Pojivová tkáň: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
TjBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2) (Robot: Přidávám ku:Tevinekê girêdanê
PixelBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2) (Robot: Upravuji ku:Tevineka girêdanê
Řádek 57: Řádek 57:
[[kk:Дәнекер ұлпасы]]
[[kk:Дәнекер ұлпасы]]
[[ko:결합 조직]]
[[ko:결합 조직]]
[[ku:Tevinekê girêdanê]]
[[ku:Tevineka girêdanê]]
[[lt:Jungiamasis audinys]]
[[lt:Jungiamasis audinys]]
[[mk:Сврзно ткиво]]
[[mk:Сврзно ткиво]]

Verze z 8. 6. 2012, 18:14

Pojivová tkáň je označení pro tkáně, které mají původ v mezenchymu, primitivní rosolovité tkáni mezodermálního původu, která během embryonálního vývoje vyplňovala prostory mezi vnitřními orgány.

Jednotlivé typy pojivové tkáně se od sebe na první pohled velmi liší. V organismu zastávají mechanickou a podpůrnou funkci, podílí se na udržování stálé koncentrace iontů a vody, tvoří látkové rezervy organismu a mají i obrannou funkci. Mezi pojivovou tkáň se někdy řadí i tělní tekutiny, které mají také mezenchymální původ, ale strukturou se od ostatních pojiv poněkud odlišují.

Pojivové tkáně dělíme podle funkce na výplňovou, opěrnou a trofickou. Mezi výplňové tkáně spadá vazivo (řídké, tukové, tuhé), chrupavku (hyalinní, elastická, vazivová). Do opěrných pojivových tkání zařazujeme kosti (houbovitá=spongiozní, kompaktní=hutná) a zubní tkáň (nejtužší část organismu - pouze 2% organických látek). Za trofické pojivové tkáně jsou považovány tělni tekutiny zajišťující udržení homeostázy (stálého vnitřního prostředí) = krev, míza, tkáňový mok.

V dospělém organismu pravé pojivové tkáně patří vazivo, chrupavka a kost.

Složení pojivové tkáně

  • buňky
  • mezibuněčná hmota
    • fibrilární složka
    • amorfní složka

Pojivová tkáň se skládá z buněk a různého (většinou velkého) podílu mezibuněčné hmoty, která má fibrilární složku (z kolagenních a elastických vláken) a amorfní složku (z glukózaminoglykanů).

Buňky pojivových tkání se liší tvarem i funkcí, podle typu dané pojivové tkáně. Produkují mezibuněčnou hmotu, střádají látky (tukové buňky), některé typy buněk se podílejí na imunitní reakci organismu (makrofágy – tzv. histiocyty, žírné buňky).

Struktura a složení mezibuněčné hmoty se také liší. V některých pojivech převládá vláknitá složka mezibuněčné hmoty (šlachy, vazy), v jiných je velké množství amorfní složky (chrupavka).

Amorfní složka je tvořena převážně glykosaminoglykany a glykoproteiny (chondroitinsulfát, fibronektin aj.)

Vláktitou složku představují kolagenní, elastická a retikulární vlákna.

Externí odkazy