Úvrať (doprava): Porovnání verzí
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
* [[Ražice]] – na trase [[Písek (město)|Písek]] – [[Protivín]] (pro některé vlaky) |
* [[Ražice]] – na trase [[Písek (město)|Písek]] – [[Protivín]] (pro některé vlaky) |
||
* [[Cheb]] na trase [[Plzeň]] – [[Schirnding]] |
* [[Cheb]] na trase [[Plzeň]] – [[Schirnding]] |
||
* [[Žatec]] – na trase [[Plzeň]] – [[Most (město)|Most]] |
|||
* [[Louny]] – na trase [[Most (město)|Most]] – [[Rakovník]] |
|||
* [[Turnov]] – úvratí odjíždějí vlaky na [[Jičín]] |
* [[Turnov]] – úvratí odjíždějí vlaky na [[Jičín]] |
||
* [[Trutnov]]-Poříčí – na trase [[Trutnov]] – [[Jelenia Góra]] (další provozní úvrať je ve slezské [[Sędzisław]]i) |
* [[Trutnov]]-Poříčí – na trase [[Trutnov]] – [[Jelenia Góra]] (další provozní úvrať je ve slezské [[Sędzisław]]i) |
||
Verze z 5. 8. 2012, 23:29
Úvrať je v drážní dopravě místo na trati, v němž vlak musí změnit směr jízdy, aby mohl pokračovat po trati dále. Úvraťová stanice je stanice na jedné trati, která má připojeny navazující traťové úseky obou směrů do jednoho zhlaví (laicky řečeno má pouze jeden vjezd). Někdy se tak označují i místa, kde vlaky podobným způsobem přejíždějí z jedné tratě na jinou. Úvraťová trať je trať, kde v mezistaničním úseku musí vlak alespoň jednou změnit směr jízdy, aby mohl pokračovat v jízdě. Tento způsob trasování se využívá zejména ve vysokohorských oblastech k vystoupání po úbočí svahu. Odpadá tím nákladné budování smyčkových tunelů. Příkladem takové trati je Historická lesní úvraťová železnice u slovenské Vychylovky nebo železniční trať Most – Moldava v Krušných horách. Dalšími příklady jsou některé vysokohorské trati Indii a v Jižní Americe.
Úvraťové stanice na železniční síti České republiky
- Dětřichov u Frýdlantu – zrušená úzkorozchodná dráha Frýdlant – Heřmanice
- Dubí – trať 135 (Moldavská horská dráha), vklíněním úvraťové stanice do bočního údolí bylo vyřešeno stoupání bez nutnosti stavby dlouhého obloukového tunelu[1]
- Klobouky u Brna – trať Čejč – Uhřice u Kyjova
- Liteň – trať 172
- Stupno – trať 176 foto
- Tachov – trať 184
- Zásmuky – trať 013
- Žleby – trať 236
Stanice na síti českých železnic, přes které jezdí vlaky úvratí
- Praha Hlavní nádraží – úvratí jezdí vlaky EC z Německa na Českou Třebovou, Brno a dále do Vídně a Budapešti a lůžkový/lehátkový R 441 Excelsior.
- Praha Masarykovo nádraží – v době největší slávy zde jezdily úvratí mezinárodní rychlíky z Německa do Maďarska a zpět. Přes zhlaví téhož nádraží jezdil motorový rychlík Vindobona z hlavního nádraží. Přes Hrabovku dojel na libeňské zhlaví a pak pokračoval na Negrelliho viadukt. V 90. letech takto jezdil i noční spoj do Kladna.
- Jihlava, na trase Brno – České Budějovice
- České Budějovice na trase Plzeň – Brno
- Ústí nad Labem na trase Cheb – Praha (Dříve bylo obvyklejší trasování bez úvrati spojkou přímo do stanice Ústí nad Labem západ).
- Přerov na trase Ostrava – Olomouc
- Pardubice-Rosice nad Labem na trase Pardubice – Chrudim
- Ražice – na trase Písek – Protivín (pro některé vlaky)
- Cheb na trase Plzeň – Schirnding
- Žatec – na trase Plzeň – Most
- Louny – na trase Most – Rakovník
- Turnov – úvratí odjíždějí vlaky na Jičín
- Trutnov-Poříčí – na trase Trutnov – Jelenia Góra (další provozní úvrať je ve slezské Sędzisławi)
- Královec – na trati Trutnov-Poříčí – Žacléř
- Głuchołazy – na trati Krnov – Jeseník
- Krnov – na trase Jeseník – Ostrava
- Opava východ – na trase Jeseník – Ostrava
- Václavice – na trati Náchod – Starkoč
- Neratovice – vlaky ve směru Čelákovice
- Kutná Hora – vlaky ve směru Zruč nad Sázavou činí úvrať na zhlaví hlavního nádraží
- Černý Kříž – trať 194 - vlaky na trase Kájov - Volary
- Ostrava-Svinov - úvratí jezdí přímé vlaky mezi Opavou a ostravským hlavním nádražím
Poznámky
- ↑ Vladimír Zuska, Modely železnice v terénu, NADAS 1988, str. 18
Související články
- Úvrať (jiné významy)
- Californien
- Závlek
Externí odkazy
- Klobouky u Brna, nákres a fotogalerie na serveru railnet.sk
