Chlorid amonný: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
portály patří pod navbox
Řádek 128: Řádek 128:
{{Pahýl}}
{{Pahýl}}


{{Portály|Fotografie|Chemie}}
{{Anorganické soli amonné}}
{{Anorganické soli amonné}}
{{Chloridy I.}}
{{Chloridy I.}}

{{Portály|Fotografie|Chemie}}


[[Kategorie:Chloridy (chemie)|Amonný]]
[[Kategorie:Chloridy (chemie)|Amonný]]

Verze z 25. 4. 2012, 17:29

Šablona:Infobox Chemická sloučenina

Chlorid amonný (triviálně salmiak) (NH4Cl) je bílá krystalická látka. Rozpouští se ve vodě, vodný roztok je slabě kyselý. Vyskytuje se jako nerost salmiak, a to zejména v hořících uhelných slojích, kde kondenzuje z plynů vznikajících při hoření, a také v některých sopkách.

Výroba

Průmyslově se vyrábí reakcí amoniaku s kyselinou chlorovodíkovou:

NH3 + HCl → NH4Cl

Laboratorně vzniká i reakcí dusičnanu amonného s chloridem draselným: NH4NO3 + KCl → NH4Cl + KNO3 Výsledkem je roztok salmiaku a dusičnanu draselného, po kterém, když se odpaří, zůstane směs chloridu amonného a dusičnanu draselného, ke které stačí přidat řepný cukr (nebo ještě lépe sorbitol), promíchat a vznikne směs uplatnitelná jako bílá dýmovnice.

Vlastnosti

Zahříváním se rozkládá.

NH4Cl → NH3 + HCl

Plynný chlorovodík a amoniak ovšem spolu okamžitě reagují a vzniká opět NH4Cl podle rovnice:

NH3 + HCl → NH4Cl

Využití

  • Jako přídatná látka v potravinářství se označuje kódem E 510. Užívá se jako regulátor kyselosti, přídavná látka do pečiva a pro ostře slanou chuť k výrobě některých slaných druhů lékořicových bonbónů (především ve Skandinávii a Nizozemsku, např. finské salmiakki). Některé zdroje uvádějí, že nežádoucí účinky při požití nejsou známy a bezpečný denní příjem není stanoven; má se za to, že množství, které lze požít, je přirozeně omezeno jeho intenzívní chutí.[1] Ve vyhl. 4/2008 Sb. je výslovně uveden (společně například s kuchyňskou solí) jako látka, na kterou se tato vyhláška nevztahuje.[2] Je však uveden v seznamu závazně klasifikovaných nebezpečných chemických látek jako látka zdraví škodlivá (s tím, že škodí zdraví při požití a dráždí oči).[3]
  • v dýmovnicích,
  • upravuje se pomocí něj trať pro běh na lyžích (chemická úprava - zpevnění a zrychlení trati),
  • při pájení k odstranění vrstvy oxidů z povrchu kovu,
  • suchých článcích jako depolarizátor,
  • ve fotografii se používá jako ustalovač.

Bezpečnost

Chlorid amonný je zdraví škodlivý při požití[3] (způsobuje nauzeu, zvracení a bolesti v krku[4]) a dráždí oči[3][4]. Při zahřívání se rozkládá za vzniku chlorovodíku a amoniaku (oba plyny jsou toxické), v žáru mohou vznikat i oxidy dusíku. Chlorid amonný bouřlivě reaguje s dusičnanem amonným a s chlorečnanem draselným - nebezpečí požáru nebo výbuchu.[4] Reaguje také s mědí a jejími sloučeninami, čehož se využívá při patinování předmětů z mědi a jejích slitin.[5]

Související články

Reference

  1. Food-Info.net [online]. Wageningen (NL): Wageningen University, rev. 2010-12-10 [cit. 2010-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Vyhláška č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin. In: Sbírka zákonů. 2008. Dostupné online. § 1, odst. 2, písm. d. Ve znění pozdějších předpisů. odst. 2, písm. d Dostupné online.
  3. a b c Vyhláška č. 232/2004 Sb., k provádění zákona o chemických látkách a přípravcích. In: Sbírka zákonů. 2004. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  4. a b c Ammonium Chloride - ICSC
  5. Patina Formulas for Brass, Bronze and Copper - Science Company

Literatura

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid amonný na Wikimedia Commons