Alexandrín: Porovnání verzí
m r2.7.2+) (Robot: Přidávám no:Aleksandriner |
m →Příklady: wikicitáty |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
== Příklady == |
== Příklady == |
||
{{Wikicitáty}} |
|||
Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní,<br /> |
Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní,<br /> |
||
hrál vždycky navečer touž píseň mollovou<br /> |
hrál vždycky navečer touž píseň mollovou<br /> |
||
Verze z 6. 10. 2012, 19:42
Alexandrín je dvanáctislabičný (mužský) a třináctislabičný (ženský) rýmovaný verš tvořený jambickými stopami (jambický hexametr). Po šesté slabice následuje cézura (přerývka), která ale v české poezii není dodržována zcela důsledně. Alexandrínu hojně využívá stará poezie v románských jazycích i některé staré skladby české poezie. Svůj název získal podle starofrancouzské Alexandreidy. Ve francouzské literatuře se stal reprezentativním veršem klasicistické poezie a tragédie. Často se s ním setkáváme v sonetech. V české literatuře, kde představuje exkluzivní verš zdůrazňující rozdíl mezi poezií a prózou, byl užíván Otokarem Březinou.
Příklady
CHYBA: {{Wikicitáty}} — Chybí některý z parametrů „dílo“, „kategorie“, „osoba“, „téma“.
Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní,
hrál vždycky navečer touž píseň mollovou
Karel Hlaváček
A teplo mrtvých vnad, jež kynulo mi svěží
pod růžným závojem, jejž dnů mých úsvit tkal,
žár dlouhých pohledů, jež zhaslé v duši leží,
a mrtvé polibky, jichž nežehl mě pal
Otokar Březina
