Jindřich II. Pobožný: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Xqbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
174 921 editací
infobox, potomci
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox panovník
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
| barva =#514671
⚫
{{Příbuzný|otec|[[Jindřich I. Bradatý]]}}
| barva textu =white
⚫
{{Příbuzný|matka|[[Hedvika Slezská]]}}
| jméno =Jindřich II. Pobožný
{{Příbuzný|manželka| [[Anna Lehnická]]}}
| titul =polský kníže-senior
{{Příbuzný|syn|[[Boleslav II. Rogatka]]}}
| obrázek =[[Soubor:Henryk Pobozny.jpg|200px]]
{{Příbuzný|syn| [[Měšek Lubušský]] }}
| popisek =Jindřich II. Pobožný na kresbě [[Jan Matejko|Jana Matejka]]
{{Příbuzný|syn| [[Jindřich III. Bílý]]}}
| vláda =[[1238]]–[[1241]]
{{Příbuzný|syn|[[Konrád I. Hlohovský]] }}
| éra =
{{Příbuzný|syn| [[Vladislav Slezský]]}}
| korunovace =
{{Příbuzný|dcera|Gertruda}}
| tituly =
{{Příbuzný|dcera|[[Konstancie Vratislavská|Konstancie]]}}
| celé jméno =
{{Příbuzný|dcera|Alžběta}}
| chrámové jméno =
{{Příbuzný|dcera|Anežka}}
| posmrtné jméno =
{{Příbuzný|dcera|Hedvika}}
| regent =
⚫
}}'''Jindřich II. Pobožný''' ([[polština|polsky]] ''Henryk II Pobożny''; [[němčina|německy]] ''Heinrich II. von Schlesien''); [[1196]]/[[1207]] – [[9. duben|9. dubna]] [[1241]]) byl vládce [[Polsko|Polska]] a [[Slezsko|slezský]] kníže, třetí syn [[Jindřich I. Bradatý|Jindřicha I. Bradatého]] a [[Hedvika Slezská|Hedviky Slezské]].
| předchůdce = [[Jindřich I. Bradatý]]
| následník = [[Konrád I. Mazovský]]
| typ dědice =
| dědic =
| královna =
| partner1 = [[Anna Lehnická]]
| partner2 =
| potomstvo =
| rod = [[Piastovci]]
| dynastie =
| hymna =
| motto =
⚫
| otec = [[Jindřich I. Bradatý]]
⚫
| matka = [[Hedvika Slezská]]
| narozen = [[1196]]/[[1207]]
| místo narození =
| úmrtí = [[9. duben|9. dubna]] [[1241]]
| místo úmrtí =
| pochován =
| místo pochování =
| podpis =
|}}
⚫
'''Jindřich II. Pobožný''' ([[polština|polsky]] ''Henryk II Pobożny''; [[němčina|německy]] ''Heinrich II. von Schlesien''); [[1196]]/[[1207]] – [[9. duben|9. dubna]] [[1241]]) byl vládce [[Polsko|Polska]] a [[Slezsko|slezský]] kníže, třetí syn [[Jindřich I. Bradatý|Jindřicha I. Bradatého]] a [[Hedvika Slezská|Hedviky Slezské]].


== Život ==
== Život ==
[[Soubor:JindrichBrada.jpg|thumb|upright|left|Jindřich Pobožný na středověké iluminaci]]
Jeho manželkou byla česká princezna [[Anna Lehnická|Anna]], dcera [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]] [[Soubor:JindrichBrada.jpg|thumb|upright|left|Jindřich Pobožný na středověké iluminaci]]Sňatek se nejspíš uskutečnil mezi lety [[1214]]-[[1218]]. Spolu pak měli pět synů a pět dcer. Jindřich se stal nástupcem svého otce roku [[1238]] a stal se nejmocnějším z [[Piastovci|piastovských]] knížat.<ref name="PWN"> Encyklopedia Powszechna PWN Warsaw 1975 vol. III page 505 </ref> Usiloval o sjednocení piastovských území a o titul polského krále. V pokračujících bojích s [[Vladislav Odonič|Vladislavem Odoničem]] (bojoval s ním již Jindřichův otec) roku [[1239]] získal další území ve [[Velkopolsko|Velkopolsku]]. Po Odoničově smrti 5. června 1239 mu připadl i zbytek Velkopolska s jeho metropolí [[Hnězdno|Hnězdnem]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Žáček | titul = Dějiny Slezska v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 546 | isbn = 978-80-7277-172-1 | strany = 40}}</ref> Podařilo se mu sjednotit [[Slezsko]], Velkopolsko a [[Malopolsko]].
Jindřich se stal nástupcem svého otce roku [[1238]] a stal se nejmocnějším z [[Piastovci|piastovských]] knížat.<ref name="PWN"> Encyklopedia Powszechna PWN Warsaw 1975 vol. III page 505 </ref> Usiloval o sjednocení piastovských území a o titul polského krále. V pokračujících bojích s [[Vladislav Odonič|Vladislavem Odoničem]] (bojoval s ním již Jindřichův otec) roku [[1239]] získal další území ve [[Velkopolsko|Velkopolsku]]. Po Odoničově smrti 5. června 1239 mu připadl i zbytek Velkopolska s jeho metropolí [[Hnězdno|Hnězdnem]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Žáček | titul = Dějiny Slezska v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 546 | isbn = 978-80-7277-172-1 | strany = 40}}</ref> Podařilo se mu sjednotit [[Slezsko]], Velkopolsko a [[Malopolsko]].


V roce [[1239]] Jindřich podpořil [[seznam papežů|papeže]] [[Řehoř IX.|Řehoře IX.]] v pozdějším konfliktu s [[seznam panovníků Svaté říše římské|císařem]] [[Fridrich II. Štaufský|Fridrichem II.]] Byl rovněž schopný chránit svá území před [[seznam braniborských markrabat|braniborskými markrabaty]].
V roce [[1239]] Jindřich podpořil [[seznam papežů|papeže]] [[Řehoř IX.|Řehoře IX.]] v pozdějším konfliktu s [[seznam panovníků Svaté říše římské|císařem]] [[Fridrich II. Štaufský|Fridrichem II.]] Byl rovněž schopný chránit svá území před [[seznam braniborských markrabat|braniborskými markrabaty]].
Řádek 22: Řádek 46:
=== Bitva u Lehnice ===
=== Bitva u Lehnice ===
Začátkem března [[1241]] vtrhli do Malopolska a Slezska [[Tataři]]. Brzy byly dobyty [[Sandoměř]] a [[Krakov]]. Další porážku utrpěli Poláci v [[bitva u Chmielnik|bitvě u Chmielniku]]. Mongolové poté oblehli [[Vratislav (město)|Vratislav]], kterou se jim však dobýt nedařilo. Vratislavský, velkopolský a krakovský kníže Jindřich II. sebral vojsko a vyrazil proti Mongolům. Nevyčkal však na příchod svého švagra, [[seznam českých králů|českého krále]] [[Václav I.|Václava I.]], který spěchal se svým vojskem na pomoc.
Začátkem března [[1241]] vtrhli do Malopolska a Slezska [[Tataři]]. Brzy byly dobyty [[Sandoměř]] a [[Krakov]]. Další porážku utrpěli Poláci v [[bitva u Chmielnik|bitvě u Chmielniku]]. Mongolové poté oblehli [[Vratislav (město)|Vratislav]], kterou se jim však dobýt nedařilo. Vratislavský, velkopolský a krakovský kníže Jindřich II. sebral vojsko a vyrazil proti Mongolům. Nevyčkal však na příchod svého švagra, [[seznam českých králů|českého krále]] [[Václav I.|Václava I.]], který spěchal se svým vojskem na pomoc.

[[Soubor:BitvaULehnice.jpg|thumb|upright|Bitva u Lehnice (dobová miniatura)]]
Mongolové, kteří měli zprávy od zvědů o postupu českého krále, nechtěli dopustit spojení [[křesťanství|křesťanských]] armád. Proto zanechali obléhání a vyjeli naproti polskému vojsku. V [[bitva u Lehnice|bitvě u Lehnice]] byl Jindřich zabit, jeho tělo bylo mezi tisíci bezhlavých a zmasakrovaných mrtvých identifikováno jen podle jeho jedenácti prstů na noze.
Mongolové, kteří měli zprávy od zvědů o postupu českého krále, nechtěli dopustit spojení [[křesťanství|křesťanských]] armád. Proto zanechali obléhání a vyjeli naproti polskému vojsku. V [[bitva u Lehnice|bitvě u Lehnice]] byl Jindřich zabit, jeho tělo bylo mezi tisíci bezhlavých a zmasakrovaných mrtvých identifikováno jen podle jeho jedenácti prstů na noze.


Smrt Jindřicha Pobožného na Lehnickém poli způsobila, že rozsáhlé oblasti v jižním Polsku zůstaly mnoho let zpustošené a vylidněné. Rozpadla se „''monarchie slezských Jindřichů''“ a ve Slezsku vznikla řada drobných knížectví. V důsledku slibného ekonomického rozvoje se tato země stále více orientovala na politicky konsolidovaný český stát. Jindřichova smrt zároveň neumožnila sjednocení Polska už v polovině třináctého století. Zůstala po něm vdova Anna a deset dětí. V paměti zůstal slezský, velkopolský a krakovský kníže jako ideální rytíř a křesťanský vládce, což jen podtrhlo lehnickou tragédii. Pohřben byl, spolu s ostatními padlými rytíři, v minoritském [[Kostel svatého Vincenta a svatého Jakuba ve Vratislavi|kostele sv. Vincenta a sv. Jakuba ve Vratislavi]].
Smrt Jindřicha Pobožného na Lehnickém poli způsobila, že rozsáhlé oblasti v jižním Polsku zůstaly mnoho let zpustošené a vylidněné. Rozpadla se „''monarchie slezských Jindřichů''“ a ve Slezsku vznikla řada drobných knížectví. V důsledku slibného ekonomického rozvoje se tato země stále více orientovala na politicky konsolidovaný český stát. Jindřichova smrt zároveň neumožnila sjednocení Polska už v polovině třináctého století. Zůstala po něm vdova Anna a deset dětí. V paměti zůstal slezský, velkopolský a krakovský kníže jako ideální rytíř a křesťanský vládce, což jen podtrhlo lehnickou tragédii. Pohřben byl, spolu s ostatními padlými rytíři, v minoritském [[Kostel svatého Vincenta a svatého Jakuba ve Vratislavi|kostele sv. Vincenta a sv. Jakuba ve Vratislavi]].

==Manželství a potomci==
Jindřichovou manželkou byla česká princezna [[Anna Lehnická|Anna]], dcera [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]] Sňatek se nejspíš uskutečnil mezi lety [[1214]]-[[1218]]. Spolu pak měli pět synů a pět dcer:
#Gertruda(asi 1218/20 – 1247), manžel [[Boleslav I. Mazovský]]
#[[Konstancie Vratislavská|Konstancie]] (asi 1221 – asi 1257), manžel [[Kazimír I. Kujavský]]
#[[Boleslav II. Rogatka]] (asi 1220/25 – 1278).
#[[Měšek Lubušský]] (asi 1223/27 – 1242).
#[[Jindřich III. Bílý]] (1227/30 – 1266).
#[[Konrád I. Hlohovský]] (1228/31 – asi 1274).
#[[Alžběta Vratislavská|Alžběta ]] (asi 1232 – 1265), manžel [[Přemysl I. Velkopolský]]
#Anežka (asi 1236 – po r. 1278), abatyše
#[[Vladislav Slezský]] (1237 – 1270), Chancellor of Bohemia (1256), Bishop of [[Passau]] (1265) and Archbishop of [[Salzburg]] (1265–70)
#Hedvika (asi 1238/41 – 1318), abatyše


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 4. 10. 2012, 15:13

Šablona:Infobox panovník Jindřich II. Pobožný (polsky Henryk II Pobożny; německy Heinrich II. von Schlesien); 1196/1207 – 9. dubna 1241) byl vládce Polska a slezský kníže, třetí syn Jindřicha I. Bradatého a Hedviky Slezské.

Život

Jindřich Pobožný na středověké iluminaci

Jindřich se stal nástupcem svého otce roku 1238 a stal se nejmocnějším z piastovských knížat.[1] Usiloval o sjednocení piastovských území a o titul polského krále. V pokračujících bojích s Vladislavem Odoničem (bojoval s ním již Jindřichův otec) roku 1239 získal další území ve Velkopolsku. Po Odoničově smrti 5. června 1239 mu připadl i zbytek Velkopolska s jeho metropolí Hnězdnem.[2] Podařilo se mu sjednotit Slezsko, Velkopolsko a Malopolsko.

V roce 1239 Jindřich podpořil papeže Řehoře IX. v pozdějším konfliktu s císařem Fridrichem II. Byl rovněž schopný chránit svá území před braniborskými markrabaty.

Bitva u Lehnice

Začátkem března 1241 vtrhli do Malopolska a Slezska Tataři. Brzy byly dobyty Sandoměř a Krakov. Další porážku utrpěli Poláci v bitvě u Chmielniku. Mongolové poté oblehli Vratislav, kterou se jim však dobýt nedařilo. Vratislavský, velkopolský a krakovský kníže Jindřich II. sebral vojsko a vyrazil proti Mongolům. Nevyčkal však na příchod svého švagra, českého krále Václava I., který spěchal se svým vojskem na pomoc.

Mongolové, kteří měli zprávy od zvědů o postupu českého krále, nechtěli dopustit spojení křesťanských armád. Proto zanechali obléhání a vyjeli naproti polskému vojsku. V bitvě u Lehnice byl Jindřich zabit, jeho tělo bylo mezi tisíci bezhlavých a zmasakrovaných mrtvých identifikováno jen podle jeho jedenácti prstů na noze.

Smrt Jindřicha Pobožného na Lehnickém poli způsobila, že rozsáhlé oblasti v jižním Polsku zůstaly mnoho let zpustošené a vylidněné. Rozpadla se „monarchie slezských Jindřichů“ a ve Slezsku vznikla řada drobných knížectví. V důsledku slibného ekonomického rozvoje se tato země stále více orientovala na politicky konsolidovaný český stát. Jindřichova smrt zároveň neumožnila sjednocení Polska už v polovině třináctého století. Zůstala po něm vdova Anna a deset dětí. V paměti zůstal slezský, velkopolský a krakovský kníže jako ideální rytíř a křesťanský vládce, což jen podtrhlo lehnickou tragédii. Pohřben byl, spolu s ostatními padlými rytíři, v minoritském kostele sv. Vincenta a sv. Jakuba ve Vratislavi.

Manželství a potomci

Jindřichovou manželkou byla česká princezna Anna, dcera Přemysla Otakara I. Sňatek se nejspíš uskutečnil mezi lety 1214-1218. Spolu pak měli pět synů a pět dcer:

  1. Gertruda(asi 1218/20 – 1247), manžel Boleslav I. Mazovský
  2. Konstancie (asi 1221 – asi 1257), manžel Kazimír I. Kujavský
  3. Boleslav II. Rogatka (asi 1220/25 – 1278).
  4. Měšek Lubušský (asi 1223/27 – 1242).
  5. Jindřich III. Bílý (1227/30 – 1266).
  6. Konrád I. Hlohovský (1228/31 – asi 1274).
  7. Alžběta (asi 1232 – 1265), manžel Přemysl I. Velkopolský
  8. Anežka (asi 1236 – po r. 1278), abatyše
  9. Vladislav Slezský (1237 – 1270), Chancellor of Bohemia (1256), Bishop of Passau (1265) and Archbishop of Salzburg (1265–70)
  10. Hedvika (asi 1238/41 – 1318), abatyše

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich II. Pobožný na Wikimedia Commons

Reference

  1. ↑ Encyklopedia Powszechna PWN Warsaw 1975 vol. III page 505
  2. ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 40. 

Literatura

Externí odkazy

Nevložen titul!
1238–1241
Nevložen titul!
1238–1241
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jindřich_II._Pobožný&oldid=9096307“