Marijsko: Porovnání verzí
m fix jazyka refu |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
| čas = [[UTC+4]]<ref name="Постановление">{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |odkaz na autora =|titul = Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 |url = http://government.ru/gov/results/16355/|datum vydání = 2011-08-31|datum aktualizace =|datum přístupu =2012-03-11|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = rusky}}</ref> |
| čas = [[UTC+4]]<ref name="Постановление">{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |odkaz na autora =|titul = Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 |url = http://government.ru/gov/results/16355/|datum vydání = 2011-08-31|datum aktualizace =|datum přístupu =2012-03-11|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = rusky}}</ref> |
||
}} |
}} |
||
[[Image:MariEl03.png|thumb|250px|right]] |
|||
'''Marij El''' (Марий Эл), dříve též '''Marijsko''', je republika na východě evropské části [[Rusko|Ruska]]. |
'''Marij El''' (Марий Эл), dříve též '''Marijsko''', je republika na východě evropské části [[Rusko|Ruska]]. |
||
Verze z 20. 5. 2012, 15:18
Marij El (Марий Эл), dříve též Marijsko, je republika na východě evropské části Ruska.
Zeměpis
Marij El leží na Volze východně od Nižněnovgorodské oblasti západně od Tatarstánu, na jihu sousedí s Čuvašskem.
Obyvatelstvo
Původním národem jsou Marijci. Marijci tvořili při Sčítání 2002 312 178 (= 42,88 % populace) obyvatel. 345 513 (= 47,46 %) lidí z 727 979 osob byli Rusové, 43 377(= 5,96 %) Tataři, 7 418 (= 1,02 %) Čuvaši a 5 097(= 0,70 %) Ukrajinci. Úředními jazyky jsou dva dialekty marijštiny a ruština. V náboženství převládá ruská pravoslavná církev (66 obcí), dále jsou zastoupeni příslušníci pohanského polyteistického náboženství (3 komunity), islámu (14 obcí) a protestanství (42 obcí).
Administrativní členění
(Obyvatelé 1. ledna 2005)
Městský okres | obyvatelé | městské osídlení | venkovské osídlení | |
---|---|---|---|---|
Joškar-Ola | 278 388 | 253 407 | 24 981 | |
Kozmoděmjansk | 22 679 | 22 679 | --- | |
Volžsk | 58 046 | 58 046 | --- | |
Rajon | obyvatelé | městské osídlení | venkovské osídlení | sídlo správy |
Gornomari | 28 390 | --- | 28 390 | Kozmoděmjansk |
Jurino | 10 849 | 3 950 | 6 899 | Jurino |
Kilemary | 13 790 | 4 005 | 9 785 | Kilemary |
Kuženěr | 16 228 | 5 854 | 10 374 | Kuženěr |
Mari-Turek | 24 505 | 5 965 | 18 540 | Mari-Turek |
Medveděvo | 53 851 | 20 920 | 32 931 | Medveděvo |
Morki | 34 422 | 9 795 | 24 627 | Morki |
Novyj Torjal | 17 810 | 6 940 | 10 870 | Novyj Torjal |
Oršanka | 15 709 | 6 907 | 8 802 | Oršanka |
Paraňga | 17 553 | 6 667 | 10 886 | Paraňga |
Sernur | 25 014 | 9 082 | 15 932 | Sernur |
Sovetskij | 30 390 | 10 619 | 19 771 | Sovetskij |
Zvenigovo | 45 468 | 23 020 | 22 448 | Zvenigovo |
Volžsk | 23 758 | 4 217 | 19 541 | Volžsk |
Města
V Marij El představuje hlavní město Joškar-Ola (255 000 obyvatel) jediné velké město. Jen dvě další města mají přes 20 000 obyvatel – Volžsk a Kozmoděmjansk.
Města (k 1. lednu 2005)
město | ruské jméno | marijské jméno | počet obyvatel |
---|---|---|---|
Joškar-Ola | Йошкар-Ола | Йошкар-Ола / Joškar-Ola | 253 407 |
Volžsk | Волжск | Юлсер-Ола / Julser-Ola | 58 046 |
Kozmoděmjansk | Козьмодемьянск | Цӹкмӓ / Cÿkmä | 22 679 |
Medveděvo | Медведево | Маскасола / Maskasola | 16 606 |
Zvenigovo | Звенигово | Провой / Provoj | 12 455 |
Sovetskij | Советский | У Роҥго / U Roňgo | 10 619 |
Morki | Морки | Морко / Morko | 9 795 |
Sernur | Сернур | Шернур / Šernur | 9 082 |
Krasnogorskij | Красногорский | Лушмара / Lušmara | 7 008 |
Novyj Torjal | Новый Торъял | У Торъял / U Torjal | 6 940 |
Oršanka | Оршанка | Öрша / Örša | 6 907 |
Paraňga | Параньга | Поранча / Poranča | 6 667 |
Mari-Turek | Мари-Турек | Марий Тӱрек / Marij Türek | 5 965 |
Kuženěr | Куженер | Кужэҥер / Kužeňer | 5 854 |
Krasnookťabrskij | Краснооктябрьский | – | 4 314 |
Privolžkij | Приволжский | – | 4 217 |
Kilemary | Килемары | Кӹлемар / Kilemar | 4 005 |
Jurino | Юрино | Йӱрны / Jürny | 3 950 |
Suslonger | Суслонгер | Суслэҥер / Susleňer | 3 557 |
Dějiny
Oblast, kterou obývali Marijci, byla dlouhou dobu rozdělena mezi Kazaňský chanát a Rusko, tudíž byla pod vlivem islámu i ruské pravoslavné církve. Během 16. století se definitivně stala součástí Ruska. V roce 1936 byla vytvořena Čeremissiská autonomní socialistická sovětská republika (ASSR), od roku 1991 Republika Marij El.
Politika
Marij El je prezidentská republika. Hlavou státu je Leonid Igorjevič Markelov.
V parlamentu jsou zastoupeny 4 politické strany. Dávají Marijcům jen malé politické zastoupení. Jejich nejdůležitější stranou je Marij Ušem.
Ekonomika
Marij El leží v zalesněné oblasti (tajga), 57 % jeho rozlohy zabírají lesy. Nejdůležitějšími odvětvími tak jsou lesnictví a dřevozpracující průmysl. Další místní ekonomická odvětví jsou strojírenství a elektrotechnika.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- (rusky) Oficiální stránky republiky Marij El
- Marij El: poslední místo v Evropě, kde žijí pohané – iDNES.cz, 4. 7. 2009
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marij El na Wikimedia Commons