Ticodendron incognitum: Porovnání verzí
m r2.7.1) (robot přidal: pl:Ticodendron incognitum |
m r2.7.1) (Robot: Přidávám ru:Тикодендрон |
||
Řádek 72: | Řádek 72: | ||
[[pl:Ticodendron incognitum]] |
[[pl:Ticodendron incognitum]] |
||
[[pt:Ticodendron incognitum]] |
[[pt:Ticodendron incognitum]] |
||
[[ru:Тикодендрон]] |
|||
[[vi:Ticodendraceae]] |
[[vi:Ticodendraceae]] |
||
[[zh:太果木科]] |
[[zh:太果木科]] |
Verze z 31. 5. 2012, 14:10
Lophopyxis maingayi | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
téměř ohrožený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bukotvaré (Fagales) |
Čeleď | Ticodendraceae |
Rod | Ticodendron |
Binomické jméno | |
Ticodendron incognitum Gómez-Laur. a L.D.Gómez; 1989 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ticodendron incognitum je jediný zástupce čeledi Ticodendraceae vyšších dvouděložných rostlin z řádu bukotvaré (Fagales).
Charakteristika
Ticodendron je dvoudomý stálezelený strom s jednoduchými střídavými listy s drobnými opadavými palisty zanechávajícími po oadu jizvu kolem větévky. Listy jsou dvojitě zubaté, se zpeřenou žilnatinou a krátkým řapíkem. Samčí květy jsou bezobalné, s 8 až 10 tyčinkami, v úžlabních klasovitých květenstvích. Samičí květy jednotlivé úžlabní, se zakrnělým okvětím, se spodním semeníkem srostlým ze 2 plodolistů a se 4 komůrkami obsahujícími po jediném vajíčku. Na vrcholu semeníku jsou 2 dlouhé blizny. Opylován je větrem. Plodem je peckovice s velkými olejnatými dělohami, připomínající vlašský ořech.[2][3]
Druh byl objeven ve Střední Americe v roce 1989. Roste v horských mlžných lesích od Guatemaly po střední Panamu.[2]
Taxonomie
Ticodendron tvoří sesterskou větev čeledi břízovité (Betulaceae).[3]
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694.
- ↑ a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.