digitálním záznamu extrémně degradujícím faktorem. Kazí kvalitu fotografie, snižuje její ostrost, pohlcuje detaily a zakrývá (ničí) jinak ostré barevné přechody. Lze jej eliminovat pouze na úkor detailů fotografie (např. prokreslení vlasů, vzoru na látce, atd.). Eliminace šumu je čím dále více patrná především u digitálních fotoaparátů s malým čipem, který má velké rozlišení.
Vývoj čipů jde kupředu především v hustotě světlocitlivých buněk. S ohledem na výrobní náklady není často kladen důraz na snižování jejich vlastního elektrického šumu, který má na zkreslení výsledné informace o intenzitě dopadajícího světla největší vliv. Problém je řešen až odšumovacími algoritmy v procesoru fotoaparátu, který fotografii před uložením „vyčistí“. Zanikají tím detaily, snižuje se čitelnost kresby a v nejhorším případě je pak výsledek více podobný malbě než fotografii. Je to levné řešení se snadnou výrobou nových modelů fotoaparátů, ale řešení s velmi nízkým skutečným růstem technické kvality fotografie při rostoucím rozlišení.
Externí odkazy
Články ze serveru Paladix