Hrázděná stavba: Porovnání verzí
+portál |
interwiki |
||
| Řádek 27: | Řádek 27: | ||
[[Kategorie:Architektonické prvky|Stavba]] |
[[Kategorie:Architektonické prvky|Stavba]] |
||
[[Kategorie:Stavby|Stavba]] |
[[Kategorie:Stavby|Stavba]] |
||
[[be:Прускі мур]] |
|||
[[be-x-old:Прускі мур]] |
|||
[[ca:Entramat de fusta]] |
|||
[[da:Bindingsværk]] |
|||
[[de:Fachwerkhaus]] |
|||
[[el:Ξυλοδεσιά]] |
|||
[[en:Timber framing]] |
|||
[[eo:Trabfakaĵo]] |
|||
[[es:Armadura (construcción)]] |
|||
[[fr:Maison à colombages]] |
|||
[[it:Casa con intelaiatura a traliccio]] |
|||
[[ja:木骨造]] |
|||
[[csb:Wiązarka]] |
|||
[[ka:ფახვერკი]] |
|||
[[kk:Фахверк]] |
|||
[[li:Vakwerkhoes]] |
|||
[[mk:Фахверк]] |
|||
[[nl:Vakwerk (wandconstructie)]] |
|||
[[no:Bindingsverk]] |
|||
[[pl:Mur pruski]] |
|||
[[pt:Enxaimel]] |
|||
[[ru:Фахверк]] |
|||
[[si:ලී රාමු කිරීම]] |
|||
[[sv:Korsvirke]] |
|||
[[uk:Фахверк]] |
|||
Verze z 7. 8. 2012, 20:45
Hrázděná stavba je stavba, jejíž stěny jsou vybudovány technikou hrázdění. Na české území pronikla koncem 15. století spolu s německými přistěhovalci. Setkáme se s ní hlavně v severních a západních Čechách, a to téměř výhradně v kombinaci s roubenou nebo zděnou stavbou.
Konstrukce
Hrázděná stěna je konstruována z hraněných svislých a vodorovných trámků zpevněných šikmými vzpěrami. Tato kostra má nosnou funkci a její volný vnitřní prostor je vyplněn materiálem bez nosné funkce (mazanina, vepřovice, později pálené cihly).
Hrázděné kostely
Oblast hrázděných kostelů se táhne Evropou od Nizozemí přes severní a střední Německo až do východního Pruska a do jisté míry kopíruje tzv. izoglosu hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace hesenských hrázděných kostelů, zejména v oblasti Vogelbergu souvisí s reformací. Za hesenského lanckraběte Filipa Velkodušného byla na synodě v Homburku zahájena roku 1526 reformace a díky tomu mnoho vesnic, které neměly vlastní kostel, dostalo povolení postavit si vlastní. Tak se vyvinula jedinečná kulturní krajina s množstvím hrázděných kostelů.
Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem 1500 - 1650 jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé kněžiště a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako sýpky (např. kostel ve Wagenfurthu). Až kolem roku 1700 se začínají pravidelně objevovat polygonální kněžiště.
Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely je polská část Slezska, kde je velká řada evangelických hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u luteránského kostela ve Svídnici (Kostel Míru). I na našem území máme dochovány tři hrázděné sakrální stavby a to v severozápadních Čechách. Všechny souvisí s německým etnikem - jedná se o hřbitovní kapli sv. Václava v Žatci z roku 1520 (v roce 1720 došlo k dalším úpravám objektu), o špitální kostel Všech svatých v Jáchymově z roku 1516 a o kapli Nejsvětější Trojice (hrázděná část pochází z roku 1753) ze zaniklých Žichlic u Modlan, dnes přenesenou do skanzenu v obci Zubrnice.
