Erhart ze Skal: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 12. 5. 2012, 10:59

Erhart ze Skal byl moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů z Kunštátu, nejvýznamnější člen stařechovicko-skalské větve.

Jeho otcem byl Archleb ze Stařechovic, který se uvádí mezi roky 1347-1388. První písemná zmínka o Erhartovi ze Skal pochází z roku 1379, kdy byl ženatý s Markétou. Pravděpodobně roku 1384 obdržel od otce hrad Skály, který nebyl ještě dostavěn. V roce 1387 propukly na Moravě nepokoje a roku 1388 byl uzavřen landfrýd, ke kterému se připojil na jednom z čelních míst i Erhart ze Skal. O rok později Erhart zasedal u zemského soudu v Olomouci. V roce 1391 prodal svoji rodnou tvrz ze vsí Stařechovice svému příbuznému Erhartovi staršímu z Kunštátu a bydlel již pouze na hradě Skály. Ovdověl, podruhé se oženil a roku 1392 nechal zapsat věno své druhé manželce Kunce.

V době moravských markraběcích válek se postavil na stranu markraběte Jošta. V březnu roku 1396 svěřil Erhartovi olomoucký biskup Mikuláš z Riesenburka správu a obranu hradu Blansek a panství blanenského. Roku 1398 Erhart poprvé vystoupil jako nejvyšší sudí brněnské cúdy. V tomto období mu zemřela i druhá žena a Erhart se oženil potřetí, tentokráte si vzal Elišku z Bučovic. Erhart se nadále velmi aktivně zúčastnil bojů proti přívržencům mladšího moravského markraběte Prokopa. Roku 1401 velel oddílům brněnských měšťanů při dobývání Šlapanic, dále se mu podařilo dobýt hrad Lelekovice, který později získal jako odměnu za věrné služby. Tvrdě vystupoval proti Prokopovým hlavním hejtmanům, kterými byli Jan Sokol z Lamberka a jeho vzdálený příbuzný Hynek I. Suchý Čert z Kunštátu a Jevišovic.

V roce 1406 po dlouhé době zasedaly opět zemské soudy a Erhart se znovu účastnil zasedání v Brně a Olomouci jako nejvyšší sudí. Přesto nepokoje na Moravě neutichly a skončily až roku 1412, kdy byl v Brně sepsán nový landfrýd. Erhart ze Skal využil zasedání zemského soudu a nechal si do zemských desk zapsat Lelekovice, pustý hrad Plankenberk s Biskupicemi a Březinkou, které dříve obdržel od markraběte Jošta. V květnu roku 1415 se Erhart ze Skal účastnil mimořádného sněmu v Brně, který byl reakcí na zostření Husova žaláře. V prosinci téhož roku se Erhart ze Skal uvádí jako mrtvý.

Erhartem ze Skal vymřela po meči stařechovicko-skalská větev rodu pánů z Kunštátu. Erhart kromě vdovy po sobě zanechal pouze nezaopatřené dcery Žofku a Aničku, nejstarší dcera Jitka byla provdána už roku 1407.

Literatura

PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 705 s. ISBN 80-7106-683-4.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Erhart ze Skal''' byl moravský šlechtic, který pocházel z [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|rodu pánů z Kunštátu]], nejvýznamnější člen stařechovicko-skalské větve.
-Jeho otcem byl [[Arkleb ze Stařechovic]], který se uvádí mezi roky [[1347]]-[[1388]]. První písemná zmínka o Erhartovi ze Skal pochází z roku [[1379]], kdy byl ženatý s Markétou. Pravděpodobně roku [[1384]] obdržel od otce hrad [[Skály (hrad u Jimramova)|Skály]], který nebyl ještě dostavěn. V roce [[1387]] propukly na Moravě nepokoje a roku 1388 byl uzavřen landfrýd, ke kterému se připojil na jednom z čelních míst i Erhart ze Skal. O rok později Erhart zasedal u zemského soudu v [[Olomouc]]i. V roce [[1391]] prodal svoji rodnou tvrz ze vsí [[Stařechovice]] svému příbuznému [[Erhart starší z Kunštátu|Erhartovi staršímu z Kunštátu]] a bydlel již pouze na hradě Skály. Ovdověl, podruhé se oženil a roku [[1392]] nechal zapsat věno své druhé manželce Kunce.
+Jeho otcem byl [[Archleb ze Stařechovic]], který se uvádí mezi roky [[1347]]-[[1388]]. První písemná zmínka o Erhartovi ze Skal pochází z roku [[1379]], kdy byl ženatý s Markétou. Pravděpodobně roku [[1384]] obdržel od otce hrad [[Skály (hrad u Jimramova)|Skály]], který nebyl ještě dostavěn. V roce [[1387]] propukly na Moravě nepokoje a roku 1388 byl uzavřen landfrýd, ke kterému se připojil na jednom z čelních míst i Erhart ze Skal. O rok později Erhart zasedal u zemského soudu v [[Olomouc]]i. V roce [[1391]] prodal svoji rodnou tvrz ze vsí [[Stařechovice]] svému příbuznému [[Erhart starší z Kunštátu|Erhartovi staršímu z Kunštátu]] a bydlel již pouze na hradě Skály. Ovdověl, podruhé se oženil a roku [[1392]] nechal zapsat věno své druhé manželce Kunce.
 V době [[Moravské markraběcí války|moravských markraběcích válek]] se postavil na stranu markraběte [[Jošt Moravský|Jošta]]. V březnu roku [[1396]] svěřil Erhartovi olomoucký biskup [[Mikuláš z Riesenburka]] správu a obranu hradu [[Blansek]] a panství blanenského. Roku [[1398]] Erhart poprvé vystoupil jako nejvyšší sudí brněnské cúdy. V tomto období mu zemřela i druhá žena a Erhart se oženil potřetí, tentokráte si vzal Elišku z Bučovic. Erhart se nadále velmi aktivně zúčastnil bojů proti přívržencům mladšího moravského markraběte [[Prokop Lucemburský|Prokopa]]. Roku [[1401]] velel oddílům brněnských měšťanů při dobývání [[Šlapanice|Šlapanic]], dále se mu podařilo dobýt hrad [[Lelekovice (hrad)|Lelekovice]], který později získal jako odměnu za věrné služby. Tvrdě vystupoval proti Prokopovým hlavním hejtmanům, kterými byli [[Jan Sokol z Lamberka]] a jeho vzdálený příbuzný [[Hynek I. Suchý Čert z Kunštátu a Jevišovic]].