Signál: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 5. 10. 2012, 12:37

Signál (z latinského signalis - dávat znamení^[zdroj?]) je fyzikální veličina závislá na čase. Díky signálům lze přenášet zprávy - data.^[1] Může se tak jednat například o signály optické, elektrické, elektromagnetické, akustické, mechanické, pneumatické, nebo hydraulické.

Rozdělení signálů

Z hlediska trvání signálu

Takový signál, který začal v nějakém časovém okamžiku je signál kauzální.

Z hlediska definičního oboru

Signál ve spojitém čase $s(t)$ je definovaný pro všechny okamžiky na intervalu: $t\in (-\infty ;\infty )$ . Jde tedy o nespočetnou množinu časových okamžiků.

Signál v diskrétním čase, je definován jen pro určité časové okamžiky $t_{k}$ z čehož plyne, že se jedná o spočetnou množinu. Pro čas platí: $t\in \{t_{k}\}_{k\in (-\infty ;\infty ),k\in \mathbb {N} }$ . Takový signál je označovaný jako $s(t_{k})$ , $s(k)$ , případně jako posloupnost $\{s_{k}\}$ . Index k pak určuje pořadí vzorku signálu. Často je použit ekvidistantní krok vzorkování.

Z hlediska determinovanosti signálu

Determinovaný signál - je takový signál u nějž lze určit hodnotu v jakýkoliv okamžik s absolutní jistotou.

periodické - signál je definovaný pro $t\in (-\infty ;\infty )$ $t\in (-\infty ;\infty )$
- harmonické
- neharmonické
neperiodické

Stochastický signál - velikost signálu v libovolném okamžiku, dovedeme určit pouze s nějakou pravděpodobností.

stacionární - nejsou závislé na poloze počátku časové osy.
- ergodické
- neergodické
nestacionární - jsou závislé na poloze počátku časové osy.

Existují signály, které nejsou deterministické ani stochastické.

Přiřazení do určité kategorie není absolutní. Pro jednu stranu, která signál vysílá může být signál deterministický, ale pro stranu, která signál přijímá už deterministický být nemusí. Pokud by byl pro přijímací stranu deterministický, tak by si ho mohla sama generovat a nemusela ho přijímat.

V případech, kdy je deterministický popis signálu příliš složitý se může vyplatit zpracovávat jej jako stochastický signál.

Z hlediska spojitosti signálu

Z hlediska integrability

Charakteristiky determinovaných signálů

Střední hodnota

Periodicita

Pro periodický signál ve spojitém čase $s(t)$ , existuje takový časový interval $T_{0}$ , že platí:
$s(t)=s(t+mT_{0});t\in (-\infty ;\infty ),\forall m\in \mathbb {Z}$
Ze zápisu je patrné, že periodický signál je periodický i pro intervaly $2T_{0},3T_{0}$ a další. Má tedy nekonečně mnoho period. Nejmenší z těchto period nazýváme základní periodou.^[1] Pro operace sčítání, odečítání, násobení a dělení dvou signálů se stejnou periodou platí, že výsledkem je periodický signál se shodnou periodou.

Pro posloupnost periodického signálu v diskrétním čase $\{s_{k}\}$ platí, že existuje takové číslo $N_{0}$ u nějž platí:
$\{s_{k}\}=\{s_{k}+mN_{0}\};N_{0}\in \mathbb {Z} ,\forall m\in \mathbb {Z}$
Posloupnost je periodická i pro $2N_{0},3N_{0}$ a další. Číslo $N_{0}$ je základní perioda.

Harmonický signál

Harmonický signál je takový signál, který lze vyjádřit funkcí $f(t)=A\sin(\omega t+\varphi _{0})$ .

Charakteristika rozdělení přenosu signálu

podle charakteristiky signálu

Přenos signálu lze rozdělit podle jeho charakteristiky na dva druhy:
- analogové informace analogovým signálem (například rozhlas, televize, telefon, hlas)
- digitální informace pomoci analogového signálu

Nevýhoda prvního druhu přenosu je menší odolnost vůči šumu, zkreslení apod. Pro druhý druh přenosu je třeba převést digitální signál na analogový při vysílání a zpět při přijímání.

podle množství informace

Přenos signálu pak také lze dělit podle toho, zdali je v jeden okamžik vysílána:
- pouze jedna hodnota - sériový přenos
- nebo více hodnot - paralelní přenos

Paralelní přenos je oproti sériovému přenosu sice rychlejší, nicméně je nákladnější.

podle způsobu komunikace

Přenos signálu můžeme rozdělit ještě
- synchronní
- asynchronní

Při synchronním přenosu je vysílač s přijímačem synchronizován tak, aby bylo zcela jasné, kdy se budou přenášet jednotlivé části příslušné informace. Při asynchronním vysílání vysílač vysílá bez ohledu na stav přijímače.

Zvláštní významy

V různých oborech se mohou signály používat k různým účelům.

Doprava

V dopravě se používají různé signály, které předávají účastníkům provozu informace o dopravě a řídí jejich chování

semafory, signály pro tramvaje, železniční návěsti
výstražné znamení (kupř. poplachová siréna, lodní píšťala, varovný výstřel z lodního děla, vyzvánění zvonů či zvonků, elektrická lokomotivní houkačka, elektrický zvonek u tramvají, barevné světlice, klakson motorového vozidla)
právo přednosti v jízdě, pracovní vozidla (modrý majáček, červený majáček, oranžový majáček)
signalizace používaná v lodním provozu (kupř.vlajková abeceda, signalizace z majáků atd.)
velmi významná je také signalizace používaná v letecké dopravě (kupř. při provozu na letištích)
u motorových vozidel kupř. blikače, znamení změny směru jízdy, brzdová světla varují o zpomalení vozidla

Informatika, elektronika, počítače

V informatice je pojem signál zobecněn a již není potřeba definovat fyzikální prostředí pro přenos informace.

Vojenství

V armádě se signály používají pro účely velení, komunikace a informování vojenských jednotek. Významný je u všech typů vojsk, speciální systém signalizace je užíván kupř. ve válečném námořnictvu či ve vojenském letectví.

Politika

Pokleslý a zjevně zdegenerovaný význam slova, zjevná politická floskule. Je používán ve smyslu vzájemného předávání (povětšinou neoficielních) informací a pokoutních „zpráv“ (často šířených velmi nejasnou cestou) např. mezi politiky, státními úředníky, žurnalisty a novináři apod.

Reference

↑ ^a ^b Doc. Ing. Zdeněk Hrdina, CSc.; [Ing. František Vejražka, CSc.] Signály a soustavy. Praha: ČVUT 232 s. Kapitola 1, s. 7-28. (čeština)

Literatura

Doc. Ing. Zdeněk Hrdina, CSc.; [Ing. František Vejražka, CSc.] Signály a soustavy. Praha: ČVUT 232 s. (čeština)
TAYLOR, Fred J. Principles of Signals and Systems. [s.l.]: Mcgraw-Hill College; Har/Dsk edition, 1994. 562 s. ISBN 978-0079111715. (angličtina)

Související články

[SaSkap1-1] Doc. Ing. Zdeněk Hrdina, CSc.; [Ing. František Vejražka, CSc.] Signály a soustavy. Praha: ČVUT 232 s. Kapitola 1, s. 7-28. (čeština)

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+{{Pracuje se|xx|5. 10. 2012, 10:37 (UTC)}}
 {{Různé významy|tento= obecné fyzikální veličině závislé na čase}}
-'''Signál''' (z latinského ''signalis'' - dávat znamení{{Doplňte_zdroj}}) je fyzikální veličina závislá na čase díky, které lze přenášet zprávy - data.<ref name="SaSkap1"> {{Citace monografie
+'''Signál''' (z latinského ''signalis'' - dávat znamení{{Doplňte_zdroj}}) je fyzikální veličina závislá na čase. Díky signálům lze přenášet zprávy - data.<ref name="SaSkap1"> {{Citace monografie
  | autor = Doc. Ing. Zdeněk Hrdina, CSc.
  | autor2 = Prof. Ing. František Vejražka, CSc.
@@ Řádek 14: / Řádek 15: @@
 }}</ref> Může se tak jednat například o signály [[optika|optické]], [[Elektřina|elektrické]], [[elektromagnetické záření|elektromagnetické]], [[akustika|akustické]], [[mechanický pohyb|mechanické]], [[pneumatické zařízení|pneumatické]], nebo [[hydraulické zařízení|hydraulické]].
-== Obecně ==
+== Rozdělení signálů ==
+=== Z hlediska trvání signálu ===
-Pokud má signál nějaký význam, může být použit i k přenosu zpráv. I v případě, že signál nemá předem známý význam, může být nositelem informace.
+Takový signál, který začal v nějakém časovém okamžiku je signál kauzální.
+=== Z hlediska definičního oboru ===
+'''Signál ve spojitém čase''' <math>s(t)</math> je definovaný pro všechny okamžiky na intervalu: <math>t\in(-\infty;\infty)</math>. Jde tedy o nespočetnou množinu časových okamžiků.
+'''Signál v diskrétním čase''', je definován jen pro určité časové okamžiky <math>t_k</math> z čehož plyne, že se jedná o spočetnou množinu. Pro čas platí: <math> t\in\{t_k\}_{k\in(-\infty;\infty),k\in\mathbb{N}}</math>. Takový signál je označovaný jako <math>s(t_k)</math>, <math>s(k)</math>, případně jako posloupnost <math>\{s_k\}</math>. Index ''k'' pak určuje pořadí vzorku signálu. Často je použit ekvidistantní krok vzorkování.
-Při [[přenos signálu|přenosu signálu]] se místo vysílání signálu nazývá vysílač, místo příjmu přijímač. Signály se přenášejí přenosovou cestou.
+<!-- Se stochastickým vzorkováním se lze setkat například při snižování rozlišení obrázku, to vede k potlačení [[aliasing|aliasingu]],
+ -->
+=== Z hlediska determinovanosti signálu ===
+'''Determinovaný signál''' - je takový signál u nějž lze určit hodnotu v jakýkoliv okamžik s absolutní jistotou.
+* periodické - signál je definovaný pro <math> t\in(-\infty;\infty)</math>
+** harmonické
+** neharmonické
+* neperiodické
+'''Stochastický signál''' - velikost signálu v libovolném okamžiku, dovedeme určit pouze s nějakou pravděpodobností.
+* stacionární - nejsou závislé na poloze počátku časové osy.
+** ergodické
+** neergodické
+* nestacionární - jsou závislé na poloze počátku časové osy.
+Existují signály, které nejsou deterministické ani stochastické.
+Přiřazení do určité kategorie není absolutní. Pro jednu stranu, která signál vysílá může být signál deterministický, ale pro stranu, která signál přijímá už deterministický být nemusí. Pokud by byl pro přijímací stranu deterministický, tak by si ho mohla sama generovat a nemusela ho přijímat.
-Žádný signál se nemůže šířit rychlostí větší, než je [[rychlost světla]].
+V případech, kdy je deterministický popis signálu příliš složitý se může vyplatit zpracovávat jej jako stochastický signál.
+=== Z hlediska spojitosti signálu ===
+=== Z hlediska integrability ===
+== Charakteristiky determinovaných signálů ==
+=== Střední hodnota ===
+<!-- Střední hodnota spojitého signálu <math>s(t)</math> na konečném časovém intervalu
+<math>\bar{s}(t)= \frac{1}{t_b-t_a}\int_{t_a}^{t_b}s(t)\mathrm{d}t</math>-->
 == Periodicita ==
 Pro '''periodický signál ve spojitém čase''' <math>s(t)</math> , existuje takový časový interval <math>T_0</math>, že platí:<br />
@@ Řádek 30: / Řádek 57: @@
 <math>\{s_k\}=\{s_k+mN_0\}; N_0 \in \mathbb{Z},\forall m\in\mathbb{Z} </math><br />Posloupnost je periodická i pro <math>2N_0,3N_0</math> a další. Číslo <math>N_0</math> je základní perioda.
-== Analogový a digitální signál ==
-Signál může být buď spojitý, nebo diskrétní, tedy buď [[spojitý signál|analogový]], nebo [[digitální signál|digitální]]. Rozdíl mezi nimi je v počtu stavů signálu. Analogový signál má stavů nekonečně (nazýván někdy spojitý) a digitální konečně mnoho (2, 4, 20, 50,... stavů). Digitální signál je často pouze binárním signálem, přenášené hodnoty jsou jen dvě — nula a jednička.
 === Harmonický signál ===
 '''[[Harmonické kmitání|Harmonický]] signál''' je takový signál, který lze vyjádřit [[funkce (matematika)|funkcí]] <math>f(t) = A\sin(\omega t + \varphi_0)</math>.
-=== Praktické příklady binárních signálů ===
-Praktická signalizace často probíhá pouze dvoustavově, tedy je možno ji vyjádřit pomocí dvouprvkové množiny různých signálních prvků.
-* signální kontrolka: ''svítí/nesvítí'' ⇒ stav ''zapnuto/vypnuto'' (např. u domácí spotřební elektroniky)
-* mechanické návěstidlo: ''šikmo vzhůru/vodorovně'' ⇒ stav ''volno/stůj'' (např. kdysi na železnici)
-* světelné návěstidlo: ''zelená barva/červená barva'' ⇒ stav ''volno/stůj'' (třeba na přechodu pro chodce na křižovatce)
-* houkačka: ''houká HOŘÍ/nehouká vůbec'' ⇒ stav ''jede k požáru/nejede nikam urgentně'' (kupř. na hasičském automobilu)
 == Charakteristika rozdělení přenosu signálu ==
@@ Řádek 83: / Řádek 99: @@
 * velmi významná je také signalizace používaná v letecké dopravě (kupř. při provozu na [[letiště|letištích]])
 * u motorových vozidel kupř. [[blikač]]e, znamení změny směru jízdy, brzdová světla varují o zpomalení vozidla
-=== Měření času ===
-Časový signál pro přenos přesného času.
-=== [[Regulační technika|Regulační]] a řídící technika ===
-Kupř. signál přenosu [[zpětná vazba|zpětné vazby]] apod.
 === Informatika, elektronika, počítače ===
-Signál je nositelem [[informace]] v nějakém fyzikálním [[přenosové prostředí|přenosovém prostředí]] (např. [[elektřina|elektrický]] signál, radiový signál, atd.). Pomocí elektrického signálu spolu např. komunikují jednotlivé části elektronického číslicového [[počítač]]e.
 V [[Informatika (počítačová věda)|informatice]] je pojem signál zobecněn a již není potřeba definovat fyzikální prostředí pro přenos informace.
@@ Řádek 117: / Řádek 125: @@
  | příjmení = Taylor
  | jméno = Fred J.
- | odkaz na autora =
  | titul = Principles of Signals and Systems
- | url =
  | vydavatel = Mcgraw-Hill College; Har/Dsk edition
  | rok = 1994
@@ Řádek 128: / Řádek 134: @@
 == Související články ==
 * [[Komunikace]]
+* [[Fourierova_řada|Fourierova řada]]
+* [[Fourierova_transformace|Fourierova transformace]]
+* [[Shannonův teorém]]
 [[Kategorie:Optika]]
 [[Kategorie:Akustika]]