San Gimignano: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 12. 5. 2012, 11:58

San Gimignano je město v Itálii, v oblasti Toskánsko a provincii Siena. San Gimignano je proslulé svou téměř jednotnou zástavbou středověké architektury a svými 15 věžmi. Tato stará část města na náhorní plošině je od roku 1990 zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Historie

Dějiny tohoto toskánského městečka začínají asi ve 4. století př. n. l. založením etruské osady, pojmenované Velathri podle bohyně lesů. Z této doby se v muzeu dochovaly kamenné fragmenty etruských sarkofágů.

V období antického Říma bylo založeno sídlo jménem Silvia, jež v období stěhování národů obsadili Langobardové. Pozůstatky jejich osady byly nalezeny v hradu Castel'Vecchio. Nynější jméno město získalo až v 10. století, podle jedné verze legendy je pojmenoval na své misijní cestě Sigericus, arcibiskup z Canterbury mezi lety 990-994. Podle druhé verze jde o patrocinium Svatého Gemignana, biskupa modenského, který za ostrogótských válek (5. století) zachránil město před vojsky barbarských Hunů pod vedením krále Attily.

Roku 998 byla osada opevněna hradební zdí a svou rezidenci (hrad) si zde vybudoval biskup z Volterry. Zásadní hospodářský, obchodní a politický rozvoj města nastal kolem poloviny 12. století, kdy se městečko stalo důležitou křižovatkou na cestách z Pisy a Sieny. Bohatlo díky výhodné poloze na Via Francigena, obchodní spojnici mezi Itálií a Francií), pěstování šafránu, vinné révy odrůdy Vernaccia a dalších plodin. Roku 1199 město vyhlásilo svou nezávislost na volterrském biskupovi. V čele správy stály politické strany guelfů a ghibellinů, v době krvavých bojů od 13. do 14. století reprezentované zejména rodinami papežských přívrženců Ardinghelli a a císařskými straníkySalvucci. Roku 1261 v bitvě o Montaperti zvítězili ghibellini za pomoci Florencie a Sieny. Další boje ukončil roku 1348 mor, který zdecimoval počet obyvatelstva San Gimignana natolik, že se město spontánně přidalo do svazku měst podřízených Florencii. Konec samostatnosti přinesl ovšem San Gimignanu obchodní restrikce, které také ruinovaly export. Floreňťané svou nadvládu upevnili stavbou pevnosti Rocca.

Šlechtické rodiny vystavěly kromě kostelů honosné paláce a hranolové obranné věže. Ve 14. století zde stálo 72 věží a za každou zbouranou byl vlastník povinen postavit věž novou. Tak se dodnes dochovalo 15 věží. V době gotiky a počátků renesance do konce 15. století vznikla většina uměleckých památek.

Hospodářství města postupně upadalo, zůstalo střediskem zemědělství a nezachytilo nástup průmyslu. Díky tomu si zachovalo urbanistické jádro v nezměněné gotické podobě, bez pozdějších přístaveb. Ve 20. století se stalo vyhledávaným turistickým cílem.

Pamětihodnosti

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, zvaná Collegiata
Palazzo Communale = Palazzo nuovo del Podesta - nová radnice
Palazzo vecchio del Podesta - stará radnice, později užívaná jako městské vězení a v 16. století adaptovaná na divadlo
Městské opevnění, má čtyři brány (Porta San Giovanni, Porta San Matteo, Porta San Jacopo, Porta delle Fonti), jednu baštu(Bastione San Francesco) a dva trakty hradebních zdí

a bašty

Paláce a věže: Palazzo Baccinelli, Cortesi, Ficarelli, Franzesi, Ceccarelli, Lucii, Mangani, Razzi, Talei Franzesi, Tamburini, Tinacci, Tortoli-Treccani, Useppi, Vichi
Palazzo Pratellesi: palác nejvýznamnější rodiny s gotickými freskami ze 14. století, autor Vincenzo Tamagni
Kostel sv. Augustina, gotická stavba s bohatými freskami: kapli sv. Bartoloměje vymaloval Benedetto da Maiano, výjevy ze života sv. Augustina maloval Benozzo Gozzoli, další fresky či deskové obrazy malovali Piero del Pollaiolo, Pier Francesco Fiorentino, Vincenzo Tamagni a Sebastiano Mainardi.
Piazza della Cisterna - hlavní (horní) náměstí s kašnou kryjící cisternu, ve středověku jedinou městskou zásobárnu pitné vody
Zrušený románský kostel sv. Františka
Rocca, zřícenina hradu s průchozími hradbami, odkud je krásná vyhlídka

Collegiata - Bazilika Nanebevzetí Panny Marie kolegiátní kapituly

Dominanta a nejvýznamnější chrámová stavba ve městě, trojlodní bazilika s věží patří k nejkrásnějším příkladům románské architektury v Toskánsku. Byla vysvěcena 21. prosince 1148 papežem Evženem III, přestavby a zařízení inetriéru pocházejí z doby gotické.

Interiér baziliky: kaple je na severní a jižní stěně vyzdoben ve třech pásech dvěma cykly fresek s náměty ze Starého a Nového zákona a na západní stěně freskou Utrpení sv. Šebestiána z 15. století. K proslulým výjevům patří Stvoření Adama, Vyhnání z ráje či Opilý Noe vysmívaný vlastními syny. Autory fresek jsou Benozzo Gozzoli, Bartolo di Fredi a Taddeo di Bartolo. Autory sochařské výzdoby jsou Giuliano a Benedetto da Maiano, dřevěnou skupinu Zvěstování z doby kolem roku 1410 řezal Jacopo della Quercia.

Na jižní straně baziliky je přistavěna kaple Sv. Finy s mramorovou tumbou náhrobku této svaté panny mučednice a patronky (nahoře v nástavci oltáře), s gotickou stříbrnou relikviářovou bustou na její lebku (uprostřed oltáře ve výklenku) a s novodobým modelem mrtvého těla v zasklené vitríně pod oltářem. Nástěnné malby ilustrující život sv. Finy provedl Domenico Ghirlandaio.

Radnice - Palazzo Comunale

V paláci postaveném v roce 1323, sídlila městská rada. Palác má ze strážních důvodů nejvyšší věž Torre Grossa ve městě. Postavit vyšší věž bylo šlechtě zakázáno. V Palazzo comunale dnes sídlí Museo civico - Městské muzeum. Dochovala se zde Dantova pamětní místnost, která připomíná umělcův krátký pobyt roku 1300 jako "vyslance Florencie" freskami, z nichž si největší pozornost zaslouží Maesta - trůnící Panna Marie s Jezulátkem mezi světci a osobnostmi, kterou namaloval v polovině 14. století Lippo Memmi na motivy fresky Martiniho z radnice v Sieně.

== Museo d'arte sacra - muzeum chrámového umění Z bohatých sbírek vynikají románský dřevěný krucifix typu Volto santo, gotický oltářní kříž, liturgické a kultovní předměty.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Galerie

Pohled z velké věže
Pohled k věžím
Torre grossa
Torri dei Salvucci

San Francesco
Piazza della cisterna
San Pietro, fresky
Porta San Giovanni

Externí odkazy

Galerie San Gimignano na Wikimedia Commons

@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 '''San Gimignano''' je [[město]] v [[Itálie|Itálii]], v oblasti [[Toskánsko]] a [[provincie Siena|provincii Siena]].
-San Gimignano je proslulé svou jednotnou [[středověk]]ou [[architektura|architekturou]] a svými 15 [[věž]]mi.
+San Gimignano je proslulé svou téměř jednotnou zástavbou [[středověk]]é [[architektura|architektury]] a svými 15 [[věž]]mi. Tato stará část města na náhorní plošině je od roku [[1990]] zapsána na [[světové dědictví|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]].
-Stará část města je od roku [[1990]] zapsána na [[světové dědictví|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]].
 == Historie ==
-Příběh tohoto toskánského městečka začíná ve [[4. století př. n. l.]], kdy byla na místě, kde se nyní San Gimignano nalézá, založena [[Etruskové|etruská]] osada, pojmenovaná Velathri podle bohyně lesů. Za dob antického [[Řím]]a bylo známé jako Silvia. Své nynější jméno získalo až později, podle Svatého Gemignana, biskupa [[Modena|modenského]], který za [[ostrogóti|ostrogótských válek]] ([[6. století]]) zachránil město před řáděním barbarského krále [[Totila|Totily]].
+Dějiny tohoto toskánského městečka začínají asi ve [[4. století př. n. l.]] založením [[Etruskové|etruské]] osady, pojmenované [[Velathri]] podle bohyně lesů. Z této doby se v muzeu dochovaly kamenné fragmenty etruských sarkofágů.
+V období antického [[Řím]]a bylo založeno sídlo jménem [[Silvia]], jež v období stěhování národů obsadili Langobardové. Pozůstatky jejich osady byly nalezeny v hradu [[Castel'Vecchio]].
-Ještě v [[11. století]] bylo San Gimignano pouhá vesnička sestávající ze 4 domů, ale už o sto let později se z něj stala ([[1199]]) městská komuna.
+Nynější jméno město získalo až v 10. století, podle jedné verze legendy je pojmenoval na své misijní cestě Sigericus, arcibiskup z Canterbury mezi lety 990-994. Podle druhé verze jde o patrocinium Svatého Gemignana, biskupa [[Modena|modenského]], který za [[Ostrogóti|ostrogótských válek]] ([[5. století]]) zachránil město před vojsky barbarských Hunů pod vedením krále [[Attila|Attily]].
-Město získalo své bohatství díky výhodné poloze (nacházelo se totiž na Via Francigena, obchodní spojnici mezi [[Italie|Itálií]] a [[Francie|Francií]]), pěstování [[šafrán]]u a také [[vinná réva|vinné révy]] – odrůdy Vernaccia.
-Jednotlivé šlechtické rody stavěly nejen honosné [[palác]]e, ale také obranné věže – ve [[14. století]] jich zde stálo přes 70. Do dnešních dob se dochovalo 15.
-V této době také vznikla většina uměleckých děl nacházejících se ve městě.
+Roku 998 byla osada opevněna hradební zdí a svou rezidenci (hrad) si zde vybudoval biskup z [[Volterra|Volterry]]. Zásadní hospodářský, obchodní a politický rozvoj města nastal kolem poloviny [[12. století]], kdy se městečko stalo důležitou křižovatkou na cestách z Pisy a Sieny. Bohatlo díky výhodné poloze na Via Francigena, obchodní spojnici mezi [[Italie|Itálií]] a [[Francie|Francií]]), pěstování [[šafrán]]u,  [[vinná réva|vinné révy]] odrůdy Vernaccia a dalších plodin.
-[[14. století]] bylo také ve znamení krvavých půtek mezi [[Guelfové a ghibellini|guelfy]] z rodiny Ardinghelli (na straně papeže) a [[Guelfové a ghibellini|ghibellinskými]] (procísařskými) Salvuccii. Po téměř 100 letech bojů požádalo město o pomoc [[Florencie|Florencii]]. Florenťané přišli, nastolili pořádek, ale už neodešli. Sangimignanští měšťané snášeli nadvládu Florencie těžce. Nejvíce je zkrušily [[obchod]]ní [[restrikce]], které také zruinovaly [[export]]. Aby zlomili jakýkoli odpor, postavili Floreňťané [[Pevnost (stavba)|pevnost]] Rocca.
+Roku [[1199]] město vyhlásilo svou nezávislost na volterrském biskupovi. V čele správy stály politické strany guelfů a ghibellinů, v době krvavých bojů od 13. do 14. století reprezentované zejména rodinami papežských přívrženců [[Ardinghelli]] a a císařskými straníky[[Salvucci]]. Roku 1261 v bitvě o Montaperti zvítězili ghibellini za pomoci Florencie a Sieny. Další boje ukončil roku 1348 mor, který zdecimoval počet obyvatelstva San Gimignana natolik, že se město spontánně přidalo do svazku měst podřízených Florencii. Konec samostatnosti přinesl ovšem San Gimignanu [[obchod]]ní [[restrikce]], které také ruinovaly [[export]]. Floreňťané svou nadvládu upevnili stavbou [[Pevnost (stavba)|pevnosti]] Rocca.
+Šlechtické rodiny vystavěly kromě kostelů honosné [[palác]]e a hranolové obranné věže. Ve [[14. století]] zde stálo 72 věží a za každou zbouranou byl vlastník povinen postavit věž novou. Tak se dodnes dochovalo 15 věží. V době gotiky a počátků renesance do konce 15. století vznikla většina uměleckých památek.
-Město postupně upadalo. Ironií osudu je, že právě proto se město zachovalo v nezměněné [[gotika|gotické]] podobě, bez pozdějších přístaveb. Ve [[20. století]] se stalo vyhledávaným [[turistika|turistickým]] cílem.
+Hospodářství města postupně upadalo, zůstalo střediskem zemědělství a nezachytilo nástup průmyslu. Díky tomu si zachovalo urbanistické jádro v nezměněné [[gotika|gotické]] podobě, bez pozdějších přístaveb. Ve [[20. století]] se stalo vyhledávaným [[turistika|turistickým]] cílem.
 == Pamětihodnosti ==
-* Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
+* Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, zvaná [[Collegiata]]
-* Palazzo Communale
+* Palazzo Communale = Palazzo nuovo del Podesta - nová radnice
+* Palazzo vecchio del Podesta - stará radnice, později užívaná jako městské vězení a v 16. století adaptovaná na divadlo
-* Městské opevnění, tři brány a bašty
+* Městské opevnění, má čtyři brány (Porta San Giovanni, Porta San Matteo, Porta San Jacopo, Porta delle Fonti), jednu baštu(Bastione San Francesco) a dva trakty hradebních zdí
-* Paláce a věže
+ a bašty
-* Piazza della Cisterna
+* Paláce a věže: Palazzo Baccinelli, Cortesi, Ficarelli, Franzesi, Ceccarelli, Lucii, Mangani, Razzi, Talei Franzesi, Tamburini, Tinacci, Tortoli-Treccani, Useppi, Vichi
-* Palazzo del Podesta
+* Palazzo Pratellesi: palác nejvýznamnější rodiny s gotickými freskami ze 14. století, autor Vincenzo Tamagni
-* Zrušený románský kostel San Francesco
+* Kostel [[Chiesa di Sant'Agostino|sv. Augustina]], gotická stavba s bohatými freskami: kapli sv. Bartoloměje vymaloval Benedetto da Maiano, výjevy ze života sv. Augustina maloval Benozzo Gozzoli, další fresky či deskové obrazy malovali Piero del Pollaiolo, Pier Francesco Fiorentino, Vincenzo Tamagni a Sebastiano Mainardi.
-* Rocca, zřícenina hradu s krásnou vyhlídkou
+* Piazza della Cisterna - hlavní (horní) náměstí s kašnou kryjící cisternu, ve středověku jedinou městskou zásobárnu pitné vody
+* Zrušený románský kostel [[San Francesco|sv. Františka]]
+* Rocca, zřícenina hradu s průchozími hradbami, odkud je krásná vyhlídka
  [[Soubor:SGDuomo.jpg|thumb|left|fasáda baziliky]]
-== Bazilika Nanebevzetí Panny Marie ==
+== [[Collegiata - Bazilika Nanebevzetí Panny Marie]] kolegiátní kapituly ==
-Trojlodní bazilika s věží patří k nejkrásnějším příkladům [[románská architektura|románské architektury]] v Toskánsku. Byla [[svěcení|vysvěcena]] [[21. prosinec|21. prosince]] [[1148]] [[papež]]em [[Evžen III.|Evženem III]] a upravena v době gotické. [[Interiér]] [[bazilika|baziliky]] je na severní a jižní stěně vyzdoben ve třech pásech dvěma cykly  [[fresky|fresek]] s náměty ze Starého a Nového zákona a na západní stěně freskou Utrpení sv. Šebestiána z 15. století.
+Dominanta a nejvýznamnější chrámová stavba ve městě, trojlodní bazilika s věží patří k nejkrásnějším příkladům [[románská architektura|románské architektury]] v Toskánsku. Byla [[svěcení|vysvěcena]] [[21. prosinec|21. prosince]] [[1148]] [[papež]]em [[Evžen III.|Evženem III]], přestavby a zařízení inetriéru pocházejí z doby gotické.
+[[Interiér]] [[bazilika|baziliky]]: kaple  je na severní a jižní stěně vyzdoben ve třech pásech dvěma cykly  [[fresky|fresek]] s náměty ze Starého a Nového zákona a na západní stěně freskou Utrpení sv. Šebestiána z 15. století.
 K proslulým výjevům patří Stvoření Adama, Vyhnání z ráje či Opilý Noe vysmívaný vlastními syny.
-Autory fresek jsou  [[Benozzo Gozzoli]], [[Bartolo di Fredi]] a [[Taddeo di Bartolo]].
+Autory fresek jsou  [[Benozzo Gozzoli]], [[Bartolo di Fredi]] a [[Taddeo di Bartolo]]. Autory sochařské výzdoby jsou [[Giuliano a Benedetto da Maiano]], dřevěnou skupinu Zvěstování z doby kolem roku 1410 řezal [[Jacopo della Quercia]].
-Na jižní straně baziliky je situována [[Capella della Sta Fina|kaple Sv. Finy]] s mramorovou tumbou náhrobku této svaté panny mučednice a patronky (nahoře v nástavci oltáře), s gotickou stříbrnou relikviářovou bustou na její lebku (uprostřed oltáře ve výklenku) a s novodobým modelem mrtvého těla v zasklené vitríně pod oltářem. Nástěnné malby ilustrující život sv. Finy provedl [[Domenico Ghirlandaio]].
+Na jižní straně baziliky je přistavěna [[Capella della Santa Fina|kaple Sv. Finy]] s mramorovou tumbou náhrobku této svaté panny mučednice a patronky (nahoře v nástavci oltáře), s gotickou stříbrnou relikviářovou bustou na její lebku (uprostřed oltáře ve výklenku) a s novodobým modelem mrtvého těla v zasklené vitríně pod oltářem. Nástěnné malby ilustrující život sv. Finy provedl [[Domenico Ghirlandaio]].
-== Palazzo Comunale ==
+== Radnice - [[Palazzo Comunale]] ==
 [[Soubor:sg_palazzo.jpg|thumb|Palazzo Comunale]]
+V paláci postaveném v roce [[1323]], sídlila městská rada. Palác má ze strážních důvodů nejvyšší věž [[Torre Grossa]] ve městě. Postavit vyšší věž bylo šlechtě zakázáno. V Palazzo comunale dnes sídlí [[Museo civico]] - Městské muzeum.
-V tomto paláci, postaveném v roce [[1288]], sídlila městská rada. Tento palác má také nejvyšší věž ve městě. Postavit si vyšší byl zločin. V paláci se nachází také [[Dante Alighieri|Dantova]] místnost, která připomíná umělcův krátký pobyt ve městě. Je vyzdobena freskami, z nichž si největší pozornost zaslouží Menší Maesta ze [[14. století]] od [[Lippo Memmi|Lippa Memmiho]], která napodobuje [[Simone Martini|Martiniho]] fresku na [[radnice|radnici]] v [[Siena|Sieně]]. V prostorách paláce se dnes nachází městské [[muzeum]].
+Dochovala se zde [[Dante Alighieri|Dantova]] pamětní místnost, která připomíná umělcův krátký pobyt roku 1300 jako "vyslance Florencie"  freskami, z nichž si největší pozornost zaslouží [[Maesta]] - trůnící Panna Marie s Jezulátkem mezi světci a osobnostmi, kterou namaloval v polovině [[14. století]] [[Lippo Memmi]] na motivy fresky [[Simone Martini|Martiniho]] z [[radnice]] v [[Siena|Sieně]].
+== [[Museo d'arte sacra - muzeum chrámového umění]]
+Z bohatých sbírek vynikají románský dřevěný krucifix typu Volto santo, gotický oltářní kříž, liturgické a kultovní předměty.
 == Vývoj počtu obyvatel ==