Prozódie (poezie): Porovnání verzí
m kat, ale nevedet co to je, tak tady se to nedozvim, pisme to pro lidi co nevedi co to je, k tomu je enc |
úprava první věty a odkazů |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Prozódie''' zkoumá zvukovou stránku jazyka. Podle toho, které prvky rozhodují o rytmu [[verš]]e, se rozlišují ''prozodické systémy.'' |
|||
⚫ | V systému '''přízvučném''' (tónickém) je důležitý počet přízvuků ve verši (počet nepřízvučných [[slabika|slabik]] se může měnit), v systému '''slabičném''' (sylabickém)počet slabik. Češtině nejlépe vyhovuje systém '''slabičně-přízvučný''' (sylabotónický), kdy rytmus je dán počtem slabik a rozložením přízvuků (viz výše). V [[antika|antice]] se uplatňoval systém '''časoměrný''', který vychází z tzv. móry, tj. doby potřebné k vyslovení krátké slabiky; dlouhá slabika je vyslovována na dvě doby. Slabika mohla být dlouhá přirozeně (když obsahovala druhou hlásku) nebo polohou (když za ní následovala skupina souhlásek). |
||
⚫ | |||
⚫ | V systému '''přízvučném''' (tónickém) je důležitý počet přízvuků ve verši (počet nepřízvučných slabik se může měnit), v systému '''slabičném''' (sylabickém)počet slabik. |
||
⚫ | |||
(V současnosti se v překladech antické poezie do češtiny uplatňuje nikoli časomíra, ale systém sylabotónický). |
(V současnosti se v překladech antické poezie do češtiny uplatňuje nikoli časomíra, ale systém sylabotónický). |
||
Verze z 20. 10. 2006, 11:19
Prozódie zkoumá zvukovou stránku jazyka. Podle toho, které prvky rozhodují o rytmu verše, se rozlišují prozodické systémy.
V systému přízvučném (tónickém) je důležitý počet přízvuků ve verši (počet nepřízvučných slabik se může měnit), v systému slabičném (sylabickém)počet slabik. Češtině nejlépe vyhovuje systém slabičně-přízvučný (sylabotónický), kdy rytmus je dán počtem slabik a rozložením přízvuků (viz výše). V antice se uplatňoval systém časoměrný, který vychází z tzv. móry, tj. doby potřebné k vyslovení krátké slabiky; dlouhá slabika je vyslovována na dvě doby. Slabika mohla být dlouhá přirozeně (když obsahovala druhou hlásku) nebo polohou (když za ní následovala skupina souhlásek).
Časoměrný systém ovlivňoval i pozdější evropské básnictví zejména v době humanismu a baroka. Uplatnil se i v poezii české, ačkoli češtině příliš nevyhovuje.
(V současnosti se v překladech antické poezie do češtiny uplatňuje nikoli časomíra, ale systém sylabotónický).