Planckův vyzařovací zákon: Porovnání verzí
m robot změnil: pt:Lei de Planck |
m r2.7.1) (Robot: Přidávám fa:قانون پلانک |
||
Řádek 43: | Řádek 43: | ||
[[eo:Leĝo de Planck]] |
[[eo:Leĝo de Planck]] |
||
[[es:Ley de Planck]] |
[[es:Ley de Planck]] |
||
[[fa:قانون پلانک]] |
|||
[[fi:Planckin laki mustan kappaleen säteilystä]] |
[[fi:Planckin laki mustan kappaleen säteilystä]] |
||
[[fr:Loi de Planck]] |
[[fr:Loi de Planck]] |
Verze z 10. 5. 2012, 23:04
Planckův vyzařovací zákon vyjadřuje závislost intenzity záření I absolutně černého tělesa na frekvenci ω.
kde
- ω je úhlová frekvence záření,
- je intenzita záření,
- je teplota absolutně černého tělesa,
- je redukovaná Planckova konstanta,
- je rychlost světla ve vakuu a
- Boltzmannova konstanta.
Intenzitu záření I o frekvenci ω je třeba chápat tak, že spektrum je rozděleno na nekonečně malé a stejně velké intervaly frekvencí a intenzita záření I o frekvenci ω pak znamená intenzitu záření o frekvencích z intervalu, který obsahuje frekvenci ω.
Tuto formuli odhadl v srpnu roku 1900 Max Planck a o rok později přišel i na způsob, jakým se dá odvodit, za což byl později oceněn Nobelovou cenou.
Záření absolutně černého tělesa bylo dlouho velkou fyzikální záhadou. Z pohledu klasické fyziky totiž hrozila tzv. ultrafialová katastrofa, která předpovídala, že každé těleso musí zářit i na velmi krátkých vlnových délkách, což se nepozorovalo. Naopak z měření vyplývalo, že ačkoli intenzita záření v závislosti na jeho frekvenci pro nízké frekvence roste s druhou mocninou (v tomto případě ), tak pro vyšší frekvence intenzita exponenciálně klesá. Max Planck zjistil, že když je světelná energie vyzařována jen v určitých balíčcích - kvantech, a nikoliv spojitě, může pozorovanou závislost odvodit. On sám ale považoval kvanta za pouhý matematický obrat, který ho přivedl k výsledku v souladu s experimentem. Správný význam dal kvantům až roku 1905 Albert Einstein, který Planckovu myšlenku rozvinul a prohlásil, že světlo samotné jsou kvanta a přispěl tak k pochopení duální podstaty hmoty, která zdánlivě v rozporu vykazuje současně vlnové i kvantové vlastnosti.
Planckův vyzařovací zákon je speciálním případem Boseho-Einsteinova rozdělení pro fotony.
Poloha maxima závislosti, kterou popisuje Planckův zákon, je dána Wienovým posunovacím zákonem. Celkovou vyzářenou energii za jednotku času z jednotkové plochy absolutně černého tělesa vyjadřuje Stefanův-Boltzmannův zákon.
Související články
- Boseho-Einsteinovo rozdělení
- absolutně černé těleso
- Wienův posunovací zákon
- Stefanův-Boltzmannův zákon