Hasivka orličí: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m napřímení redirectu šablony (data od Dannyho B.)
LaaknorBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.3rc2) (Robot: Přidávám nn:Einstape
Řádek 79: Řádek 79:
[[mzn:کرف (روستا)]]
[[mzn:کرف (روستا)]]
[[nl:Adelaarsvaren]]
[[nl:Adelaarsvaren]]
[[nn:Einstape]]
[[no:Einstape]]
[[no:Einstape]]
[[nv:Dééłdą́ą́ʼ]]
[[nv:Dééłdą́ą́ʼ]]

Verze z 9. 9. 2012, 08:41

Jak číst taxoboxHasivka orličí
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
PodříšeVyšší rostliny (Cormobionta)
Odděleníkapraďorosty (Pteridophyta)
TřídaKapradiny (Polypodiophyta)
ŘádOsladičotvaré (Polypodiales )
Čeleďhasivkovité (Dennstaedtiaceae)
Rodhasivka (Pteridium)
Binomické jméno
Pteridium aquilinum
(L.) Kuhn, 1879
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hasivka orličí (Pteridium aquilinum (L.) Kuhn, 1879) je naše největší kapradina[zdroj?] z čeledi hasivkovitých.

Názvosloví

Lidová jména: kapraď orličí, křídlatěnec, kapradí samice

Rodové jméno hasivka je odvozeno od schopnosti druhu zahajovat sukcese na plochách vzniklých po lesním požáru, jelikož její oddenek roste hluboko pod zemí. Světle zelená listová čepel je tuhá a obvykle vodorovně rozložená. Skládá se z podlouhle kopinatých lístečků. Kopinaté lístečky jsou na špičce celokrajné, při spodině laločnaté, s kupkami výtrusnic při ohrnutém okraji.

Popis

Je to statná rostlina, která nese nepřezimující světle zelené 2-3x zpeřené listy. Vyrůstají po jednom ze silného plazivého oddenku, který je hluboko pod zemí. Jsou až 2,5 m vysoké, kožovité a mají trojhranný řapík vysoký až 1 m. V mládí je spirálovitě svinutý. Na šikmém průřezu dolní části řapíku vytvářejí cévní svazky obraz, který se podobá dvouhlavému orlu - odtud vznikl druhový název.

Rozmnožování

Výtrusnice dozrávají v červenci až září, pukají příčnou skulinkou a vypadává z nich mnoho drobných výtrusů, které jsou chráněné ohrnutým okrajem čepele. Z výtrusů vyrůstá nadzemní prvoklíček srdčitého a lupenitého tvaru s četnými kořínkovými vlákny. Na prvoklíčku dále vyrůstají kuželovité pelatky se samčími buňkami a později lahvicovité zárodečníky s vaječnou buňkou, z níž po oplodnění vyrůstá nová rostlinka.

Možnost záměny

Hasivka orličí se někdy může zaměňovat s další vytrvalou kapradinou - kapraď samec (Dryopteris filix-mas), který však má kratší a rezavě zbarvený oddenek, ze kterého vyrůstají asi 120 cm vysoké,tmavě zelené a jednoduše zpeřené listy. Listy obsahují lístky, které jsou vpředu zoubkaté. Řapík má kratší než čepel a jeho výtrusy jsou zcela kryté ledvinovitou ostěrou.

Výskyt

Roste na písčitých i hlinitých kyselých půdách,zvláště ve světlých listnatých i jehličnatých lesích, zejména borových. Může se vyskytovat ve vřesovištích nebo na stráních, někdy i mimo les. Preferuje nevápenité půdy. Často vytváří rozsáhlé a souvislé porosty.

mladé listy

Hasivka orličí je typický kosmopolitní druh rozšířený po celém světě. Roste ve všech zemích v lesním pásmu, kromě Jižní Ameriky.

dospělá rostlina

Využití

  • Hasivka orličí má oddenky bohaté na škrob a sliz, které se dříve používaly v lidovém léčitelství.
  • V době hladu se z usušených oddenků pekl chléb nebo se z nich vařilo pivo.
  • Hasivka se používá i jako bylinný lék, efektivní je zvláště proti parazitům. Američtí Indiáni jedli syrové oddenky jako opatření proti bronchitidě.
  • V současnosti je ve Wales sklízena jako průmyslový kompost.
  • Syrová hasivka obsahuje enzym thiaminázu.[1] Nadměrnou konzumací může způsobit beri-beri, zvláště u zvířat s jednoduchým žaludkem. Přežvýkavci jsou méně náchylní, protože dokáží thiamin syntetizovat.

Odkazy

CHYBA: {{Wikidruhy}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „kategorie“, „taxon“. Logo Wikimedia Commons Galerie hasivka orličí na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bracken na anglické Wikipedii.

Literatura

  • Květena ČSR, kol.autorů, Academia, Praha, 1981

Externí odkazy