Elektrifikace: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Tommasel (diskuse | příspěvky)
m napřímení odkazu
Řádek 19: Řádek 19:


okrajově se zde používá též
okrajově se zde používá též
* stejnosměrná 1,5 kV ([[Elektrická dráha Tábor - Bechyně|Tábor – Bechyně]], první elektrizovaná trať na území dnešní [[ČR]])
* stejnosměrná 1,5 kV ([[Elektrická dráha Tábor - Bechyně|Tábor – Bechyně]], první elektrizovaná trať na území dnešní [[Česko|ČR]])
* střídavá 15 kV, 16,7 Hz ([[Železniční trať Znojmo - Retz|Znojmo – Šatov – Retz]], jedna z posledních elektrizovaných tratí, navazuje na rakouskou proudovou soustavu 15&nbsp;kV, 16,7&nbsp;Hz, dříve 16&nbsp;<sup>2</sup>/<sub>3</sub>&nbsp;Hz)<ref>[http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava/satov-znojmo.html Elektrizace traťového úseku vč. PEÚ Šatov – Znojmo, údaje o stavbě na stránkách SŽDC]</ref>
* střídavá 15 kV, 16,7 Hz ([[Železniční trať Znojmo - Retz|Znojmo – Šatov – Retz]], jedna z posledních elektrizovaných tratí, navazuje na rakouskou proudovou soustavu 15&nbsp;kV, 16,7&nbsp;Hz, dříve 16&nbsp;<sup>2</sup>/<sub>3</sub>&nbsp;Hz)<ref>[http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava/satov-znojmo.html Elektrizace traťového úseku vč. PEÚ Šatov – Znojmo, údaje o stavbě na stránkách SŽDC]</ref>



Verze z 1. 5. 2012, 00:02

Elektrifikace (anglicky Electrification, německy Elektrifizierung nebo zast. Elektrisierung, rusky Электрификация/Elektrifikacija) je proces úpravy nebo změny podstaty systému tak, aby ke své činnosti využíval elektrickou energii, nebo také plošné rozšíření používání elektrického proudu.[1] Obdobně utvořeným slovem je např. plynofikace.

Tímto pojmem se označuje zejména budování potřebné infrastruktury pro zásobování domů a továren elektrickou energií nebo zavádění elektrické trakce na železnici (pro ni se také někdy poněkud nelogicky používá slovo elektrizace).

K elektrifikaci měst a obcí v Česku docházelo především koncem 19. století a v první polovině 20. století.

Poslední elektrifikovanou obcí na území České republiky byla Hrčava (okres Frýdek-Místek) v roce 1955.

Elektrifikace železničních tratí v ČR

Elektrifikovaná železniční trať
Související informace naleznete také v článku Železniční napájecí soustava.

Elektrizace železničních tratí (viz též národní podnik Elektrizace železnic založený v roce 1954 a mnoho dokumentů SŽDC[2]), někdy též elektrifikace,[3] je proces, kdy je železniční trať vybavována pevnými trakčními zařízeními, která slouží pro napájení hnacích vozidel elektrickou energií. Trať, která je těmito prvky vybavena, se nazývá elektrizovaná (elektrifikovaná) trať.

Na železnici v České republice se používají následující proudové soustavy:[4]

  • stejnosměrná 3 kV
  • střídavá 25 kV, 50 Hz,

okrajově se zde používá též

  • stejnosměrná 1,5 kV (Tábor – Bechyně, první elektrizovaná trať na území dnešní ČR)
  • střídavá 15 kV, 16,7 Hz (Znojmo – Šatov – Retz, jedna z posledních elektrizovaných tratí, navazuje na rakouskou proudovou soustavu 15 kV, 16,7 Hz, dříve 16 2/3 Hz)[5]

Z necelých 10 tis. km železničních tratí na území ČR je elektrizováno něco přes 3 tis. km[6] a elektrizace pokračuje i v dnešní době.[7]

Mezi pevná trakční zařízení patří:

  • napájecí stanice, které jsou vybaveny elektrickým zařízením odpovídajícím příslušné napájecí soustavě
    • u stejnosměrného napájení typicky – třífázový transformátor a můstkový usměrňovač
    • u střídavého napájení typicky transformátor ve speciálním jednofázovém zapojení
  • spínací stanice
  • trakční (trolejové) vedení nebo napájecí (třetí) kolejnice.

Reference