Oxid boritý: Porovnání verzí
m r2.7.2) (Robot: Upravuji pl:Tritlenek diboru |
m r2.7.3) (Robot: Upravuji fa:بور تریاکسید |
||
Řádek 122: | Řádek 122: | ||
[[en:Boron trioxide]] |
[[en:Boron trioxide]] |
||
[[es:Óxido de boro]] |
[[es:Óxido de boro]] |
||
[[fa: |
[[fa:بور تریاکسید]] |
||
[[fi:Booritrioksidi]] |
[[fi:Booritrioksidi]] |
||
[[it:Anidride borica]] |
[[it:Anidride borica]] |
Verze z 25. 6. 2012, 22:07
Šablona:Infobox Chemická sloučenina
Oxid boritý je bezbarvá nebo bílá amorfní nebo krystalická pevná látka bez zápachu.
Příprava
Oxid boritý se sice dá připravit spalováním elementárního bóru v proudu kyslíku
- 4 B + 3 O2 → 2 B2O3,
ale v praxi se vždy většinou připravuje žíháním čisté kyseliny borité, která tak ztrácí vodu a mění se na svůj anhydrid
- 2 H3BO3 → B2O3 + 3 H2O.
Vlastnosti
V pevném skupenství je oxid boritý polymerní látka, tvořená vzájemně propojenou sítí kovalentně vázaných atomů boru a kyslíku. V případě amorfní (sklovité) modifikace je základní strukturní jednotkou šestičlenný oxoboranový cyklus (viz horní vzorec v infoboxu) tvaru rovinného šestiúhelníku. Krystalická forma krystaluje v trojklonné soustavě (prostorová grupa symetrie P31, elementární buňka a = 43,36 pm, c = 83,40 pm); elementární buňka krystalové mřížky obsahuje šest atomů bóru a devět atomů kyslíku. V plynné fázi je sloučenina pravděpodobně tvořena molekulami B4O6 s tricyklickým uspořádáním (viz spodní vzorec v infoboxu).
Látka je silně hygroskopická, ve vodě se snadno rozpouští za vzniku kyseliny borité
- B2O3 + 3 H2O → 2 H3BO3.
Z oxidu boritého je možno připravit elementární bór redukcí některými kovy, např. hořčíkem
- 2 B2O3 + 3 Mg → 4 B + 3 MgO.
Podobně se dá redukce na elementární bór provést sodíkem, draslíkem nebo hliníkem. Redukcí uhlíkem se čistý bór připravit nedá, neboť vyredukovaný prvek se s uhlíkem okamžitě slučuje za vzniku karbidu boru
- 2 B2O3 + 7 C → B4C + 6 CO.
Zahřívá-li se oxid boritý s uhlíkem za přítomnosti chlóru, vzniká chlorid boritý:
- B2O3 + 3 C + 3 Cl2 → 2 BCl3 + 3 CO.
Působením fluorovodíku na oxid boritý vzniká fluorid boritý
- B2O3 + 6 F2 → 2 BF3 + 3 H2O,
případně při nadbytku fluorovodíku vzniká kyselina tetrafluoroboritá
- B2O3 + 8 F2 → 2 HBF4 + 3 H2O.
Použití
Oxid boritý má široké využití, zejména jako
- tavidlo při výrobě skla;
- součást směsí pro přípravu glazur porcelánových a keramických výrobků;
- surovina pro výrobu bóru, karbidu boru;
- chemická surovina pro výrobu dalších sloučenin bóru;
- aditivum při výrobě materiálu pro optická vlákna.[zdroj?]
Fyziologické působení
Oxid boritý není vysloveně jedovatý. Vzhledem k tomu, že s vodou reaguje za vzniku slabé kyseliny borité, může však ve větších dávkách způsobit podráždění sliznic nebo očí. Při požití ve větším množství může vyvolat nevolnost, žaludeční bolesti, zvracení, případně průjem.
Literatura
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oxid boritý na Wikimedia Commons
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.