Hrázděná stavba: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+portál
interwiki
Řádek 27: Řádek 27:
[[Kategorie:Architektonické prvky|Stavba]]
[[Kategorie:Architektonické prvky|Stavba]]
[[Kategorie:Stavby|Stavba]]
[[Kategorie:Stavby|Stavba]]


[[be:Прускі мур]]
[[be-x-old:Прускі мур]]
[[ca:Entramat de fusta]]
[[da:Bindingsværk]]
[[de:Fachwerkhaus]]
[[el:Ξυλοδεσιά]]
[[en:Timber framing]]
[[eo:Trabfakaĵo]]
[[es:Armadura (construcción)]]
[[fr:Maison à colombages]]
[[it:Casa con intelaiatura a traliccio]]
[[ja:木骨造]]
[[csb:Wiązarka]]
[[ka:ფახვერკი]]
[[kk:Фахверк]]
[[li:Vakwerkhoes]]
[[mk:Фахверк]]
[[nl:Vakwerk (wandconstructie)]]
[[no:Bindingsverk]]
[[pl:Mur pruski]]
[[pt:Enxaimel]]
[[ru:Фахверк]]
[[si:ලී රාමු කිරීම]]
[[sv:Korsvirke]]
[[uk:Фахверк]]

Verze z 7. 8. 2012, 20:45

Hrázděné patro na zděném přízemku.

Hrázděná stavba je stavba, jejíž stěny jsou vybudovány technikou hrázdění. Na české území pronikla koncem 15. století spolu s německými přistěhovalci. Setkáme se s ní hlavně v severních a západních Čechách, a to téměř výhradně v kombinaci s roubenou nebo zděnou stavbou.

Konstrukce

Hrázděná stěna je konstruována z hraněných svislých a vodorovných trámků zpevněných šikmými vzpěrami. Tato kostra má nosnou funkci a její volný vnitřní prostor je vyplněn materiálem bez nosné funkce (mazanina, vepřovice, později pálené cihly).

Hrázděné kostely

Kostelík sv. Václava na Dolním předměstí v Žatci

Oblast hrázděných kostelů se táhne Evropou od Nizozemí přes severní a střední Německo až do východního Pruska a do jisté míry kopíruje tzv. izoglosu hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace hesenských hrázděných kostelů, zejména v oblasti Vogelbergu souvisí s reformací. Za hesenského lanckraběte Filipa Velkodušného byla na synodě v Homburku zahájena roku 1526 reformace a díky tomu mnoho vesnic, které neměly vlastní kostel, dostalo povolení postavit si vlastní. Tak se vyvinula jedinečná kulturní krajina s množstvím hrázděných kostelů.

Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem 1500 - 1650 jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé kněžiště a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako sýpky (např. kostel ve Wagenfurthu). Až kolem roku 1700 se začínají pravidelně objevovat polygonální kněžiště.

Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely je polská část Slezska, kde je velká řada evangelických hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u luteránského kostela ve Svídnici (Kostel Míru). I na našem území máme dochovány tři hrázděné sakrální stavby a to v severozápadních Čechách. Všechny souvisí s německým etnikem - jedná se o hřbitovní kapli sv. Václava v Žatci z roku 1520 (v roce 1720 došlo k dalším úpravám objektu), o špitální kostel Všech svatých v Jáchymově z roku 1516 a o kapli Nejsvětější Trojice (hrázděná část pochází z roku 1753) ze zaniklých Žichlic u Modlan, dnes přenesenou do skanzenu v obci Zubrnice.

Související články