Pokožka (rostliny): Porovnání verzí
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů |
m r2.7.2) (Robot: Přidávám et:Epiderm |
||
Řádek 27: | Řádek 27: | ||
[[en:Epidermis (botany)]] |
[[en:Epidermis (botany)]] |
||
[[es:Tejido epidérmico]] |
[[es:Tejido epidérmico]] |
||
[[et:Epiderm]] |
|||
[[fr:Épiderme (botanique)]] |
[[fr:Épiderme (botanique)]] |
||
[[ht:Epidèm (botanik)]] |
[[ht:Epidèm (botanik)]] |
Verze z 8. 4. 2012, 23:35
Pokožka (epidermis) rostlin je jednovrstevné krycí pletivo, která zvnějšku chrání rostlinu, především listy, stonek a kořeny. Je také rozhraním mezi rostlinou a vnějším světem. U rostlin, které druhotně tloustnou, bývá pokožka nahrazována peridermem (činností felogénu).
Funkce pokožky
Pokožka především chrání před nadměrnou ztrátou vody, reguluje výměnu plynů (kyslíku a oxidu uhličitého) a vylučuje některé metabolity na povrch rostliny. Na kořeni navíc pokožka absorbuje vodu a minerální látky.
Anatomie
Epidermis je obvykle průsvitný, protože v pokožce nejsou většinou chloroplasty. Na vnější stranu vylučuje voskovitou kutikulu, která není prostupná pro vodu. Kutikula bývá nejtlustší u rostlin z suchých oblastí, kde je voda drahocenná.
Epidermální tkáň obsahuje několik různých typů buněk: pokožkové buňky, svěrací buňky průduchů, podpůrné buňky průduchů, ale také buňky chlupů (trichomů). Nejčastější jsou samozřejmě klasické pokožkové buňky, které jsou současně nejméně specializované a největší.
Na pokožce jsou velmi často trichomy neboli chlupy. Určitými specializovanými chlupy jsou i kořenové vlásky, které absorbují vodu a minerální látky.
Reference
- V tomto článku byl použit překlad textu z článku Epidermis (botany) na anglické Wikipedii.