Štafeta mládeže: Porovnání verzí
m 25. května->25. květen |
+zdroj |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Poprvé se štafeta mládeže běžela roku [[1945]] na návrh omladiny z [[Kragujevac|Kragujevce]], jako "Titova štafeta". Do prvního "běhu" bylo zapojeno 12 500 mladých, kteří urazili trasu v součtu dlouhou celkem 9 000 kilometrů; Titovi předali prvních deset štafet a modrou knihu s 15 000 podpisy od [[Šumadija|šumadijské]] mládeže. Nejprve se slavnostní předání hlavě státu konalo v [[Záhřeb]]u, od roku [[1956]] pak běžci předávali v [[Bělehrad]]ě, nakonec se celá událost konala na jednom z největších bělehradských stadionů - Jugoslávské lidové armády. |
Poprvé se štafeta mládeže běžela roku [[1945]] na návrh omladiny z [[Kragujevac|Kragujevce]], jako "Titova štafeta". Do prvního "běhu" bylo zapojeno 12 500 mladých, kteří urazili trasu v součtu dlouhou celkem 9 000 kilometrů; Titovi předali prvních deset štafet a modrou knihu s 15 000 podpisy od [[Šumadija|šumadijské]] mládeže. Nejprve se slavnostní předání hlavě státu konalo v [[Záhřeb]]u, od roku [[1956]] pak běžci předávali v [[Bělehrad]]ě, nakonec se celá událost konala na jednom z největších bělehradských stadionů - Jugoslávské lidové armády. |
||
Po smrti Tita se štafeta mládeže stala manifestací a symbolem odhodlanosti nesestoupit z Titovy cesty, což vyjadřovalo také i nové heslo, ražené oficiálními kruhy - "[[Po Titovi Tito]]". Tradice byla ukončena v roce [[1988]], kdy vzhledem k narůstajícím rozporům mezi národy Jugoslávie se [[SR Slovinsko|Slovinsko]] odmítlo na celé akci dále podílet. [[Svaz socialistické mládeže Slovinska]] celou událost kritizoval jako "zastaralý rituál" |
Po smrti Tita se štafeta mládeže stala manifestací a symbolem odhodlanosti nesestoupit z Titovy cesty, což vyjadřovalo také i nové heslo, ražené oficiálními kruhy - "[[Po Titovi Tito]]". Tradice byla ukončena v roce [[1988]], kdy vzhledem k narůstajícím rozporům mezi národy Jugoslávie se [[SR Slovinsko|Slovinsko]] odmítlo na celé akci dále podílet. [[Svaz socialistické mládeže Slovinska]] celou událost kritizoval jako "zastaralý rituál"<ref name="YAH342">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Lampe |
|||
| jméno = John |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Yugoslavia as a history |
|||
| vydavatel = Cambridge University press |
|||
| místo = Cambridge |
|||
| rok = 1996 |
|||
| počet stran = |
|||
| isbn = 0-521-46705-5 |
|||
| kapitola = End of Yugoslavia |
|||
| strany = 342 |
|||
| jazyk = angličtina |
|||
}}</ref> a žádal, aby se spíše konaly pochody nezaměstnaných. Do celé události vstupila ještě [[Plakátová aféra (Jugoslávie)|provokativní aféra]] z počátku roku [[1987]], kdy byl jako propagační materiál zrecyklováno nacistické dílo z roku [[1932]]. |
|||
== Obraz v kultuře == |
== Obraz v kultuře == |
||
Verze z 30. 4. 2012, 14:05
Štafeta mládeže (v srbochorvatštině štafeta mladosti) byla celojugoslávská sportovní událost v dobách socialistického státu. Trasa běžců, kteří si předávali štafetu, vedla přes všechny svazové republiky a další území SFRJ. Běh štafety se konal každého 25. května na počest hlavy státu, Josipa Broze Tita. I den, kdy se celá akce konala byl vybrán záměrně - jednalo se totiž oficiálně o narozeniny jugoslávského vůdce a státní svátek "Den Mládeže".
Poprvé se štafeta mládeže běžela roku 1945 na návrh omladiny z Kragujevce, jako "Titova štafeta". Do prvního "běhu" bylo zapojeno 12 500 mladých, kteří urazili trasu v součtu dlouhou celkem 9 000 kilometrů; Titovi předali prvních deset štafet a modrou knihu s 15 000 podpisy od šumadijské mládeže. Nejprve se slavnostní předání hlavě státu konalo v Záhřebu, od roku 1956 pak běžci předávali v Bělehradě, nakonec se celá událost konala na jednom z největších bělehradských stadionů - Jugoslávské lidové armády.
Po smrti Tita se štafeta mládeže stala manifestací a symbolem odhodlanosti nesestoupit z Titovy cesty, což vyjadřovalo také i nové heslo, ražené oficiálními kruhy - "Po Titovi Tito". Tradice byla ukončena v roce 1988, kdy vzhledem k narůstajícím rozporům mezi národy Jugoslávie se Slovinsko odmítlo na celé akci dále podílet. Svaz socialistické mládeže Slovinska celou událost kritizoval jako "zastaralý rituál"[1] a žádal, aby se spíše konaly pochody nezaměstnaných. Do celé události vstupila ještě provokativní aféra z počátku roku 1987, kdy byl jako propagační materiál zrecyklováno nacistické dílo z roku 1932.
Obraz v kultuře
Tradice štafetového běhu v Jugoslávii byla parodována v chorvatském filmu Maršal z roku 1999, ve kterém skupina chorvatských penzistů a pamětníků Štafety mládeže převezme na odlehlém chorvatském ostrově moc a uspořádá podobný běh.
- ↑ LAMPE, John. Yugoslavia as a history. Cambridge: Cambridge University press, 1996. ISBN 0-521-46705-5. Kapitola End of Yugoslavia, s. 342. (angličtina)