Velký Kavkaz: Porovnání verzí
m Dychtau bez spojovníku |
m odkaz na hlavní hřeben |
||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
== Komunikace == |
== Komunikace == |
||
Přes Hlavní předělový hřeben prochází několik důležitých komunikací mezi Ruskem a Gruzií. [[Gruzínská vojenská cesta]] přes [[Křížový průsmyk]] (2 384 m) vede z [[Vladikavkaz]]u do [[Tbilisi]], [[Transkavkazská magistrála]] mezi [[Severní Osetie-Alanie|Severní]] a [[Jižní Osetie|Jižní Osetií]] ve výšce 1 200 m prochází 3,6 km dlouhým [[Rokský tunel|Rokským tunelem]] pod [[Rokský průsmyk|Rokským průsmykem]], [[Osetská vojenská silnice]] přes [[Mamisonský průsmyk]] (2 829 m) spojuje [[Alagir]] s [[Kutaisi]] v západní Gruzií, [[Kluchorský průsmyk]] (2 781 m) umožňuje přechod do strategicky důležitého [[Kodorské údolí|Kodorského údolí]] ve východní [[Abcházie|Abcházii]] a [[Kodorský průsmyk]] (2 365 m) je spojnicí mezi [[Dagestán]]em a východní Gruzií. |
Přes [[Hlavní kavkazský hřeben|hlavní předělový hřeben]] prochází několik důležitých komunikací mezi Ruskem a Gruzií. [[Gruzínská vojenská cesta]] přes [[Křížový průsmyk]] (2 384 m) vede z [[Vladikavkaz]]u do [[Tbilisi]], [[Transkavkazská magistrála]] mezi [[Severní Osetie-Alanie|Severní]] a [[Jižní Osetie|Jižní Osetií]] ve výšce 1 200 m prochází 3,6 km dlouhým [[Rokský tunel|Rokským tunelem]] pod [[Rokský průsmyk|Rokským průsmykem]], [[Osetská vojenská silnice]] přes [[Mamisonský průsmyk]] (2 829 m) spojuje [[Alagir]] s [[Kutaisi]] v západní Gruzií, [[Kluchorský průsmyk]] (2 781 m) umožňuje přechod do strategicky důležitého [[Kodorské údolí|Kodorského údolí]] ve východní [[Abcházie|Abcházii]] a [[Kodorský průsmyk]] (2 365 m) je spojnicí mezi [[Dagestán]]em a východní Gruzií. |
||
[[Kategorie:Kavkaz]] |
[[Kategorie:Kavkaz]] |
||
Verze z 21. 7. 2012, 11:05
Šablona:Infobox reliéf Velký Kavkaz (rusky Большой Кавказ, Bol'šoj Kavkaz, gruzínsky დიდი კავკასიონი, Didi Kavkasioni, azersky Böyük Qafqaz) je severní a vyšší část kavkazského horského systému. Táhne se v délce 1 100 a šířce kolem 150 km od severozápadu k jihovýchodu. Na západní straně se Velký Kavkaz počíná u Tamanského poloostrova, který poblíž jihoruského města Novorossijsk odděluje Černé a Azovské moře, na východě jej zakončuje poloostrov Apšeronský s ázerbájdžánskou metropolí Baku, vybíhající do Kaspického moře. Řada vrcholů ve střední části Velkého Kavkazu přesahuje výšku 5 000 m. Nejvyšší horou tohoto pohoří, Kabardsko-balkarské republiky a celé Ruské federace je 5 642 m vysoký Elbrus. Dalšími hlavními vrcholy jsou Dychtau (5 203 m), potom Šchara (5 201 m), která je nejvyšším bodem Gruzie, a Kazbek (5 033 m)¹. Horstvo obsahuje množství ledovců, které dohromady zaujímají více než 1 000 km², zvláště na severních svazích. Zejména západní část pohoří, oplývající srážkami (v Abcházii místy dosahují roční srážkové úhrny 4 000 mm), je hustě zalesněná.
Hlavní předělový hřeben Velkého Kavkazu, který někteří považují za rozhraní Evropy a Asie (jiní tuto hranici kladou na severní úpatí a podle v Česku běžné koncepce hranici tvoří Kumomanyčská propadlina), představuje zároveň výrazný klimatický předěl mezi mírným podnebným pásmem na severu a subtropickou oblastí na jihu (např. zima v západním Zakavkazsku je o 7 až 8 °C teplejší než v Předkavkazsku).
- ¹ Údaje o nadmořské výšce kavkazských hor se mohou v různých pramenech rozcházet.
Komunikace
Přes hlavní předělový hřeben prochází několik důležitých komunikací mezi Ruskem a Gruzií. Gruzínská vojenská cesta přes Křížový průsmyk (2 384 m) vede z Vladikavkazu do Tbilisi, Transkavkazská magistrála mezi Severní a Jižní Osetií ve výšce 1 200 m prochází 3,6 km dlouhým Rokským tunelem pod Rokským průsmykem, Osetská vojenská silnice přes Mamisonský průsmyk (2 829 m) spojuje Alagir s Kutaisi v západní Gruzií, Kluchorský průsmyk (2 781 m) umožňuje přechod do strategicky důležitého Kodorského údolí ve východní Abcházii a Kodorský průsmyk (2 365 m) je spojnicí mezi Dagestánem a východní Gruzií.