Forum Romanum: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Obrazek
m Verze 8996444 uživatele 85.163.78.180 (diskuse) zrušena - vandalismus
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Tavares.Forum.Romanum.redux.jpg|thumb|upright=1.2|Pohled na Forum Romanum]]
Jak spravne vlozit obrazek do tohoto fora. Dekuji.
[[Soubor:Forum Romanum panorama.jpg|thumb| upright=1.5|Panoramatický pohled na Forum Romanum]]
'''Forum Romanum''' bylo v dobách antického Říma centrum veřejného dění ve městě i v říši. Je to zhruba obdélné náměstí o rozměrech asi 130x60 m mezi pahorky [[Kapitol]] a [[Palatin (Řím)|Palatin]], kterým prochází hlavní římská cesta [[Via Sacra]], spojující pahorek [[Kapitol]] s [[Koloseum|Koloseem]]. Konaly se zde slavnosti, triumfální průvody, soudy, volby, politická shromáždění i trhy. Kolem původního tržiště v období od 7. století př. n. l. do konce západořímské říše (476) postupně vzniklo množství veřejných budov (bazilik), chrámů, vítězných oblouků a veřejných řečnišť (rostra). V současně době je to velká oblast zbytků staveb a archeologických vykopávek, nepřehledně nakupených v mnoha vrstvách.

== Historie ==
Uprostřed dnešního Fora byla kdysi bažina, která byla v [[6. století př. n. l.]] za vlády římského krále [[Lucius Tarquinius Priscus|Tarquinia Prisca]] vysušena krytým odvodňovacím kanálem [[Cloaca maxima]]. Nejstarší stavby však pocházejí už z 8. nebo 7. stol. př. n. l.: například královská residence Regia a chrám bohyně Vesty na jihovýchodním nebo ''Umbilicus urbis'' (pupek), ''Lapis niger'' (černý kámen), svatyně Vulcanova a ''Comitia'', původní sídlo Senátu, na severozápadním konci náměstí.

Budovy byly mnohokrát přestavovány, roku 179 př. n. l. byla postavena [[Bazilika Aemilia]], počátkem 1. stol. př. n. l. [[chrám Concordie]] a ''Tabularium'' a největší rozkvět Fora nastal za císařské doby. Caesar vybudoval velikou [[Bazilika Julia]] na jižní straně Fora a soudy i trhy se přenesly na nová a honosnější fora dále na sever (Forum Juliovo, Augustovo, Trajánovo). Velkolepá Maxenitiova bazilika byla dokončena za císaře [[Konstantin Veliký|Konstantina]] roku 312.

Sláva Fora Romana skončila společně se [[Západořímská říše|Západořímskou říší]] a od té doby chrámy, které nebyly přeměněny na křesťanské kostely, jen pustly. Zkázu dokonaly barbarské nájezdy a také sami Římané, kteří po staletí brali z honosných staveb vzácný [[mramor]] a používali jej na novostavby. Časem ruiny chrámů zarostly trávou a na planině se pásly kozy. Znovuobjevení se dočkalo Forum na konci [[18. století]], kdy se zde konaly pokusné vykopávky. Do velkých systematických vykopávek se pustil italský archeolog [[Carlo Fea]] na přelomu [[18. století|18.]] a [[19. století]] a již v roce [[1803]] se mu podařilo objevit pozůstatky mohutného [[Oblouk Septimia Severa|Oblouku]] [[Septimius Severus|Septimia Severa]]. V průběhu [[19. století]] se na místo sjíždělo mnoho archeologů a postupně byly odkrývány zbytky chrámů a bazilik. Velké archeologické práce byly zakončeny na počátku 20. století a díky tu lze dnes vidět alespoň zlomek z antické krásy Fora Romana.

== Popis ==
[[Soubor:Platner-forum-republic-96 recontructed color.jpg|thumb|upright=1.6|Archeologická mapa Fora Romana. Černě vyznačené stavby jsou z císařské doby, červeně vyznačené jsou starší. (Mapa není orientovaná, nahoře je severovýchod.)]]

Jižní resp. jihozápadní stranu Fóra lemuje sloupořadí ''Columnae Honorianae'' a na úpatí Palatinu rozlehlá [[Bazilika Julia]], kde zasedal sněm a kde byly také obchody. Na ni navazoval [[Saturnův chrám]] s pokladnou, dále na SZ [[Vespasiánův chrám]], Tabularium čili archiv na úpatí Kapitolu a [[chrám Concordie]]. K severnímu rohu přiléhal [[oblouk Septimia Severa]] s Umbilikem a Augustovým řečništěm, o málo východněji jsou zbytky prastaré svatyně Černého kamene (''Lapis niger'') a kousek opodál ''Curia Julia'' či dříve ''Hostilia'', stará budova Senátu.

Podél severovýchodní strany se táhla [[Bazilika Aemilia]], na JV od ní [[chrám Antonina a Faustiny]] a ještě dál na JV směrem ke Koloseu [[Maxentiova bazilika]]. Na JV konci Fora stálo řečniště Diokleciánovo, za ním [[Caesarův chrám]] a ještě dál k JV Regia, starý královský palác. Vedle něho k JZ okrouhlý [[Vestin chrám]] s celým komplexem Vestálek a blíže k Foru [[Augustův oblouk]]. K JZ dál navazovalo „Přilehlé fórum“ až po [[Titův oblouk]]. Konečně k jižnímu rohu Fóra přiléhal [[chrám Castora a Polluka]].

Úroveň Fora se za staletí zvýšila o několik metrů, což také přispělo k jeho vysušení, a archeologové zde našli několikerou dlažbu nad sebou. Travertinová dlažba, po níž dnes turisté chodí, pochází z doby Augustovy, takže mladší budovy stojí nad její úrovní.

== Galerie ==
<gallery>
Soubor: RomanForum01ShiftN gobeirne.jpg |Forum směrem ke Kapitolu. Vpravo Curia Julia, uprostřed oblouk Septimia Severa
Soubor: RomaForoRomanoVedutaDaPalatino1.JPG |Forum, pohled z Palatinu k severu. Vpravo Curia Julia, v pozadí památník Viktora Emmanuela.
Soubor: 050ForoRomano.jpg|Pohled k jihu. Vpravo Palatin, vlevo v pozadí Maxentiova bazilika
Soubor: Roma-Foro Romano.jpg|Bazilika Julia a Palatin
</gallery>
<gallery>
Soubor: Rome-Forum romain-Temple d'Antonin et Faustine.jpg|Chrám Antonina a Faustiny
Soubor: RomaForoRomanoTempioDivoRomolo.JPG|Romulův chrám z Palatinu
Soubor: Foro romano tempio Saturno 09feb08 02.jpg|Chrám Saturnův
Soubor: Fororomanoarchoftitusromeitaly.jpg|Titův oblouk
</gallery>

== Odkazy ==
{{Commons|Forum Romanum}}
=== Literatura ===
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Forum romanum. Sv. 9, str. 398
* ''Ottův slovník naučný nové doby'', heslo Forum romanum. Sv. 3, str. 625 (vykopávky)
=== Související články ===
* [[Fórum (antika)]]
* [[Kapitol]]
* [[Palatin (Řím)]]
=== Externí odkazy ===
*{{en}}
*[http://dlib.etc.ucla.edu/projects/Forum/timemap Digitální interaktivní rekonstrukce Fóra, UCLA]
*[http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Gazetteer/Places/Europe/Italy/Lazio/Roma/Rome/Forum_Romanum/_Texts/Huelsen*/home.html Christian Hülsen: The Roman Forum. (Podrobný popis od významného archeologa.)]

<!-- Článek není překlad, proto prosím nenahrazovat šablonou Překlad. -->
* ''Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie. ''

{{Forum Romanum}}

{{Portály|Starověký Řím}}

[[Kategorie:Památky Itálie]]
[[Kategorie:Forum Romanum| ]]
[[Kategorie:Archeologické lokality v Itálii]]

{{Link GA|de}}

[[be:Рымскі форум]]
[[be-x-old:Рымскі Форум]]
[[bg:Римски форум]]
[[bn:ফোরো রোমানো]]
[[bs:Rimski forum]]
[[ca:Fòrum Romà]]
[[da:Forum Romanum]]
[[de:Forum Romanum]]
[[en:Roman Forum]]
[[eo:Roma Forumo]]
[[es:Foro Romano]]
[[et:Rooma foorum]]
[[eu:Erromatar foroa]]
[[fi:Forum Romanum]]
[[fr:Forum Romanum]]
[[he:פורום רומאנום]]
[[hi:फोरम]]
[[hr:Rimski forum]]
[[hu:Forum Romanum]]
[[is:Forum Romanum]]
[[it:Foro Romano]]
[[ja:フォロ・ロマーノ]]
[[ko:포로 로마노]]
[[la:Forum Romanum]]
[[lt:Romos Forumas]]
[[mk:Римски форум]]
[[ms:Forum Rom]]
[[nl:Forum Romanum]]
[[no:Forum Romanum]]
[[pl:Forum Romanum]]
[[pnb:رومن فورم]]
[[pt:Fórum Romano]]
[[ro:Forumul roman]]
[[ru:Римский форум]]
[[sh:Rimski forum]]
[[simple:Roman Forum]]
[[sk:Forum Romanum]]
[[sr:Римски форум]]
[[sv:Forum Romanum]]
[[th:จตุรัสโรมัน]]
[[tr:Roma Forumu]]
[[uk:Римський Форум]]
[[zh:古羅馬廣場]]

Verze z 7. 9. 2012, 16:23

Pohled na Forum Romanum
Panoramatický pohled na Forum Romanum

Forum Romanum bylo v dobách antického Říma centrum veřejného dění ve městě i v říši. Je to zhruba obdélné náměstí o rozměrech asi 130x60 m mezi pahorky Kapitol a Palatin, kterým prochází hlavní římská cesta Via Sacra, spojující pahorek Kapitol s Koloseem. Konaly se zde slavnosti, triumfální průvody, soudy, volby, politická shromáždění i trhy. Kolem původního tržiště v období od 7. století př. n. l. do konce západořímské říše (476) postupně vzniklo množství veřejných budov (bazilik), chrámů, vítězných oblouků a veřejných řečnišť (rostra). V současně době je to velká oblast zbytků staveb a archeologických vykopávek, nepřehledně nakupených v mnoha vrstvách.

Historie

Uprostřed dnešního Fora byla kdysi bažina, která byla v 6. století př. n. l. za vlády římského krále Tarquinia Prisca vysušena krytým odvodňovacím kanálem Cloaca maxima. Nejstarší stavby však pocházejí už z 8. nebo 7. stol. př. n. l.: například královská residence Regia a chrám bohyně Vesty na jihovýchodním nebo Umbilicus urbis (pupek), Lapis niger (černý kámen), svatyně Vulcanova a Comitia, původní sídlo Senátu, na severozápadním konci náměstí.

Budovy byly mnohokrát přestavovány, roku 179 př. n. l. byla postavena Bazilika Aemilia, počátkem 1. stol. př. n. l. chrám Concordie a Tabularium a největší rozkvět Fora nastal za císařské doby. Caesar vybudoval velikou Bazilika Julia na jižní straně Fora a soudy i trhy se přenesly na nová a honosnější fora dále na sever (Forum Juliovo, Augustovo, Trajánovo). Velkolepá Maxenitiova bazilika byla dokončena za císaře Konstantina roku 312.

Sláva Fora Romana skončila společně se Západořímskou říší a od té doby chrámy, které nebyly přeměněny na křesťanské kostely, jen pustly. Zkázu dokonaly barbarské nájezdy a také sami Římané, kteří po staletí brali z honosných staveb vzácný mramor a používali jej na novostavby. Časem ruiny chrámů zarostly trávou a na planině se pásly kozy. Znovuobjevení se dočkalo Forum na konci 18. století, kdy se zde konaly pokusné vykopávky. Do velkých systematických vykopávek se pustil italský archeolog Carlo Fea na přelomu 18. a 19. století a již v roce 1803 se mu podařilo objevit pozůstatky mohutného Oblouku Septimia Severa. V průběhu 19. století se na místo sjíždělo mnoho archeologů a postupně byly odkrývány zbytky chrámů a bazilik. Velké archeologické práce byly zakončeny na počátku 20. století a díky tu lze dnes vidět alespoň zlomek z antické krásy Fora Romana.

Popis

Archeologická mapa Fora Romana. Černě vyznačené stavby jsou z císařské doby, červeně vyznačené jsou starší. (Mapa není orientovaná, nahoře je severovýchod.)

Jižní resp. jihozápadní stranu Fóra lemuje sloupořadí Columnae Honorianae a na úpatí Palatinu rozlehlá Bazilika Julia, kde zasedal sněm a kde byly také obchody. Na ni navazoval Saturnův chrám s pokladnou, dále na SZ Vespasiánův chrám, Tabularium čili archiv na úpatí Kapitolu a chrám Concordie. K severnímu rohu přiléhal oblouk Septimia Severa s Umbilikem a Augustovým řečništěm, o málo východněji jsou zbytky prastaré svatyně Černého kamene (Lapis niger) a kousek opodál Curia Julia či dříve Hostilia, stará budova Senátu.

Podél severovýchodní strany se táhla Bazilika Aemilia, na JV od ní chrám Antonina a Faustiny a ještě dál na JV směrem ke Koloseu Maxentiova bazilika. Na JV konci Fora stálo řečniště Diokleciánovo, za ním Caesarův chrám a ještě dál k JV Regia, starý královský palác. Vedle něho k JZ okrouhlý Vestin chrám s celým komplexem Vestálek a blíže k Foru Augustův oblouk. K JZ dál navazovalo „Přilehlé fórum“ až po Titův oblouk. Konečně k jižnímu rohu Fóra přiléhal chrám Castora a Polluka.

Úroveň Fora se za staletí zvýšila o několik metrů, což také přispělo k jeho vysušení, a archeologové zde našli několikerou dlažbu nad sebou. Travertinová dlažba, po níž dnes turisté chodí, pochází z doby Augustovy, takže mladší budovy stojí nad její úrovní.

Galerie

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Galerie Forum Romanum na Wikimedia Commons

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Forum romanum. Sv. 9, str. 398
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Forum romanum. Sv. 3, str. 625 (vykopávky)

Související články

Externí odkazy

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.

Šablona:Link GA