Velký Kavkaz: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 5. 7. 2012, 17:15

Šablona:Infobox reliéf Velký Kavkaz (rusky Большой Кавказ, Bol'šoj Kavkaz, gruzínsky დიდი კავკასიონი, Didi Kavkasioni, azersky Böyük Qafqaz) je severní a vyšší část kavkazského horského systému. Táhne se v délce 1 100 a šířce kolem 150 km od severozápadu k jihovýchodu. Na západní straně se Velký Kavkaz počíná u Tamanského poloostrova, který poblíž jihoruského města Novorossijsk odděluje Černé a Azovské moře, na východě jej zakončuje poloostrov Apšeronský s ázerbájdžánskou metropolí Baku, vybíhající do Kaspického moře. Řada vrcholů ve střední části Velkého Kavkazu přesahuje výšku 5 000 m. Nejvyšší horou tohoto pohoří, Kabardsko-balkarské republiky a celé Ruské federace je 5 642 m vysoký Elbrus. Dalšími hlavními vrcholy jsou Dychtau (5 203 m), potom Šchara (5 201 m), která je nejvyšším bodem Gruzie, a Kazbek (5 033 m)¹. Horstvo obsahuje množství ledovců, které dohromady zaujímají více než 1 000 km², zvláště na severních svazích. Zejména západní část pohoří, oplývající srážkami (v Abcházii místy dosahují roční srážkové úhrny 4 000 mm), je hustě zalesněná.

Hlavní předělový hřeben Velkého Kavkazu, který někteří považují za rozhraní Evropy a Asie (jiní tuto hranici kladou na severní úpatí a podle v Česku běžné koncepce hranici tvoří Kumomanyčská propadlina), představuje zároveň výrazný klimatický předěl mezi mírným podnebným pásmem na severu a subtropickou oblastí na jihu (např. zima v západním Zakavkazsku je o 7 až 8 °C teplejší než v Předkavkazsku).

¹ Údaje o nadmořské výšce kavkazských hor se mohou v různých pramenech rozcházet.

Komunikace

Přes Hlavní předělový hřeben prochází několik důležitých komunikací mezi Ruskem a Gruzií. Gruzínská vojenská cesta přes Křížový průsmyk (2 384 m) vede z Vladikavkazu do Tbilisi, Transkavkazská magistrála mezi Severní a Jižní Osetií ve výšce 1 200 m prochází 3,6 km dlouhým Rokským tunelem pod Rokským průsmykem, Osetská vojenská silnice přes Mamisonský průsmyk (2 829 m) spojuje Alagir s Kutaisi v západní Gruzií, Kluchorský průsmyk (2 781 m) umožňuje přechod do strategicky důležitého Kodorského údolí ve východní Abcházii a Kodorský průsmyk (2 365 m) je spojnicí mezi Dagestánem a východní Gruzií.

@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 | povodí = [[Kubáň]], [[Sulak]], [[Těrek]], [[Kuma (přítok Kaspického moře)|Kuma]], [[Rioni]], [[Kura]]
 }}
-'''Velký Kavkaz''' ([[ruština|rusky]] ''Большой Кавказ,'' ''Bol'šoj Kavkaz,'' [[gruzínština|gruzínsky]] დიდი კავკასიონი, ''Didi Kavkasioni,'' [[azerština|azersky]] ''Böyük Qafqaz)'' je severní a vyšší část [[Kavkaz|kavkazského horského systému]]. Táhne se v&nbsp;délce 1&nbsp;100 a šířce kolem 150&nbsp;km od severozápadu k&nbsp;jihovýchodu. Na západní straně se Velký Kavkaz počíná u [[Tamanský poloostrov|Tamanského poloostrova]], který poblíž jihoruského města [[Novorossijsk]] odděluje [[Černé moře|Černé]] a [[Azovské moře]], na východě jej zakončuje [[Apšeronský poloostrov|poloostrov Apšeronský]] s&nbsp;ázerbájdžánskou metropolí [[Baku]], vybíhající do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. Řada vrcholů ve střední části Velkého Kavkazu přesahuje výšku 5&nbsp;000&nbsp;m. Nejvyšší horou tohoto pohoří, [[Kabardsko-Balkarsko|Kabardsko-balkarské republiky]] a celé [[Rusko|Ruské federace]] je 5&nbsp;642&nbsp;m vysoký [[Elbrus]]. Dalšími hlavními vrcholy jsou [[Dych-Tau]] (5&nbsp;203&nbsp;m), potom [[Šchara]] (5&nbsp;201&nbsp;m), která je nejvyšším bodem [[Gruzie]], a [[Kazbek]] (5&nbsp;033&nbsp;m)¹. Horstvo obsahuje množství [[ledovec|ledovců]], které dohromady zaujímají více než 1&nbsp;000&nbsp;km², zvláště na severních svazích. Zejména západní část pohoří, oplývající [[srážky|srážkami]] (v&nbsp;[[Abcházie|Abcházii]] místy dosahují roční srážkové úhrny 4&nbsp;000&nbsp;mm), je hustě [[les|zalesněná]].
+'''Velký Kavkaz''' ([[ruština|rusky]] ''Большой Кавказ,'' ''Bol'šoj Kavkaz,'' [[gruzínština|gruzínsky]] დიდი კავკასიონი, ''Didi Kavkasioni,'' [[azerština|azersky]] ''Böyük Qafqaz)'' je severní a vyšší část [[Kavkaz|kavkazského horského systému]]. Táhne se v&nbsp;délce 1&nbsp;100 a šířce kolem 150&nbsp;km od severozápadu k&nbsp;jihovýchodu. Na západní straně se Velký Kavkaz počíná u [[Tamanský poloostrov|Tamanského poloostrova]], který poblíž jihoruského města [[Novorossijsk]] odděluje [[Černé moře|Černé]] a [[Azovské moře]], na východě jej zakončuje [[Apšeronský poloostrov|poloostrov Apšeronský]] s&nbsp;ázerbájdžánskou metropolí [[Baku]], vybíhající do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. Řada vrcholů ve střední části Velkého Kavkazu přesahuje výšku 5&nbsp;000&nbsp;m. Nejvyšší horou tohoto pohoří, [[Kabardsko-Balkarsko|Kabardsko-balkarské republiky]] a celé [[Rusko|Ruské federace]] je 5&nbsp;642&nbsp;m vysoký [[Elbrus]]. Dalšími hlavními vrcholy jsou [[Dychtau]] (5&nbsp;203&nbsp;m), potom [[Šchara]] (5&nbsp;201&nbsp;m), která je nejvyšším bodem [[Gruzie]], a [[Kazbek]] (5&nbsp;033&nbsp;m)¹. Horstvo obsahuje množství [[ledovec|ledovců]], které dohromady zaujímají více než 1&nbsp;000&nbsp;km², zvláště na severních svazích. Zejména západní část pohoří, oplývající [[srážky|srážkami]] (v&nbsp;[[Abcházie|Abcházii]] místy dosahují roční srážkové úhrny 4&nbsp;000&nbsp;mm), je hustě [[les|zalesněná]].
 Hlavní předělový hřeben Velkého Kavkazu, který někteří považují za rozhraní Evropy a Asie (jiní tuto hranici kladou na severní úpatí a podle v&nbsp;Česku běžné koncepce hranici tvoří [[Kumomanyčská propadlina]]), představuje zároveň výrazný [[Podnebí|klimatický]] předěl mezi [[mírné podnebí|mírným podnebným pásmem]] na severu a [[subtropické podnebí|subtropickou oblastí]] na jihu (např. zima v&nbsp;západním Zakavkazsku je o 7&nbsp;až&nbsp;8&nbsp;°C teplejší než v&nbsp;Předkavkazsku).