Česká severní dráha: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 9. 6. 2012, 12:11

Síť železnic BNB. Červeně jsou označeny tratě, které BNB přímo vlastnila. Šedou barvou pak ty, na nichž jen provozovala dopravu^[1].

Česká severní dráha (německý oficiální název k.k. privilegierte Böhmische Nordbahn-Gesellschaft, zkratka BNB) byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která vlastnila a provozovala několik tratí v severních a středních Čechách.

Historie

Firmu založil v roce 1867 hrabě Ernst Waldstein-Wartenberg, který byl rovněž zakladatelem majetkově spřízněné firmy Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. O síť železnic v severních Čechách usilovalo více podnikatelů, jednotlivců i obchodních seskupení. Koncese byla udělena konsorciu velkostatkářů a podnikatelů, v jehož čele byl hrabě Arnošt z Valdštejna, ve spojení s velkou stavební firmou Vojtěcha Lanny už v roce 1865.^[2] Koncese se týkala hlavní tratě z Bakova nad Jizerou do České Lípy a Rumburka a odboček do Podmokel, do Warnsdorfu a do přístavu v Děčíně.^[3]Stavba začala v říjnu 1865 na úseku z Bakova do České Lípy, pak byla nakrátko přerušena kvůli prohrané prusko-rakouské válce. Probíhala pomalu kvůli náročnému horskému terénu a zaměstnávala 10 tisíc dělníků. Hlavní trať do Rumburka byla otvírána po částech, kdy nejdříve byla otevřena část z nového nádraží v Bakově do České Lípy na podzim roku 1867. První vlak do České Lípy přijel 14. listopadu 1867. O tři dny později odtud odjel pracovní vlak s lidmi a materiálem ke Špičáku, kde stavba tratě pokračovala s jinou firmou.^[2] Města Rumburk a Varnsdorf byla připojena až po dvou letech.^[4] Společnost spojila se světem celý region v okolí Lužických hor. Provozovala též několik místních drah, včetně tří dnes (v roce 2010) již zrušených. Vlastnila tři hraniční přechody do Saska.^[3]

Koncem roku 1882 došlo ke sloučení s Turnovsko-kralupsko-pražskou dráhou (TKPE), se kterou jí už dříve poutal společný lokomotivní i vozový park, stejně jako tarifní politika. Od 1. ledna 1883 celou oblast ovládla Česká severní dráha. Pak začala své aktivity přenášet více do středu Čech, aby se prosadila mezi řepařskými drahami.^[5] Na Českolipsku pak železniční síť rozšiřovala směrem na Liberec bohatá společnost Ústecko-teplické dráhy ve snaze uplatit zde uhlí ze svých hnědouhelných dolů.^[2]

V závěru podnikání společnost vlastnila více než 100 lokomotiv, téměř dva a půl tisíce vagonů a 376 km tratí.^[6] Zestátněna byla v roce 1908 po bezproblémovém projednání příslušného říšského zákona.

Odkazy

Reference

↑ Historie tratí, elektronická databáze; Sekera, P.
↑ ^a ^b ^c MGR. SMEJKAL, Ladislav. Historie a současnost podnikání na Českolipsku. Žehušice: Městské knihy s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86699-58-5. Kapitola Železnice, s. 34. Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Historie“ použit vícekrát s různým obsahem
↑ ^a ^b WACHSMANN, V. Severní polabí - od Litoměřic až k Hřensku. [online]. Ústí nad Labem: Ústecká kulturní platforma ’98, 1888 [cit. 2010-05-19]. Dostupné online. (Česky)
↑ SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. Kapitola Železnice soukromá, s. 126. (Čeština)
↑ SCHREIER, Pavel. Zrození železnic. Praha: Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. Kapitola 080-089, s. 67.
↑ Škorvaga, Marek; Vznik turnovsko-kralupsko-pražské dráhy

Související články

Externí odkazy

[1] Historie tratí, elektronická databáze; Sekera, P.

[Historie-2] MGR. SMEJKAL, Ladislav. Historie a současnost podnikání na Českolipsku. Žehušice: Městské knihy s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86699-58-5. Kapitola Železnice, s. 34. Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Historie“ použit vícekrát s různým obsahem

[Severní_polabí-3] WACHSMANN, V. Severní polabí - od Litoměřic až k Hřensku. [online]. Ústí nad Labem: Ústecká kulturní platforma ’98, 1888 [cit. 2010-05-19]. Dostupné online. (Česky)

[4] SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. Kapitola Železnice soukromá, s. 126. (Čeština)

[Zrození-5] SCHREIER, Pavel. Zrození železnic. Praha: Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. Kapitola 080-089, s. 67.

[6] Škorvaga, Marek; Vznik turnovsko-kralupsko-pražské dráhy

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 ==Historie==
 [[Soubor:Budova nadrazi Jedlova.JPG|thumb|Česká severní dráha nestavěla žádné honosné nádražní budovy. Stavěla spíš jednoduché účelné stavby, jako je tato ve stanici [[Jedlová (nádraží)|Jedlová]].]]
-Firmu založil v roce [[1867]] [[hrabě]] [[Ernst Waldstein-Wartenberg]], který byl rovněž zakladatelem majetkově spřízněné firmy [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]]. Koncese byla udělena už v roce [[1865]], budovat tratě se ale začalo až po prohrané [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]]. O síť železnic v severních Čechách usilovalo více podnikatelů. Koncese se týkala hlavní tratě z [[Bakov nad Jizerou|Bakova nad Jizerou]] do [[Česká Lípa|České Lípy]] a [[Rumburk]]a a odboček do [[Podmokly (Děčín)|Podmokel]], do [[Warnsdorf]]u a do [[přístav]]u v [[Děčín]]ě.<ref name="Severní polabí">{{Citace elektronické monografie
+Firmu založil v roce [[1867]] [[hrabě]] [[Ernst Waldstein-Wartenberg]], který byl rovněž zakladatelem majetkově spřízněné firmy [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]]. O síť železnic v severních Čechách usilovalo více podnikatelů, jednotlivců i obchodních seskupení. Koncese byla udělena konsorciu velkostatkářů a podnikatelů, v jehož čele byl hrabě Arnošt z Valdštejna, ve spojení s velkou stavební firmou Vojtěcha Lanny už v roce [[1865]].<ref name="Historie">{{Citace monografie
+| příjmení = Mgr. Smejkal
+| jméno = Ladislav
+| titul = Historie a současnost podnikání na Českolipsku
+| vydavatel = Městské knihy s.r.o.
+| místo = Žehušice
+| rok = 2009
+| kapitola =  Železnice
+| strany = 34
+| isbn = 978-80-86699-58-5
+}}</ref> Koncese se týkala hlavní tratě z [[Bakov nad Jizerou|Bakova nad Jizerou]] do [[Česká Lípa|České Lípy]] a [[Rumburk]]a a odboček do [[Podmokly (Děčín)|Podmokel]], do [[Warnsdorf]]u a do [[přístav]]u v [[Děčín]]ě.<ref name="Severní polabí">{{Citace elektronické monografie
  | příjmení = Wachsmann
  | jméno = V.
@@ Řádek 17: / Řádek 27: @@
  | jazyk = Česky
 }}
+</ref>Stavba začala v říjnu 1865 na úseku z Bakova do České Lípy, pak byla nakrátko přerušena kvůli prohrané [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]]. Probíhala pomalu kvůli náročnému horskému terénu a zaměstnávala 10 tisíc dělníků. Hlavní trať do Rumburka byla otvírána po částech, kdy nejdříve byla otevřena část z nového nádraží v Bakově do České Lípy na podzim roku [[1867]]. První vlak do České Lípy přijel 14. listopadu 1867. O tři dny později odtud odjel pracovní vlak s lidmi a materiálem ke Špičáku, kde stavba tratě pokračovala s jinou firmou.<ref name="Historie">Historie podnikání na Českolipsku, str. 34</ref> Města Rumburk a Varnsdorf byla připojena až po dvou letech.<ref>{{Citace monografie
-</ref>
-Stavba probíhala pomalu, kvůli náročnému horskému terénu a zaměstnávala 10 tisíc dělníků. Hlavní trať do Rumburka byla otvírána po částech, kdy nejdříve byla otevřena část z nového nádraží v Bakově do České Lípy v roce [[1867]], města Rumburk a Varnsdorf byla připojena až po dvou letech.<ref>{{Citace monografie
  | příjmení = Schreier
  | jméno = Pavel
@@ Řádek 31: / Řádek 39: @@
  | strany = 126
  | jazyk = Čeština}}</ref>
-Společnost spojila se světem celý region v okolí [[Lužické hory|Lužických hor]]. Provozovala též několik místních drah, včetně tří dnes (2010) již zrušených. Vlastnila tři hraniční přechody do [[Sasko|Saska]].<ref name="Severní polabí" />
+Společnost spojila se světem celý region v okolí [[Lužické hory|Lužických hor]]. Provozovala též několik místních drah, včetně tří dnes (v roce 2010) již zrušených. Vlastnila tři hraniční přechody do [[Sasko|Saska]].<ref name="Severní polabí" />
 Koncem roku [[1882]] došlo ke sloučení s [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupsko-pražskou dráhou]] (TKPE), se kterou jí už dříve poutal společný lokomotivní i vozový park, stejně jako tarifní politika. Od 1. ledna 1883 celou oblast ovládla Česká severní dráha. Pak začala své aktivity přenášet více do středu Čech, aby se prosadila mezi řepařskými drahami.<ref name="Zrození">{{Citace monografie
@@ Řádek 43: / Řádek 51: @@
 | strany = 67
 | isbn = 80-7340-034-0
+}}</ref> Na [[Českolipsko|Českolipsku]] pak železniční síť rozšiřovala směrem na [[Liberec]] bohatá společnost [[Ústecko-teplické dráhy]] ve snaze uplatit zde uhlí ze svých hnědouhelných dolů.<ref name="Historie">Historie podnikání na Českolipsku, str. 35</ref>
-}}</ref>
 V závěru podnikání společnost vlastnila více než 100 [[parní lokomotiva|lokomotiv]], téměř dva a půl tisíce [[vagón|vagonů]] a 376 km tratí.<ref>[http://www.dialog.stred.org/clanky/vznik-turnovsko-kralupsko-prazske-drahy/ Škorvaga, Marek; Vznik turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]</ref> Zestátněna byla v roce [[1908]] po bezproblémovém projednání příslušného říšského zákona.
 == Odkazy ==
 === Reference ===
 <references/>

Železniční společnosti v českých zemích za Rakouského císařství a Rakousko-Uherska

Koněspřežné dráhy	EEG • PŽS

Soukromé železniční společnosti vzniklé do roku 1877	ATE (ÚTD) • BEB (BD) • BNB • BRE • BWB • DBE • EPPK • KEB • KFJB • KFNB • KOB / KsOd (KBD) • MGB • MSCB • OFE • ÖNWB • PDE • PEG • SNDVB • StEG • TKPE

Státní železniční tratě a společnosti	BMTB • KkStB • NStB • RPD

Zahraniční společnosti zasahující na české území	BÖB • BStB • KPEV • Lenz & Co. Berlín • K. Sächs. Sts. E. B.

Velké společnosti zaměřené na stavbu a provozování místních drah	BCB • FBB (FOD) • ÖLEG

Malé firmy, které vlastnily místní dráhy, a též větší firmy, jež místní dráhy sice vlastnily, avšak dopravu na nich neprovozovaly, v přehledu uvedeny nejsou.