Šalamoun I. Uherský: Porovnání verzí

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
úprava
úprava
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}[[Soubor:Solomon of Hungary David.jpg|thumb|upright|Král Šalamoun s bratrem Davidem ''(středověká iluminace)'']]'''Šalamoun I.''' ([[1052]]/[[1053|53]] – [[1087]]) byl [[seznam uherských králů|uherský král]] v letech 1063 až 1081. Pocházel z dynastie [[Arpádovci|Arpádovců]].
[[Soubor:Solomon of Hungary David.jpg|thumb|upright|Král Šalamoun s bratrem Davidem ''(středověká iluminace)'']]
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|otec|[[Ondřej I. Uherský]]}}
{{Příbuzný|matka|[[Anastázie Rurikovna]]}}
{{Příbuzný|I. manželka|[[Judita Marie Švábská]]}}
}}
'''Šalamoun I.''' ({{vjazyce|hu}} ''Salamon'', [[1052]]/[[1053|53]]{{nejisté datum|narození}}– [[1087]]) byl [[seznam uherských králů|uherský král]] z dynastie [[Arpádovci|Arpádovců]].


== Život ==
== Život ==
Byl vytouženým synem uherského krále [[Ondřej I.|Ondřeje I.]] a [[Anastázie Rurikovna|Anastázie]], dcery kyjevského knížete [[Jaroslav I. Moudrý|Jaroslava I.]] Roku 1058 se král pokusil zajistit Šalamounovo nástupnictví jeho korunovací ve Stoličném Bělehradě.
Narodil se jako vytoužený syn uherského krále [[Ondřej I.|Ondřeje I.]] a [[Anastázie Rurikovna|Anastázie]], dcery kyjevského knížete [[Jaroslav I. Moudrý|Jaroslava I.]] Roku 1058 se král pokusil zajistit Šalamounovo nástupnictví korunovací ve Stoličném Bělehradě.
{{Citát|Jako stařec v dvanáctém roce svého panování dal totiž svého syna již v dětském věku pomazat za krále...|''Dubnická kronika''<ref>{{Citace monografie | titul = Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická | editoři = Július Sopko | vydavatel = Vydavateľstvo Rak | místo = Budmerice | rok = 2004 | počet stran = 239 | isbn = 80-85501-13-9 | strany = 69}}</ref>
{{Citát|Jako stařec v dvanáctém roce svého panování dal totiž svého syna již v dětském věku pomazat za krále...|''Dubnická kronika''<ref>{{Citace monografie | titul = Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická | editoři = Július Sopko | vydavatel = Vydavateľstvo Rak | místo = Budmerice | rok = 2004 | počet stran = 239 | isbn = 80-85501-13-9 | strany = 69}}</ref>


Nečekaná korunovace zkazila dosud dobré bratrské vztahy krále a jeho mladšího bratra [[Béla I. Uherský|Bély]] a porušila předchozí domluvu o jeho následnictví.. Nespokojený Béla opustil královský dvůr a odešel do svých držav, které se skládaly z Nitranska a Biharska.{{#tag:ref|Nitranský úděl byl považován za předstupeň k získání svatoštěpánské koruny.|group="pozn."}}<ref>{{Citace sborníku
Nečekaná korunovace zkazila dosud dobré bratrské vztahy krále a jeho mladšího bratra [[Béla I. Uherský|Bély]] a porušila předchozí domluvu o Bélově následnictví.. Nespokojený Béla opustil královský dvůr a odešel do svých držav, které se skládaly z Nitranska a Biharska.{{#tag:ref|Nitranský úděl byl považován za předstupeň k získání svatoštěpánské koruny.|group="pozn."}}<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Zupka
| příjmení = Zupka
| jméno = Dušan
| jméno = Dušan
Řádek 27: Řádek 33:
| strany = 58
| strany = 58
| jazyk =
| jazyk =
|poznámka = dále jen [Rituály]
|poznámka =
}}</ref>{{#tag:ref|Dle kronikáře jej velmi rozčílil zpěv během mše o podřízenosti jeho synů dětskému králi.<ref>''Rituály'', str. 59</ref>|group="pozn."}}
}}</ref>{{#tag:ref|Dle kronikáře jej velmi rozčílil zpěv během mše o podřízenosti jeho synů dětskému králi.<ref>''Rituály'', str. 59</ref>|group="pozn."}}


V září 1058 se král Ondřej ochrnutý po mrtvici<ref>''Rituály'', str. 59</ref> osobně setkal na [[Moravské pole|Moravském poli]] s novým německým králem [[Jindřich IV. Sálský|Jindřichem IV.]] a společně uzavřeli mírovou smlouvu stvrzenou zásnubami Šalamouna a Jindřichovy sestry [[Judita Švábská|Judity]]. Na jaře 1060 vpadl Béla posílen polskými oddíly svého [[Boleslav II. Smělý|švagra]] do Uher s cílem získat královskou korunu. Král Ondřej při pokusu o útěk spadl z koně a krátce nato zemřel. Šalamouna s Juditou odvezl markrabě [[Arnošt Babenberský|Arnošt]] do bezpečí Východní marky.
V září 1058 se král Ondřej ochrnutý po mrtvici<ref>''Rituály'', str. 59</ref> osobně setkal na [[Moravské pole|Moravském poli]] s novým německým králem [[Jindřich IV. Sálský|Jindřichem IV.]] a společně uzavřeli mírovou smlouvu stvrzenou zásnubami Šalamouna a Jindřichovy sestry [[Judita Marie Švábská|Judity]]. Na jaře 1060 vpadl Béla posílen polskými oddíly svého [[Boleslav II. Smělý|švagra]] do Uher s cílem získat královskou korunu. Král Ondřej při pokusu o útěk spadl z koně a krátce nato zemřel. Šalamouna s Juditou odvezl markrabě [[Arnošt Babenberský|Arnošt]] do bezpečí Východní marky.<ref name = "Veber80">{{Citace monografie | příjmení = Veber | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Veber | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Rakouska | místo = Praha | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | rok = 2002 | isbn = 80-7106-491-2| strany = 80}}</ref>


Na trůn se Šalamoun dostal roku 1063 s podporou císaře [[Jindřich IV. Sálský|Jindřicha IV.]], svého švagra a českého knížete [[Vratislav II.|Vratislava II.]] S císařem v roce 1063 obléhli [[Székesfehérvár]] a uherský král [[Béla I.]] ustoupil a ve stejném roce zemřel. Šalamounova vláda trvala 18 let. Většinu vlády trávil boji se svým bratrancem a rivalem [[Gejza I.|Gejzou]], vévodou nitranským a bihárským a 14. března 1074 byl u Mogyoródu poražen. Jeho manželka [[Judita Marie Švábská|Judita]] utekla do Německa, zatímco Šalamoun dál bojoval o uherský trůn. Roku 1077 přijal vládu [[Ladislav I. Uherský|Ladislava I.]], za což získal po své formální abdikaci (1081) četné pozemky. Nadále proti Ladislavovi intrikoval, načež ho nový král nechal uvěznit. Propustil ho 15. srpna 1083, u příležitosti kanonizace [[Štěpán I. Svatý|Štěpána I.]], prvního uherského krále.
Na trůn se Šalamoun dostal roku 1063 s podporou císaře [[Jindřich IV. Sálský|Jindřicha IV.]], svého švagra a českého knížete [[Vratislav II.|Vratislava II.]] S císařem v roce 1063 obléhli [[Székesfehérvár]] a tehdy Béla ustoupil a téhož roku zemřel. Šalamounova vláda trvala 18 let. Většinu vlády trávil boji se svým bratrancem a rivalem [[Gejza I.|Gejzou]], vévodou nitranským a bihárským a 14. března 1074 byl u Mogyoródu poražen. Jeho manželka Judita utekla do Německa, zatímco Šalamoun dál bojoval o uherský trůn. Roku 1077 přijal vládu [[Ladislav I. Uherský|Ladislava I.]], za což získal po své formální abdikaci (1081) četné pozemky. Nadále proti Ladislavovi intrikoval, načež ho nový král nechal uvěznit. Propustil ho 15. srpna 1083, u příležitosti kanonizace [[Štěpán I. Svatý|Štěpána I.]], prvního uherského krále.


Judita mezitím žila v německém [[Řezno|Řezně]]. Šalamoun se po svém propuštění pokoušel k manželce vrátit, ale ta jej odmítla. Nakonec uzavřel spojenectví s Kuteškem, vůdcem kmene [[Pečeněhové|Pečeněhů]] usazeným v [[Moldávie|Moldávii]]. Zřejmě v letech 1084-1085 se oženil s Kuteškovou dcerou, čímž se dopustil [[bigamie]]. S pomocí nového tchána se marně pokoušel dobýt si zpět uherskou korunu. V roce 1087 se Šalamoun učastnil výpravy Pečeněhů proti Byzanci a byl zabit v bitvě poblíž [[Edirne]]. Jeho ostatky byly pohřbeny v [[katedrála v Pule|Pule]].
Judita mezitím žila v německém [[Řezno|Řezně]]. Šalamoun se po svém propuštění pokoušel k manželce vrátit, ale ta jej odmítla. Nakonec uzavřel spojenectví s Kuteškem, vůdcem kmene [[Pečeněhové|Pečeněhů]] usazeným v [[Moldávie|Moldávii]]. Zřejmě v letech 1084-1085 se oženil s Kuteškovou dcerou, čímž se dopustil [[bigamie]]. S pomocí nového tchána se marně pokoušel dobýt si zpět uherskou korunu. V roce 1087 se Šalamoun učastnil výpravy Pečeněhů proti Byzanci a byl zabit v bitvě poblíž [[Edirne]]. Jeho ostatky byly pohřbeny v [[katedrála v Pule|Pule]].


== Literatura ==
== Odkazy ==
{{commonscat|Solomon of Hungary}}
{{commonscat|Solomon of Hungary}}
=== Poznámky ===
<references group="pozn."/>
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Kristó | jméno = Gyula | odkaz na autora = | titul = Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301 | vydavatel = Corvina | místo = Budapest | rok = 1993 | počet stran = 310 | isbn = 9631338576 | jazyk = německy}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kristó | jméno = Gyula | odkaz na autora = | titul = Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301 | vydavatel = Corvina | místo = Budapest | rok = 1993 | počet stran = 310 | isbn = 9631338576 | jazyk = německy}}
* {{Citace monografie | příjmení = Steinhübel | jméno = Ján | odkaz na autora = Ján Steinhübel | titul = Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia | vydavatel = Veda | místo = Bratislava | rok = 2004 | počet stran = 576 | isbn = 80-224-0812-3 | jazyk = slovensky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Steinhübel | jméno = Ján | odkaz na autora = Ján Steinhübel | titul = Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia | vydavatel = Veda | místo = Bratislava | rok = 2004 | počet stran = 576 | isbn = 80-224-0812-3 | jazyk = slovensky}}

{{Pahýl}}


{{Panovník|co=[[Seznam uherských králů|Uherský král]]|kdy=[[1063]] – [[1074]]<br />(protikrál do [[1081]])|pred=[[Béla I. Uherský|Béla I.]]|po= [[Gejza I. Uherský|Gejza I.]]<br /> ([[Svatý Ladislav|Ladislav I.]])|soubor=Coat of arms of Hungary.png|velikost=35|}}
{{Panovník|co=[[Seznam uherských králů|Uherský král]]|kdy=[[1063]] – [[1074]]<br />(protikrál do [[1081]])|pred=[[Béla I. Uherský|Béla I.]]|po= [[Gejza I. Uherský|Gejza I.]]<br /> ([[Svatý Ladislav|Ladislav I.]])|soubor=Coat of arms of Hungary.png|velikost=35|}}
Řádek 49: Řádek 58:
[[Kategorie:Arpádovci]]
[[Kategorie:Arpádovci]]
[[Kategorie:Uherští králové]]
[[Kategorie:Uherští králové]]
[[Kategorie:Sesazení panovníci]]
[[Kategorie:Úmrtí v bitvě]]
[[Kategorie:Úmrtí v bitvě]]
[[Kategorie:Pohřbení v Chorvatsku]]
[[Kategorie:Pohřbení v Chorvatsku]]

Verze z 24. 8. 2012, 22:25

Král Šalamoun s bratrem Davidem (středověká iluminace)

Příbuzenstvo
otec Ondřej I. Uherský
matka Anastázie Rurikovna
I. manželka Judita Marie Švábská

Šalamoun I. (maďarsky Salamon, 1052/53?– 1087) byl uherský král z dynastie Arpádovců.

Život

Narodil se jako vytoužený syn uherského krále Ondřeje I. a Anastázie, dcery kyjevského knížete Jaroslava I. Roku 1058 se král pokusil zajistit Šalamounovo nástupnictví korunovací ve Stoličném Bělehradě. {{Citát|Jako stařec v dvanáctém roce svého panování dal totiž svého syna již v dětském věku pomazat za krále...|Dubnická kronika[1]

Nečekaná korunovace zkazila dosud dobré bratrské vztahy krále a jeho mladšího bratra Bély a porušila předchozí domluvu o Bélově následnictví.. Nespokojený Béla opustil královský dvůr a odešel do svých držav, které se skládaly z Nitranska a Biharska.[pozn. 1][2][pozn. 2]

V září 1058 se král Ondřej ochrnutý po mrtvici[4] osobně setkal na Moravském poli s novým německým králem Jindřichem IV. a společně uzavřeli mírovou smlouvu stvrzenou zásnubami Šalamouna a Jindřichovy sestry Judity. Na jaře 1060 vpadl Béla posílen polskými oddíly svého švagra do Uher s cílem získat královskou korunu. Král Ondřej při pokusu o útěk spadl z koně a krátce nato zemřel. Šalamouna s Juditou odvezl markrabě Arnošt do bezpečí Východní marky.[5]

Na trůn se Šalamoun dostal roku 1063 s podporou císaře Jindřicha IV., svého švagra a českého knížete Vratislava II. S císařem v roce 1063 obléhli Székesfehérvár a tehdy Béla ustoupil a téhož roku zemřel. Šalamounova vláda trvala 18 let. Většinu vlády trávil boji se svým bratrancem a rivalem Gejzou, vévodou nitranským a bihárským a 14. března 1074 byl u Mogyoródu poražen. Jeho manželka Judita utekla do Německa, zatímco Šalamoun dál bojoval o uherský trůn. Roku 1077 přijal vládu Ladislava I., za což získal po své formální abdikaci (1081) četné pozemky. Nadále proti Ladislavovi intrikoval, načež ho nový král nechal uvěznit. Propustil ho 15. srpna 1083, u příležitosti kanonizace Štěpána I., prvního uherského krále.

Judita mezitím žila v německém Řezně. Šalamoun se po svém propuštění pokoušel k manželce vrátit, ale ta jej odmítla. Nakonec uzavřel spojenectví s Kuteškem, vůdcem kmene Pečeněhů usazeným v Moldávii. Zřejmě v letech 1084-1085 se oženil s Kuteškovou dcerou, čímž se dopustil bigamie. S pomocí nového tchána se marně pokoušel dobýt si zpět uherskou korunu. V roce 1087 se Šalamoun učastnil výpravy Pečeněhů proti Byzanci a byl zabit v bitvě poblíž Edirne. Jeho ostatky byly pohřbeny v Pule.

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Šalamoun I. Uherský na Wikimedia Commons

Poznámky

  1. ↑ Nitranský úděl byl považován za předstupeň k získání svatoštěpánské koruny.
  2. ↑ Dle kronikáře jej velmi rozčílil zpěv během mše o podřízenosti jeho synů dětskému králi.[3]

Reference

  1. ↑ Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 69. 
  2. ↑ ZUPKA, Dušan. Rituály zmierenia v zápasoch o uherský trón v druhej polovici 11. storočia. In: WIHODA, Martin. Rituál smíření. Konflikt a jeho řešení ve středověku. [s.l.]: [s.n.], 2008. ISBN 978-80-86488-48-6. S. 58.
  3. ↑ Rituály, str. 59
  4. ↑ Rituály, str. 59
  5. ↑ VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-491-2. S. 80. 

Literatura

  • KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest: Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy) 
  • STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava: Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky) 
Nevložen titul!
1063 – 1074
(protikrál do 1081)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Šalamoun_I._Uherský&oldid=8940556“