Pražská spojovací dráha: Porovnání verzí
→Důvody ke stavbě: překlep |
m napřímení odkazu |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Pražská spojovací dráha''' je historický název pro [[železniční trať]], která propojila [[Železniční stanice|stanice]] do té doby od sebe v rámci [[Pražský železniční uzel|pražského uzlu]] izolovaných soukromých železničních společností. V prvních letech sloužila trať nákladní dopravě, později se stala v osobní dopravě jedním z klíčových spojení v regionu i v rámci evropské železniční sítě. |
'''Pražská spojovací dráha''' je historický název pro [[Železnice|železniční trať]], která propojila [[Železniční stanice|stanice]] do té doby od sebe v rámci [[Pražský železniční uzel|pražského uzlu]] izolovaných soukromých železničních společností. V prvních letech sloužila trať nákladní dopravě, později se stala v osobní dopravě jedním z klíčových spojení v regionu i v rámci evropské železniční sítě. |
||
==Důvody ke stavbě== |
==Důvody ke stavbě== |
||
Verze z 15. 4. 2012, 23:32
Pražská spojovací dráha je historický název pro železniční trať, která propojila stanice do té doby od sebe v rámci pražského uzlu izolovaných soukromých železničních společností. V prvních letech sloužila trať nákladní dopravě, později se stala v osobní dopravě jedním z klíčových spojení v regionu i v rámci evropské železniční sítě.
Důvody ke stavbě
První železniční stanici v Praze - dnešní Masarykovo nádraží, postavila Severní státní dráha, později prodaná soukromému kapitálu (od roku 1855 Rakouská společnost státní dráhy). Bylo to hlavové (koncové) nádraží, z něhož vycházely dvě tratě: do Drážďan a do Vídně. Roku 1862 přibylo na Smíchově koncové nádraží České západní dráhy vedené od bavorských hranic. Trať této společnosti byla v prvních letech spojena pouze s tratěmi v Bavorsku, ale v Čechách nikde žádné propojení ještě nebylo vybudováno. Náklady, které přes Prahu pouze procházely, musely být mezi nádražím Společnosti státní dráhy a smíchovským nádražím přepravovány koňskými potahy.
Roku 1866 získala koncesi ke stavbě nové trati mezi Vídní a Prahou Dráha císaře Františka Josefa (KFJB), která začala budovat na začátku 70. let své nádraží s dnešním názvem Praha hlavní nádraží, které bylo propojeno s nádražím ve stejné době budované trati Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. V letech 1872-1873 mířily k Praze tratě Pražsko-duchcovské dráhy, Rakouské severozápadní dráhy a druhá trať Buštěhradské dráhy. Bylo tedy rozhodnuto vybudovat trať, která by alespoň provizorně pražský uzel propojila.
Realizace
Náročné stavby se ujala KFJB. Nová trať vycházela z nádraží Praha-Smíchov, po mostě přecházela Vltavu a jedním z vinohradských tunelů vyúsťovala na dnešním Hlavním nádraží. Z Hlavního nádraží byla ještě vybudována krátká spojka k výhybně Hrabovka, kde se spojovala s tratí Společnosti státní dráhy. Tato spojka je již dnes zrušená a nahrazena jinou tratí.
Provoz na pražské spojovací dráze byl zahájen v srpnu 1872, zatím zde byla provozována jen nákladní doprava. Roku 1884 byla KFJB pro její špatné hospodářské výsledky zestátněna a roku 1888 byla na této trati zahájena též osobní doprava.
Reference
- Železniční trať Praha-Beroun; Stručná historie
- Historie tratí; elektronická databáze
- SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. (Čeština)