Jeskyně Blanických rytířů: Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Kunštát za použití HotCat |
m odkazy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:The Cave of the Blaník Knights 01.JPG|thumb|Lev u vstupu do jeskyně Blanických rytířů]] |
[[Soubor:The Cave of the Blaník Knights 01.JPG|thumb|Lev u vstupu do jeskyně Blanických rytířů]] |
||
'''Jeskyně Blanických rytířů''' je uměle vytvořená pískovcová jeskyně nacházející se u [[Rudka|Rudky]], nedaleko [[Kunštát]]u. |
'''Jeskyně Blanických rytířů''' je uměle vytvořená [[pískovec|pískovcová]] [[jeskyně]] nacházející se u [[Rudka|Rudky]], nedaleko [[Kunštát]]u. |
||
První nápad na vytvoření umělé jeskyně dostal uzenář a starosta Kunštátu [[František Burian]], poté co [[Stanislav Rolínek]] dokončil třináctimetrovou sochu [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigue Masaryka]], slavnostně odhalená 28.10.1928. Práce na jeskyni byly zahájeny bezprostředně poté v listopadu [[1928]]<ref>Michaela Matuštíková: Blaničtí rytíři z Vysočiny, Vlasta 2002</ref>. První vznikl lev u vstupu a stejně jako [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.G. Masaryka]], ani lva Rolínek do té doby neviděl. Předlohou se mu stali fotografie. Jako druhý vznikl strážce jeskyně a po něm další postavy. V jeskyni bylo vytvořeno 17 soch [[Blaničtí rytíři|blanických rytířů]], včetně sochy [[Svatý Václav|svatého Václava]] a sochy tří legionářů. Část soch však musela být, stejně jako Masaryk, za okupace odstraněna. Největší rytíři jsou strážci svatováclavské koruny měřící přes tři metry. V červenci [[1931]] Rolínek na následky vleklé nemoci umírá a sochy v rytířském sále už podle jeho návrhů dokončovali jiní. Za sálem měly podle původního návrhu být ještě stáje, zbrojnice a chodba slavných. K jejich realizaci však již nedošlo. Osobně tesal však i mecenáš Burian a to dětskou jeskyňku se Sněhurkou a sedmi trpaslíky. Z ideologických důvodů však byly trpaslíci v roce [[1962]] průvodkyní zničeny. Trpaslíci byli obnoveni v roce [[1994]] po navrácení jeskyně vnučce velkouzenáře Buriana Zdeňce Popelkové. |
První nápad na vytvoření umělé jeskyně dostal uzenář a starosta Kunštátu [[František Burian]], poté co [[Stanislav Rolínek]] dokončil třináctimetrovou sochu [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigue Masaryka]], slavnostně odhalená 28.10.1928. Práce na jeskyni byly zahájeny bezprostředně poté v listopadu [[1928]]<ref>Michaela Matuštíková: Blaničtí rytíři z Vysočiny, Vlasta 2002</ref>. První vznikl lev u vstupu a stejně jako [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.G. Masaryka]], ani lva Rolínek do té doby neviděl. Předlohou se mu stali fotografie. Jako druhý vznikl strážce jeskyně a po něm další postavy. V jeskyni bylo vytvořeno 17 soch [[Blaničtí rytíři|blanických rytířů]], včetně sochy [[Svatý Václav|svatého Václava]] a sochy tří legionářů. Část soch však musela být, stejně jako Masaryk, za okupace odstraněna. Největší rytíři jsou strážci svatováclavské koruny měřící přes tři metry. V červenci [[1931]] Rolínek na následky vleklé nemoci umírá a sochy v rytířském sále už podle jeho návrhů dokončovali jiní. Za sálem měly podle původního návrhu být ještě stáje, zbrojnice a chodba slavných. K jejich realizaci však již nedošlo. Osobně tesal však i mecenáš Burian a to dětskou jeskyňku se Sněhurkou a sedmi trpaslíky. Z ideologických důvodů však byly trpaslíci v roce [[1962]] průvodkyní zničeny. Trpaslíci byli obnoveni v roce [[1994]] po navrácení jeskyně vnučce velkouzenáře Buriana Zdeňce Popelkové. |
||
Verze z 25. 4. 2012, 14:37
Jeskyně Blanických rytířů je uměle vytvořená pískovcová jeskyně nacházející se u Rudky, nedaleko Kunštátu.
První nápad na vytvoření umělé jeskyně dostal uzenář a starosta Kunštátu František Burian, poté co Stanislav Rolínek dokončil třináctimetrovou sochu Tomáše Garrigue Masaryka, slavnostně odhalená 28.10.1928. Práce na jeskyni byly zahájeny bezprostředně poté v listopadu 1928[1]. První vznikl lev u vstupu a stejně jako T.G. Masaryka, ani lva Rolínek do té doby neviděl. Předlohou se mu stali fotografie. Jako druhý vznikl strážce jeskyně a po něm další postavy. V jeskyni bylo vytvořeno 17 soch blanických rytířů, včetně sochy svatého Václava a sochy tří legionářů. Část soch však musela být, stejně jako Masaryk, za okupace odstraněna. Největší rytíři jsou strážci svatováclavské koruny měřící přes tři metry. V červenci 1931 Rolínek na následky vleklé nemoci umírá a sochy v rytířském sále už podle jeho návrhů dokončovali jiní. Za sálem měly podle původního návrhu být ještě stáje, zbrojnice a chodba slavných. K jejich realizaci však již nedošlo. Osobně tesal však i mecenáš Burian a to dětskou jeskyňku se Sněhurkou a sedmi trpaslíky. Z ideologických důvodů však byly trpaslíci v roce 1962 průvodkyní zničeny. Trpaslíci byli obnoveni v roce 1994 po navrácení jeskyně vnučce velkouzenáře Buriana Zdeňce Popelkové.
Poblíž jeskyně byla postavena rozhledna, penzión a koupaliště se dvěma bazény. Koupaliště však později zaniklo.
Jeskyně se nyní nachází v oploceném areálu společně s Burianovou rozhlednou i zbytky sochy TGM. Ta byla za druhé světové války skryta za nadstavbou, avšak po udání byla zničena, dochovány zůstaly pouze boty postavy a její obrys na skále. V areálu jsou k vidění i sochařské výtvory z mezinárodních sympózií. V okolí jeskyně je vysazeno množství exotických dřevin.[2]
Reference
- ↑ Michaela Matuštíková: Blaničtí rytíři z Vysočiny, Vlasta 2002
- ↑ Toulavá kamera 1, str. 25, ISBN 80-7316-228-8
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jeskyně Blanických rytířů na Wikimedia Commons