Podběl lékařský: Porovnání verzí
m Robot: Přidávám frr:Föölfet |
m r2.7.2+) (Robot: Přidávám wa:Pate-di-polin |
||
| Řádek 138: | Řádek 138: | ||
[[udm:Вукуар]] |
[[udm:Вукуар]] |
||
[[uk:Підбіл звичайний]] |
[[uk:Підбіл звичайний]] |
||
[[wa:Pate-di-polin]] |
|||
[[zh:款冬]] |
[[zh:款冬]] |
||
Verze z 25. 9. 2012, 18:22
 Podběl lékařský | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | vyšší rostliny (Cormobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta ) |
| Třída | vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida) |
| Podtřída | Asteridae |
| Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
| Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
| Rod | podběl (Tussilago) |
| Binomické jméno | |
| Tussilago farfara L. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podběl lékařský (Tussilago farfara), někdy také podběl obecný, je vytrvalá léčivá rostlina s dlouhým plazivým oddenkem. Listy začínají růst až po odkvětu. Vyskytuje v celé Evropě a Asii. U nás se roste převážně na vlhkých místech, na polích, u vody, na loukách, na březích potoků a v příkopech.
Popis
Podběl je vytrvalá bylina s podzemním plazivým šupinatým oddenkem. Podzemní výběžky oddenku dosahují nezřídka délky přes 1 metr. Květonosná lodyha je 5 až 15 cm dlouhá, za plodu se protahuje až na 30 cm. Lodyha je přímá, tenká, porostlá šupinovitými listy a je zakončena jediným úborem. Listy jsou jednoduché, řapíkaté, uspořádané v přízemní růžici a vyvíjejí se zpravidla až po odkvětu. Čepel je okrouhlá, široce vejčitá až srdčitá, mělce dlanitě laločnatá a na okraji oddáleně zubatá. Listy jsou v mládí oboustranně bíle plstnaté, na líci později olysávající. Úbory jsou zlatožluté, v průměru 2-3 cm široké, složené ze středových trubkovitých květů a hojných okrajových jazykovitých květů s plochou ligulou. Plodem je válcovitá 3-5 mm dlouhá nažka s chmýrem. Podběl kvete od března do dubna, v horských oblastech až do srpna. [1]
Rozšíření
Podběl lékařský je rozšířen v celé Evropě, v horách severní Afriky, v Asii jeho areál sahá přes Sibiř po Dálný východ a přes Kavkaz a Írán po Indii. Jako zavlečený druh se vyskytuje i v Severní Americe.[1]
Taxonomie
Podběl lékařský je jediným druhem rodu podběl.
Lidové názvy
lopušnice, koňské kopyto, májík, ubytmík, mateří líčko, líčko Panny Marie, babuška a babuše.
Obsahové látky
Květy obsahují flavonoidy, žlutá barviva xanthofyly, dále sliz, glykosidové hořčiny, třísloviny a malé množství silice. V listech je obsažen především sliz, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny, cholin, cukry a polysacharid inulin. Z minerálních látek je významný především zinek a draslík. V listu i květu byl zjištěn obsah nežádoucích látek ze skupiny pyrolizidinových alkaloidů. [2]
Sběr a zpracování
Sbírá se květ a list. Žluté květy se sbírají v březnu a v dubnu. Suší se ve stínu na dobře větraných místech, v tenkých vrstvách. Zdravé a nepoškozené listy se sbírají od května do června. Suší se při teplotě do 40 °C. Lístky se mohou sušit i zavěšené.
Využití
Podběl lékařský má dezinfekční a protizánětlivé účinky. Používá se při zánětech horních cest dýchacích k lepšímu odkašlávání a k potlačení zánětů. Užívá se v nálevu, samotný nebo v čajových směsích. Čerstvé lístky z odvaru se přikládají na spáleniny, oteklé a bolavé klouby a na špatně hojící vředy. Má mírný močopudný a antiastmaický účinek. Lidové léčitelství doporučuje obklady z jeho výluhu na záněty žil a obtížně se hojící rány.
Podběl se nedoporučuje vzhledem k obsahu pyrolizidinových alkaloidů k dlouhodobému užívání, ačkoliv je jejich obsah velmi malý a rapidně se snižuje sušením. Samostatně podávaný také není vhodný pro děti a těhotné a kojící ženy.[2]
Příprava čaje
Jedna čajová lžička květů a řezaných lístků se dá do čtvrt litru vody. A necháme projít varem, 16 minut luhujeme. Pak scedíme. Pijeme pomalu, 1-2 hrníčky denně. Čaj nelze užívat trvale.
Příprava obkladů
Čerstvé lístky očistíme a rozmačkáme na kaši. Kaši pokládáme na poškozené místo(na popaleniny, špatně hojitelné rány, oteklé klouby.)a obvážeme obinadlem.
Inhalace
Do vařící vody dáme jednu vrchovatou polévkovou lžíci úborů a lístků. Vdechujeme pod plachtou, opakujeme několikrát denně.
Reference
- ↑ a b SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 7. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1161-7.
- ↑ a b JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef. Herbář léčivých rostlin 4. díl. Praha: Eminent, 2008. ISBN 978-80-7281-378-0.
Externí odkazy
Galerie podběl lékařský na Wikimedia Commons
CHYBA: {{Wikidruhy}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „kategorie“, „taxon“.