Dusičnan sodný: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.3) (Robot: Přidávám sk:Dusičnan sodný
Řádek 105: Řádek 105:
[[ru:Нитрат натрия]]
[[ru:Нитрат натрия]]
[[simple:Sodium nitrate]]
[[simple:Sodium nitrate]]
[[sk:Dusičnan sodný]]
[[sl:Natrijev nitrat]]
[[sl:Natrijev nitrat]]
[[sr:Natrijum nitrat]]
[[sr:Natrijum nitrat]]

Verze z 28. 6. 2012, 23:13

Šablona:Infobox Chemická sloučenina

Dusičnan sodný (NaNO3) je chemická sloučenina, vyskytující se v přírodě v podobě nerostu nitronatritu, je znám též pod označením chilský ledek. Dalším synonymem je nitratin.

Je bezbarvý, bílý, šedý nebo lehce zbarvený do žluta nebo hněda, průhledný, skelně lesklý, štěpný podle romboedru. Tvrdost 1,5–2, hustota 2,26 g.cm–3. Tvoří celistvé agregáty, kůry, vyskytuje se i v krystalech romboedrického typu. Je snadno rozpustný ve vodě, proto se vyskytuje především v aridních oblastech. Významná jsou kvartérní sedimentární ložiska nejasné geneze v poušti Atacama v Chile. Nitronatrit slouží od začátku 18. století jako jediné přírodní dusíkaté hnojivo (dnes z více než 90 % nahrazen syntetickým ledkem a dalšími dusíkatými hnojivy). Sloučeniny dusíku slouží dále při výrobě buničiny, plastů, umělých vláken apod. Dusičnan sodný se pod označením E 251 hojně užívá také v potravinářství jako konzervační přísada u masných výrobků. V pyrotechnice se používá jako okysličovadlo.

Za tepla se rozkládá na dusitan sodný a kyslík podle rovnice: 2KNO3 → 2KNO2 + O2

Se sírou hoří podle rovnice: 4S + 2KNO3 → K2S + N2 + 3SO2

Chilský ledek se zapsal do historie lodní dopravy. Původně byl v lodních dokladech uváděn pod všeobecným názvem „hnojivo“, ale několik katastrof parníků, které ho převážely, vedlo k tomu, že byl přesunut do kolonky „vysoce nebezpečný náklad“, neboť se ukázalo, že hořící chilský ledek hašený směsí horké vody a páry (běžná praxe na parnících v případě požáru) má tendenci explodovat. Došlo dokonce k případům, že explodující parník zničil celé přístavní město a potopil několik okolo kotvících lodí.[zdroj?]

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Dusičnan sodný na Wikimedia Commons