Skrbenští z Hříště: Porovnání verzí
→Literatura: +lit. |
m napřímení odkazu |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
Ota koncem 18. století založil větev rodu v [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousku]]. |
Ota koncem 18. století založil větev rodu v [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousku]]. |
||
[[Lev Skrbenský z Hříště]] ([[1863]]–[[1920]]) po studiích na [[ |
[[Lev Skrbenský z Hříště]] ([[1863]]–[[1920]]) po studiích na [[Řád svatého Benedikta|benediktinském]] gymnáziu vystudoval práva v [[Innsbruck]]u, poté vystudoval teologii v [[Řím]]ě a [[Olomouc]]i. Od roku [[1899]] vykonával po sedmnáct let úřad pražského arcibiskupa, od roku [[1916]]–[[1920]] sloužil jako olomoucký arcibiskup. V roce [[1901]] jej [[papež]] jmenoval kardinálem. |
||
Na českém území žili ještě v polovině 20. století, v současnosti pravděpodobně rod dál existuje na [[Malta|Maltě]]. |
Na českém území žili ještě v polovině 20. století, v současnosti pravděpodobně rod dál existuje na [[Malta|Maltě]]. |
||
Verze z 17. 5. 2012, 00:43
Skrbenští z Hříště jsou starý moravský panský rod. V 16. století začali svůj Predikát odvozovat podle vsi Skrbeň a přídomek od tvrze Hříště na Olomoucku.
Historie
V některých pramenech se uvádí jako předek rodu přísedící zemského práva v Olomouci Jaroslav z Hříště. Ovšem přídomek z Hříště převzal až v roce 1532 Jan, který zplodil čtyři syny. Jeden z nich, Jan, ochraňoval jednotu bratrskou a stal se direktorem za rytířský stav. Po stavovském povstání emigroval. Další dva synové zemřeli bezdětní. Dědice měl pouze poslední syn Jaroslav, kterému patřilo hošťálovské panství, dále získal statky na Těšínsku, Fulnek či Dřevohostice.
Nejvyšší zemský soudce v těšínském knížectví, Jan mladší Skrbenský z Hříště, povýšil v roce 1658 do panského stavu. Potomci jeho bratra Bernarda se přestěhovali do Slezska. Příslušníci rodu působil většinou jako hejtmané, komoří či soudci na Těšínsku. Karel Leopold padl v bitvě u Kolína v roce 1757.
Ota koncem 18. století založil větev rodu v Dolním Rakousku.
Lev Skrbenský z Hříště (1863–1920) po studiích na benediktinském gymnáziu vystudoval práva v Innsbrucku, poté vystudoval teologii v Římě a Olomouci. Od roku 1899 vykonával po sedmnáct let úřad pražského arcibiskupa, od roku 1916–1920 sloužil jako olomoucký arcibiskup. V roce 1901 jej papež jmenoval kardinálem.
Na českém území žili ještě v polovině 20. století, v současnosti pravděpodobně rod dál existuje na Maltě.
Erb
Nejprve nosili jednoduchý stříbrný štít s černým pruhem – heraldický kůl. Po povýšení do panského stavu přidali po obou stranách kůlu zlaté zrcadlo s jedenácti černými pštrosími péry.
Příbuzenstvo
Spojili se s pány ze Zástřizl či ze Stillfriedu.
Odkazy
Literatura
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Skrbenští z Hříště, s. 142.
- MAŠEK, Petr. Modrá krev. 3. upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 330 s. ISBN 80-2041049-8. S. 161-162.
- STIBOR, Jiří; FUKALA, Radek; TRAPL, Miloš. Skrbenští z Hřiště. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 4. Opava ; Ostrava: Optys ; Ostravská univerzita, 1995. ISBN 80-85819-45-7. S. 118-125.