Pokožka (rostliny): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Reaperbot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů
Minsbot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2) (Robot: Přidávám et:Epiderm
Řádek 27: Řádek 27:
[[en:Epidermis (botany)]]
[[en:Epidermis (botany)]]
[[es:Tejido epidérmico]]
[[es:Tejido epidérmico]]
[[et:Epiderm]]
[[fr:Épiderme (botanique)]]
[[fr:Épiderme (botanique)]]
[[ht:Epidèm (botanik)]]
[[ht:Epidèm (botanik)]]

Verze z 8. 4. 2012, 23:35

Pokožka s průduchem

Pokožka (epidermis) rostlin je jednovrstevné krycí pletivo, která zvnějšku chrání rostlinu, především listy, stonek a kořeny. Je také rozhraním mezi rostlinou a vnějším světem. U rostlin, které druhotně tloustnou, bývá pokožka nahrazována peridermem (činností felogénu).

Funkce pokožky

Pokožka především chrání před nadměrnou ztrátou vody, reguluje výměnu plynů (kyslíku a oxidu uhličitého) a vylučuje některé metabolity na povrch rostliny. Na kořeni navíc pokožka absorbuje vodu a minerální látky.

Anatomie

Epidermis je obvykle průsvitný, protože v pokožce nejsou většinou chloroplasty. Na vnější stranu vylučuje voskovitou kutikulu, která není prostupná pro vodu. Kutikula bývá nejtlustší u rostlin z suchých oblastí, kde je voda drahocenná.

Epidermální tkáň obsahuje několik různých typů buněk: pokožkové buňky, svěrací buňky průduchů, podpůrné buňky průduchů, ale také buňky chlupů (trichomů). Nejčastější jsou samozřejmě klasické pokožkové buňky, které jsou současně nejméně specializované a největší.

Na pokožce jsou velmi často trichomy neboli chlupy. Určitými specializovanými chlupy jsou i kořenové vlásky, které absorbují vodu a minerální látky.

Reference