Andorra: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 10. 4. 2012, 14:34

Andorra je knížectví v jihozápadní Evropě ležící mezi Francií na severu (56,6 km hranice) a Španělskem (63,7 km hranice) na jihu v nadmořské výšce 900 metrů nad mořem. Tento malý stát leží v kruhovité kotlině obklopen hřebeny Pyrenejí. Hlavní město Andorra la Vella se nachází v údolí řeky Valira.

Andorra je členem několika mezinárodních organizací jako OSN a Rada Evropy, není však členem Evropské unie. Andorra je diarchií (dvojvládím), v níž se o roli monarchy z titulu své funkce dělí francouzský prezident a urgellský (tedy španělský) biskup (celý stát Andorra je součástí španělské diecéze Urgell).

Historie

Hlavní článek: Dějiny Andorry

V roce 803 osvobodil Karel Veliký (742-814) s podporou místních obyvatel území zpod nadvlády muslimských Maurů, za což měli získat tzv. list svobody. První zmínka o malém pyrenejském knížectví z roku 805 se nachází právě v Karolínské listině. Vnuk Karla Velikého, Karel II. Holý, daroval v roce 843 území španělskému hraběti z Urgellu a následně jsou roku 1133 jeho potomky biskupovi Seo de Urgell. Biskup ze Seo de Urgell se kvůli zajištění míru v oblasti domlouvá s rodem Caboetů na smlouvě (1159), která svěřuje Andorru jako léno rodu Caboetů, přičemž svrchovaná moc náleží církvi. Později, když caboetský nárok přechází dědictví na hrabata z Foix dochází k rozporům s biskupem, a tak se roku 1278 Andorra díky Paréagské smlouvě potvrzené papežem stala kondominiem pod vládou dvou knížat (dnes prezidentem Francie a španělským biskupem ze Séo de Urgell). Práva těchto knížat tedy přešla nejprve na linie hrabat z Foix a poté v důsledku vymření rodu pánů z Foix a postupným dědictvím (Foix→Foix-Béarn→Foix-Grailly→d´Albret→Bourboni) na Jindřicha IV. (1589 - 1610) a s ním na francouzskou korunu.

Roku 1419 bylo jak ze strany Francie, tak Aragonu vyhověno požadavkům na samosprávu, a tak došlo k vytvoření tzv. Zemské rady, předchůdkyni současné Generální rady. Za francouzské revoluce byl protektorát zrušen, jelikož byli paréagské dohody považovány za feudální přežitek. Překvapivě sama andorrská samospráva požádala Napoleona I. o obnovení francouzské suverenity. Reformní hnutí v letech 1866 až 1868 omezilo biskupskou moc tzv. Nová reforma, kterou potvrdil jako biskup z Urgell tak Napoleona III.

Během první světové války vyhlásila Andorra symbolicky válku Německu. V roce 1933 byla krátce okupována Francií. V roce 1934 se v Urgellu bělogvardějec Boris Skossyreff (Skosyrev) prohlásil suverénním knížetem Andorry jako Boris I. a regentem za Jeho Veličenstvo francouzského krále a vyhlásil válku biskupovi z Seo de Urgell (1934 až 1940), o několik dní později byl však zatknut španělskými autoritami. Některé ruské zdroje ale uvádějí že vládl Andorře do roku 1940/1. V tomto roce bylo zavedeno volební právo pro hlavy místních rodin.

V roce 1994 schválilo obyvatelstvo novou ústavu, jíž se Andorra stala suverénním parlamentním knížectvím. Ústava nahradila smlouvu z roku 1278, podle níž se španělský biskup Seu de Argell a hrabě z Foix (od roku 1871 francouzský prezident) dělili o moc.

Státní zřízení

Hlavní článek: Politický systém Andorry

Andorrské snahy o vlastní reformy vyústily v tzv. "reformní zákon", který ustanovoval exekutivní radu, a tím odděloval výkonnou moc od legislativní. Starý feudální systém byl modifikován v roce 1993, když Andořané 14. března v referendu schválili první psanou ústavu a tím byly dokončeny reformní snahy obyvatelstva. Od 4. května 1993 je Andorra parlamentní demokracií, ve které titulárními hlavami státu zůstávají francouzský prezident a španělský biskup ze Séo de Urgell, kteří jsou v Andorře zastupováni místními zástupci. Ti se nazývají osobní reprezentanti, dříve vikáři. Spoluknížata se poprvé oficiálně setkala 25. srpna 1973.

Zvláštní dohoda mezi Španělskem a Andorrou z roku 1993 stanovuje pozici biskupa ze Séo de Urgell, který je jak španělským biskupem, tak i hlavou andorrského knížectví jako mezinárodně chráněnou osobu se silnou imunitou.

Spoluknížatům podle ústavy zůstávají reprezentativní a symbolické funkce. Jejich legislativní a exekutivní pravomoce byly přeneseny na Generální radu. Přesto jsou ale stále spoluknížata zodpovědná např. za vyhlášení voleb, jmenování premiéra a dalších oblastí, kde jednají víceméně nezávislé na andorrských politicích.

Generální rada je andorrským parlamentem. Je jednokomorová a má mezi 28 a 42 členy, z nichž je polovina volena celostátně a polovina je zastupiteli zvolenými v každé farnosti.

Vládu (exekutivní radu) představuje premiér (volený generální radou a jmenován spoluknížaty) a ministři, které jmenuje sám premiér. Současným premiérem je Jaume Bartumeu Cassany.

Ženy v Andoře získaly volební právo až v roce 1970.

Státní svátek je 8. září (Svátek Panny Marie).

Andorra je neutrální stát a nemá armádu, pouze vojenského náčelníka, kterým je francouzský prezident. O obranu proti nepřátelské intervenci se starají Francie a Španělsko na žádost andorrské vlády (smlouva o dobrém sousedství, přátelství a spolupráci). Francie a Španělsko se spolu s tím zavázaly neovlivňovat zahraniční vztahy Andorry. Jedinou povinností můžu od 16 do 60 let je naučit se zacházet se zbraněmi.^[1]

Andorra sdílí s Francií a Španělskem zastoupení v zemích, kde nemá Andorra vlastní konzulát.

Administrativní rozdělení

Mapa Andory s označenými farnostmi a sídly

Hlavní článek: Administrativní dělení Andorry

Andorra sestává ze 7 farností (parroquies, jednotné číslo parroquia):

Přírodní poměry

Andorra leží ve východní části Pyrenejí a je obklopena 3000 m vysokými horami. Údolím řeky Valira probíhá hranice se Španělskem. Téměř polovina země leží v polohách na hranicí zalesnění, jen na jihu je několik málo oblastí položených níže než 1000 m n. m. Na zalesněných svazích převažuje černá borovice.

Klima je podobné jako v okolních zemích, jenom je díky velkým nadmořským výškám v zimě víc sněhu a jsou chladnější léta.

Nejníže položené místo je Riu Runer, 840 m n. m., Nejvýše položené místo Coma Pedrosa, 2 946 m n. m.

Ekonomika

Ačkoliv Andorra není oficiálně členem Evropské unie, je součástí celní unie EU. Pro obchod s průmyslovými výrobky je považována za člena EU, pro obchod se zemědělskými výrobky pak za nečlena.

Hlavním zdrojem příjmů je cestovní ruch. Ročně navštíví Andorru až 15 milionů turistů, kteří si přijíždí zalyžovat a především za nákupy. Obyvatelé Španělska a Francie využívají možnosti nákupu zboží bez daní.

Andorra patří k tzv. daňovým rájům. Neplatí se tu žádné přímé daně a pouze 4% daň z přidané hodnoty (nově od 1. ledna 2006).

HDP na obyvatel dosahuje přibližně 42 500 USD ⁽²⁰⁰⁷⁾.

V zemědělství je zaměstnáno jen 1 % obyvatel, hlavním odvětvím je chov ovcí.

Dříve se v Andoře platilo jak španělskými pesetami, tak francouzskými franky. Od roku 2002 se zde platí eury. Andorra usiluje o ražbu vlastních euromincí.

Obyvatelstvo

Pohled na hlavní město Andorského knížectví.

33 % obyvatel jsou Andořané, náležící k etnické skupině Katalánců. Jediným úředním jazykem je katalánština, nicméně španělština a francouzština jsou také hodně užívány. Lze se také setkat s používáním angličtiny a portugalštiny. Drtivá většina obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi.

Španělé 46%, Portugalci 11%, Francouzi 7,5%

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1950 a 2000
1950	1960	1970	1980	1990	2000
6.197	13.377	24.364	37.332	52.778	66.458

Odkazy

Reference

↑ Evropske mikrostaty - clenove Evropske Unie, bakalářská práce Lenka Procházková

Související články

Externí odkazy

Šablona:Sisterlinks Andorra na OpenStreetMap

Andorra (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
Bureau of European and Eurasian Affairs. Background Note: Andorra [online]. U.S. Department of State, 2011-02-08 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
CIA. The World Factbook - Andorra [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
Zastupitelský úřad ČR v Madridu. Souhrnná teritoriální informace: Andorra [online]. Businessinfo.cz, 2010-12-15 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online.
RODRIGUEZ, Vicente, a kol. Andorra [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)

Šablona:Geo

Šablona:Link FA Šablona:Link FA

[1] Evropske mikrostaty - clenove Evropske Unie, bakalářská práce Lenka Procházková

[1]

@@ Řádek 59: / Řádek 59: @@
 {{Hlavní článek|Politický systém Andorry}}
 [[Soubor:AD-mapa.png|left|thumb|Mapa Andorry.]]
-Andorrské snahy o vlastní reformy vyústily v tzv. "reformní zákon", který ustanovoval exekutivní radu a tím odděloval výkonnou moc od legislativní. Starý feudální systém byl modifikován v roce [[1993]], když Andořané [[14. březen|14. března]] v referendu schválili první psanou ústavu a tím byly dokončeny reformní snahy obyvatelstva. Od [[4. květen|4. května]] [[1993]] je Andorra parlamentní demokracií, ve které titulárními hlavami státu zůstávají francouzský prezident a španělský biskup ze Séo de Urgell, kteří jsou v Andorře zastupováni místními zástupci. Ti se nazývají ''osobní reprezentanti'', dříve ''vikáři''. Spoluknížata se poprvé oficiálně setkala 25. srpna [[1973]].
+Andorrské snahy o vlastní reformy vyústily v tzv. "reformní zákon", který ustanovoval exekutivní radu, a tím odděloval výkonnou moc od legislativní. Starý feudální systém byl modifikován v roce [[1993]], když Andořané [[14. březen|14. března]] v referendu schválili první psanou ústavu a tím byly dokončeny reformní snahy obyvatelstva. Od [[4. květen|4. května]] [[1993]] je Andorra parlamentní demokracií, ve které titulárními hlavami státu zůstávají francouzský prezident a španělský biskup ze Séo de Urgell, kteří jsou v Andorře zastupováni místními zástupci. Ti se nazývají ''osobní reprezentanti'', dříve ''vikáři''. Spoluknížata se poprvé oficiálně setkala 25. srpna [[1973]].
 Zvláštní dohoda mezi Španělskem a Andorrou z roku 1993 stanovuje pozici biskupa ze Séo de Urgell, který je jak španělským biskupem, tak i hlavou andorrského knížectví jako mezinárodně chráněnou osobu se silnou imunitou.