Ludvík V. Bavorský: Porovnání verzí
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů |
úpr. |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:LudwigI Wittelsbach Siegesallee.JPG| |
[[Soubor:LudwigI Wittelsbach Siegesallee.JPG|upright|thumb|Socha vévody Ludvíka V.]] |
||
'''Ludvík Wittelsbašský''', zvaný ''Branibořan'', (květen [[1315]] - [[18. září]] [[1361]], [[Zorneding]] u [[Mnichov|Mnichova]]) byl jako '''Ludvík V.''' [[Bavorské vévodství|hornobavorským vévodou]] a jako '''Ludvík I.''' [[Braniborské markrabství|braniborským markrabětem]] a rovněž [[Tyrolské hrabství|tyrolským hrabětem]]. |
'''Ludvík Wittelsbašský''', zvaný ''Branibořan'', (květen [[1315]] - [[18. září]] [[1361]], [[Zorneding]] u [[Mnichov|Mnichova]]) byl jako '''Ludvík V.''' [[Bavorské vévodství|hornobavorským vévodou]] a jako '''Ludvík I.''' [[Braniborské markrabství|braniborským markrabětem]] a rovněž [[Tyrolské hrabství|tyrolským hrabětem]]. |
||
== Původ == |
== Původ == |
||
Ludvík se narodil jako syn jednoho z nejmocnějších mužů tehdejší Evropy. Jeho otcem byl pozdější [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císař]] [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] [[Ludvík IV. Bavor]] a matkou slezská šlechtična [[Beatrix Svídnicko-Javorská]], kterou ztratil v sedmi letech. Měl dva sourozence, starší sestru [[Matylda Bavorská|Matyldu 1309-1346 |
Ludvík se narodil jako syn jednoho z nejmocnějších mužů tehdejší Evropy. Jeho otcem byl pozdější [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císař]] [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] [[Ludvík IV. Bavor]] a matkou slezská šlechtična [[Beatrix Svídnicko-Javorská]], kterou ztratil v sedmi letech. Měl dva sourozence, starší sestru [[Matylda Bavorská|Matyldu]] 1309-1346) a mladšího bratra [[Štěpán II. Bavorský|Štěpána]] (1319-1375). |
||
Roku [[1324]] se jeho novou matkou stala jen o čtyři roky starší [[Markéta Holandská]] a během dvanácti let se rodina rozrostla o osm dalších dětí: [[Markéta Bavorská|Markétu (1325-1374) |
Roku [[1324]] se jeho novou matkou stala jen o čtyři roky starší [[Markéta Holandská]] a během dvanácti let se rodina rozrostla o osm dalších dětí: [[Markéta Bavorská|Markétu]] (1325-1374), [[Anna Bavorská|Annu]] (1326-1361), [[Ludvík VI. Bavorský|Ludvíka]] (1328-1365), [[Alžběta Bavorská (1329–1402)|Alžbětu]] (1329-1402), [[Vilém I. Bavorský|Viléma]] (1330-1388), [[Albrecht I. Bavorský|Albrechta]] (1336-1404), [[Ota V. Bavorský|Otu]] (1340-1379) a [[Beatrix Bavorská|Beatrix]] (1344-1359). |
||
== Sňatky a potomci == |
== Sňatky a potomci == |
||
Jak už bylo ve středověku i později obvyklé, stávaly se děti artiklem sňatkové politiky svých rodičů. Jako prostředek spojenectví s [[Dánské království|Dánským královstvím]] si římsko-německý král Ludvík IV. vybral nejstarší dceru [[Seznam dánských králů|krále]] [[Kryštof II. Dánský|Kryštofa II.]], [[Markéta Dánská (1305–1340)|Markétu (1305-1340) |
Jak už bylo ve středověku i později obvyklé, stávaly se děti artiklem sňatkové politiky svých rodičů. Jako prostředek spojenectví s [[Dánské království|Dánským královstvím]] si římsko-německý král Ludvík IV. vybral nejstarší dceru [[Seznam dánských králů|krále]] [[Kryštof II. Dánský|Kryštofa II.]], [[Markéta Dánská (1305–1340)|Markétu]] (1305-1340). Svatba teprve devítiletého markraběte Ludvíka I. s devatenáctiletou princeznou Markétou se uskutečnila [[30. listopad]]u [[1324]]. Z manželství se narodila jediná dcera Alžběta ((*/† ?). |
||
Po Markétině smrti uzavřel Ludvík [[10. únor |
Po Markétině smrti uzavřel Ludvík [[10. únor]]a [[1342]] druhý sňatek. Jeho manželka, tyrolská hraběnka [[Markéta Pyskatá|Markéta zvaná Pyskatá]] (1318–1369), byla od roku [[1330]] provdaná za moravského markraběte [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha Lucemburského]] (1322-1375), kterého roku [[1341]] zapudila. Její nový sňatek vedl k exkomunikaci obou manželů papežem. K anulování původního manželství došlo až o osmnáct let později, roku [[1359]]. Markéta porodila za devět let manželství čtyři děti, z nichž se dospělosti dožili pouze synové Heřman (1343-1360) a [[Menhard Bavorský|Meinhard]] (1344-1363). |
||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
Verze z 20. 7. 2012, 23:11
Ludvík Wittelsbašský, zvaný Branibořan, (květen 1315 - 18. září 1361, Zorneding u Mnichova) byl jako Ludvík V. hornobavorským vévodou a jako Ludvík I. braniborským markrabětem a rovněž tyrolským hrabětem.
Původ
Ludvík se narodil jako syn jednoho z nejmocnějších mužů tehdejší Evropy. Jeho otcem byl pozdější císař Svaté říše římské Ludvík IV. Bavor a matkou slezská šlechtična Beatrix Svídnicko-Javorská, kterou ztratil v sedmi letech. Měl dva sourozence, starší sestru Matyldu 1309-1346) a mladšího bratra Štěpána (1319-1375).
Roku 1324 se jeho novou matkou stala jen o čtyři roky starší Markéta Holandská a během dvanácti let se rodina rozrostla o osm dalších dětí: Markétu (1325-1374), Annu (1326-1361), Ludvíka (1328-1365), Alžbětu (1329-1402), Viléma (1330-1388), Albrechta (1336-1404), Otu (1340-1379) a Beatrix (1344-1359).
Sňatky a potomci
Jak už bylo ve středověku i později obvyklé, stávaly se děti artiklem sňatkové politiky svých rodičů. Jako prostředek spojenectví s Dánským královstvím si římsko-německý král Ludvík IV. vybral nejstarší dceru krále Kryštofa II., Markétu (1305-1340). Svatba teprve devítiletého markraběte Ludvíka I. s devatenáctiletou princeznou Markétou se uskutečnila 30. listopadu 1324. Z manželství se narodila jediná dcera Alžběta ((*/† ?).
Po Markétině smrti uzavřel Ludvík 10. února 1342 druhý sňatek. Jeho manželka, tyrolská hraběnka Markéta zvaná Pyskatá (1318–1369), byla od roku 1330 provdaná za moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského (1322-1375), kterého roku 1341 zapudila. Její nový sňatek vedl k exkomunikaci obou manželů papežem. K anulování původního manželství došlo až o osmnáct let později, roku 1359. Markéta porodila za devět let manželství čtyři děti, z nichž se dospělosti dožili pouze synové Heřman (1343-1360) a Meinhard (1344-1363).
Literatura
- RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy)
