Úpa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m napřímení redirectu šablony (data od Dannyho B.); kosmetické úpravy
m →‎Přítoky: lnk Maxův p.
Řádek 51: Řádek 51:
Důležitější přítoky ''(levý/pravý)'' jsou [[Rudný potok]] (L), [[Modrý potok (Krkonoše)|Modrý potok]] (P), [[Zelený potok (Krkonoše)|Zelený potok]] (P), [[Malá Úpa (řeka)|Malá Úpa]] (L), [[Lysečinský potok]] (L), [[Babský potok]] (Trutina) (L), [[Ličná]] (L), [[Rtyňka]] (L), [[Maršovka]] (P), [[Olešnice (přítok Úpy)|Olešnice]] (L) a [[Válovický potok]] (P).
Důležitější přítoky ''(levý/pravý)'' jsou [[Rudný potok]] (L), [[Modrý potok (Krkonoše)|Modrý potok]] (P), [[Zelený potok (Krkonoše)|Zelený potok]] (P), [[Malá Úpa (řeka)|Malá Úpa]] (L), [[Lysečinský potok]] (L), [[Babský potok]] (Trutina) (L), [[Ličná]] (L), [[Rtyňka]] (L), [[Maršovka]] (P), [[Olešnice (přítok Úpy)|Olešnice]] (L) a [[Válovický potok]] (P).


Menšími přítoky ''(levý/pravý)'' v [[Krkonoše|Krkonoších]] jsou např. [[Javoří potok (přítok Úpy)|Javoří potok]] (P), Vavřincův potok (P), Honzův ručej (P), Maxův potok (L), Luční potok (P), Černý potok (P), Modrokamenský potok (P), Černohorský potok (P), Janský potok (P), Kalná (Sejfský potok) (L), Zlatý potok (Sklenářovický potok) (L). V [[Trutnov|Trutnově]] do Úpy přitékají také Zelený potok (L), Kacíř (P), Novodvorský potok (L), Lhotecký potok (L) a Mlýnský potok (P). V Úpici to je Radečka (P), v [[Babiččino údolí|Babiččině údolí]] Slatinský potok (P) a Litobořský potok (P). V jaroměři potom Tůně (P).
Menšími přítoky ''(levý/pravý)'' v [[Krkonoše|Krkonoších]] jsou např. [[Javoří potok (přítok Úpy)|Javoří potok]] (P), Vavřincův potok (P), Honzův ručej (P), [[Maxův potok]] (L), Luční potok (P), Černý potok (P), Modrokamenský potok (P), Černohorský potok (P), Janský potok (P), Kalná (Sejfský potok) (L), Zlatý potok (Sklenářovický potok) (L). V [[Trutnov|Trutnově]] do Úpy přitékají také Zelený potok (L), Kacíř (P), Novodvorský potok (L), Lhotecký potok (L) a Mlýnský potok (P). V Úpici to je Radečka (P), v [[Babiččino údolí|Babiččině údolí]] Slatinský potok (P) a Litobořský potok (P). V jaroměři potom Tůně (P).


== Vodní režim ==
== Vodní režim ==

Verze z 22. 5. 2012, 19:17

Šablona:Infobox řeka

Možná hledáte: ruskou řeku Upa.

Úpa je česká řeka pramenící v Krkonoších 2 km západně od Sněžky, na Bílé louce severně od Studniční hory. Jméno řeky pochází z baltského nebo keltského slova znamenajícího „řeka“. Délka toku je 78,7 km. Plocha povodí měří 513,1 km².

Průběh toku

Sněžka, Úpa a Pec pod Sněžkou

Úpa je se svým prameništěm ve výšce 1432 metrů nad mořem nejvýše pramenící českou řekou, mezi trvalými vodními toky jí odnímá prvenství pouze Pramenný potok[1] pramenící rovněž v Krkonoších. Nedaleko od svého prameniště spadá do Úpské jámy o téměř 400 m. V této části protéká Horním a Dolním úpským vodopádem, kde se do Úpy vlévá Rudný potok, jenž pramení na vrcholu Sněžky. Potom míří k jihu Obřím dolem a Bukovým údolím do známého zimního střediska Pece pod Sněžkou. V Peci se obrací k východu až jihovýchodu ke středisku Velká Úpa. Za Velkou Úpou se obrací k jihovýchodu a přibírá zleva řeku Malou Úpu, pod Hrádkem se dostává do Temného Dolu a následně do Horního Maršova, kde přibírá Lysečinský potok (573,8 m n. m.) a otáčí se k jihu směrem k Dolnímu Maršovu a městu Svoboda nad Úpou.

Pod Svobodou opouští Úpa geomorfologický celek Krkonoše a dostává se do Krkonošského podhůří, konkrétně do Mladobucké vrchoviny. V Mladých Bukách opouští Úpa definitivně ochranné pásmo Krkonošského národního parku a otáčí se k jihovýchodu k největšímu městu na jejím toku – Trutnovu. Vstupuje tak do Trutnovské pahorkatiny. V Trutnově se na čtyři kilometry obrací k severovýchodu a u Elektrárny Poříčí, kde přibírá zleva Ličnou, opět mění směr k jihovýchodu. Protéká Bohuslavicemi, pod kterými velkým obloukem obtéká ostroh, dosahuje 39. kilometru a dostává se tak do své druhé poloviny. Protéká Suchovršicemi a ve městě Úpici přibírá zleva říčku Rtyňku. Zde údolí Úpy opouští silnice I/14, která ji doprovází z Mladých Buků. V Havlovicích přibírá Úpa zprava Maršovku, míjí místo bývalého Regnerova mlýna, kde se narodil Josef Regner (17941852), postava pátera Havlovického v Jiráskově (18511930) románu U nás. Do těchto míst zasadil svou postavu havlovického vodníka z Devatera pohádek Karel Čapek (18901938).

Úpa u Jaroměře v zimě

Od Havlovic, kde vstupuje do Kocléřovského hřbetu po Českou Skalici, je údolí Úpy nazýváno Babiččiným údolím podle Babičky – známého díla Boženy Němcové (18201862). Božena Němcová zde jako Barunka Panklová strávila své dětství. Na levém břehu Úpy mezi Havlovicemi a Ratibořicemi leží tři ruiny středověkých hradů – Vízmburku, Červené hory a Rýzmburku. Pod Boušínem se Úpa klikatí a pod Slatinským mlýnem je Babiččino údolí chráněno jako Národní přírodní památka Babiččino údolí. V této části se nacházejí známá místa jako je Staré bělidlo, Viktorčin splav, zámek Ratibořice. V dolní části u Vilémova mostu přibírá Úpa vody Olešnice, kousek proti proudu odvádí část vody z řeky asi dvoukilometrový kanál zásobující vodní nádrž Rozkoš. Avšak voda z přehrady se již do Úpy nevrací, ale vytéká do rozšířeného koryta potoka Rozkoš, který ústí do Metuje. Voda pokračující korytem Úpy se s tou z přehrady opět setkává až v Labi, do kterého Metuje spolu s Úpou v Jaroměři, zhruba kilometr od sebe ústí.

Od Ratibořic teče Úpa k jihozápadu, opouští Krkonošské podhůří a Krkonošsko-jesenickou soustavu a vtéká do celku Orlická tabule, která je součástí České tabule, u Velkého Třebešova přibírá zprava Valovický potok, protéká pod Doubravicemi a Zvolí. Ze Zvole teče pod zvolskou strání, kde naposledy zrychlí svůj tok peřejemi a u Jaroměře končí Úpa svou pouť a ústí ve 250 m n. m. zleva do Labe, její vody jsou odváděny do Severního moře.

Lokality

Viktorčin splav v Babiččině údolí mezi Ratibořicemi a Žernovem

Z významnějších lokalit leží na toku Úpy Pec pod Sněžkou, Svoboda nad Úpou, Trutnov, Úpice, Babiččino údolíČeská Skalice, Zvole, Jaroměř.

Přítoky

Důležitější přítoky (levý/pravý) jsou Rudný potok (L), Modrý potok (P), Zelený potok (P), Malá Úpa (L), Lysečinský potok (L), Babský potok (Trutina) (L), Ličná (L), Rtyňka (L), Maršovka (P), Olešnice (L) a Válovický potok (P).

Menšími přítoky (levý/pravý) v Krkonoších jsou např. Javoří potok (P), Vavřincův potok (P), Honzův ručej (P), Maxův potok (L), Luční potok (P), Černý potok (P), Modrokamenský potok (P), Černohorský potok (P), Janský potok (P), Kalná (Sejfský potok) (L), Zlatý potok (Sklenářovický potok) (L). V Trutnově do Úpy přitékají také Zelený potok (L), Kacíř (P), Novodvorský potok (L), Lhotecký potok (L) a Mlýnský potok (P). V Úpici to je Radečka (P), v Babiččině údolí Slatinský potok (P) a Litobořský potok (P). V jaroměři potom Tůně (P).

Vodní režim

Průměrný průtokústí 6,99 m³/s.

Využití

Čistá horní Úpa

V roce 2007 byl představen projekt „Čistá horní Úpa“, který by měl ovlivnit čistotu vody v Úpě. Projekt zahrnuje opravy stávající a zbudování nové kanalizační sítě, kterou by měla doprovázet modernizace a intenzifikace čistírny odpadních vod v Bohuslavicích nad Úpou. Na novou kanalizační síť budou napojeny obce Horní Maršov, Janské Lázně, Svoboda nad Úpou, Mladé Buky a Trutnov.[2]

Odkazy

Úpa na OpenStreetMap

Literatura

  • FETTERS, Aleš. Hydronymie povodí řeky Úpy. In: Krkonoše-Podkrkonoší. Redakce Jiří Švec, Vladimír Wolf. Svazek 8. Trutnov: Muzeum Podkrkonoší Trutnov, 1989. 338 s. S. 241–268. 

Reference

  1. PILOUS, Vlastimil. Pramenný důl – údolí, které mělo vypadat jinak aneb zapomenutý důl. Krkonoše. Září 1997, roč. XXX, čís. 9, s. 16–18. 
  2. http://www.cistahorniupa.cz/ – stránky projektu „Čistá horní Úpa“

Související články

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Úpa na Wikimedia Commons