Hedvábnictví

Hedvábnictví je výroba hedvábí, složka zemědělské výroby.

Historie

První zmínka o objevu hedvábí (silk) a bource morušového (Bombyx mori) pochází z Číny. Objev hedvábnictví je připisován konkubíně čínského císaře Chuang-ti, který žil asi 3000 let před Kristem.

Tajemství výroby hedvábí si čínští výrobci velmi pečlivě střežili před světem více jak 2000 let. Tím se stala výroba hedvábí nejstřeženějším tajemstvím na světe. Podle jedné z legend se mluví o mnichovi, který pracoval pro císaře Justiniána, kterému se jako prvnímu podařilo propašovat vajíčka borce morušového z Číny v dutých bambusových holích.

Hedvábné vlákno vytváří bourec morušový (latinsky: Bombyx mori - „hedvábný motýľ“). Dospělý jedinec žije asi jen tři dny, ve kterých snese okolo 300 vajíček. Bourec morušový se živí listy morušovníku. Když dosáhne asi třicetinásobek původní délky, zakuklí se. Housenka se do hedvábného vlákna, které sama vytvoří, zamotává a vytvoří kokon (zámotek = kokon). Jeden kokon může obsahovat 730 až 915 metrů dlouhé vlákno.

Vlákno hedvábí tvoří bílkoviny fibrin a sericin, které na vzduchu tuhnou a vytvářejí hedvábné vlákno, které je extrémně pevné a mohou se z něj tkát hedvábné látky. Hedvábné látky jsou zhotoveny z ušlechtilého přírodního materiálu, který má specifickou strukturu a mimořádný lesk. Už od nepaměti byl velmi cennou komoditou.

Bourec morušový se ve střední Evropě začal chovat koncem 17. století. Největší rozmach hedvábnictví nastal v době panování císařovny Marie Terezie a hedvábnictví bylo rozšířené kromě Abovsko-Turnianské župy také v župě Nitrianské a Bratislavské. V Uhersku mělo hedvábnictví staré tradice, neboť v Evropě bylo Uhersko třetím největším výrobcem hedvábné suroviny a celkově pátým ve světe. Rozvoj hedvábnictví ve světe byl svázán v minulosti s některými jmény, jako např.: Louis Pasteur.

Literatura

• Rangheri, J., Thám, K. I.: 1813. Poučenj o dobýwánj hedbáwj (hedbáwnictwj) w Čechách: wěrné, prosté, na wlastnj zkussenosti založené uwedenj, kterak se s hedbáwopředy neb hedbávnými hausenkami zde w zemi lehce a s gistotau y s užitkem zacházeti má. J. Rangheri, 75 pp.
• Fišer, J.: 1845. Hedbáwnictwj w Čechách, čili naučenj o moruši a pěstowánj hedbáwných čerwů. A. J. Landfras, 32 pp.
• Pátek, J.: 1860. Učebnj kniha o hedwábnictwj. Karl Winiker, 89 pp.
• Březina, F.: 1879. Praktické pojednání o hedvábnictví pro dům vůbec a učitele zvláště. Fr. A. Urbánek, Praha, 40 pp.
• Potůček, A.: 1894. Hedvábnictví a pěstování stromů morušových : Poučení o chovu bourců, přípravě vajíček, líhnutí, krmení housenek, o výnosu, jakož i vyskytujících se nemocech hedvábníků. Návod ku zužitkování a vyrábění hedbáví. Potůček, Adolf, Praha: A. Reinwart, 50 p.
• Truhlář, F.: 1903. Chov bource morušového (Bombyx mori) (druhé vydanie). Antonín Renna, Praha, 14 pp.
• Tanaka, Y.: 1916. Genetic studies in the silkworm. J. Coll. Agric. Sapporo. 7: p. 129 - 255.
• Krejčík, J.: 1921. Hedvábnictví. Vydal Hedvábnický spolek Praha, Praha, Nakl. J. Šnajdr, Kladno, 20 pp.
• Šmahel, B.: 1922. Chov hodvábnika. Poučenie o opatrovaní morušových stromov a o správnom dochovávaní hodvábnika. Bratislava - Expozitúra Ministerstva zemedelstva Českoslov. republiky pre Slovensko, 39 pp + 4 obr. príl., ed.: Knižnica slovenského roľníka; roč. 3., č. 2.
• Šmahel, B.: 1923. Chov hodvábnika. Poučenie o opatrovaní morušových stromov, o správnom dochovávaní hodvábnika, história starého hodvábnika, výťah zo zákona a poznámky pre dochovávateľa. Bratislava, Zemedelská Rada pre Slovensko, 68 pp., edícia: Knižnica slovenského roľníka; sv. č.1, roč. IV.
• Zahradník, J.: 1925. Hedvábnictví v nejnovější době. Podrobný návod ku pěstování hedvábnictví v ČSR. Velkomeziříčsko, Velké Meziříčí, 63 pp.
• Ondrák, F.: 1926. Hodvábnictvo. Prostonárodné pojednanie o dochove hodvábníkov a ošetrovaní moruší, Knihtlačiareň Sigmunda Wintera syn, Nové zámky, 55 pp + 32 obr.
• Ondrák, F.: 1928. Hedvábnictví v praxi. Podrobný a praktický návod ke všem pracím, spojeným s pěstováním moruší a chovem bource morušového. Hedvábnický ústav v Hradci Králové, 168 pp. + 111 obr. v texte + farebná príloha.
• Hasimoto, H.: 1933. In the genetics of silkworm, Ed.: Y.Tazima, Academic press. 77 pp.
• Balara, J.: 1941. Hodvábnictvo. Bratislava, Viktor Sekey, 49 pp., ed.: Knižnica Hospodárskej čítanky; č. 1.
• Weinzettel, B., 1941. Z dějin hedvábnictví v Čechách. [1.vyd.]. Knihtiskárna Frant. Pácha, Praha, 67 pp. + obr.
• Tazima, Y.: 1941. A simple method of sex discrimination by means of larval markings in Bombyx mori. J. Seri. Sci. Jpn., 12: p. 184 - 188.
• Krejčík, J.: 1947. Československé hedvábnictví: zdroj národního důchodu. [1.vyd.]. Nakladatelství Praha: Nákladem ministerstva zemědělství republiky Československé, 65 pp.
• Korbel, L.: 1953. Chov priadky morušovej (hodvábnika). Pioniersky sborník, Bratislava.
• Rekoš, J.: 1963. Vybrané kapitoly zo včelárstva a hodvábnictva. Bratislava-Nitra: Slovenské vydavateľstvo pôdohospodárskej literatúry: VŠP, 189 + [1] s.; ed.: Dočasné vysokoškolské učebnice; zv. 22/1963.
• Hirobe, T.: 1966. Development of auto sexing silkworm breeds in Japan. JARQ. 4(4): p. 42 - 45.
• Mono, Y.: 1984. Studies on the breeding of autosexing silkworm races in Japan. Sericologia 24(3): p. 384 - 392.
• Lu Yup-lian: l991. Silkworm diseases, FAO, Roma.
• Doira, H., Fujij, H., Kaaguchi, Y., Kihara, H. and Banno, Y.: 1992. Genetical Stocks and Mutations of Bomby Mori. Institute of Genetic Resources, Kyushu University.
• Veselý, V.: 1993. Vyšla brožura o hedvábnictví. Včelařství, 127, č. 5, p. 114.
• Veselý, V.: 1993. Včelařský výzkum a hedvábnictví . Včelařství, 127, č. 10, p. 195.
• Dohnal, F. et Smejkal, M.: 1993. Pěstování moruší a chov bource morušového. Výzkumný ústav včelařský, 25 pp.
• Benešová, J.: 1994. Obnova českého hedvábnictví. Universitní noviny. ISSN 1211-6866, vol. 1: p. 29-29.
• Veselý, V.: 1996. České hedvábnictví. Včelařství, 130, č. 12, p. 281.
• Veselý, V. et Titěra, D.: 1996. Možnosti rozvoje hedvábnictví na půdě odňaté výrobě potravin. [výroční zpráva za rok 1996]. 5 pp. + [30] p. příl.
• Veselý, V.: 1997. Možnosti rozvoje hedvábnictví na půdě odňaté výrobě potravin [Závěrečná zpráva]. 1997. 9 pp. + [60] p. příl.
• Veselý, V.: 1998. K připravenosti našeho včelařství a hedvábnictví na vstup ČR do EU. Evropská integrace, roč. 2, č. 16, p. 1 – 11.
• Hyršl, P.: 2003. Dražší než zlato, ABC 13: p. 16 - 18.
• Nair K. S., Yun-gen M. et Kumar S. N.: 2005. Differential response of silkworm Bombyx mori L. to phytoecdysteroid depending on the time of administration. Journal of Applied Sciences & Environmental Management 9(3): p. 81 - 86.
• Salášková, V.: 2006. Nemoci v chovech bource morušového (Bombyx mori L.). Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav experimentální biologie, Oddělení fyziologie a imunologie živočichů, Brno, 64 pp.
• Kislingová, I.: 2006. Genetické aspekty chovu bource morušového (Bombyx mori L.). Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav experimentální biologie, Oddělení fyziologie a imunologie živočichů, Brno, 59 pp.
• Kislingová, I.: 2008. Morfologické srovnání vybraných hybridů bource morušového (Bombyx mori L.). Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav experimentální biologie, Oddělení fyziologie a imunologie živočichů, Brno, 89 pp.

Reference

• V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hodvábnictvo na slovenské Wikipedii.