Dlouhokřídlí: Porovnání verzí
m Robot: Odebírám eo:Ĥaradrioformaj birdoj,pl:Siewkowe,en:Charadriiformes,hr:Močvarice,no:Vade-, måse- og alkefugler,hu:Lilealakúak,da:Mågevadefugle-ordenen,it:Charadriiformes (human decision) |
|||
| Řádek 64: | Řádek 64: | ||
[[ca:Caradriforme]] |
[[ca:Caradriforme]] |
||
[[cy:Charadriiformes]] |
[[cy:Charadriiformes]] |
||
[[da:Mågevadefugle-ordenen]] |
|||
[[de:Regenpfeiferartige]] |
[[de:Regenpfeiferartige]] |
||
[[en:Charadriiformes]] |
|||
[[eo:Ĥaradrioformaj birdoj]] |
|||
[[es:Charadriiformes]] |
[[es:Charadriiformes]] |
||
[[et:Kurvitsalised]] |
[[et:Kurvitsalised]] |
||
| Řádek 75: | Řádek 78: | ||
[[gl:Caradriformes]] |
[[gl:Caradriformes]] |
||
[[he:חופמאים]] |
[[he:חופמאים]] |
||
[[hr:Močvarice]] |
|||
[[hu:Lilealakúak]] |
|||
[[is:Strandfuglar]] |
[[is:Strandfuglar]] |
||
[[it:Charadriiformes]] |
|||
[[ja:チドリ目]] |
[[ja:チドリ目]] |
||
[[ka:მეჭვავიასნაირნი]] |
[[ka:მეჭვავიასნაირნი]] |
||
| Řádek 86: | Řádek 92: | ||
[[nl:Steltloperachtigen]] |
[[nl:Steltloperachtigen]] |
||
[[nn:Vade-, måse- og alkefuglar]] |
[[nn:Vade-, måse- og alkefuglar]] |
||
[[no:Vade-, måse- og alkefugler]] |
|||
[[nv:Tónteel dóó Tábąąhgi Tsídii]] |
[[nv:Tónteel dóó Tábąąhgi Tsídii]] |
||
[[pl:Siewkowe]] |
|||
[[pt:Charadriiformes]] |
[[pt:Charadriiformes]] |
||
[[ro:Charadriiformes]] |
[[ro:Charadriiformes]] |
||
Verze z 4. 7. 2012, 00:06
 Dlouhokřídlí | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | Živočichové (Animalia) |
| Kmen | Strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | Ptáci (Aves) |
| Podtřída | Letci (Neognathae) |
| Řád | Dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
| Podřády | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dlouhokřídlí (Charadriiformes) je řád různě velkých, k rozmanitým podmínkám přizpůsobených ptáků. Vyskytují se na celém světě včetně Arktidy a Antarktidy a osidlují rozmanitá prostředí. Některé druhy žijí na otevřeném moři, u moře, některé v pouštích a pár druhů obývá husté lesy. Většina dlouhokřídlých žije blízko vody a živí se bezobratlými nebo jinými drobnými živočichy.
Hnízdí na zemi a o nekrmivá mláďata pečují oba partneři, ve většině případů jsou monogamní. Po pěvcích jsou dlouhokřídlí nejrozmanitějším řádem ptáků.
Řád čítá na 350 druhů po celém světě.
Podřády
Poznámka
Charadriiformes, vědecký název pro dlouhokřídlé, dříve označoval řád bahňáků. Současný řád dlouhokřídlých vznikl sloučením původních dlouhokřídlých (Lariformes), alek (Alciformes) a bahňáků (Charadriiformes). Tedy nově vzniklá skupina používá vědecký název jednoho původního řádu a český druhého, čímž občas vznikají omyly.
V taxonomii dlouhokřídlých je plno nejasností, je možné, že se jedná o polyfyletické umělé seskupení taxonů, a podle některých teorií jsou dokonce součástí rozšířeného řádu brodiví.
Poslední výzkumy fylogeneze dlouhokřídlých, založené na analýze mitochondriální a jaderné DNA, však prokazují monofyletický původ této skupiny. Celá skupina se pak dělí na tři výrazně geneticky odlišené klady:
- Lari - racci, alky a příbuzné skupiny, mimo to také perepely (Turnicidae)
- Scolopaci - slukovití bahňáci, ostnáci a příbuzné skupiny
- Charadrii - kulíkovití bahňáci, ústřičníci a příbuzné skupiny
Toto rozdělení podporuje několik nezávislých studií (viz Baker et al. 2007).
Literatura
- Baker A. J., Pereira S. L., Paton T. A., 2007: Phylogenetic relationship and divergence times of Charadriiformes genera: multigene evidence for the Cretaceous origin of at least 14 clades of shorebirds. Biol. Lett. 3: 205-209. [1]
