Prozódie (poezie): Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 20. 10. 2006, 11:19

Prozódie zkoumá zvukovou stránku jazyka. Podle toho, které prvky rozhodují o rytmu verše, se rozlišují prozodické systémy.

V systému přízvučném (tónickém) je důležitý počet přízvuků ve verši (počet nepřízvučných slabik se může měnit), v systému slabičném (sylabickém)počet slabik. Češtině nejlépe vyhovuje systém slabičně-přízvučný (sylabotónický), kdy rytmus je dán počtem slabik a rozložením přízvuků (viz výše). V antice se uplatňoval systém časoměrný, který vychází z tzv. móry, tj. doby potřebné k vyslovení krátké slabiky; dlouhá slabika je vyslovována na dvě doby. Slabika mohla být dlouhá přirozeně (když obsahovala druhou hlásku) nebo polohou (když za ní následovala skupina souhlásek).

Časoměrný systém ovlivňoval i pozdější evropské básnictví zejména v době humanismu a baroka. Uplatnil se i v poezii české, ačkoli češtině příliš nevyhovuje.

(V současnosti se v překladech antické poezie do češtiny uplatňuje nikoli časomíra, ale systém sylabotónický).

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Zkoumá zvukovou stránku jazyka. Podle toho, které prvky rozhodují o rytmu verše, se rozlišují '''prozodické systémy.'''
+'''Prozódie''' zkoumá zvukovou stránku jazyka. Podle toho, které prvky rozhodují o rytmu [[verš]]e, se rozlišují ''prozodické systémy.''
+V systému '''přízvučném''' (tónickém) je důležitý počet přízvuků ve verši (počet nepřízvučných [[slabika|slabik]] se může měnit), v systému '''slabičném''' (sylabickém)počet slabik. Češtině nejlépe vyhovuje systém '''slabičně-přízvučný''' (sylabotónický), kdy rytmus je dán počtem slabik a rozložením přízvuků (viz výše). V [[antika|antice]] se uplatňoval systém '''časoměrný''', který vychází z tzv. móry, tj. doby potřebné k vyslovení krátké slabiky; dlouhá slabika je vyslovována na dvě doby. Slabika mohla být dlouhá přirozeně (když obsahovala druhou hlásku) nebo polohou (když za ní následovala skupina souhlásek).
+Časoměrný systém ovlivňoval i pozdější [[Evropa|evropské]] [[básnictví]] zejména v době [[humanismus|humanismu]] a [[Baroko|baroka]]. Uplatnil se i v [[poezie|poezii]] [[Česko|české]], ačkoli [[čeština|češtině]] příliš nevyhovuje.
-V systému '''přízvučném''' (tónickém) je důležitý počet přízvuků ve verši (počet nepřízvučných slabik se může měnit), v systému '''slabičném''' (sylabickém)počet slabik. češtině nejlépe vyhovuje systém '''slabičně-přízvučný''' (sylabotónický), kdy rytmus je dán počtem slabik a rozložením přízvuků (viz výše). V antice se uplatňoval systém '''časoměrný''', který vychází z tzv. móry, tj. doby potřebné k vyslovení krátké slabiky; dlouhá slabika je vyslovována na dvě doby. Slabika mohla být dlouhá přirozeně (když obsahovala druhou hlásku) nebo polohou (když za ní následovala skupina souhlásek).
-Časoměrný systém ovlivňoval i pozdější evropské básnictví zejména v době humanismu a baroka. Uplatnil se i v poezii české, ačkoli češtině příliš nevyhovuje.
 (V současnosti se v překladech antické poezie do češtiny uplatňuje nikoli časomíra, ale systém sylabotónický).