Diskuse:Karel Schwarzenberg

Článek o žijící osobě

Protože se v tomto článku píše o žijícím člověku, měl by vyhovovat doporučení Články o žijících lidech. Kontroverzní informace, u nichž chybí zdroj nebo jejichž zdroj není věrohodný, musejí být okamžitě vymazány, zvláště pokud by mohly tuto osobu očerňovat. Pokud je takový obsah vkládán opakovaně nebo máte k článku jiné připomínky týkající se tohoto doporučení, můžete se poradit s komunitou na Wikipedie:Potřebuji pomoc. Potřebujete-li v souvislosti s tímto článkem asistenci správců, upozorněte je, prosím, na jejich nástěnce. Jste-li sám/sama dotčenou osobou a považujete obsah článku za pomlouvačný, návod jak postupovat najdete také na stránce Wikipedie:Pomluva.

Velké nepřesnosti

Článek obsahuje velké nepřesnosti, patrně převzané wikipedistou wiki-vr z textů jakýchsi knížecích pacholků. Budu se tím zabývat později. --Jvano 08:42, 17. 6. 2006 (UTC)

Kavárenští povaleči, kteří v těchto kavárnách čtou revolverový plátek Respekt, jenž je do nich zdarma dodáván, se nemohou smířit se skutečnostmi. --Jvano 12:55, 18. 6. 2006 (UTC)

Trvám na odstranění informací, které jsou formulovány jakožto zjevná dehonestace a přitom nejsou absolutně nijak ozdrojovány. Tohle snad ještě nejsou žádné Haló noviny a snad stále platí pravidlo, že pokud zdroje nejsou dodány (zejména v takovýchto případech), mají být podobné informace odstraněny. Jinak by mne zajímalo, odkdy adopce ruší předchozí dědické nároky, či jaký má exkurse do větví Schwarzemberského rodu význam? Cinik 14:13, 18. 6. 2006 (UTC) refaktorizoval --Beren 13:17, 27. 6. 2006 (UTC)

Ostatně soudím, že oznámka, že jvanovi rve srdce, není-li wikipedie Haló novinami, je urážlivá, měla by být odstraněna a kolega Cinik potrestán. --Tompecina 05:50, 20. 6. 2006 (UTC)

Ano, také soudím, že je to od Cinika urážlivá poznámka, spekulace o osobních libostech/nelibostech druhých nepatří k tvorbě encyklopedie. Vím, že správci podobné poklesky tolerují, dokud nedostoupí určité intenzity či množství nebo pokud uživatel svými předchozími prohřešky toleranci již nevyčerpal (což je logické, nikdo sem nepřišel dělat drába, ale eliminovat excesy je nutné). Pokud nesouhlasíte, můžete iniciovat proces řešení konfliktů. --Beren 13:17, 27. 6. 2006 (UTC)

Dědické právo

Politické a náboženské city trumpetů by neměly hrát roli, adopce ruší dědická práva již hodně dlouho - už za Římanů to tak bylo, dnes to tak také je, jenže pana Zvánovce jste pomáhal vyhnat, takže to tady závisí na právním cítění ignorantů. --Jvano 18:49, 19. 6. 2006 (UTC)

Nevím, co si o tom myslí pan Zvánovec a nezajímá mne to. Podle mezinárodního práva se adopcí dědictví po pokrevních rodičích neruší, k čemuž existuje konkrétně u Schwarzemberga právoplatný výrok soudu (viz zde). Asi tak. Cinik 19:10, 19. 6. 2006 (UTC)

Mezinárodní právo (zřejmě jste měl na mysli m. p. soukromé a procesní) vůbec dědickou posloupnost neřeší, to pouze určuje, kterého práva (právního řádu) se pro rozhodování určité otázky má užít. Výrok, že "podle mezinárodního práva se adopcí dědictví po pokrevních rodičích neruší" proto nemohu než - přirozeně s největší lítostí - označit za blábol. Příslušný rozsudek možná "právoplatný" (pravomocný) je, ale k tomu by bylo nutno zkoumat, zda se proti němu neúspěšná strana neodvolala a jak odvolací řízení dopadlo. --Tompecina 05:57, 20. 6. 2006 (UTC)

Ach jo, on ten výrok soudu "právoplatný" nebyl, to byla teprv první inštance. Jinak by mě zajímalo co si představit pod pojmem mezinárodní právo - snad zákon o mezinárodním právu soukromém? --Jvano 19:49, 19. 6. 2006 (UTC)

Sice nechápu, proč byl pan Jvano zablokován/zabannován za pouhé vyslovení jiného právního názoru (navrhoval jsem, aby kolegovi Vrbovi bylo právo blokovat odňato, a ukazuje se, že nikoli nedůvodně), ale pokud jde o odbornou stránku problému, mýlí se: zásada, že osvojenec v biologické rodině nedědí, není zdaleka universální. Všeobecný zákoník občanský (ABGB), v Rakousku dodnes platný, stanovil v § 755 výslovně, že osvojenci si "podrží dědické právo zákonné ke jmění svých přirozených rodičů a příbuzných". Toto pravidlo modifikoval až tzv. střední občanský zákoník z r. 1950, jenž stanovil v § 532 odst. 2, že "osvojenec nedědí v původní rodině a původní rodina osvojeného nedědí po něm". Jestliže se tedy při posuzování právních důsledků adopce, k níž došlo v r. 1960, použije rakouského práva, dědictví je možné, pokud československého, nikoli. --Tompecina 05:48, 20. 6. 2006 (UTC)

Jen upřesnění: pan Vrba Jvana zabanoval zcela správně za urážky oponentů (kavárenský povaleč, ignorant, trumpeta - všechny můžete naůézt na této stránce). Viz Wikipedie:Nástěnka správců. Cinik 05:58, 20. 6. 2006 (UTC)

Jinak děkuji za upřesnění. Pokud jde o pravomconost rozsudku, pokud vím, tak druhá strana se odvolala a její odvolání bylo zamítnuto. Cinik 06:01, 20. 6. 2006 (UTC)

Děkuji za faktickou informaci. A propos, jste-li překvapen, že váš link na "pravomocnost" zůstal červený, bude to tím, že správný termín zní právní moc. --Tompecina 06:09, 20. 6. 2006 (UTC)

link o hájence etc. http://archiv.radio.cz/php/parse.phtml?soubor=%2Fcesky%2Ftisk%2F9-11-01.xml

V článku chybí informace o výsledku řízení - nebyl žádný, KS žalobu vzal zpět, zřejmě se chtěl vyhnout nepříznivému výsledku, ta hájenka mu rozhodně nestála za riziko, že se bude probírat jeho právo na restituce.

Tak stáhl zpět? Zde se píše, že mu hájenku krajský soud definitvně přiklepnul. Cinik 15:20, 27. 6. 2006 (UTC)

Šlechtictví

Šlechtictví je právní postavení, je to zvláštní osobní status, daný právním řádem. Když se právní řád změní a šlechtictví neuznává, nelze již hovořit o šlechticích, nanejvýš o potomcích šlechtických rodů. --Jvano 12:39, 24. 6. 2006 (UTC)

Pokud jde o status šlechtice, fakt, že na něj náš právní řád nebere zřetel, neznamená, že neexistuje. Cinik 13:13, 24. 6. 2006 (UTC)

právní řád na status šlechtice samozřejmě zřetel bere, konkr. zákonem č. 61/1918 Sb. v platném znění, kterým bylo ŠLECHTICTVÍ zrušeno (tedy nejen tituly a privilegia ale i samotný STATUS šlechtice). Kdyby se p. Schwarzenberg narodil ještě před účinností tohoto zákona, tak by nebyl žádný problém jej do kategorie českých šlechticů zařadit. Tak tomu však není! --Poko 08:58, 27. 6. 2006 (UTC)

Právní řád není jediná věc posuzující realitu. Někteří lidé šlechtictví uznávají dodnes i u těchto lidí, proto sem ta kategorie patří. Cinik 09:16, 27. 6. 2006 (UTC)

Postavení šlechty, udělování a ztráta šlechtictví jsou definovány právem. Názory některých lidí — nejedná-li se např. o panovníka či jiné osoby explicitně legitimované o rozhodování v daných otázkách — jsou v takovém případě zcela irelevantní. --Poko 09:27, 27. 6. 2006 (UTC)

Níže Úryvek z jeho stránek... obecně je většinou lidí považován za šlechtice. Otázkou je, jestli wikipedie má popisovat přísně právní status quo (tedy že šlechtic není) nebo obecný existující úzus. Je to velice citlivé téma, osobně si myslím, že wikipedie není právnickým serverem, ale má popisovat věci spíše obecněji, z hlediska lidského vnímání. Určitě by mělo být obojí (právní status i obecné vnímání) být uvedeno v článku. V kategorii bych byl pro, aby se zavedla buď kategorie moderní šlechta, nebo se kategorie raději neužívala.

Co to vlastně je, být šlechticem? Dřív to přece znamenalo také právo nosit zbraň… Ovšem, šlechtic byl na jedné straně členem ozbrojené družiny vládce, ale na druhé straně byl za své poddané odpovědný a musel je bránit. Abych tak řekl, ta odpovědnost byla a je pro nás tím nejdůležitějším. Celá výchova mých rodičů vlastně systematicky vedla k odpovědnosti za naše lidi. Vlastně již od dětství na Orlíku až do posledního rozhovoru s mou matkou v minulém roce se všechno točilo kolem této odpovědnosti, to bylo u nás vždycky to nejdůležitější. Kotec 09:36, 27. 6. 2006 (UTC)

Co by mělo být obsahem kategorie „Moderní šlechta“?? Osoby, které jsou některými lidmi považovány za šlechtice, ač jimi nejsou (to by nutně ex definitione znamenalo zahrnout i hochštaplery, kteří se za šlechtice vědomě vydávají v rámci podvodu!!)? Osoby, které byly povýšeny do šlechtického stavu v posledních 50 letech? Osoby, které jsou šlechtici a navíc jsou považovány za moderní lidi? Všichni žijící šlechtici mladší 70 let? Neberte to prosím jako negativism, ale prostě netuším, jak byste definoval rozdíl mezi „obyčejnou“ (nemoderní? zastaralou??) šlechtou a „moderní“ šlechtou.

Chápu, o co Vám jde, ale v některých situacích si prostě nelze vytvářet vlastní pravidla ignorující skutečnost. Pokud se nějaký prostý chudý synek na přelomu 19. a 20. století vlastní pílí a schopnostmi vypracoval v Čechách k velkému majetku a přitom vzorně pečoval o své zaměstnance, nájemce svých polností, chodil za kmotra jejim dětem, každý víkend vařil osobně polévku pro chudé apod., můžete jej nepochybně osobně považovat za ušlechtilého. Ale bez panovníkova jasného zásahu (právního úkonu), kterým by mu bylo uděleno šlechtictví, by se prostě šlechticem nikdy nestal.--Poko 09:59, 27. 6. 2006 (UTC)

Zajímavé. Ovšem to je něco jiného. Nikdo nezpochybňuje, že šlechtice (šlechtické rody) dělá panovník. Značná (IMHO nezanedbatelná) skupina lidí si ovšem myslí, že šlechtictví (nikoliv jako čistě právní pojem, ale jako společnský pojem) nelze zrušit ani s panovníkem, natožtak bez něj. Cinik 10:09, 27. 6. 2006 (UTC)

Značná skupina lidí si evidentně myslela, že Daniel O'Connell byl nekorunovaným králem Irska. Považoval bych však za absurdní, kdyby měl být zahrnut do kategorie britských panovníků. I v monarchiích není problém ignorovat tzv. „šlechtictví“ udělená panovníkem (typicky jakobitští peerové na Britských ostrovech) --Poko 11:56, 27. 6. 2006 (UTC)

Už nemám sílu, wikipedie mi za to nestojí, nemá očistné mechanismy, které by bránily psát grafomanům o věcech, o nichž nemají tušení, kašlu na to a budou tady voloviny. --Jvano 16:49, 24. 6. 2006 (UTC)

Obávám se, že zatím jste těch "volovin" napsal nejvíc Vy sám: viz these, že od doby antického Říma osvojenci nedědí, nebo že Schwarzenberg svou žalobu vzal zpět. --Tompecina 12:29, 27. 6. 2006 (UTC)

Ale problém je v tom, že se nejedná o „nulový právní význam titulů“, ale skutečně o samotnou existenci české šlechty. Není žádný problém napsat k F. O. Kinskému či K. Schwarzenbergovi, že se jedná o potomky českých šlechtických rodů, ale napsat, že oni osobně jsou českými šlechtici (resp. dát je do korespondující kategorie) by byl přibližně stejný nesmysl, jako zcela vážně uvádět, že jižní část Itálie není součástí Italské republiky, ale tvoří Neapolské království v čele s králem Joachimem VII. Muratem.

Pravidla pro přidělování českých šlechtických titulů neexistují od roku 1918!!--Poko 11:49, 27. 6. 2006 (UTC)

Váš argument je stejně nesmyslný, jako tvrzení, že je třeba zrušit kategorii Moravská města, protože Morava neexistuje, případně že do této kategorie nepatří sídla, která status města obdržela po komunistické reformě, která Moravu zrušila... Cinik 12:20, 27. 6. 2006 (UTC)

@Cinik: Obávám se, že tento pokus o analogii je poněkud nepřesný. Nevím o žádném tvrzení o potřebě zrušit kategorii, zde se naopak jedna o diskusi, zda konkrétní heslo splňuje podmínky pro zařazení do konkrétní kategorie. Morava jakožto zeměpisný název podle mého názoru existuje a kategorisace měst podle polohy v určitém teritoriu samozřejmě je jednou z možností. Uvítám, pokud mi poskytnete více informací k tvrzení o „komunistické reformě, která Moravu zrušila“ (máte-li snad na mysli „zemi Moravskoslezskou“ ve smyslu zákona č. 125/1927 Sb. z. a n., tak ta samozřejmě není a nikdy nebyla totožná s Moravou).--Poko 05:17, 29. 6. 2006 (UTC)

Účinností zákona č. 61/1918 Sb., tj. dnem 10. prosince 1918, byly zrušeny šlechtické tituly a jejich bývalým nositelům bylo zakázáno používat šlechtické přídomky. Jakkoli jako konservativec s tímto rozhodnutím českých šovinistů nesouhlasím, jsem jím pobouřen a odsuzuji je, je to dodnes platný zákon, jehož účinkem je, že de lege lata nejsou zmiňované osoby šlechtici v právním smyslu a nelze hovořit o tom, že by tedy šlechtictví bylo právním statusem určité osoby. Na druhou stranu nevidím, proč neuvádět, že ten-a-ten je českým šlechticem, jestliže mu tento faktický status přísluší. Právní norma dokáže přikazovat, zakazovat a povolovat, schopnost měnit realitu nemá. --Tompecina 12:44, 27. 6. 2006 (UTC)

Přesně. Výjimečně se s panem Pecinou shodujeme. --egg ✉ 12:52, 27. 6. 2006 (UTC)

@Tompecina: Právě v té „příslušnosti faktického statutu“ se neshodneme – pod timto pojmem si dokáži představit příslušníka šlechtického rodu v monarchii, jemuž nebylo obnoveno/potvrzeno neužívané šlechtictví (srov. takováto obnovování na přelomu 19. a 20. století), nikoli osobu, která se narodila cca 19 let pote, co šlechtictví (na něž by jinak nepochybně měla nárok) bylo zrušeno. Povazuji za značně nevhodné vycházet při kategorisaci hesel z úvah legis ferendae, které nutně musí byt vysoce subjektivní a náchylné ke značně rozdílným postojům (jak ostatně vidíme právě zde).

Té „neschopnosti zákona měnit realitu“ příliš nerozumím, bylo by možné to trochu rozvést? --Poko 05:17, 29. 6. 2006 (UTC)

Kategorie pro českou šlechtu

Reaguju na diskusi výše. Ačkoliv šlechtické tituly u nás nemají právní význam a nepíšou se třeba do českých pasů apod., existují určitá pravidla pro jejich přidělování. Lze, pokud vím, jednoznačně určit, kdo je pravým šlechticem podle prastarých pravidel a kdo není. Navíc je jasné, že je to zajímavá informace k mnoha lidem, nedokážu si třeba představit článek Oldřich Kinský bez těchto údajů. Ačkoliv právní váha je nulová, je jisté, že titul má vliv na lidi a je jimi různě vnímán. Lidé podle toho jistě budou i v encyklopedii hledat. Kategorie by tedy měla existovat a měla by být přiřazována příslušným biografiím. Naopak navrhuji doplnit ji seznamem šlechtických rodů. Vizte také en:Category:Bohemian nobility a en:Bohemian nobility. V článku česká šlechta pak samozřejmě budiž napsáno, že podle té a té úpravy je u nás dnes právní význam titulu nulový. --egg ✉ 11:22, 27. 6. 2006 (UTC)

PS. Aha, až teď jsem si všiml článku Seznam českých šlechtických rodů.

Jak je kategorie organizována

Kazdopadne se tu debatuje o tomto problemu, bez ohledu na to, ze by se nekdo podival jak je ta kategorie organizovana. Je Kategorie:Šlechtické rody a v ni je a v ni jsou kategorie jednotlivy rodu a tam se ocekava, ze budou i lide narozeni po r. 1918, jestli se u nich bude uvadet potomek sl. rodu, nebo cesky slechtic je IMHO docela jedno. To ze zakona nelze pouzivat slechticky titul neznamena, ze zanikla slechta jako takova. Kdyz zakonem neco zakazu neprestane to existovat. Vrba 13:17, 27. 6. 2006 (UTC)

Jo, podíval jsem se, a zařadil, také interwiki, je to takhle v pořádku? wiki-vr 15:01, 27. 6. 2006 (UTC)

@Vrba: Zákon explicitně praví, že „šlechtictví … se zrušuje“ to je podle mne dost jasné vyjádření konce existence šlechty (samozřejmě nikoli konkrétních osob, ale jejich právního postavení, jak ostatně potvrzuje i Tompecina).--Poko 05:17, 29. 6. 2006 (UTC)

Ochuzený uran

Předkládám jednu skutečnost, o které hlavní česká média naprosto selhala neinformovat a která je podle mě velmi důležitá. Tou je hlasování Generálního shromáždění OSN č. 3357 z 1. listopadu 2007 a Rezoluce Valného shromáždění OSN o ochuzeném uranu z 5. prosince 2007. Na obou jednáních se projednávala možnost zkoumat účinky zbraní a munice z ochuzeného uranu (v kostce řečeno: silně radioaktivní látky s poločasem rozpadu 4,5 mld let, která způsobuje defekty při narození novorozenců[1]). Postoj Česka byl na obou těchto jednáních proti (tedy, že se účinky ochuzeného uranu nemají zkoumat) a tak se zařadilo mezi státy jako USA, Izrael a několik málo dalších, které taktéž hlasovaly proti. Píšu o tom proto, že za postoj Česka při hlasováních tohoto typu je zodpovědné ministerstvo zahraničí a pan Schwanzenberg je oním ministrem, na kterého tato zodpovědnost padá.

Vím, že by někdo mohl namítnout, že kritika za toto rozhodnutí může být subjektivní. Na druhé straně stanovisko, které v těchto hlasováních vydal, odporuje stanovisku České republiky (rozhodně u nás nikdo nebrojí pro zbraně a munici, která způsobuje rození zmrzačených nemluvňat – možná s výjimkou pár ředitelů zdejších zbrojovek). Ba co víc, ono odporuje i stanovisku strany, ve které působí. (Jako dodatek bych mohl říct, že Strana Zelených o pár měsíců později vydala nadšené vyjádření, kde se chlubila jak evropští zelení iniciovali zákaz zbraní z ochuzeného uranu v RB EU [2].)

Musím říct, že jako obyčejný občan jsem byl jednak zhnusen tím, co se stalo, když jsem se to dověděl (bylo mi doslova na zvracení); a též rozčílen, že jsem se o tom nedozvěděl z hlavních zpravodajských médií.

Takže tímto chci jednak o této skutečnosti 1) informovat ostatní (když už tedy se to z novin nebo televize neměli možnost dozvědět), 2) zeptat se na názory ostatních na toto téma a 3) (abych se držel pravidel diskuzní stránky), zeptat se, zda-li, kde v jakém rozsahu a jak by se to dalo začlenit do článku o našem váženém panu ministrovi. Všechny (konstruktivní) názory jsou vítány! Děkuji. Hidalgo944 30. 8. 2008, 22:36 (UTC)

Až bude článek odemknut, vložte to do něj. Pravda je pravda. Zmínka o tom bude velmi důležitá, když se tomu všechna česká média (zřejmě úmyslně) vyhnula. - Samozřejmě ten příspěvek musí být v rámci NPOV a s referencemi. Kvůli tomu nemusíte ani diskutovat. :) A jen tak mimochodem: O pokrytci Schw. opravdu nemám dobré mínění. Názor na něj mám jasný. Kdo ví, pro koho pracuje. --IoannesM 30. 8. 2008, 22:43 (UTC)

Přidal jsem to do kapitoly Kritika. (Ano, s velkým zpožděním - přiznávám, že jsem něj tak trochu zapomněl.) A rovnou jsem připojil i další bod, za který byl hodně kritizován. Snažil jsem se to napsat co nejobjektivněji, takže doufám, že to jeho zastánci nebudou bezdůvodně mazat. Hidalgo944 21. 8. 2009, 11:18 (UTC)

A v čem spočívá ta kritika? A kdo ji přesně vznesl? Protože jestli ji vznášíte Vy, a nemáte důkaz o kritice někoho jiného, potom se jedná o VLASTNÍ VÝZKUM, tedy o něco na Wikipedii nepřípustného. Navrhuji tento odstavec zcela smazat, protože neexistuje externí zdroj, který by potvrzoval, že někdo kritiku vyřkl, navíc mi nepřipadá jeho postoj významný.

Kde je odkaz na zdroj kritiky? V referencích k tomu odstavci žádný zdroj obsahující kritiku není. Je v rozporu s logikou umísťovat fakta pod kritiku, pokud je nikdo jako argumenty ke kritice nepoužil. I informace které mají svoje zdroje, ale jsou poskládány tak, aby vytvážely nějaký logický závěr, pro který ovšem JIŽ neexistuje vnější zdroj, jsou vlastním výzkumem(výzkumem je zde samotná činnsot poskládání). Prosím o uvedení zdroje kritiky.

Dovedu si představit vložit informaci o hlasování Karla Schwarzenberga do části o jeho ministerského působení, ale bez hodnocení tohoto rozhodnutí (!), pokud na něj nenajdete EXTERNÍ ZDROJ(!).

Také se ale domnívám, že celé hlasování bylo natolik nevýznamné, že se do takto krátkého a povrchního (do hloubky nejdoucího) článku uvádět nemá vůbec, v opačném případě bych prosil o rozšíření článku o další podrobnosti (o majetku, rodině,...) o Karlu Schwarzenbergovi.

Bilderberg Meeting

Nechápu, proč mažete tu normálně ozdrojovanou zprávu. Důležitá je, a to hodně! Vy byste nejradši smazali na EN wiki celý článek o Bilderberg Group? Nebo jak si to představujete? Místo mazání tam do článku radši přidejte, že se nedávno oženil!--IoannesM 30. 8. 2008, 20:51 (UTC)

Ta zpráva o Bildenbergu je vpodstatě nevýznamná a navíc je napsaná tak, že je nepoužitelná. Možná by se dala použít jediná věta, ale ty nesmyslné bulvární spekulace nepatří do encyklopedie. --Cinik 30. 8. 2008, 20:58 (UTC)

Uživatel Cinik mě začíná iritovat tím, jak neustále svůj subjektivní názor překládá, jako by to byla objektivní pravda. Buďte tak laskav a doložte Vaše tvrzení. Podvečerníček 30. 8. 2008, 21:33 (UTC)

O setkání referovala přední média a to nejen ta explicitně bulvární, Bildenberg Schwarzenberg tajil obsah setkání, bylo to i politicky řešeno v parlamentu, takže jednoznačně ponechat. --Elemer 30. 8. 2008, 21:01 (UTC)

Ach jo, děláte tu z toho bordel a ne ancyklopedii... --Cinik 30. 8. 2008, 21:04 (UTC)

Uklidněte se, člověče. Pokud se bude vyjadřovat takto, nemá cenu se pokoušet s Vámi konstruktivně diskutovat. --Elemer 30. 8. 2008, 21:12 (UTC)

Napsal jsem to podle stanoviska NPOV. A stojím si za tím. Včetně toho, že je to důležité. --IoannesM 30. 8. 2008, 21:06 (UTC)

Pro CINIK: Váš dojem o údajně nevýznamnosti se neopírá o žádný fakt. Pokud ovšem názor prezidenta země a jeho tajemníka vyjadřujícího se k práci ministra zahraničí nepovažujete z nějakého důvodu za "nevýzanmné". Takže pokud tu někdo dělá "bordel", tak je to ovšem pan Jakl a nikoli WP. --Sumivec 30. 8. 2008, 21:07 (UTC)

Zkuste zvážit, jestli by nebylo od věci onu zprávu dát na wikizprávy, tedy na projekt určený právě na aktuální zprávy. Čas prověří, zdali se uplatní i v encyklopedii. --Luděk 30. 8. 2008, 21:16 (UTC)

V článcích jsou tu větší zbytečnosti než supertajné setkání ministra zahraničí ČR se světovými mocenskými a podnikatelskými elitami. --IoannesM 30. 8. 2008, 21:27 (UTC)

Psát to na zprávy je trochu s křížkem po funuse, ale nic proti tomu. Nemělo by to ale mít vliv na samotnou Wikipedii. --Elemer 30. 8. 2008, 21:36 (UTC)

Nesouhlasím. Aktuality si skoro nikdo nečte. A vůbec vás nechápu. Copak jste nějaký cenzoři nebo co? Zmiňoval se o tom tajemník Prezidenta ČR, interpeloval ho (=považoval to za velmi důležité) předseda 3.nejsilnější strany ČR. A zástupce z 2.nejsilnější strany. Co víc chcete? Opakuji: Jsou tu na CS wiki ve článcích různé velké zbytečnosti a blbosti, ale toto důležité sdělení chcete vymazat? Sdělení, které je napsáno v rámci NPOV? --IoannesM 30. 8. 2008, 21:51 (UTC)

Řekl bych, že pro Wikizprávy je to opravdu dost po funuse… ;) --Ragimiri 30. 8. 2008, 21:45 (UTC)

Stojím si za svým názorem, že setkání Schw v rámci Bilderbergu je nevýznamná akce, která může mít půvab maximálně pro milovníky spikleneckých teorií. O "případu" se v tisku psalo jen proto, že to do něj s nádechem tajemna pustili sociální demokraté. Každopádně v takovém rozsahu text o setkání na ministrovu stránku nepatří. Pokud pan kolega IoannesM touží po informování o tomto setkání, ať zásadnějším způsobem podle anglické wikipedie rozšíří ostudně krátké heslo Bilderberg a přidá tam kapitolu "==Účast českých politiků==". Pokud to bude napsané neutrálně, věcně, bez bulvárního nádechu (oslovení "kníže"), pak se domnívám, že text má na wikipedii své místo. Do životopisů by měly přicházet zásadní body v osobním nebo pracovním životě dané osoby, ne epizody, které za půl roku budou zcela zapomenuty.Slimejs 31. 8. 2008, 08:18 (UTC)

Blbost. Vy jste prostě jeho obdivovatel a nepřipustíte jakoukoliv jeho kritiku, tzn. uvedení negativní informace o něm. To jako chcete Wikipedii cenzurovat? Chcete vymazat všechny negativní informace o všech osobnostech, které máte v oblibě? Protože tohle cenzura je! Účast na setkání s nejmocnějšími lidmi světa (!!!) podle vás není natolik důležitá, aby o ní měla být zmínka v článku o něm? A protože s tím přišly ČSSD a KSČM, nejspíš vaše neoblíbené strany, tak je ta zmínka prkotina? Já ty strany taky nemusím, ale v tomto případě odvedly dobrou práci. Heslo Bilderberg časem doplním. Článek o Schw. ale necenzurujte! A rozsah mého příspěvku? Je rozsáhlý proto, protože to je důležité. Relativně vypadá rozsáhle, protože ostatní zmínky o něm jsou docela stručné (tzn. zbytek článku není tak podrobný, jak by bylo záhodno). Howgh. --IoannesM 31. 8. 2008, 08:39 (UTC)

Odkut víte, že to byli nejmocnější lidé světa ?? Není to náhodo Váš vlastní výzkum ?? Nebo novinářské klišé ... ** --MiroslavJosef 31. 8. 2008, 08:42 (UTC)

http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Bilderberg_attendees - Tohle podle vás nejsou nejmocnější lidi světa? Prezidenti, velmi vlivní bankéři, předáci vlivných globálních organizací? --IoannesM 31. 8. 2008, 08:53 (UTC)

Souhlasim s tim, ze inkriminovana udalost neni vzhledem k subjektu clanku vyznamna a muze byt tedy uvedena jen strucne, nebo lepe vubec. Naopak do clanku Bilderberg se asi hodi. --Jklamo 31. 8. 2008, 13:08 (UTC)

Nejsem nekritický obdivovatel Schw a nevadí mi negativní informace. Jen mi nesedí zanášení wikipedie balastem jednotlivých událostí. Schw, se každý den sejde s kdekým a v jeho hesle se to neobjeví. Životopis by měl shrnovat hlavní údaje o osobnosti, ne být jejím deníčkem a sledovat každou jednotlivost jejího života. Nejde ani tak o události, ale o trendy. Co říká, co si myslí, čím jde s davem a v čem jde proti němu... Heslo by mělo být přehledné a nabídnout čtenáři odpověď na otázku, kdo je Schw. Neplatí to jen v tomto případě - podobně jsem se vyjadřoval k oddělení hesla Kateřina Jacques od tzv. prvomájového incidentu, protože A) ta událost zabírala dobrou polovinu hesla s jejím jménem, B) byla v jejím životě důležitým, ale nikoliv jediným zlomem. Podle mého názoru by u hesla Schw mohla být zmínka o tom, že se setkání Bilderbergu zúčastnil, kde se konalo a případně interpelace soc dem. Do zapomnění bych poslal obraty typu "Kníže kategoricky odmítl jakékoliv spekulace o konspirativním charakteru tohoto posledního setkání i celého klubu Bilderberg" a bulvární spekulaci s citací Jakla.

A poznámka na závěr - editování textu s cílem naplnit pravidla wikipedie není cenzura. Slimejs 31. 8. 2008, 13:15 (UTC)

Vyjádřete se k tomu, jestli si opravdu myslíte, že ti účastníci Bilderbergu nejsou nejmocnější lidi na světě? A že tím pádem supertajná schůzka s nejmocnějšími lidmi světa prý podle vás není důležitá? I kdybyste nebyl příznivcem konspiračních teorií - víte vlastně, co to je lobbing a zákulisní vyjendávání? Uznáváte existenci lobbingu? Schwar. tam přece nejel pro nic za nic. On sám ví, proč tam jel. A je pravda, že jako ministr je osoba veřejná a proto má veřejnost vědět, kam jezdí a s kým se stýká. A k tomu slouží i wikipedie. Samozřejmě wikipedie nemá psát o dovolených - jenže tohle dovolená nebyla, jakkoliv se Schw. snaží ohledně toho setkání mlžit (to si myslím já. A to, co si myslím já, jsem tam samozřejmě nenapsal. Je to v rámci NPOV). To je ten samý případ jako s Kalouskem, s Tlustým, se Šloufem a Dalíkem - stýkají se tajně s kdovíjakými trestanými podnikateli a lobbisty. Jejich důležitá setkání by proto zde na wiki měla být zmíněna. Nejsou zmíněna, protože se nenašel nikdo, kdo by to doplnil. Články o nich jsou celkově málo obsáhlé. Kdyby se jednalo o podobné lidi z angl. jazykového okruhu, měli by na EN superdlouhý podrobný článek.IoannesM 31. 8. 2008, 15:17 (UTC)

Samozřejmě, že významné je. I kdyby se na dané schůzi nic podstatného nedělo, celá událost byla významná vnitropoliticky, což je doloženo i zdroji. Wikipedie není z papíru a nemusí šetřit místo. --Dezidor 1. 9. 2008, 08:32 (UTC)

Stejně tak ovšem nesmí přidávat nemístnou váhu nesmyslům. Není běžné a ani přínosné zabývat se interpelacemi poslanců a uřeknutími mluvčích kohokoliv na encyklopedycké úrovni, pokud významně neovlivní následné dění. U tohoto žádný vliv nevidím. --Cinik 1. 9. 2008, 09:00 (UTC)

Právě že to následné dění ovlivní. Jak asi bude vypadat Evropa za 10-15 let????--IoannesM 1. 9. 2008, 12:33 (UTC)

Mám tomu rozumět tak, že tajemník prezidenta Klause plká nesmyslu? Z čeho tak soudíte?--77.48.19.154 1. 9. 2008, 09:04 (UTC)

... já jen k těm nejmocnějším lidem světa - osobně si IMHO myslím, že těm opravdu nejpocnějším lidem světa je nějaký česko-rakousko-švýcarský pan kníže lidově řečeno docela dost ukradenej ... ** na to je, a že ho mám docela rád, moc malý pán ** celé to pokládám za pokleslé novinářsko-politické žvanění a přehánění respektive rádobypolitické plky o nesmyslech ** --MiroslavJosef 1. 9. 2008, 12:39 (UTC)

Nejdřív si něco o Bilderbergu přečtěte a pak veďte chytré řeči. Netvrdím, že všechny teorie Alexe Jonese a spol. jsou pravdivé. Vzdělaný člověk nad věcí si ale přesto udělá obrázek: I kdyby 3% z toho byla pravda, tak je to hrůza a děs. A i kdyby ty konspirační teorie nebyly vůbec pravdivé, už jen to supertajné utajování setkání světových elit svědčí o tom, že mezinárodní politika je ještě větší svinstvo a špína, než si dokážeme představit. Uznáváte přece existenci lobbingu,ne? Určitě se takhle nescházejí, aby si všichni společně mohli dát zmrzlinový pohár. --IoannesM 1. 9. 2008, 13:40 (UTC)

Zajímalo by mě, jak Cinik došel k svéráznému názoru, že stanovisko pana Jakla bylo "uřeknutím"? --Dezidor 1. 9. 2008, 12:41 (UTC)

Cinik je přece expert na všechno. Pan Jakl jako tajemník prezidenta s prezidentem jedná a diskutuje. A pan prezident se mu jistě svěřuje i s tím, jak to chodí se zákulisním vyjednáváním mezi politiky. Dost pravděpodobně se zákulisních jendání zúčastní i sám tajemník. Takže pan Jakl toho samozřejmě ví o hodně víc než normální občani (což pochopitelně neznamená, že v tom článku musí mít mermomocí pravdu). --IoannesM 1. 9. 2008, 13:40 (UTC)

L. Jakl je z hlediska postavení lepší sekretářka, není prezidentem ani jeho mluvčím. Jeho názor proto žádnou zvláštní váhu nemá, je to prostě spekulace bývalého publicisty. (Mimochodem jsem měl kdysi v době, když byl ještě novinářem, náhodou tu čest s Jaklem mluvit – přesněji být přítomen jeho dlouhému vášnivému monologu na politické téma, adresovanému mně, kterého nikdy předtím neviděl – a můj dojem tehdy byl, že jeho osobní úsudek se moc vážně brát nedá.) – V každém případě ale se mi zdá, že aféra kolem Bilderbergu rozhodně ve srovnání s jinými problémy kolem zahraniční politiky této vlády má minimální odezvu v seriózním tisku. Bloggeři milují spiklenecké téma, opoziční poslanci si rádi zainterpelují, extrémní levičáky fascinuje údajné spiknutí světového imperialismu, ale ve skutečnosti se asi jenom pár tuctů bohatých snobů sleze do dobrého hotelu, povidá si nad kaviárem o politice s pozvanými politiky a pak zase letí domů s pocitem vlastní elitnosti. Z toho dovozuji, že vzledem k WP:NPOV tomu nelze v článku o ministrovi věnovat víc než jednu stručnou větu, a i o tom mám silné pochybnosti. Až na téma Schwarzenberg v Bilderbergu začnou vycházet celostránkové analýzy v New York Times a Die Zeit, tak samozřejmě změním názor.--Ioannes Pragensis 1. 9. 2008, 14:24 (UTC)

Spíš si položte otázku, proč o tom ta média nepíšou? Já teda považuju za skandál (!!!), že vrcholní politici se schází s vlivnými byznysmany už od r.54 a mainstreamová média mlčí jak hrob! A ta samotná média jsou naptosto tajná - nepustí tam nikoho zvenčí a veškeré jejich výstupy jsou přísně tajné. Kdyby ty konference byly banální, jak si myslíte, tak by o nich média informovala a oni by vůbec neměli důvod to tajit. Říká se přece co je šeptem, to je s čertem. A že o tom noviny nepíšou, to o něčem svědčí (!!). Nebo vy máte představu o tom, že mainstreamová média jsou seriózní a objektivní a že vždycky píšou jen pravdu? Respektive že píšou o všem, o čem má být veřejnost informována? Mně stačila jen nedávná štvavá kampaň proti Rusku. Nemyslím si, že Rusko v tom konfliktu bylo svaté. Ten konflikt ale rozhodně nebyl černobílý. Vinu mají obě strany, ne jen jedna. A přitom mnoho článků na IDNES a v Lidovkách vypadalo jako nějaké antiimperialistické štvavé agitky z 50.let.

"A i kdyby ty konspirační teorie nebyly vůbec pravdivé, už jen to supertajné utajování setkání světových elit svědčí o tom, že mezinárodní politika je ještě větší svinstvo a špína, než si dokážeme představit. Uznáváte přece existenci lobbingu,ne? Určitě se takhle nescházejí, aby si všichni společně mohli dát zmrzlinový pohár." (jo a přečtěte si, co jsem napsal výše uživateli MiroslavJosef) --IoannesM 1. 9. 2008, 15:27 (UTC)

New York Times a Die Zeit jsou svou věrohodností v rámci své země podobné iDnes a tištěné verzi deníku. Samozřejmě je v Mladé frontě spousta blábolů, ale ministrova účast na konferenci vypadá z hlediska toho, že se udála jako nesporný fakt a reakce opozice i okruhu Hradu jsou též snadno ověřitelné. --Dezidor 1. 9. 2008, 14:41 (UTC)

Pane kolego, mýlíte se, New York Times a Die Zeit jsou vcelku seriózní noviny. Ale o to nejde a nejde ani o to, zda je nebo není ministrova účast, komunistická interpelace a Jaklovy výroky ověřitelná série událostí. O tom snad nikdo nepochybuje, že k tomu došlo. Jde o to, že celkový význam této série událostí měřený odezvou tisku je minimální. A proto by mu ve Wikipedii měl být také věnován odpovídající, tj. minimální prostor. (Na anglické Wikipedii o tom je podrobněji psáno v en:WP:UNDUE: An article should treat each aspect of the topic with weight appropriate to its verifiable significance; in other words, avoid giving undue weight to aspects of the subject beyond that which is ascribed by the range of sources supporting the content of the article. The principle of undue weight applies to more than just the way descriptions of viewpoints are worded in the article; undue weight can be given in various ways, including, but not limited to, depth of detail, quantity of text, prominence of placement, and juxtaposition of statements. – Čili že článek má klást na jednotlivé aspekty takový důraz, jaký odpovídá jejich významu.)--Ioannes Pragensis 1. 9. 2008, 15:01 (UTC)

Ten odstavec, co tam byl předtím, byl svou délkou adekvátní. Nešlo o samotatný odstavec s nadpisem či dokonce článek, ale ani o nic o neříkající zmínku, která by zamlčovala kritiku za tento krok. Spíše by to chtělo doplnit chybějící věci, jako třeba neúspěšnou kandidaturu do senátu v obvodu Strakonice a článek by se hned nefoukl. --Dezidor 1. 9. 2008, 15:16 (UTC)

Podle mého skromného názoru by musel být opravdu hodně nafouknutý, aby ospravedlnil celý odstavec na tak obskurní téma. Těch chybějících nebo nedosti rozvinutých věcí jsou tam snad stovky, pan kníže měl velmi pestrý život. - No zkuste ho tedy nejdřív nafouknout, a pak se přijďte zas bavit o Bilderbergu.--Ioannes Pragensis 1. 9. 2008, 15:22 (UTC)

Netřeba se bavit později, již na úvod jsem zmiňoval, že se jednalo o v podstatě adekvátní rozsah. O jednu informaci jsem to již rozšířil, pokud se Vám chce, můžete dodat další. Jinak Vy jste tomu nevěnoval ani ten minimální prostor, ale prostě jste fakta bez náhrady smazal. To, že by článek potřeboval spíše než-li zamlčování skutečnosti rozšířit o další věci, není vůbec důvodem, proč "se přijít o věci bavit později". --Dezidor 1. 9. 2008, 15:33 (UTC)

Má teda cenu zahajovat revertovací válku? Já jsem si říkal, že v konečném hlasování bych to projel na celé čáře. Bohužel. --IoannesM 1. 9. 2008, 15:53 (UTC)

Revertovací válku samozřejmě nikomu nedoporučuji, spíše by bylo lepší se domluvit, jak by tam ta formulace události měla být podána. Stačí si projet Google a je evidentní, že je k tomu hned celá řada politických komentářů z různých politických pozic, tak je otázkou, které všechny vybrat jako zdroje. --Dezidor 1. 9. 2008, 16:35 (UTC)

(Ruším odsazení) Já jsem tedy ten Google projížděl, komentářů byla opravdu hromada, ale velmi málo z nich by se dalo aspoň vzdáleně považovat za seriózní, nestranné zdroje. Samé blogy, extremistické weby, poznámky anonymních čtenářů v různých diskusích - zkrátka nic, co by se dalo použít jako rozumná reference. Neprocházel jsem to všechno, ale ten dojem jsem nabyl z prvních pár obrazovek, takže pokud je Google schopný, tak snad nic významného nezatajil. Zkuste mi prosím, Dezidore, schválně najít dva nebo tři delší komentáře nějakých skutečně profesionálních médií (noviny, časopisy, rozhlas, televize, velké webové portály), samotného by mě to velmi zajímalo.--Ioannes Pragensis 1. 9. 2008, 17:10 (UTC)

http://zpravy.idnes.cz/poslanci-zadaji-po-schwarzenbergovi-vysvetleni-tajemneho-setkani-nam-uz-ho-dal-g0n-/domaci.asp?c=A080613_152816_domaci_adb http://www.euro.cz/detail.jsp?id=96488 či třeba http://zpravy.idnes.cz/schwarzenberg-se-v-usa-zucastnil-utajeneho-setkani-globalnich-elit-1po-/domaci.asp?c=A080609_000125_domaci_adb. --Dezidor 28. 5. 2010, 00:40 (UTC)

Přestože my dva spolu teĎ nediskutujeme (vy diskutujete s Dezidorem), prosím vás, abyste zareagoval na mé příspěvky vložené výše: Pozastavuji se nad tím, jak je možné, že o těch setkáních média NIKDY NEPSALA. A pokud ano, tak jen velmi velmi okrajově.--IoannesM 1. 9. 2008, 17:27 (UTC)

Podle mého názoru o tom novináři nepsali, protože to nepovažují za příliš důležité. Nepřipadá mi to nijak zvláštní, protože já taky občas s přáteli zajdu na pivo a probereme politiku a nebereme si u toho servítky, pročež to pak nikde nezveřejňujeme. Předpokládám, že ti průmyslníci mají podobné potřeby, akorát místo piva popíjejí šampaňské a cpou se kaviárem. – Ať už o tom ale noviny nepsaly z jakéhokoli důvodu, faktem je, že o tom skoro nic nenapsaly, a tudíž bychom o tom měli i my referovat velmi, velmi stručně.--Ioannes Pragensis 1. 9. 2008, 19:17 (UTC)

Průmyslníci a byznysmeni ať se scházejí podle libosti. Ale že tam s nimi jsou i politici, to je skandál. Když se Tlustý či Kalousek sejde s nějakým podnikatelem, noviny o tom píšou. A když se koná monstrózní setkání nejvlivnějších světových byznysmenů s nejvlivnějšími světovými politiky, tak o tom nepíše nikdo. Už asi není moc o čem psát, už jsme vyčerpali témata. --IoannesM 1. 9. 2008, 19:31 (UTC)

Víte, kdyby tihle lidé chtěli opravdu konspirovat, tak bych myslel, že to udělají méně nápadně. Tohle je prostě pravidelné každoroční setkání, kam je čest být pozván a o kterém se všeobecně ví. Musíte vycházet z toho, že i oni mají svobodu shromažďování a právo na soukromí stejně jako Vy a já.--Ioannes Pragensis 1. 9. 2008, 20:24 (UTC)

Jinými slovy setkání je významné (ať již kvůli cti být pozván, jak píše Ioannes, či kvůli něčemu nekalému, jak píše druhý Ioannes), stejně tak reakce v ČR na účast Schwarzenberg byla významná. --Dezidor 28. 5. 2010, 00:32 (UTC)

Zdá se že o zařazení této informace stojí pouze IoannesM a využívá za tím účelem levnou demagogii. Doporučuji zmínku o Bilderbergu vymazat, neboť nechci aby došlo k zveličování jeho významu. A víte co? Já to udělám hned teď. --147.228.209.170 28. 5. 2010, 00:18 (UTC)

Šlechtický titul před jménem

Jsem toho názoru, že není správné uvádět šlechtický titul před jménem, jak to soustavně prosazuje kolega Yopie v tomto článku. Pan Schwarzenberg se v Česku nejmenuje ze zákona, tedy oficiálně, "kníže Schwarzenberg". V Německu (a asi také ve Švýcarsku) je jiná situace, tam je šlechtická hodnost součástí jména - tedy Karl Fürst zu Schwarzenberg - ale to je jiná situace. Kolega Kacir je myslím stejného názoru jako já. Nechci vést revertační válku; už jsem ale tu Vaši verzi, kolego Yopie, revertoval dvakrát, a proto jsem se obrátil na Nástěnku správců. Že je Schwarzenberg "Eidgenosse", tedy Švýcar (Schwarzenbergové to občanství mají už více než 400 let) - to vím dobře. Ale je také Čech, a tady je česká Wikipedie. Jak se lze dočíst na Nástěnce správců, tak také např. kolega MiroslavJosef to vidí jako já. --Zbrnajsem (diskuse) 25. 5. 2012, 12:19 (UTC)

Prosím vyřešte otázku zde v diskusi, já dále nebudu argumentovat ve prospěch jedné či druhé strany. Pokud správně vidím, tak celé jméno v úvodu článek již obsahuje, cituji: „… celým jménem Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena Schwarzenberg“, je-li vhodné uvádět česky kníže, pak by úvod měl obsahovat úplný výčet hodností (titulů), nikoli selektivní výběr. Nevím, jak švýcarské právo zakotvuje titulaturu, a případně jestli by bylo vhodné uvádět česky kníže z německého fürst.--Kacir 25. 5. 2012, 15:43 (UTC)

Schwarzenbergové v současnosti nemají žádný rakouský ani český šlechtický titul, neb v těchto zemích byly tyto zrušeny. Jaké drží švýcarské tituly, to netuším. --Silesianus (diskuse) 25. 5. 2012, 15:53 (UTC)

Sice to není zdroj, ale proč se nekouknout k sousedům? --194.213.41.2 25. 5. 2012, 15:58 (UTC)

Přece jen se přikláním k současné verzi, a to i v případě, že by bylo oprávněné užívání kníže a dalších hodností (titulů), tak celý výčet patří do textu článku níže. Články by s takovým pojetím začínaly například takto, viz Princ Edward, vévoda z Kentu:

• Polní maršál Jeho královská výsost princ Edward George Nicholas Paul Patrick, vévoda z Kentu, hrabě ze Saint Andrews, baron Downpatrick, královský rytíř nejvznešenějšího Podvazkového řádu, rytíř Velkého kříže Řádu sv. Michaela a sv. Jiří, rytíř Velkého kříže Královského vítězného řádu, Personal Aide-de-Camp Jejího Veličenstva,

což není zavedená praxe a u britských panovníků, vyjmenovat v úvodu všechny tituly snad ani není možné, viz Alžběta II. --Kacir 25. 5. 2012, 16:03 (UTC)

Karel Schwarzenberg (Czech pronunciation: [ˈkarɛl ˈʃvartsn̩bɛrk]) or Karel, Prince of Schwarzenberg.

Tak je to na en:wiki. A "Prince" odpovídá německému "Fürst". Měli jsme tam celou dobu předtím v německém znění jména ono "Fürst zu Schwarzenberg". Tak je to také na de:Wiki, protože tam je šlechtická hodnost (ta nejvyšší) oficiálně součástí jména - zákonem ještě z Výmarské republiky. Tak jak to bylo po mé poslední úpravě (ale už zase není), to bylo podle mne nejlepší řešení.

Ale rovnou hned na začátku "kníže Karel Schwarzenberg" - to neodpovídá české zákonné normě. V Česku šlechta "jako" neexistuje. To bychom museli všechno měnit i u Lobkoviců a dalších. Uvést k tomu ale hned všechny tituly: To by byl u Schwarzenberga ještě poknížený zemský hrabě (z Kleggau), hrabě (ze Sulzu) a vévoda (z Krumlova), a to by bylo trochu moc. Cituji z de:wiki: "Als Oberhaupt des Hauses Schwarzenberg trägt er, wenn auch nicht bürgerlich-rechtlich, den Titel Seine Durchlaucht Fürst zu Schwarzenberg, Graf zu Sulz, gefürsteter Landgraf im Kleggau und Herzog zu Krummau." Např. bavorský rozhlas s ním dělal interview, a titulovali ho "Fürst Schwarzenberg". --Zbrnajsem (diskuse) 25. 5. 2012, 16:38 (UTC)

Kolega Silesianus argumentuje: "Schwarzenbergové v současnosti nemají žádný rakouský ani český šlechtický titul, neb v těchto zemích byly tyto zrušeny." To je pravda, jenže zde se jedná o jakousi zdvořilost. Tedy v češtině nic, v němčině ale (když už tam to německé znění je) tak, jak to mají na de:wiki. To odpovídá zdvořilostní konvenci. Doufám, že se na tom shodneme. Buďme si jistí tím, že např. v diplomatických kruzích ten "Fürst" nebo "Prince" hraje roli. --Zbrnajsem (diskuse) 25. 5. 2012, 16:36 (UTC)

Slušnost? Jaká slušnost? České ani rakouské šlechtické tituly neexistují, tedy nikdo nemá na ně nárok, ani na oslovení. To je stejné jako tvrdit: Můj praděda byl JuDr., můj děda byl JuDr., můj otec byl JuDr., tak já jsem taky JuDr. bez ohledu na to, zda mi ten titul zákony přísluší. --Silesianus (diskuse) 25. 5. 2012, 16:44 (UTC)

Vědecké hodnosti nikdy dědičné nebyly, vyberte si vhodnější příklad. --Kusurija (diskuse) 25. 5. 2012, 17:45 (UTC)

To vše se zde již řešilo. Titul může odejmout pouze ten, kdo jej udělil, tzn. panovník. A vysvětlujte Švýcarům, že v Česku se tituly zrušily...--Vit001 26. 5. 2012, 05:39 (UTC)

Tituly se nezrušily samy, zrušili je konkrétní lidé. A jak je to s legitimitou jejich rozhodnutí... To jen, aby to nevypadalo, že to Švýcaři jsou nějací, co se jim těžko něco vysvětluje. --Kusurija (diskuse) 26. 5. 2012, 06:19 (UTC)

Panovník byl stát, stát zrušil tituly. Easy. --62.245.103.21 26. 5. 2012, 11:59 (UTC)

„JUDr.“ --62.245.103.21 26. 5. 2012, 11:59 (UTC)

Máme docela zajímavou diskusi. Měli bychom ale dojít k nějakému závěru. Proto dávám návrh: Vyjádřete se prosím k otázce, zda v německém znění jména na začátku článku má nebo nemá být vsuvka "Fürst zu Schwarzenberg". To by bylo jistě z pohledu pana Schwarzenberga samotného korektní. Já hlasuji "pro tuto vsuvku". --Zbrnajsem (diskuse) 26. 5. 2012, 10:45 (UTC)

Proti. --Silesianus (diskuse) 26. 5. 2012, 10:55 (UTC)

• Pro --Yopie (diskuse) 26. 5. 2012, 11:52 (UTC)