Štěpán V. Uherský: Porovnání verzí
m r2.7.2+) (Robot: Upravuji el:Στέφανος Ε΄ της Ουγγαρίας |
m r2.7.2) (Robot: Přidávám bg:Ищван V |
||
| Řádek 74: | Řádek 74: | ||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
||
[[bg:Ищван V]] |
|||
[[ca:Esteve V d'Hongria]] |
[[ca:Esteve V d'Hongria]] |
||
[[de:Stephan V. (Ungarn)]] |
[[de:Stephan V. (Ungarn)]] |
||
Verze z 28. 8. 2012, 18:07
| otec | Béla IV. |
|---|---|
| matka | Marie Laskarina |
| manželka | Alžběta Kumánská |
| dcera | Kateřina |
| dcera | Anna |
| dcera | Marie |
| dcera | Alžběta Kumánka |
| syn | Ladislav IV. Kumán |
Štěpán V. Uherský (1239 až 1240 - 6. srpna 1272) byl uherský král z dynastie Arpádovců.
Život
Starší ze dvou synů krále Bély IV. a Marie z rodu byzantských Laskaridů byl již roku 1253 oženěn s Alžbětou, dcerou kumánského chána Kötena. Ze srdce nenáviděl českého krále Přemysla Otakara II. a válčením s Přemyslem strávil většinu svého krátkého života. Společně s otcem se roku 1260 zúčastnil bitvy u Kressenbrunnu.
| „ | ... král soustředil léta Páně tisícdvěstěšedesát se svým synem Štěpánem a s kumánským vévodou Alprem blízko Moravy početné vojsko, které mínilo zaútočit proti českému králi Otakarovi. Ale třináctého července utrpěl porážku a utekl k Hainburgu | “ |
| — Dubnická kronika[1] | ||
I po porážce Štěpán odmítal mírová ujednání a ve finále mu byl otec přinucen postoupit k vládnutí části území, které přímo nesousedily s územím Přemysla Otakara II.
Od roku 1262 byl mladším králem, provozoval svou vlastní politiku a fakticky si oddělil východní část Uherska, kde razil i vlastní mince.[2] Na jaře 1266 uzavřel s otcem mírovou smlouvou, kdy na otcově straně byl jako spojenec jmenován Štěpánův mladší bratr Béla a také synovec Béla Mačevský.[3]
Králem Uherska se Štěpán stal roku 1270, po otcově smrti. Zemřel již roku 1272 a byl pohřben v dominikánském klášteře na Zaječím ostrově.[4]
Vývod z předků
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpán V. Uherský na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 92.
- ↑ VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-433-6. S. 95.
- ↑ Velké dějiny, str. 110
- ↑ Kronika uhorských kráľov, str. 93
Literatura
- KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest: Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy)
